II. volební období. | 7. zasedání. |
Na návrh pana ministra spravedlnosti vydal pan president
republiky rozhodnutí z 19. října 1928, aby
28. října byla provedena amnestie v oboru občanského
trestního soudnictví v tomto rozsahu:
Čl. I. Aby trestní řízení pro
přečiny a přestupky podle § 11 zákona
na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č.
50 Sb. z. a n., spáchané do dne 28. října
1928, nebylo zaváděno, aby bylo zastaveno.
Čl. II. Osobám odsouzeným před 28.
říjnem 1928 pravoplatně k trestu na svobodě
ne delšímu, než jeden měsíc. Jde-li
v takovém případě o osobu odsouzenou
podmínečně, promíjí se trest
s účinky § 1 zákona o podmínečném
odsouzení, avšak jen pod podmínkou, že
odsouzený, jak mu bylo soudem uloženo, nahradil podle
svých sil škodu nebo dal zadostiučinění,
neb učiní tak nejpozději ve lhůtě,
která mu byla k tomu soudem ustanovena.
Čl. III. 1. Osobám odsouzeným před
28. říjnem 1928 pravoplatně k trestu na svobodě,
delšímu než jeden měsíc, ne však
delšímu než čtyři měsíce,
promíjí se trest (zbytek trestu) za těchto
podmínek:
a) že jde o jejich první, soudem uložený
trest, neb o odsouzení jen pro přečin nebo
přestupek, trestný podle III. hlavy zákona
na ochranu republiky.
b) že nebudou znovu odsouzeny k jakémukoliv trestu
na svobodě pro trestný čin, spáchaný
do dvou let ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí.
2. Osobám, odsouzeným před 28. říjnem
1928 pravoplatně a podmínečně k trestu
na svobodě, délky, uvedené v odstavci 1,
promíjí se trest s účinky § 1
zákona o podmíněném odsouzení
pod podmínkou, uvedenou v čl. II. a pod další
podmínkou, že jde o jejich první, soudem uložený
trest nebo o odsouzení jen pro přečin nebo
přestupek, trestný podle III, hlavy zákona
na ochranu republiky.
Čl. IV. V rozsahu a za podmínek, uvedených
v čl. II. a III. tohoto rozhodnutí promíjí
se též tresty na penězích, ať hlavní,
či vedlejší. Zda a kterého ustanovení
tohoto rozhodnutí má býti užito, sluší
posouditi podle délky trestu na svobodě, uloženého
pro případ nedobytnosti trestu na penězích.
Dobu trestu na svobodě, uloženého pro případ
nedobytnosti vedlejšího trestu na penězích,
sluší při užití čl. II.
a III. přičísti k uloženému hlavnímu
trestu na svobodě.
Čl. V. Osobám, odsouzeným před 28.
říjnem 1928 pravoplatně k trestu na svobodě,
ne delšímu, než jeden měsíc a před
tím soudně bezúhonným, promíjí
se nezpůsobilost dosíci určitých práv,
míst a oprávnění, jakož i ztrátu
volebního práva, pokud tyto právní
následky podle zákona nastaly nebo soudem byly vysloveny.
Čl. VI. Činí-li se užití tohoto
rozhodnutí závislým na tom, že jde o
první soudem uložený trest, není jeho
užití na překážku ta okolnost,
že trestu, o nějž jde, předcházelo
toliko odsouzení již zahlazené, odsouzení
podmíněné, při němž se
odsouzený osvědčil, neb odsouzení
toliko k peněžitému trestu.
Čl. VII. Tohoto rozhodnutí užíti jest
i tehdy, jestliže odsouzení nenabylo sice ještě
právní moci, avšak nabude ji později
proto, že nebylo proti němu užito opravného
prostředku nebo že opravný prostředek
byl odvolán neb že opravný prostředek,
podaný jen se strany žalobcovy, neměl vůbec
úspěchu nebo se nesetkal s výsledkem, který
by užití tohoto rozhodnutí vylučoval.
Čl. VIII. konečně, aby - požádá-li
o to odsouzený, bylo jeho odsouzení k trestu na
penězích nebo k trestu na svobodě, nepřevyšujícímu
dobu jednoho roku, zahlazeno, jestliže:
a) odsouzený podle možnosti napravil škodu, trestným
činem způsobenou,
b) a ode dne, kdy trest byl vykonán, prominut, nebo promlčen,
do 28. října 1928 uplynula aspoň polovina,
u osob pak, které se činu dopustily ve věku
do dvaceti let, aspoň třetina zkušební
doby, uvedené v § 3 zákona o zahlazení
odsouzení ze dne 14. června 1928, č. 111.
Sb. z. a n., nejméně však na tři roky.
