Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Wohl der größte Teil der Landwirte in de Čechoslovakischen Republik, besonders in den Gebirgsgegenden, sind vor allem auf die Viehzucht angewiesen. die Grundlage einer rationellen Viehzucht sind neben guten Zuchmaterial, entsprechenden Stallanlagen und ähnliches, ausreichende und billige Futtermittel. Aber auch die Gewähr eines gesicherten Absatzes bei entsprechenden Preisen ist für das Gedeihen der Viehzucht mitentscheidend.

Die Erhöhung der Getreidezölle in Verbindung mit der Erhöhung der Futtermittelzölle hat seit 1926 die Lage der kleinen Viehzüchte, die schon in normalen Zeiten Futtermittel zukaufen müssen, wesentlich verschlechtert. die schlechte Futtermittelernte des heurigen Jahres infolge der langwährenden Trockenheit hat in vielen Teilen der Republik die Situation der kleinen Landwirte geradezu katastrophal gestaltet. Die im Preise riesig gestiegenen heimischen Futtermittel schließen deren Ankauf für die meisten Kleinlandwirte und Häusler aus. Diese Tatsache zwingt zahllose Viehbesitzer zum Abverkauf der Tiere, vor allem des Rindviehs. Selbst Tiere, die als Zug- und Milchtiere dem Kleinlandwirt und Häusler unentbehrlich sind, müssen aus Mangel an Futtermitteln abgegeben werden. Die Existenz solcher Landwirte ist damit direkt in Frage gestellt. Das wachsende Angebot und die mangelnde Nachfrage drücken den Viehpreis herab, wobei aber die Konsumenten dieser Preisherabsetzung nicht teilhaftig werden, sondern lediglich eine Bereicherung des Zwischenhandels eintritt. Diese Erscheinungen werden besonders verschärft durch die gesamte Wirtschafts-, Zoll- und Steuerpolitik der Regierungsmehrheit, welche die Kaufkraft der breiten Massen, auf welche die Landwirte angewiesen sind, geradezu systematisch herabdrückt und so die Absatzmöglichkeiten auf dem inländischen Markt unterbinden.

Da eine Absatzorganisation der Landwirte im genossenschaftlichen Sinne nach dänischem Muster und die direkte Verbindung mit dem Konsumenten bei uns zum Schaden der Landwirtschaft noch fehlt, sind die Viehzüchter vollkommen der Willkür der Zwischenhändler ausgeliefert. In den größeren Städten beziehen die Händler und Fleischer das Schlachtvieh überwiegend von den Prager, Brünner und Ostrauer Schlachtviehmärkten. Der direkte Einkauf von Vieh beim Produzenten durch städtische Fleischer und Händler hat zjm guten Teil schon längst aufgehört. Deren Behauptung, das heimische Vieh sei minderwertig und für die städtische Bevölkerung, welche ausschließlich Primaqualität verlange, nicht geeignet, ist vielfach unzutreffend. In den von der Futtermittelnot betroffenen Bezirken sind hunderte Tiere der Kleinlandwirte und Häusler aus dem genannten Grunde unverkäuflich. Erst bei sehr gedrückten Preisen, die einen überaus empfindlichen Verlust bedeuten, werden diese Tiere mühsam abgesetzt.

Andererseits besteht bei der gegebenen Sachlage die schwere Gefahr, daß im Frühjahr viele Kleinlandwirte genötigt sein werden, Vieh zu erhöhten Preisen zu kaufen, wodurch ihr Notstand noch weiter wächst. Die agrarische Wirtschaftspolitik führt also dazu, daß die kleinen Viehzüchter doppelt, sowohl in ihrer Eigenschaft als Verkäufer, als auch als Käufer geschädigt werden.

Aus dieser Sachlage ist der einzig logische Schluß zu ziehen, daß es vor allem die Aufgabe der Regierung sein muß, billige Futtermittel zu beschaffen und Maßnahmen zu treffen, welche den Absatz des heimischen Schlachtviehs erleichtern.

Im einzelnen stellen die Gefertigten zur Hintanhaltung einer schweren Katastrophe der heimischen kleinen Viehzüchter folgende Anträge:

1. Sofortige Aufhebung aller Zölle auf Futtermittel und Ermäßigung der Getreidezölle, Schaffung eines staatlichen Futtermittelmonopols.

2. Herabsetzung der Bahntarife für Futtermittel und Streu jeder Art um mindestens 50 Prozent.

3. Einleitung einer Regierungsaktion zur Belieferung der am schwersten betroffenen Viehzüchte mit verbilligten Kraftfuttermitteln. Die Kosten dieser Aktion sind aus den Staatseinnahmen von den Agrarzöllen zu decken.

4. Beseitigung der Umsatzsteuer für alle Futtermittel, vor allem aber für Futtermittel und Mahlgetreide eigener Erzeugung auch bei Abholung durch fremde Kräfte aus der Mühle.

5. Behördliche Unterstützung aller Maßnahmen zur Bekämpfung der unerhört hohen Zwischenhandelsgewinne bei Vieh und Fleisch, namentlich Erleichterungen bei Hausschlachtungen, und staatliche Förderung der Selbstverwertungseinrichtungen der Viehzüchter (Genossenschaftsschlachthäuser).

6. Zur dauernden Förderung der heimischen Viehzucht und zu ihrem Schutze gegen die billigeren Produktionsbedingungen in den östlichen Nachbarländern Gewährung einer staatlichen Aufzuchtprämie bei Rindvieh und einer Mastprämie bei Schweinen zur Vermehrung der Qualitätsware.

7. Erhöhte Vorsorge für erstklassiges Zuchtmaterial durch Schaffung von Zuchtgebieten, Förderung des landwirtschaftlichen Genossenschaftswesens und Errichtung von Beispielwirtschaften.

8. Eheste Wiedereinführung eines Weitgehenden Pächterschutzes unter Festsetzung von angemessenen Pachtpreisen.

9. Angemessene Steuernachlässe an alle durch den Ernteausfall an Futtermitteln geschädigten Landwirte unter besonderer Berücksichtigung der bedrohten kleinbäuerlichen Existenzen.

Die Regierung wird beauftragt, ungesäumt die nötigen Vorkehrungen zu treffen, bezw. die erforderlichen Gesetzentwürfe auszuarbeiten und dem Parlament vorzulegen, um die vorstehend geforderten Maßnahmen zu verwirklichen.

In formaler Beziehung ist dieser Antrag dem Budget- und landwirtschaftlichen Ausschuss zuzuweisen, welche innerhalb 14 Tagen Bericht zu erstatten haben.

Jistě většina zemědělců v Československé republice, zvláště v horských krajinách jest především odkázána na chov dobytka. Základem racionelního chovu dobytka jsou kromě dobrého chovného materiálu, vhodných chlévů a podobných věcí také vydatná a levná krmiva. Ale pro úspěšný chov dobytka jest rozhodujícím i záruka zajištěného odbytu za přiměřené ceny.

Zvýšení obilních cel spolu se zvýšením cel na krmiva podstatně zhoršila od r. 1926 stav drobných chovatelů dobytka, kteří již v normálních dobách musejí přikupovati krmiva. Špatná sklizeň krmiv v letošním roce pro dlouhé sucho v mnohých částech republiky stala se přímo pohromou drobných zemědělců. Poněvadž domácí krmiva ohromně stoupla v ceně, většina drobných zemědělců a chalupníků nemůže jich koupiti. To nutí četné držitele dobytka ku prodeji zvířat, především hovězího dobytka. I zvířata, jichž drobný zemědělec a chalupník nemůže postrádati jako zvířat pro potah a mléko, musejí býti prodána pro nedostatek krmiva. Existence takových zemědělců jest tím přímo ohrožena. Vzrůstající nabídka a malá poptávka stlačuje cenu dobytka, při čemž však spotřebitelé z tohoto snížení cen nic nemají, nýbrž se obohacují pouze překupníci. Tyto zjevy se zvláště zostřují úhrnnou hospodářskou, celní a daňovou politikou vládní většiny, která přímo soustavně snižuje kupní sílu širokých vrstev, na které jsou zemědělci odkázáni a tím znemožňuje odbyt na domácím trhu.

Poněvadž u nás na škodu zemědělství není dosud odbytové organisace zemědělců v družstevním smyslu podle dánských vzorů a chybí přímé spojení se spotřebiteli, jsou chovatelé dobytka úplně vydání všanc libovůli překupníků. Ve větších městech kupují obchodníci a řezníci jatečný dobytek převážně na pražských, brněnských a ostravských jatečných trzích. Městští řezníci a obchodníci většinou již dávno přestali kupovati dobytek přímo u výrobce. Jejich tvrzení, že domácí dobytek jest méněcenný a nehodí se pro městské obyvatelstvo, které žádá výlučně nejlepší jakosti, jest často nesprávné. V okresích postižených nouzí o krmiva nelze z uvedeného důvodu prodati mnoho set zvířat drobných zemědělců a chalupníků. Teprve za velice snížených cen, které znamenají pro ně velice citlivou ztrátu, se tato zvířata s námahou dobudou.

S druhé strany při tomto stavu hrozí velké nebezpečí, že na jaře mnoho drobných zemědělců bude musiti kupovati dobytek za vyšší ceny, čímž jejich nouze ještě stoupne. Agrární hospodářská politika vede tedy k tomu, aby drobní chovatelé dobytka byli dvojnásobně poškozeni, a to jak při prodeji, tak i při koupi dobytka.

Z tohoto stavu lze vyvoditi jediný logický důsledek, že především musí býti úkolem vlády opatřiti levná krmiva a učiniti opatření, která by usnadnila odbyt domácího jatečného dobytka.

Zvláště podepsaní navrhují, aby se předešla těžká pohroma domácích drobných chovatelů zvířat, toto:

1. Aby ihned byla zrušena všechna cla na krmiva a aby byla snížena cla na obilí. Aby se krmiva stala státním monopolem.

2. Aby se železniční sazby na krmiva a stelivo každého druhu snížily nejméně o 50 procent.

3. Aby se zahájila vládní akce k dodání zlevněných jadrných krmiv chovatelům dobytka, kteří jsou nejtíže postiženi. Útraty této akce buďtež uhrazeny ze státních příjmů z agrárních cel.

4. Aby byla zrušena daň z obratu na všechna krmiva, především však na krmiva a melivo vlastní výroby i v tom případě, kdy je cizí síly odvážejí ze mlýna.

5. Aby se úředně podporovala všechna opatření k potírání neslýchaně vysokých překupnických zisků u dobytka a masa, zvláště aby se usnadnily domácí porážky a aby stát podporoval zařízení chovatelů dobytka k vlastnímu zhodnocení masa (družstevní jatky).

6. K trvalé podpoře chovu domácího dobytka a k jeho ochraně proti levným výrobním podmínkám ve východních sousedních zemích budiž poskytována státní premie za chov hovězího dobytka a premie za vykrmování vepřů, aby se zvětšila výroba jakostního zboží.

7. Aby se lépe pečovalo o prvotřídní chovný materiál zřízením chovných území, podporováním zemědělského družstevnictví a zřizováním vzorných hospodářství.

8. Aby se co nejdříve znovu zavedla dalekosáhlá ochrana pachtýřů a ustanovily přiměřené ceny pachtu.

9. Aby se všem zemědělcům, poškozeným špatnou sklizní krmiv, přiměřeně odepsaly daně a při tom se zvláště přihlíželo k drobným rolníkům, jejichž existence jest ohrožena.

Vládě se ukládá, aby neprodleně učinila nutná opatření a vypracovala a sněmovně předložila potřebné návrhy zákonů, jimiž by výše žádaná opatření byla uskutečněna.

Po stránce formální budiž tento návrh přikázán výboru rozpočtovému a zemědělskému, které mají podati zprávu do 14 dnů.