POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1928.

II. volební období.7. zasedání.


1856.

Zpráva

výboru ústavne - právneho

o usnesení senátu (tlač posl. snem. 1751) k vládnemu návrhu zákona (tlač sen. 601 a 698)

o úprave niektorých organizačných otázok v oboru súdnictva.

Usnesenie senátu k vládnemu návrhu zákona o úprave niektorých organizačných otázok v obore súdnictva, ako í všetky tri rezolúcie senátu, k tomuto usneseniu pripojené, ústavne - právny výbor odporúča sl. snemovni bezo zmeny schváliť v celom rozsahu, a to z dôvodov unifikačných, lebo na celom území Československej republiky označovanie súdov, štátnych zastupiteľství a úradných titulov pre sudcov a súdnych úradníkov bude jednotné.

Na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi odpadne pomenovanie "sedrie" alebo "súdnej stolice" a miesto toho nastúpi nomenklatúra: "krajský súd", miesto "súdnej tabule" bude pomenovanie: "vrchný súd".

Štátne zastupiteľstvá budú označené takto: "štátne zastupiteľstvo", "vrchné štátne zastupiteľstvo" a "generálna prokuratúra".

Sudcovia a úradníci budú titulovaní podľa stupnice funkčného služného tak, ako to uvádza usnesenie senátu.

Tento návrh a usnesenie je čiste organizačným, formálnym a absolútne ničím netanguje obor pôsobnosti a hmotné zaistenie sudcov, štátnych zástupcovi a úradníkov.

Ústavne - právny výbor navrhuje poslaneckej snemovni prijať toto usnesenie senátu i s rezolúciami v nezmenenej forme.

Praha, dňa 24. októbra 1928.

Dr Mičura v. r.,
Dr. Michal Slávik v. r.,
predseda.
zpravodajca.


Zákon

ze dne ...................................

o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Řádné soudy civilní a občanské soudy trestní mají toto označení:

a) okresní soud;

b) krajský soud, jde-li o sborový soud první stolice;

c) vrchní soud, jde-li o sborový soud druhé stolice;

d) nejvyšší soud.

(2) Mluví-li tento zákon všeobecně o soudcích, vztahují se jeho předpisy na soudce ustanovené u soudů uvedených v předchozím odstavci.

§ 2.

Okresní soud anebo sborový soud první stolice, který v některém místě vykonává pravomoc výhradně ve věcech civilních, exekučních, trestních aneb obchodních, připojuje k označení ve smyslu § 1 tohoto zákona ještě další označení "civilní", "exekuční", "trestní" neb "obchodní" podle toho, kterou ze zmíněných pravomocí vykonává.

§ 3.

(1) Úřady zřízené při sborových soudech a při nejvyšším soudě k zastávání úkolů přikázaných jim předpisy trestního řádu mají toto označení:

a) státní zastupitelství;

b) vrchní státní zastupitelství;

c) generální prokuratura.

(2) Mluví-li tento zákon všeobecně o úřednících, vztahují se jeho předpisy jen na právnické úředníky ustanovené k některému z úřadů uvedených v předhozím odstavci.

§ 4.

Pro soudce ustanovené na služebních soudcovských místech druhé skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona č. 103/26 Sb. z. a n.) stanoví se úřední titul "soudce".

§ 5.

Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona) ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4 platového zákona) stanoví se úřední titul "okresní soudce". Je-li takový soudce ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy okresního soudu, má úřední titul "okresní soudce a přednosta okresního soudu".

§ 6.

(1) Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona (ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných v VI. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4 platového zákona( stanoví se úřední titul "soudní rada". Je-li takový soudce ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy okresního soudu, nebo je-li pověřen ve smyslu § 25, odst. 2 oraganisačního zákona č. 217/1896 ř. z. správou okresního soudu v sídle sborového soudu první stolice, přísluší mu po dobu výkonu této funkce titul "soudní rada a přednosta okresního soudu", k němuž jest též připojiti případné další označení příslušného okresního soudu podle § 2 tohoto zákona.

(2) Soudce, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy sborového soudu první stolice, má úřední titul "president" a jeho náměstek, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném, úřední titul "vicepresident". K tomuto úřednímu titulu jest vždy též připojiti označení příslušného sborového soudu podle § 1, odst. 1 písm. b), po případě § 2 tohoto zákona.

§ 7.

(1) Pro soudce první skupiny (§ 36, odst. 1. platového zákona) ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných u sborových soudů druhé stolice v V. stupnici funkčního služného (§ 40, odst. 4. platového zákona) stanoví se úřední titul "vrchní soudní rada".

(2) Soudce, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy sborového soudu druhé stolice, má úřední titul "president vrchního soudu"; jeho náměstku, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném, přísluší úřední titul "vicepresident vrchního soudu".

§ 8.

(1) Pro soudce ustanovené na služebních soudcovských místech systemisovaných u nejvyššího soudu stanoví se úřední titul "rada nejvyššího soudu".

(2) Soudce, který jest ustanoven za předsedu senátu nejvyššího soudu a to na místě pro to systemisovaném, má úřední titul "senátní president nejvyššího soudu".

(3) Soudce, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení správy nejvyššího soudu, má úřední titul "první president nejvyššího soudu". Jeho náměstku, je-li ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném, přísluší úřední titul "druhý president nejvyššího soudu".

§ 9.

(1) Vedoucím silám sekretariátu nejvyššího soudu ustanoveným na služebních místech systemisovaných v V. stupnici funkčního služného přísluší úřední titul "vrchní sekretář nejvyššího soudu". Ostatní síly sekretariátu nejvyššího soudu ustanovené na služebních místech systemisovaných v VII. stupnicí funkčního služného mají úřední titul "sekretář nejvyššího soudu".

(2) Vedoucím pomocným silám ustanoveným u sborových soudů druhé stolice na služebních místech systemisovaných v VII. stupnici funkčního služného přísluší úřední titul "sekretář vrchního soudu".

§ 10.

(1) Konceptním úředníkům ustanoveným na služebních místech systemisovaných u státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a u generální prokuratury, u generální prokuratury však jen, jde-li o úředníky ustanovené na služebních místech systemisovaných v VI. stupnici funkčního služného, přísluší úřední titul "státní zástupce".

(2) Státnímu zástupci ustanovenému na služebním místě systemisovaném pro přednostu vrchního státního zastupitelství přísluší úřední titul "vrchní prokurátor"; státnímu zástupci ustanovenému na služebním místě systemisovaném pro přednostu státního zastupitelství úřední titul "prokurátor".

(3) Je-li pro vrchního prokurátora ustanoven na služebním místě pro to systemisovaném jeho stálý náměstek, přísluší tomuto úřední titul "náměstek vrchního prokurátora".

§ 11.

Konceptnímu úředníku, který jest ustanoven na služebním místě systemisovaném k řízení generální prokuratury, přísluší úřední titul "generální prokurátor". Ostatní konceptní úředníci ustanovení u generální prokuratury na služebních místech systemisovaných v III. stupnici funkčního služného, mají úřední titul "náměstek generálního prokurátora".

§ 12.

Zaměstnanci, o nichž mluví tento zákon, jsou v činné službě oprávněni a ve služebním styku povinni užívati úředního titulu spojeného se služebním místem jím propůjčeným a mají nárok, aby byli služebně tímto titulem jmenováni. Ve výslužbě mohou dále užívati úředního titulu, který jim příslušel, když byli dáni do výslužby, jsou však povinni k svému úřednímu titulu připojiti poznámku vyznačující poměr ve výslužbě. Nepřípustno jest však užívati jakéhokoli úředního titulu při provozování advokacie a při obhajování ve věcech trestních.

§ 13.