Ministerstvo vnitra publikovalo ve ťVěstníku
ČetnictvaŤ č. 16. ze dne 7. listopadu 1928
amnestii pana presidenta republiky výnosem ze dne 30. října
1928 čís. 64.382 a ze dne 5. listopadu 1928 čís.
64.595, jimiž byly amnestovány skoro všechny
disciplinární tresty četnictva.
Věcný věstník M. N. O. přinesl
obsah ustanovení amnestie, udělené pro osoby
vojenské, která byla ještě rozšířena
ministrem národní obrany prominutím všech
kázeňských trestů na svobodě
uložených, do 28. října t. r., pokud
nebyly ještě odpykány.
Vláda úplně opomenula navrhnouti aspoň
částečnou amnestii neb abolici disciplinárních
trestů státních zaměstnanců
a zejména zahlazení následků těchto
trestů, uložených před převratem
z politické neb národnostní zaujatosti rakouského
režimu.
Toto opomenutí trpce se dotklo všech státních
zaměstnanců, že nenašli u dnešní
vlády aspoň tolik ohledu, aby byli uznáni
též za hodné amnestie trestů disciplinárních
aspoň v obdobném rozsahu a v přiměřené
šíři, jako v oboru občanského
soudnictví trestního.
Vláda může ještě toto opomenutí
státních zaměstnanců napraviti dodatečným
návrhem amnestie trestů disciplinárních
k Vánocům 1928.
Z těchto důvodů táží se
podepsaní vlády:
I. Jest ochotna dodatečně navrhnouti panu presidentu
republiky amnestii disciplinárních trestů
pro všechny státní zaměstnance k Vánocům
1928 v tomto rozsahu:
1. Buďtež zastavena všechna disciplinární
řízení, která by skončila podle
§ 90: a) výstrahou, b) peněžitou pokutou
(to se týká i těch trestů, které
podle § 91 může mimo disciplinární
komisi uložiti i přednosta služebního
úřadu).
2. Ti, kteří již byli potrestáni podle
§ 93: a) důtkou, b) vyloučením z postupu
do vyšších platů, c) zmenšením
služného (ad juta) nabudou dnem 28. října
1928 plných práv, t. j. uplynulý trest podle
bodu b) a c) se započítá pro nabytí
vyšších požitků (tudíž
zůstane normální postup, ovšem bez doplatků).
Výmaz trestu poznamená se ve kvalifikační
tabulce u úřadu.
3. Amnestovaní úředníci, kteří
podle § 94 a 95 neměli nárok na povýšení,
na propůjčení volného systemisovaného
místa, mají možnost se o tato ucházeti,
prokáží-li svoji činností, že
během posledního roku získali kvalifikační
známky nejméně velmi dobré. Ti, u
kterých disciplinární řízení
ještě skončeno není, mají rovněž
právo žádati o propůjčení
volného systemisovaného místa: a) Pakliže
disciplinárka leží již déle než
jeden rok nevyřízena a oni podali v posledním
roce velmi dobrou činnost. b) Stala-li se jejich činnost
předmětem disciplinárky v roce 1928 a nebyla
ještě vyřízena, čítá
se zkušební rok od protokolování disciplinární
žádosti (aktu).
4. Budiž přihlíženo blahovolně
k žádostem nevinných příslušníků
rodinných, i z trestu propuštěných zaměstnanců
(na základě dřívějších
disciplinárních nálezů) při
poskytování nejvyšší výměry
služného propuštěnému, i na zaopatřovací
požitky příslušníkům rodiny
(§ 98).
5. O náhradě škody, kterou splácí
amnestovaný zaměstnanec podle dřívějšího
disciplinárního rozhodnutí, může
znovu jednati příslušné ministerstvo
v mezích své kompetence až do výše
5.000 Kč. Ve vyšších obnosech dohodne
se s ministerstvem financí. Splátky mohou se buď
úplně zastaviti nebo částečně
náhrada výšky škody snížiti.
6. Zaměstnanci, kteří jsou účastni
všeobecné amnestie, publikované ministerstvem
spravedlnosti, mají další nárok na amnestii
svrchu uvedenou; jsou to případy, kdy ministerstvo
spravedlnosti by je amnestovalo, v úřadě
by byli však po 28. říjnu 1928 disciplinárně
potrestáni. Vyloučeny jsou však případy
opětovných krádeží, zabití,
vlastizrady a proti mravopočestnosti. Navrhujeme, aby obdobná
amnestie byla provedena ve všech oborech veřejných
služeb včetně učitelstva. (Cit §§
se týkají služ. pragm. zák. č.
15 z r. 1914.)
II. Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této
věci učinila, aneb zaříditi hodlá?