II. volební období. | 7. zasedání. |
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Dílčích dlužních úpisů
"Jihočeské 51/2% investiční
půjčky elektrisační z roku 1928 v
částce Kč 20,000.000 jmenovité hodnoty
se zemskou zárukou (II. emise)", vydaných "Jihočeskými
elektrárnami, akciovou společností v Čes.
Budějovicích", podle usnesení valné
hromady akcionářů této společnosti
ze dne 21. května 1925, smí býti užíváno
k úročnému ukládání
peněz poštovního úřadu šekového,
nadací a ústavů podléhajících
veřejnému dozoru, rovněž k uložení
peněz poručenců a opatrovanců, peněz
depositních a konečně - až do výše
bursovního kursu, avšak nikoli přes jmenovitou
hodnotu - za služební a obchodní kauce.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a provésti jej ukládá
se ministrům financí, vnitra a spravedlnosti.
Společnost Jihočeské elektrárny, akciová
společnost v Čes. Budějovicích, byla
založena v roce 1921 a jest elektrickým podnikem všeužitečným
ve smyslu § 4 a dalších zákona ze dne
22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. Její
nynější akciový kapitál činí
60 mil. Kč, z něhož po 9 mil. Kč náleží
státu, zemi České a těmto, ve formě
společností s ručením obmezeným
zbudovaným 4 elektrárenským svazům
místně příslušných zastupitelských
okresů: Lužnickému v Táboře,
Otavskému v Písku, Povltavskému v Čes.
Budějovicích a Posázavskému v Německém
Brodě; zbytek v částce 6 mil. Kč jest
v rukou soukromého kapitálu.
Složení akciového kapitálu odpovídá
také složení představenstva, do něhož
vysílají po 3 členech ministerstvo veřejných
prací a země Česká, ze 14 pak zbývajících
členů volených valnou hromadou akcionářů
má skupině korporací místní
samosprávy a elektrárenských svazů,
pak skupině ostatních akcionářů
příslušeti počet úměrný
jejich účasti na akciovém kapitálu.
Stanovy dávají ministerstvu veřejných
prací i zemskému správnímu výboru
právo revise jak po stránce finanční,
tak po stránce technické.
Společnost má za úkol prováděti
soustavnou elektrisaci v 53 dřívějších
jihočeských okresech o ploše 1,558.695 ha s
1,168,568 obyvateli, z nichž koncem roku 1927 bylo elektrickou
energií zásobeno 416.127 obyvatel, tedy více
než jedna třetina.
Společnost o tento úkol se dělí se
čtyřmi svazy shora jmenovanými tak, že
ona opatřuje elektrickou energii vlastní výrobou,
nájmem elektráren neb koupí energie a energii
také rozvádí vlastní sítí
o vysokém napětí, kdežto svazy staví
místní sítě a obstarávají
prodej energie.
Podle stavu z 31. prosince 1927 činila délka sítě
o napětí 22.000 V 1,437.911 m, o napětí
5.000 V 358.246 m a počet kwh z této sítě
dodaných činil 12,099.137 v 35 městech a
447 jiných obcích. Energii dodávaly vlastní
tepelné centrály v Čes. Budějovicích
a v Mydlovarech, pak najaté vodní elektrárny
na Vltavě u Letoštic, na Lužnici pod rybníkem
Rožmberkem, na Černé u Kaplice a na Želivce
u Sedlice; malá část energie byla koupena.
Společnost staví vlastní vodní elektrárnu
na Vltavě v Čes. Budějovicích. Všeobecně
lze říci, že činnost společnosti
je důležitým článkem v souboru
opatření k hospodářskému povznesení
jižních Čech. Poněvadž hlavní
kostra sítě o vysokém napětí
je hotova, bude nejbližším úkolem společnosti
starati se o připojení zbývajících
2/3 obyvatelstva, pokud toto není
zásobeno z elektráren soukromých, a opatřiti
proto potřebnou elektrickou energii.
Společnost mohla v posledních třech letech
1925 - 1927 nejen uhraditi veškeru režii, úroky
a řádné odpisy, nýbrž vykazuje
i malý zisk přes to, že stále snižuje
prodejní cenu energie. Tento příznivý
výsledek byl z valné části umožněn
příznivým financováním podniku.
Stát, země, okresy a obce opatřily skoro
celý akciový kapitál 60 mil. Kč, který
společnost nezatěžuje ani úroky ani
splátkami kapitálovými. Částka
20,000.000 Kč byla opatřena 6% výpůjčkou
v dílčích dlužních úpisech
se zemskou zárukou, v 40 letech slosovatelných.
K návrhu vlády ze dne 18. června 1926 (tisky
čís. 492 posl. sněm. N. S. R. Č.,
čís. 206 senátu N. S. R. Č. z roku
1926, druhé zasedání), byla dílčím
dlužním úpisům této prvé
emise přiznána sirotčí jistota specielním
zákonem ze dne 1. července 1926, č. 143 Sb.
z. a n. Další potřebu kapitálu na trvalé
investice společnost uhradila tak, že obdržela
investiční půjčky od okresů
a svazů, v jejichž území byly z výnosu
zmíněné výpůjčky stavěny
sítě. Společnost však se zavázala,
že těmto věřitelům ku konversi
jejich pohledávek odevzdá své dílčí
dlužní úpisy se zemskou zárukou a se
sirotčí jistotou, kterážto konverse
by se doporučovala i s toho hlediska, že okresy si
tím uvolní prostředky v investiční
zápůjčce immobilisované.
Valná hromada akcionářů konaná
dne 21. května 1925 a zmocněná k tomu správní
rada dne 25. dubna 1927 se usnesly, aby ku konversi zmíněných
investičních dluhů společnost sjednala
výpůjčku vydáním 51/2%,
nejpozději dnem 1. července 1966 slosováním
splatitelných dílčích dlužních
úpisů na majitele v jmenovité částce
20 mil. Kč se zemskou zárukou a se sirotčí
jistotou.
Zemský správní výbor v Praze, když
zkoumáním finančního stavu společnosti
se přesvědčil, že finanční
rovnováha podniku je trvalá a že zemi České
z toho nehrozí nebezpečí hmotné ztráty,
převzal svým usnesením ze dne 18. dubna 1928
zemskou záruku také za dílčí
dlužní úpisy druhé emise a vláda
usnesení to schválila usnesením ministerské
rady ze dne 26. září 1928.
K žádosti společnosti pak ministerstvo financí
v dohodě s ministerstvem vnitra vydání těchto
dílčích dlužních úpisů
povolilo a jejich text schválilo výnosem ze dne
19. ledna 1929, č. 137.054/28-IIA/3, ovšem s výhradou,
že bude schválen a vyhlášen zákon,
jímž se těmto dílčím dlužním
úpisům přiznává sirotčí
jistota.
Hledíc k vylíčenému finančnímu
stavu vydatelovu a k povaze ručitele jest jistota výše
uvedených dílčích dlužních
úpisů nade vší pochybnost, tak že
je ospravedlněno, aby tyto úpisy sirotčí
jistot požívaly.
Vláda projevuje přání, aby tato osnova
byla přikázána v obou sněmovnách
výborům ústavně-právnímu
a rozpočtovému k podání zprávy
v době pokud možno nejkratší.