Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Na shora uvedenou interpelaci sděluje se toto:

Ad 1) Dopisem ze dne 14. září 1928 vypověděly dělnické organisace kladensko-slánského kamenouhelného revíru mzdovou část kolektivní smlouvy a sdělily ředitelské konferenci na Kladně své mzdové požadavky. Báňské úřady měly mzdové hnutí v patrnosti a nabídly z rozkazu min. veřejných prací ihned svoje služby pro prostředkování. Oběma stranami bylo jim však sděleno, že k zakročení není příčiny, poněvadž jest naděje, že spor bude urovnán přímou dohodou mezi stranami. Při jednání dne 29. září nabídli podnikatelé dělnictvu 2% zvýšení mezd ve způsobě několika variant, tato nabídka byla však zástupci dělnictva prohlášena za neuspokojivou. Poněvadž zaměstnavatelé prohlásili, že jejich návrh na zvýšeni mezd je nezměnitelný a ultimativní, vyhlásily dělnické organisace po uplynutí 14denní výpovědní lhůty dnem 1. října stávku. Na žádost několika pánů poslanců,. dostavivších se dne 5. října do ministerstva veřejných prací, pozvalo ministerstvo veřejných prací obě strany na den 10. října k jednání do Prahy. Když po dvoudenním jednání nepodařilo se přes usilovnou snahu přiměti zástupce podnikatelů, aby netrvali na ultimativní povaze svých původních nabídek, s druhé strany pak zástupci dělnictva prohlásili, že jsou ochotni jednati jen tehdy, ustoupí-li podnikatelé od svého stanoviska, seznáno bylo, že sprostředkovací akce ministerstva nemůže míti prozatím výsledku a byla dne 11. října 1928 se souhlasem obou stran prozatím skončena.

Další zásah nebyl možný.

Mzdový spor byl pak dne 27. října t. r. skončen vzájemnou dohodou. Zaměstnanci přijali v zásadě mzdové ústupky nabídnuté jim zaměstnavateli před zahájením stávky a nastoupili práci 29. října 1928.

Ad 2) Ministerstvo veřejných prací může v oboru své působnosti vyžádati si od podnikatelů dolů podle § 25 zákona o úpravě uhelného hospodářství z 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., pouze výkazy, které potřebuje pro správu uhelného hospodářství.

Toto zákonné ustanovení rozvedeno je zevrubněji §em 44 prováděcího nařízení k zákonu o úpravě uhelného hospodářství. Podle toho nařízení jsou podnikatelé dolů, koksoven, buletáren a briketáren povinni podávati výkazy o výrobě, vlastní spotřebě, odbytu, druzích uhlí, výrobních výlohách a jiných okolnostech důležitých pro uhelné hospodářství.

Z celé struktury zákona o úpravě uhelného hospodářství je zřejmo, že podávání těchto výkazů je v těsné souvislosti se stanovením uhelných cen a stanovení uhelných cen opět je nejdůležitější funkcí, která má zjednati rovnováhu mezi spotřebou tak, aby nedošlo k nedostatku uhlí a mezi únosností konsumentů, aby ceny uhlí nebyly přemrštěné.

Interpelace sama podotýká ve svém odstavci 5, že v dnešní době máme nadvýrobu uhlí. Pokud se pak týká cen uhelných, je nutno podotknouti, že tyto byvše stanoveny za součinnosti Uhelné rady koncem roku 1923, od té doby osvědčily svoji stabilitu, ba vykazovaly právě z důvodů konkurenčních namnoze tendenci sestupnou.

Revise zisků báňských podnikatelů z důvodů jiných, nežli z důvodů plynoucích ze zákona o uhelném hospodářství, není ministerstvu veřejných prací možna.

Ad 3) Pokud se týká otázky snížení cen životních potřeb, jest tato otázka příliš složitou, aby mohla býti řešena pouhým jednostranným zásahem vlády, nehledě k tomu, že i v tom ohledu jest kompetence vlády omezena nutným ohledem na stávající zákony. Jinak jest jistě snahou vlády, aby neodůvodněné zvyšování cen životních potřeb bylo dle možnosti zamezeno.

Ad 4) Konkrétní stížnosti, přednesené u příslušných báňských úřadů, budou předmětem úředního jednání, a ukáže-li výsledek šetření porušení platných právních předpisů, bude zjednána bezodkladně náprava.

Ad 5) Dovoz cizozemského kamenného uhlí je sice částečně příčinou neúplného zaměstnání našich uhelen, jest však nutným z ohledů mezistátních (specielně při dovozu uhlí z Německa kompensuje se hlavně vývoz našeho hnědého uhlí). Jest usilovnou snahou ministerstva veřejných prací, aby dovoz tento byl v rámci mezistátních smluv udržován v mezích nezbytné nutnosti a regulován podle pracovních a odbytových poměrů na uhelném trhu.