II. volební období. | 7. zasedání. |
Novelisovaný zákon ze dne 9. října
1924 čís. 221 Sb. z. a n. o pojištění
zaměstnanců pro nemoc, invaliditu a stáří
ve znění novely ze dne 8. listopadu 1928 čís.
184 Sb. z. a n. nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1929.
Aby toto pojištění vešlo dnem 1. ledna
1929 slibněji do života, stanovila Ústřední
sociální pojišťovna podle ustanovení
§u 159 zákona čís. 221/24 a ve znění
zákona ze dne 8. listopadu 1928 čís. 184/Sb.
z. a n. pro každou nemocenskou pojišťovnu zvláště
výši pojistného podle hospodářských
výsledků těchto pojišťoven za uplynulé
období.
Podle znění citovaného zákona nemá
pojistné zpravidla přesahovati za den 4.3 procenta
střední denní mzdy. Ústřední
sociální pojišťovna musila však jíti
ihned od počátku tohoto pojištění
nad stanovenou mez, neboť ani jedna z nemocenských
pojišťoven by s touto výší nevystačila.
Proto na př. stanovila ve Velké Praze výši
příspěvků na 4.6 procent střední
mzdy, následkem odporu zaměstnavatelů pouze
na tři měsíce.
Dlužno konstatovati, že nemocenské příspěvky
pojistné ani ve výši 4.6% nejsou postačitelné,
aby uhradily zákonné dávky pojištěnců
tím spíše a od té doby, kdy zavedeno
bylo pojištění rodinné, ve větším
měřítku, a také více dávky,
v mnohých případech velmi nutných
prodloužení doby ještě po vyčerpání
zákonem stanovené podpory, léčení
odborné, ošetřování členů
v sanatoriích i v jiných ústavech, zřízených
pro různé druhy nemoci. Výše těchto
pojistných příspěvků nemocenských
naprosto nestačí ani v době normální,
tím méně nyní v době dlouhotrvajících,
neobvykle silných mrazů, kdy ustala po tolik týdnů
úplně práce na stavbách, z nichž
desetitisíce dělníků bylo naráz
propuštěno a z nichž převážná
většina s poukázkami k lékaři
přeplňovala kanceláře nemocenských
pojišťoven, kterým vznikly nové, neočekávaně
ohromné výdaje.
Rovněž tak zhoubně řádí
letos opětně zkázonosná epidemie chřipková,
onemocnělým členstvem přeplněny
jsou všechny ordinační místnosti lékařů
nemocenských pojišťoven i nemocnic, márnice
různých hřbitovů nestačí
pro zesnulé.
S nasazením všech fysických i duševních
sil, s krajním úsilím do úplného
vyčerpání - ohroženi přímo
na životech, konají v posledních třech
měsících lékaři i úředníci
nemocenských pojišťoven ve dne i v noci svoji
těžkou povinnost a vytrvávají na svých
místech po celou kritickou dobu, i když sami při
styku s členstvem vážně onemocněli.
Jejich obětavá práce zaslouží
plného uznání, neboť oni všichni
svědomitým plněním svých povinností
a včasnými zásahy zachraňují
mnoho životů pojištěnců, nemohou
však při nejlepší vůli a přímo
úzkostlivé šetrnosti a opatrnosti bez vydatné
pomoci a zásahu vlády zachrániti pojišťovny
před úplným finančním rozvratem
a krisí, jaké není pamětníka
a to jen proto, že jenom na dávkách pojištěncům
a příslušníkům jejich rodin,
nečítaje v to nákladů ostatních,
vyplácí pojišťovny v těchto kritických
dobách až 100% i více všech předepsaných
příspěvků pojistných. Reservní
fondy pojišťoven jsou namnoze vyčerpány,
pojišťovny jsou velmi ohroženy, neboť refundace,
jež přiznává Ústřední
sociální pojišťovna k úhradě
schodků naprosto nepostačují. Není
prostě úhrady pro velké ztráty, vzniklé
silnými mrazy a chřipkovou epidemií. U jednotlivých
pojišťoven jdou tyto ztráty do milionů.
Již dne 14. června roku 1927 podali jsme vládě
naléhavou interpelaci o poměrech v nemocenských
pojišťovnách. V listopadu 1927 odpověděla
vláda na tuto interpelaci, že sleduje bedlivě
průběh všech událostí v nemocenských
pojišťovnách, že všem otázkám
věnuje zvýšenou pozornost. Slíbila,
že po skončeném šetření
všude tam, kde se toho ukáže potřeba,
bude zjednána náprava administrativní, podle
okolností i zákonem. Ačkoliv se od té
doby situace nemocenských pojišťoven následkem
výše uvedených okolností velmi podstatně
zhoršila, nebyla vůbec potřebná záchranná
opatření učiněna.
Z těchto důvodů táží se
podepsaní:
1. Zná vláda republiky Československé
tyto těžké, svízelné poměry
a úplnou finanční krisi nemocenských
pojišťoven?
2. Co hodlá vláda podniknouti k jejich záchraně
a kdy, když již nyní jest nebezpečí
v prodlení?
3. Chce se vláda postarati o řádnou zákonnou
úpravu pojistných příspěvků,
která by odpovídala skutečným, nejpotřebnějším
vydáním na dávky pro pojištěnce
i rodinné jich příslušníky a
zameziti tak úplné finanční shroucení
sociálně-pojišťovacích ústavů
nejenom v zájmu klidného, nerušeného
úřadování v nemocenských pojišťovnách,
ale i k dobru velkého počtu pojištěnců?