Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

II. volební období.7. zasedání.


2031.

Naléhavá interpelace

poslanců inž. J. Nečase, J. Koudelky, R. Tayerle a soudruhů

vládě

o urychleném předložení zákona o stavebním řádu.

Při projednávání posledního státního rozpočtu po dotazu klubu sociálně demokratického zmínil se v rozpočtovém výboru p. ministr veřejných prací dr. Spina o stavebním řádu a uznal naléhavou nutnost vydati nový stavební řád v Československé republice. Za debaty, která vedena byla v plénu sněmovny po poříčské katastrofě, opětoval pan ministr své výroky o potřebě, aby co nejrychleji vydán byl stavební řád.

Dle posledních novinářských zpráv má však býti příslušný vládní návrh znovu rozesílán na jaře 1929 různým zájmovým korporacím, pak má býti o tomto řádu jednáno teprve v příslušných ministerstvech, takže se předložení dalo čekati až v druhé polovici r. 1929 a platnost nového stavebního řádu teprve od 1. ledna 1930.

Takový postup znamenal by zdržení a velké a zhoubné následky pro celý náš hospodářský život. Je třeba neprodleně vydati stavební řád a vypraviti jej náležitými předpisy, zaručujícími také bezpečnost na stavbách prováděných i hotových.

Je málo zemí, v nichž ve věci stavebního řádu jest taková komplikovanost a zmatek, jako u nás. V českých zemích máme 5 různých stavebních řádů, na Slovensku a Podkarpatské Rusi 14 různých stavebních statutů měst a 20 stavebních statutů župních. Staví se tedy v naší republice ještě dnes po jejím 10tiletém trvání podle téměř 40 různých stavebních řádů, z nichž některé jsou velmi zastaralé, některé nového data, některé docela stručné o několika paragrafech, jiné obšírné a důkladné o několika stech paragrafů. Bratislavský stavební statut je na příklad z roku 1871, obsahuje tedy předpisy skoro 60 let staré v době tak ohromného rozmachu techniky u nás, nejmladší je na Slovensku statut lučenecký z r. 1912. Stavební statut župy oravské má 16 paragrafů, župy nitranské 276. Stavební statut města Zvoleně má 41 paragrafů, města Berehova v Podkarpatské Rusi 304.

Od počátku republiky byl všemi interesovanými kruhy urgován a očekáván nový jednotný stavební řád s velkou netrpělivostí. Odborové organisace zaměstnanců i zaměstnavatelů domáhají se ho už několik let, stejně i úřady, které trpí roztříštěností a růzností stavebních řádů. Pochopitelně domáhalo se ho zvláště důrazně ministerstvo unifikací. Dne 5. října 1928 poslána byla zpráva novinám, že ještě v říjnu bude dána osnova ministerstvům k tak zv. meziministerskému připomínkovému řízení, po zpracování jeho výsledků že bude pak ještě návrh předložen k posouzení příslušným interesovaným korporacím, načež po konečné redakci bude projednán ústavně.

Dle posledních novinářských zpráv bude příslušná osnova teprve nyní posílána různým zájmovým korporacím, což může znamenati veliké zdržení, dle našeho mínění, bezpotřebné. Katastrofy posledního roku byly též co do stavebního řádu důrazným upozorněním, že je naléhavě nutno neprodleně vydati stavební řád. Jsme si dobře vědomi ohromného rozsahu a obtížností díla, ale na druhé straně nechápeme příčinu zdržování a otálení, dokonce až do r. 1930, když příslušná komise při ministerstvu veřejných prací o vydání nového stavebního řádu konala v letech 1922 do roku 1927 o vydání nového stavebního řádu přes 200 schůzí. Vedle toho konáno bylo o věci v letech 1922 - 1926 celkem 156 anket v Masarykově akademií práce, její členové se vynikající měrou účastnili prací na vydání nového stavebního řádu.

Jest tedy problém jíž důkladně probrán a byla-li opomenuta některá instituce, může jí býti návrh s urychlením ihned poslán k termínovému podání připomínek. Proč bychom měli čekati ještě až do roku 1930, když právě letos dá se očekávati ještě velká stavební konjunktura, v roce 1930 a příštích však již její oslabení.

Stavební řád pro naše stavitelství a podnikání je totéž jako zákon o ústavě pro náš stát. Je tu rovněž třeba velmi naléhavě unifikace a pořádku v dnešní neobyčejné roztříštěnosti. Přáli bychom si, aby nový stavební řád sloužil jako základ předpisů umožňujících potřebný správný rozvoj našich měst. Žádáme dále, aby nový stavební řád nebyl učebnicí s přeplněností předpisů, nýbrž aby to byl všem moderním zásadám přizpůsobený řád, jenž by se dal v budoucnosti rozšiřovati podle stále stoupajícího rozvoje techniky a nových pracovních metod. Tento nový stavební řád musí ponechávati obcím dostatek volnosti ke zřetelu na lokální potřeby. Žádáme, aby předloha o novém stavebním řádu byla urychleně podána též proto, že může se v něm čeliti též lichvě se stavebními prostředky tím, že se bude zabraňovat stavěti v určitých komplexech tolik budov, kolik toho právě žádá spekulace a ne veřejný zájem atd.

Naléhavou potřebou jest, aby v novém řádě postaráno bylo o správný a přísný stavební dozor. Katastrofy posledního roku ukazují na nezbytnost toho. Přáli bychom si, aby zatímní osnova o stavebním dozoru, klubem sociálně demokratickým předložená, byla pojata se svými základními ustanoveními do stavebního řádu.

Podepsaní obracejí se z důvodů nahoře vylíčených k vládě s naléhavým dotazem, je-li ochotna předložiti ještě v tomto zasedání parlamentu osnovu zákona o novém stavebním řádu, jež by celou veřejností a všemi interesovanými kruhy byla vítána?

V Praze dne 18. února 1929.

Inž. Nečas, Koudelka, Tayerle,

dr. Dérer, Brodecký, Jaša, Svoboda, Kříž, Geršl, Biňovec, Pik, Chalupa, Bechyně, Prokeš, Chalupník, dr. Macek, dr. Winter, Bečko, Srba, Brožík, Klein, Karpíšková, Johanis.









Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP