II. volební období. | 7. zasedání. |
Wohl der größte Teil der Landwirte
in de Čechoslovakischen Republik,
besonders in den Gebirgsgegenden, sind vor allem auf die Viehzucht
angewiesen. die Grundlage einer rationellen Viehzucht sind neben
guten Zuchmaterial, entsprechenden Stallanlagen und ähnliches,
ausreichende und billige Futtermittel. Aber auch die Gewähr
eines gesicherten Absatzes bei entsprechenden Preisen ist für
das Gedeihen der Viehzucht mitentscheidend.
Die Erhöhung der Getreidezölle in
Verbindung mit der Erhöhung der Futtermittelzölle hat
seit 1926 die Lage der kleinen Viehzüchte, die schon in normalen
Zeiten Futtermittel zukaufen müssen, wesentlich verschlechtert.
die schlechte Futtermittelernte des heurigen Jahres infolge der
langwährenden Trockenheit hat in vielen Teilen der Republik
die Situation der kleinen Landwirte geradezu katastrophal gestaltet.
Die im Preise riesig gestiegenen heimischen Futtermittel schließen
deren Ankauf für die meisten Kleinlandwirte und Häusler
aus. Diese Tatsache zwingt zahllose Viehbesitzer zum Abverkauf
der Tiere, vor allem des Rindviehs. Selbst Tiere, die als Zug-
und Milchtiere dem Kleinlandwirt und Häusler unentbehrlich
sind, müssen aus Mangel an Futtermitteln abgegeben werden.
Die Existenz solcher Landwirte ist damit direkt in Frage gestellt.
Das wachsende Angebot und die mangelnde Nachfrage drücken
den Viehpreis herab, wobei aber die Konsumenten dieser Preisherabsetzung
nicht teilhaftig werden, sondern lediglich eine Bereicherung des
Zwischenhandels eintritt. Diese Erscheinungen werden besonders
verschärft durch die gesamte Wirtschafts-, Zoll- und Steuerpolitik
der Regierungsmehrheit, welche die Kaufkraft der breiten Massen,
auf welche die Landwirte angewiesen sind, geradezu systematisch
herabdrückt und so die Absatzmöglichkeiten auf dem inländischen
Markt unterbinden.
Da eine Absatzorganisation der Landwirte im
genossenschaftlichen Sinne nach dänischem Muster und die
direkte Verbindung mit dem Konsumenten bei uns zum Schaden der
Landwirtschaft noch fehlt, sind die Viehzüchter vollkommen
der Willkür der Zwischenhändler ausgeliefert. In den
größeren Städten beziehen die Händler und
Fleischer das Schlachtvieh überwiegend von den Prager, Brünner
und Ostrauer Schlachtviehmärkten. Der direkte Einkauf von
Vieh beim Produzenten durch städtische Fleischer und Händler
hat zjm guten Teil schon längst aufgehört. Deren Behauptung,
das heimische Vieh sei minderwertig und für die städtische
Bevölkerung, welche ausschließlich Primaqualität
verlange, nicht geeignet, ist vielfach unzutreffend. In den von
der Futtermittelnot betroffenen Bezirken sind hunderte Tiere der
Kleinlandwirte und Häusler aus dem genannten Grunde unverkäuflich.
Erst bei sehr gedrückten Preisen, die einen überaus
empfindlichen Verlust bedeuten, werden diese Tiere mühsam
abgesetzt.
Andererseits besteht bei der gegebenen Sachlage
die schwere Gefahr, daß im Frühjahr viele Kleinlandwirte
genötigt sein werden, Vieh zu erhöhten Preisen zu kaufen,
wodurch ihr Notstand noch weiter wächst. Die agrarische Wirtschaftspolitik
führt also dazu, daß die kleinen Viehzüchter doppelt,
sowohl in ihrer Eigenschaft als Verkäufer, als auch als Käufer
geschädigt werden.
Aus dieser Sachlage ist der einzig logische
Schluß zu ziehen, daß es vor allem die Aufgabe der
Regierung sein muß, billige Futtermittel zu beschaffen und
Maßnahmen zu treffen, welche den Absatz des heimischen Schlachtviehs
erleichtern.
