Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Správním opatřením ministerstva vnitra může býti četnickému gážistovi odňata četnická hodnost, po případě zrušeno jeho jmenování:

a) uprchl-li do ciziny nebo nevrátil-li s z ní neodůvodněně a bylo-li z toho důvodu proti němu zahájeno soudní řízení trestní a nemůže-li toto řízení pro jeho nepřítomnost býti skončeno; nebo

b) vstoupil-li do cizích služeb vojenských bez předepsaného svolení; nebo

c) neplní-li četnický gážista mimo činnou službu v době, v níž nekoná činné četnické služby, opětovně svých povinností, jež mu příslušné předpisy jako gážistovi mimo činnou službu ukládají, neb odmítne-li v téže době vůbec plniti povinnosti, jež mu příslušejí jako četnickému gážistovi mimo činnou službu; nebo konečně

d) bylo-li dodatečně zjištěno, že se četnický gážista dopustil ještě před svým jmenováním zločinu vůbec nebo přečinu či přestupku spáchaného z pohnutek nízkých nebo nečestných a byl-li proto soudem před svým jmenováním nebo po něm odsouzen nebo nedošlo-li k zahájení trestního řízení soudního, po případě k odsouzení pro zločin spáchaný z pohnutek nízkých nebo nečestných jen proto, že tomu překážel důvod, který ruší trestnost nebo vylučuje stíhání. Nastalo-li odsouzení dříve, než vznikla republika Československá, lze tohoto opatření užíti jen tehdy, když by byla dána trestnost i podle zákonů československých, platných v době odnětí četnické hodnosti. Nebylo-li trestní řízení soudní zahájeno nebo nedošlo-li k odsouzení, lze tohoto opatření užíti jen na souhlasný návrh kárného výboru I. stolice a kárného výboru odvolacího.

(2) Četnický gážista, jemuž byla podle předcházejícího odstavce odňata četnická hodnost, nemá nároku na odpočivné příjmy; byl-li však jíž poživatelem četnických odpočivných příjmů, zůstanou mu tyto příjmy zachovány, jde-li o případ odstavce 1, písm. c).

(3) U četnických důstojníků na služebních místech systemisovaných v 5. a 4. platové stupnici lze v řízení správním četnickou hodnost odníti nebo jmenování zrušiti jen se souhlasem vlády, u četnických důstojníků na služebních místech systemisovaných v 3. a vyšší platové stupnici jen se souhlasem presidenta republiky.

Má-li četnický gážista v činné službě po dobu tří po sobě jdoucích roků (před účinností tohoto zákona nebo po ní) kvalifikaci nevyhovující, přeloží jej ministerstvo vnitra, z moci úřední do trvalé výslužby, a to s výslužným, má-li gážista na ně nárok, jinak s odbytným.

Ustanovení tohoto zákona, jež se vztahují na četnické gážisty, platí i pro gážisty mimo služební třídy, není-li v tomto zákoně jinak ustanoveno.

Poklesky podle tohoto zákona, jichž se dopustil četnický gážista, vykonávaje činnost přísedícího vojenského soudu, lze stíhati podle tohoto zákona jen k oznámení předsedy nalézacího soudu vojenského.

(1) Tam, kde jiné platné zákony se zmiňují o četnické disciplinární trestní pravomoci, disciplinárních přestupcích, disciplinárních trestech, disciplinárním řízení a vůbec o četnickém právu disciplinárním, platí ustanovení tohoto zákona a předpisy na jeho základě vydané.

(2) Beze změny zůstávají ustanovení o propuštění četníků na zkoušku pro nezpůsobilost k četnické službě podle § 22 čís. 1 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n., o četnictvu.

(3) Dnem účinnosti tohoto zákona se zrušují všecka ustanovení, která jsou s ním v odporu, zejména také ustanovení poslední věty § 12 zákona č. 299/20 Sb. z. a n.

(1) Tento zákon se vztahuje i na poklesky, které byly spáchány před jeho účinností a nebyly dosud pravoplatně vyřízeny. Gážisté mimo služební třídy však jsou podrobeni ustanovením II. části pouze pro ty poklesky kárné, kterých se dopustili teprve po účinnosti zákona; pro poklesky dříve spáchané se posuzují podle ustanovení dosud platných.

(2) Usnesení disciplinárních výborů (komisí), učiněná na základě řízení, které bylo vykonáno podle předpisů dosud platných, zůstávají v platnosti, pokud tato usnesení byla potvrzena do dne účinnosti tohoto zákona; obnova řízení se však posuzuje podle tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti tři měsíce po vyhlášení. Provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry národní obrany, spravedlnosti a financí.

Disciplinární předpisy pro četnictvo byly dosud podle § 12 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 299 b. z. a n. o četnictvu stanoveny ministerstvem vnitra. Poněvadž zatím vojenské kázeňské a kárné právo bylo upraveno zákonem ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb. z. a n. a novelou ze dne 8. dubna 1927, č. 55 Sb. z. a n., navrhuje vláda, aby obdobně bylo upraveno také kázeňské a kárné právo četnické. Tím vláda vylovuje v zásadě nejen resolucím, přijatým svého času v obou sněmovnách Národního shromáždění, jimiž se vláda vyzývá, aby předložila návrh zákona, kterým by se upravovaly disciplinární poměry četnictva, nýbrž i přáním, projeveným z řad četnictva samého. Pokud ovšem projeveno bylo přání, aby disciplinární právo četnické bylo upraveno souhlasně se služební pragmatikou, nemůže vláda přání tomu vyhověti, neboť četnictvo je vojensky organisovaný sbor strážní podléhající vojenským trestním zákonům a soudům a platí pro ně vojenský služební řád; vzhledem k tomu je kázeň četnická rázu zcela jiného než kázeň úřednická, takže nelze na četnictvo v tomto směru použíti ustanovení platných pro úředníky, nýbrž jedině disciplinárních předpisů vojenských. Osnova shoduje se proto co do základních zásad se zákony platnými pro vojsko a jen v jednotlivostech je její obsah přizpůsoben zvláštním poměrům organisace četnictva a potřebám četnické služby.

Základem disciplinárních předpisů jest poměr podřízenosti; tento poměr jest pro četnictvo upraven v § 2. zákona čís. 299/1920 Sb. z. a n. Podle tohoto předpisu je četnictvo orgánem politické správy státní a je tudíž v příčině vykonávaní služby bezpečnostní podřízeno politickým úřadům státním; v příčině výcviku, vyučování, kázně a kontroly služby, pak ve věcech správních a hospodářských podřízeno jest četnictvo četnickým důstojníkům. V obojím poměru podléhá četnictvo v poslední instanci ministerstvu vnitra. K udržení vojenského pořádku a kázně v četnictvu přidělen jest ministerstvu vnitra generální velitel četnictva.

Tato ustanovení jsou obsahem shodná s §§ 1 a 2 zákona čís. 154/1923 Sb. z. a n., neobsahují však definice četnické kázeňské pravomoci, kteráž v zákoně není nutná a podává se z obsahu ustanovení samého; za to se přihlíží podrobněji k souvislosti se správním řízením. V ustanovení § 2, odst. 1., písm. b) se výslovně uvádí, že jde také o jednání a opominutí, jichž stíhání jinak přísluší obcím, což jest ostatně i v intencích shora uvedeného zákona.

Služebnímu poměru četnickému se přizpůsobují předpisy obsažené v §§ 3 a 4 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. Ve příčině členů Národního shromáždění platí samozřejmě ustanoveni § 24, odst. 1. ústavní listiny.

Podobně jako v § 5 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. ponechává se služebním předpisům, aby určily, kterým představeným přísluší četnická kázeňská pravomoc. Kázeňskou pravomoc proti příslušníkům četnictva, konajícím službu u ministerstva vnitra, vykonává ministr vnitra. Že četnická kázeňská pravomoc přechází na náměstka nebo zástupce, se podává z ustanovení § 5, odst. 1 osnovy.

Toto ustanovení se shoduje s § 6 zákon č. 14/1923 Sb. z. a n. ve znění novely č. 55/1927 Sb. z. a n. podrobněji se rozvádějí předpisy o řízení za účelem jasnosti dikce.

V zájmu osob potrestaných obsahuje osnova ustanovení o zápisu a výmazu kázeňských trestů, a ta v souladu s ustanoveními § 27 osnovy.

V celku se tu přejímají zásady §§ 7 - 9 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. Lhůty stanovené v § 8, odst. 5, jsou směrné, nikoli preklusivní.

Opatření navrhované se rozšiřuje také na žádost o navrácení v předešlý stav neb o obnovu řízení. Podobně jako v §§ 10 a 11 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n., je tu normován delikt kriminelní, nikoli disciplinární, a podrobnosti četnického kázeňského práva se odkazují do služebních předpisů.

Osnova v celku vychází re zásad § 12 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. Ve příčině členů Národního shromáždění dlužno poukázati na ustanovení § 24, odst. 1. ústavní listiny.

Osnova přizpůsobuje zásadu § 13 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n., resp. zákona č. 55/1927 Sb. z. a n. potřebám četnické služby a přihlíží k dikci platového zákona. Od citování vojenského trestního řádu nyní platného bylo za účelem pružnosti dikce upuštěno.

Analogická ustanovení pro obor vojenský jsou obsažena v § 14 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. Předpisy o místní příslušnosti vydá ministerstvo vnitra podle stavu organizace četnictva a podle potřeb četnické služby. Kompetence ministerstva vnitra podle § 15, odst. 7 je v souladu s kompetencí podle § 15, odst. 1 osnovy.

Poukazuje se na §§ 15 až 17 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n., resp. na zákon č. 55/1927 Sb. z. a n.

Kárným žalobcem a zpravodajem může býti stanovena jen osoba, která zná služební poměry, pročež se okruh osob, z nichž lze kárného žalobce ustanoviti, omezuje na definitivní četnické gážisty v činné službě. Instituce četnictva jest ve vývoji ještě neukončeném, který nepřipouští, aby na změněné poměry byly snad osobami nejsoucími již v činné službě aplikovány služební tradice z dob minulých; omezení okruhu osob na gážisty v činné službě jest tudíž v zájmu zaměstnance, proti němuž se vede kárné řízení. Kárný žalobce i zpravodaj se neustanovuje z okruhu členů kárného výboru; podle možnosti budou to osoby práva znalé, tudíž justiční důstojníci. Tato poslední náležitost není v zákoně výslovně uvedena proto, že by nebylo lze bezvýjimečně ji splniti, pročež bude k ní přihlíženo jenom potud, pokud to personální poměry dovolí.

Pro obor vojenský jest analogické ustanovení obsaženo v § 18 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. Přezkoumání duševního stavu bylo za účelem nejobjektivnějšího zjištění omezeno na státní úřední lékaře nebo na lékaře, kteří jsou stálými soudními znalci.

Obdobná ustanovení jsou obsažena v §§ 19 - 21 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. I okruh osob, z nichž se zřizuje obhájce nebo z nichž si může obviněný četnický gážista v činné službě přibrati důvěrníky, jest z ohledu na prospěch obviněného omezen na četnické gážisty v činné službě, poněvadž jen osoby, které jsou ve služební činnosti, mohou býti obeznámeny s přítomným stavem služby a tudíž splniti řádně úkol obhájce a důvěrníka.

Souhlasí v celku s ustanoveními § 22 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. a zákona č. 55/1927 Sb. z. a n., při čemž však byla na některých místech volena jasnější dikce a přihlédnuto i k souvislosti s řízením kázeňským. Lhůta patnáctidenní byla volena z důvodů unifikačních.

Analogická ustanovení jsou obsažena v §§ 24 a 25 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n., resp. v zákonu č. 55/1927 Sb. z. a n. Kompetence odvolacího kárného výboru podle ustanovení § 24, odst. 3 osnovy byla stanovena, aby bylo zajištěno nejobjektivnější posouzení věci. Lhůta patnáctidenní byla volena z důvodů unifikačních.

Od schvalování usnesení kárného výboru, pokud se omezuje pouze na zrušení řízení pro podstatné vady (§ 25, odst. 1.) bylo upuštěno, ježto jde o usnesení rázu formálního.

Úprava kárných trestů je volena podle povahy služebního poměru četnického a § 23 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. a zákona č. 55/1927 Sb. z. a n. Tresty jest ukládati přiměřeně k poměrům obviněného, jest tedy na příklad při volbě trestu přihlížeti k tomu, že obviněný jest na dovolené s čekaným nebo bez platu atd.

Osnova přejímá tu ustanovení § 26 a 27 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n., upravuje však následky kárných trestů podrobněji, přihlížejíc při tom ku právu kázeňskému (§ 7 osnovy).

Ve prospěch obviněného se osnova spokojuje pouhým osvědčením omluvného důvodu, pro který lhůta nebyla zachována. Pro podání žádosti za navrácení v předešlý stav, jakož i pro podání stížnosti k odvolacímu kárnému výboru se volí z důvodů unifikačních lhůta patnáctidenní.

Tyto přejímají celkem zásady §§ 28 a 29 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. Ustanovení poslední věty 2. odstavce § 29 citovaného zákona bude pojato do prováděcího předpisu. Kompetence odvolacího kárného výboru podle ustanovení 3. odstavce §u 29 místo ministerstva byla volena za účelem nejobjektivnějšího posouzení věci.

Osnova přejímá ustanovení §§ 30 - 32 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n.

Osnova přejímá též §§ 33 a 34 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. a zákona č. 55/1927 Sb. z. a n. o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, užívá však širší dikce, mluvíc o přečinu nebo přestupku spáchaném z pohnutek nízkých nebo nečestných. Jinak jest dikce upravena podle terminologie platového zákona a četnického práva pensijního.

Poukazuje se na obdobné předpisy §§ 35, odst. 2, 36 až 39 zákona č. 154/1923 Sb. z. a n.

Zvláštní ustanovení o propuštění četníka na zkoušku pro nezpůsobilost k četnické službě nespadá do oboru předpisů disciplinárních a proto osnova v § 38 výslovně uvádí, že toto ustanovení zůstává beze změny.

V § 39 osnova neužívá pro označení deliktů slova "činy", nýbrž širšího termínu "poklesky", poněvadž může jíti jak o jednání, tak i opominutí. Pokud jde o řízení, které bylo provedeno podle předpisů dosud platných, bylo pamatováno zvláštním ustanovením na obnovu řízení, protože při ní není důvodu, který by mluvil pro aplikaci dosavadních předpisů.

S hlediska rozpočtového se poznamenává, že zákon si nevyžádá nijakého zvýšení nákladu.

Vláda projevuje přání, aby tento návrh zákona byl v obou sněmovních Národního shromáždění přikázán výborům sociálně-politickému brannému a ústavně-právnímu ku podání zprávy ve lhůtě pokud možno nejkratší.