Úřední tituly soudců a úředníků, kteří jsou se svého služebního místa, na které byli ustanoveni, v mezích platných předpisů pouze přiděleni k jinému soudu nebo úřadu, nedoznávají tímto přidělením žádné změny.

§ 14.

(1) Veškery nynější úřední tituly, pokud nevyhovují úředním titulům stanoveným tímto zákonem, zrušují se (odst. 3.) dnem jeho účinnosti a nahrazují úředními tituly podle tohoto zákona.

(2) Soudcům a úředníkům, kteří v den účinnosti tohoto zákona jsou sice ustanoveni na určité služební místo, jsou však službou přiděleni k jinému soudu nebo úřadu, přísluší úřední titul náležející jim podle tohoto zákona vzhledem k jejich poslednímu ustanovení.

(3) Je-li v dosavadním úředním titulu soudce ustanoveného na služebním místě systemisovaném v VII. nebo VI. stupnici funkčního služného (§ 4, odst. 4. platového zákona) obsaženo titulové jméno podobné úřednímu titulu stanovenému tímto zákonem pro soudce ustanoveného na služebním místě vyšší stupnice funkčního služného, přísluší mu úřední titul stanovený tímto zákonem pro soudce této vyšší stupnice funkčního služného.

§ 15.

Všeobecné předpisy organisační, jakož i všeobecné předpisy o příslušnosti soudů v civilních právních věcech a v záležitostech trestních, se tímto zákonem nemění.

(2) Mluví-li organisační zákon č. 217/1896 ř. z. a jiné platné předpisy o:

a) radech vrchního zemského soudu,

b) radech zemského soudu,

c) okresních soudcích (dříve radních sekretářích),

d) soudcích (dříve adjunktech),

rozumějí se tím jen soudcové ustanovení na služebních místech soudcovských systemisovaných:

k případu a): u sborových soudů druhé stolice v V. stupnici funkčního služného;

k případu b): u sborových soudů první stolice v VI. stupnici funkčního služného;

k případu c): u sborových soudů první stolice nebo u soudů okresních v VII. stupnici funkčního služného;

k případu d): v druhé skupině služebních soudcovských míst.

(3) Předpisy § 3, odst. 1., věta třetí org. zák. č. 217/1896 ř. z., jakož i článku I. posl. odstavec zákona z 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika) se zrušují.

§ 16.

Tento zákon nabývá účinnosti za tři měsíce po vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády. Dnem jeho účinnosti pozbývají platnosti všechny zákony a předpisy, pokud odporují ustanovením tohoto zákona.

Resoluce:

1. Vládě se ukládá, aby co nejdříve provedla resoluci navrženou senátory J. Lukešem, drem Procházkou a spol. k zákonu z 24. června 1926, č. 103, a přijatou plenem senátu v 33. schůzi dne 24. června 1926 a týkající se

A. soudcovské pragmatiky;

B. 1. vyrovnání nesrovnalostí u soudců V. hodn. třídy u sbor. soudů I. instance při převodu do nových platů,

2. přídavku pro přednosty okr. soudů do 4 soudcovských oddělení,

3. přídavku soudcům VI. stupnice funkčního služného u sbor. soudů I. stolice, kteří slouží déle tří let v posledním stupni C.

ad 1 - 3, pokud jinak nebudou znovu upraveny hmotné poměry soudců.

2. Vláda se vybízí, aby neobyčejné přetížení a velký nedostatek soudců, uvádějící soudnictví do těžké krise, všemi prostředky odstranila, vhodně znovu upravila jejich služební platy a podala brzo Národnímu shromáždění k projednání osnovu zákona o služební pragmatice soudcovské.

3. Vláda se vybízí, aby systemisaci míst soudcovských upravila v ten způsob, by do VI. stupnice funkčního služného (§ 40, odst. 4. zákona platového) vřaděni byli přednostové soudu u okresních soudů včetně do třech soudcovských oddělení.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP