Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Předložený vládní návrh zákona má za předmět zrušení zemědělsko-technické kanceláře při zemědělské radě pro Čechy v Praze, při čemž sledován je ten účel, aby její agenda byla soustředěna při nově utvořeném zemském úřadu v Praze.

K objasnění této záležitosti se uvádí, že technická kancelář zemědělské rady v Praze byla zřízena usnesením zemského sněmu Českého ze dne 4. srpna 1883. Usnesení toto bylo provedeno výborem zemědělské rady dne 26. června 1884 tím, že byla v vydána zvláštní instrukce a později organisační statut pro tuto zemědělsko-technickou kancelář, kterým byla vymezena její působnost.

Do působnosti této kanceláře náležely veškeré práce zemědělské techniky, zejména práce pro zvýšení výnosnosti půdy upravením a nejlepším využitím vodstva, zvláště prováděním prací odvodňovacích a zavodňovacích. Při podrobném rozvedení této působnosti možno zejména poukázati na přípravu pracovního programu, zakládání vodních družstev, vypracování projektů, vykonávání dozoru na provádění vodohospodářských prací a pod. Kancelář sdělává projekty meliorační též pro jednotlivé obce a zemědělce a to na úpravu potoků a menších řek, odvodnění a zavodňování, zřizování vodovodů pro potřeby obecní, zakládání rybníků a nádrží, ochranných staveb proti vodě, chránění břehů a jiné. Kancelář provádí též zcelování pozemků, kde to přímo souvisí s pracemi melioračními. Důležitou jet též agenda pedologická, při které jde o prozkoumání půdy pro účely meliorací a hospodářství vůbec. Rozsáhlá jest též činnost propagační, informační a podávání dobrých zdání jak úřadům, tak i interesentům. O provedených pracích jakož i o projektech byl založen a udržován zvláštní katastr.

V zákoně o zemědělské radě ze dne 2 března 1891, č. 20 z. z. bylo výslovně v § 18. ustanoveno, že řízení a správa zemědělské technické kanceláře náleží ústřednímu sboru zemědělské rady. Za celou dobu svého trvání 44 roků rozvíjela se působnost technické kanceláře velice úspěšně a vykazuje velice příznivé výsledky ve všech odvětvích technických prací jí svěřených. Stav úřednictva se postupem času zvýšil na 61 úředníků ve stavu inženýrů kulturních a stavebních, dále 23 úředníků pro pomocnou službu technickou a 37 úředníků melioračních.

Rozsah agendy technické kanceláře možno posouditi z toho, že za celou její působnost trvající 44 roků bylo vypracováno melioračních projektů na ploše 400 tisíc ha a z toho 105.000 ha v našem státě, dále projektů regulačních v délce 9.500 km a z toho asi 2.000 km v našem státě s celkovým rozpočteným nákladem 1.710 mil., z čehož připadá na práce po převratu 1.350 mil. Kč. Práce meliorační byly provedeny na celkové ploše asi 155.000 ha a z toho asi 40.000 ha v našem státě a úpravy toků v délce asi 3.900 km, z čehož asi 1000 km v našem státě s celkovým nákladem 305 mil. Kč, z čehož náklad po převratě obnáší asi 235 mil. Stavby vodovodní byly provedeny nákladem 223 mil. Kč a z toho po převratě asi 16 mil. Kč. K tomu se připomíná, že obnosy předválečné jsou zahrnuty bez propočítání na nynější valutu.

Z tohoto výkazu je patrno, že technická kancelář zemědělské rady vykonala rozsáhlé práce technické, které přinesly velké národohospodářské prospěchy domácímu zemědělství a celé zemi, a práce ta zasluhuje největšího uznání a ocenění, kterého se jí skutečně dostává od všech vrstev českých zemědělců. Při tom však nutno si uvědomiti, že ještě velké úkoly zbývají do budoucnosti. Podle odhadu provedeného v době předválečné jevila se potřeba provedení meliorací v Čechách na ploše asi 1,220.000 ha, z čehož dosud bylo provedeno asi 155.000 ha, tudíž jenom asi 13%, takže zbývá ještě ku meliorování asi 87% půdy. Při stoupající intensitě zemědělského podnikání jest nutno však počítati s tím, že naznačený rozsah půdy k meliorování určené se ještě více zvýší.

Během času nastaly pronikavé změny v organisačním uspořádání technických prací. V důsledku zákona vodocestného z r. 1901 a zemských zákonů z r. 1903 byla zařízena zemská komise pro úpravu řek v Čechách se zvláštním technickým oddělením pro vodní stavby při zemském výboru a kromě toho bylo zařízeno technické oddělení pro vodní stavby při tehdejším místodržitelství.

Mimo to zemský správní výbor jako subvencující úřad vyhrazoval si určitou část agendy při udělování podpory na vodohospodářské práce, jako zejména přezkoušení všech projektů, dohled nad prováděním a kolaudací provedených podniků.

Tímto způsobem bylo celé řízení správní při projednávání záležitostí melioračních značně zkomplikováno a zdržováno, takže vyřízení jednotlivých případů trvalo někdy mnoho let.

A proto možno uvítati nápravu, která v tomto směru se připravuje v důsledku zákona o sjednocení veřejné správy. Nový zemský úřad v Praze provede sloučení příslušných technických oddělení dřívější zemské správy politické a zemského výboru. Projednávaným zákonem má býti zrušena technická kancelář zemědělské rady a její agenda má býti přenesena rovněž k zemskému úřadu. Kromě toho ministerstvo zemědělství zamýšlí přenésti na zemský úřad též lesnicko-technické oddělení pro hrazení bystřin.

Také v jiných zemích dojde k podobnému sloučení veškerë agendy vodohospodářské při nových zemských úřadech. Tímto způsobem bude zemědělsko-technická služba v celém státě jednotně upravena; a oproti dosavadnímu stavu značně zjednodušena, což bude znamenati zlevnění správy a urychlení celého řízení v těchto náležitostech vodohospodářských.

Jest nutno však akcentovati, aby nový zemský úřad v Praze věnoval této agendě největší péči a aby, jak se to stalo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, byl také u zemského úřadu v Praze a v Brně zřízen pro agendu vodohospodářských meliorací a kulturní techniky, patřící do oboru působnosti ministerstva zemědělství, zemědělskotechnický odbor (neboli skupina) s příslušnými odděleními a aby přednosta tohoto odboru byl pověřen funkcí decernenta.

Kromě toho pokládá se za nutné, aby také zemědělská rada v rámci své zákonné působnosti sledovala dále tyto důležité úkoly vodohospodářské a účelným způsobem pracovala pro další rozvoj zemědělsko-technických prací v Čechách.

Zemědělský výbor klade též váhu na to, aby pro všechny tyto akce vodohospodářské byly zjednávány náležité finanční prostředky, aby jejich provádění nejen nevázlo, nýbrž se zvýšeným tempem bylo urychlováno.

Zemědělský výbor uznal opatření, které se tímto zákonem má zavésti, za velmi důležité a proto usnesl se na tom, doporučiti poslanecké sněmovně tento vládní návrh zákona ku schválení.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Z působnosti zemědělské rady pro Čechy vylučuje se řízení a správa zemědělskotechnické kanceláře a kancelář ta se zrušuje.

(2) Opatření, jichž bude třeba po stránce osobní a věcné, provede včas před účinností zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy, zemský správní výbor pro Čechy po dohodě se zemědělskou radou pro Čechy a se schválením vlády, jinak provede opatření ta vláda.

(3) Pro zaměstnance, kteří opatřením učiněným podle odst. 2 nebudou přikázáni službou k zemědělské radě pro Čechy, platí ustanovení druhé věty odst. 1. § 10 zákona č. 125/27 Sb. z. a n.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem zemědělství.