Im einzelnen stellen die Gefertigten zur Hintanhaltung
einer schweren Katastrophe der heimischen kleinen Viehzüchter
folgende Anträge:
1. Sofortige Aufhebung aller Zölle auf
Futtermittel und Ermäßigung der Getreidezölle,
Schaffung eines staatlichen Futtermittelmonopols.
2. Herabsetzung der Bahntarife für Futtermittel
und Streu jeder Art um mindestens 50 Prozent.
3. Einleitung einer Regierungsaktion zur Belieferung
der am schwersten betroffenen Viehzüchte mit verbilligten
Kraftfuttermitteln. Die Kosten dieser Aktion sind aus den Staatseinnahmen
von den Agrarzöllen zu decken.
4. Beseitigung der Umsatzsteuer für alle
Futtermittel, vor allem aber für Futtermittel und Mahlgetreide
eigener Erzeugung auch bei Abholung durch fremde Kräfte aus
der Mühle.
5. Behördliche Unterstützung aller
Maßnahmen zur Bekämpfung der unerhört hohen Zwischenhandelsgewinne
bei Vieh und Fleisch, namentlich Erleichterungen bei Hausschlachtungen,
und staatliche Förderung der Selbstverwertungseinrichtungen
der Viehzüchter (Genossenschaftsschlachthäuser).
6. Zur dauernden Förderung der heimischen
Viehzucht und zu ihrem Schutze gegen die billigeren Produktionsbedingungen
in den östlichen Nachbarländern Gewährung einer
staatlichen Aufzuchtprämie bei Rindvieh und einer Mastprämie
bei Schweinen zur Vermehrung der Qualitätsware.
7. Erhöhte Vorsorge für erstklassiges
Zuchtmaterial durch Schaffung von Zuchtgebieten, Förderung
des landwirtschaftlichen Genossenschaftswesens und Errichtung
von Beispielwirtschaften.
8. Eheste Wiedereinführung eines Weitgehenden
Pächterschutzes unter Festsetzung von angemessenen Pachtpreisen.
9. Angemessene Steuernachlässe an alle
durch den Ernteausfall an Futtermitteln geschädigten Landwirte
unter besonderer Berücksichtigung der bedrohten kleinbäuerlichen
Existenzen.
Die Regierung wird beauftragt, ungesäumt
die nötigen Vorkehrungen zu treffen, bezw. die erforderlichen
Gesetzentwürfe auszuarbeiten und dem Parlament vorzulegen,
um die vorstehend geforderten Maßnahmen zu verwirklichen.
In formaler Beziehung ist dieser Antrag dem
Budget- und landwirtschaftlichen Ausschuss zuzuweisen,
welche innerhalb 14 Tagen Bericht zu erstatten haben.
II. volební období. | 7. zasedání. |
Jistě většina zemědělců
v Československé republice, zvláště
v horských krajinách jest především
odkázána na chov dobytka. Základem racionelního
chovu dobytka jsou kromě dobrého chovného
materiálu, vhodných chlévů a podobných
věcí také vydatná a levná krmiva.
Ale pro úspěšný chov dobytka jest rozhodujícím
i záruka zajištěného odbytu za přiměřené
ceny.
Zvýšení obilních cel spolu se zvýšením
cel na krmiva podstatně zhoršila od r. 1926 stav drobných
chovatelů dobytka, kteří již v normálních
dobách musejí přikupovati krmiva. Špatná
sklizeň krmiv v letošním roce pro dlouhé
sucho v mnohých částech republiky stala se
přímo pohromou drobných zemědělců.
Poněvadž domácí krmiva ohromně
stoupla v ceně, většina drobných zemědělců
a chalupníků nemůže jich koupiti. To
nutí četné držitele dobytka ku prodeji
zvířat, především hovězího
dobytka. I zvířata, jichž drobný zemědělec
a chalupník nemůže postrádati jako zvířat
pro potah a mléko, musejí býti prodána
pro nedostatek krmiva. Existence takových zemědělců
jest tím přímo ohrožena. Vzrůstající
nabídka a malá poptávka stlačuje cenu
dobytka, při čemž však spotřebitelé
z tohoto snížení cen nic nemají, nýbrž
se obohacují pouze překupníci. Tyto zjevy
se zvláště zostřují úhrnnou
hospodářskou, celní a daňovou politikou
vládní většiny, která přímo
soustavně snižuje kupní sílu širokých
vrstev, na které jsou zemědělci odkázáni
a tím znemožňuje odbyt na domácím
trhu.
Poněvadž u nás na škodu zemědělství
není dosud odbytové organisace zemědělců
v družstevním smyslu podle dánských
vzorů a chybí přímé spojení
se spotřebiteli, jsou chovatelé dobytka úplně
vydání všanc libovůli překupníků.
Ve větších městech kupují obchodníci
a řezníci jatečný dobytek převážně
na pražských, brněnských a ostravských
jatečných trzích. Městští
řezníci a obchodníci většinou
již dávno přestali kupovati dobytek přímo
u výrobce. Jejich tvrzení, že domácí
dobytek jest méněcenný a nehodí se
pro městské obyvatelstvo, které žádá
výlučně nejlepší jakosti, jest
často nesprávné. V okresích postižených
nouzí o krmiva nelze z uvedeného důvodu prodati
mnoho set zvířat drobných zemědělců
a chalupníků. Teprve za velice snížených
cen, které znamenají pro ně velice citlivou
ztrátu, se tato zvířata s námahou
dobudou.
S druhé strany při tomto stavu hrozí velké
nebezpečí, že na jaře mnoho drobných
zemědělců bude musiti kupovati dobytek za
vyšší ceny, čímž jejich nouze
ještě stoupne. Agrární hospodářská
politika vede tedy k tomu, aby drobní chovatelé
dobytka byli dvojnásobně poškozeni, a to jak
při prodeji, tak i při koupi dobytka.
Z tohoto stavu lze vyvoditi jediný logický důsledek,
že především musí býti úkolem
vlády opatřiti levná krmiva a učiniti
opatření, která by usnadnila odbyt domácího
jatečného dobytka.
Zvláště podepsaní navrhují, aby
se předešla těžká pohroma domácích
drobných chovatelů zvířat, toto:
1. Aby ihned byla zrušena všechna cla na krmiva a aby
byla snížena cla na obilí. Aby se krmiva stala
státním monopolem.
2. Aby se železniční sazby na krmiva a stelivo
každého druhu snížily nejméně
o 50 procent.
3. Aby se zahájila vládní akce k dodání
zlevněných jadrných krmiv chovatelům
dobytka, kteří jsou nejtíže postiženi.
Útraty této akce buďtež uhrazeny ze státních
příjmů z agrárních cel.
4. Aby byla zrušena daň z obratu na všechna krmiva,
především však na krmiva a melivo vlastní
výroby i v tom případě, kdy je cizí
síly odvážejí ze mlýna.
5. Aby se úředně podporovala všechna
opatření k potírání neslýchaně
vysokých překupnických zisků u dobytka
a masa, zvláště aby se usnadnily domácí
porážky a aby stát podporoval zařízení
chovatelů dobytka k vlastnímu zhodnocení
masa (družstevní jatky).
6. K trvalé podpoře chovu domácího
dobytka a k jeho ochraně proti levným výrobním
podmínkám ve východních sousedních
zemích budiž poskytována státní
premie za chov hovězího dobytka a premie za vykrmování
vepřů, aby se zvětšila výroba
jakostního zboží.
7. Aby se lépe pečovalo o prvotřídní
chovný materiál zřízením chovných
území, podporováním zemědělského
družstevnictví a zřizováním vzorných
hospodářství.
8. Aby se co nejdříve znovu zavedla dalekosáhlá
ochrana pachtýřů a ustanovily přiměřené
ceny pachtu.
9. Aby se všem zemědělcům, poškozeným
špatnou sklizní krmiv, přiměřeně
odepsaly daně a při tom se zvláště
přihlíželo k drobným rolníkům,
jejichž existence jest ohrožena.
Vládě se ukládá, aby neprodleně
učinila nutná opatření a vypracovala
a sněmovně předložila potřebné
návrhy zákonů, jimiž by výše
žádaná opatření byla uskutečněna.
Po stránce formální budiž tento návrh
přikázán výboru rozpočtovému
a zemědělskému, které mají
podati zprávu do 14 dnů.