Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Sledování stavu personálu a jeho úkolů i zaměstnanosti provádí státní správa železniční nejen přímo na místě samotném, nýbrž i povšechně a statisticky. Sestavujíc pak statistiku zná dobře nejen číselné výsledky statistické, nýbrž i jejich podklady a zejména též příslušný srovnávací základ, takže není obav, že by k výsledkům statistickým náležitě nepřihlížela. Avšak při úvahách plynoucích pouze z podkladů statistických (bez místního přezkoumání) dlužno býti zvláště opatrným, aby se přehlédnutím důležitých vztahů věcných po případě též správného srovnávacího základu nepřikládal suchým číslicím význam, který vůbec nemají. A právě v tomto ohledu interpelace nepoužívá číselných výsledků statistických zcela přesně a dochází pak k úsudkům, jež nejsou zcela správné. Činí-li interpelace porovnání stavu personálu podle dat čerpaných z Ročenky státních a soukromých drah pro rok 1928 na jeden kilometr provozní délky vůči jiným státům, pak přehlíží patrně údaje téže ročenky na straně 770, kde jako počet zaměstnanců, připadajících na jeden kilometr provozní délky jest udána číslice 12.34. Tím ovšem porovnání, které činí interpelace, použivší statistického údaje, majícího zcela jiný základ, nabývá též zcela jiné tvářnosti.

Avšak i kdyby číslice, z níž interpelace vychází, byla správně použitou, ani pak nelze bez bližšího a důkladnějšího rozboru všech ostatních nejrozmanitějších vztahů, jakož i ostatních statistických výsledků prohlásiti za zjevné, že stav personálu na československých státních drahách poklesl pod hranici normální potřeby.

Učiníme-li si na př. poněkud již spolehlivější porovnání na podkladě osových kilometrů a přihlédneme-li při tom k sousedním evropským drahám s přibližně stejnými provozními poměry, pak v žádném směru neobstojí tvrzení interpelace o podnormálním stavu potřebného personálu.

Podobně jest tomu i s tvrzením o zvýšení výkonu, jak se k němu dochází na podkladě porovnání ujetých strojových kilometrů. Nepřihlížejíc ani k tomu, že se při tom porovnávají dvě úplně nestejné železniční správy s úplně odchylnými poměry provozními, stačí na příklad již jednoduchý odkaz na výkon zaměstnanců u stroje vlaku nákladního a u stroje rychlíku, aby sám zřejmě osvětlil, jak mohou býti výsledky ujetých kilometrů zcela v obráceném poměru k výkonu.

Příčina zpožďování vlaků netkví tedy, jak se to interpelace domnívá, výlučně v podnormálním stavu potřebného personálu.

Doufám, že mi nebude špatně rozuměno, nepustím-li se též s ohledem na příslušná soudní vyšetřování železničních nehod, do podrobnějšího rozboru a zejména hodnocení některých případů po stránce subjektivní.

Také výtky činěné státní správě železniční nebo některému jejímu správnímu orgánu, zejména pokud jde o snižování počtu personálu, nejsou případné.,Kromě snížení počtu zaměstnanců zákonem přímo nařízeného nebylo již přikročeno k dalšímu snižování, a to ani v kategoriích vykazujících značný přebytek, takže i u těchto spokojuje se státní správa železniční jen s přirozeným úbytkem.

Státní správy železniční sleduje zajištění svých úkolů potřebným počtem zaměstnanců již ve svém vlastním zájmu a stará se tedy o to, aby stav personálu odpovídal skutečné potřebě. Podle projevující se a skutečně zjištěné potřeby stav zaměstnanců jednak sama přímo vhodným způsobem doplňuje, jak se to v poslední době několikráte stalo, jednak připravuje příslušné návrhy k projednání kompetentním činitelům.

Složení správního sboru podniku československých státních drah odpovídá platné normě právní a patrně jen pro neúplné informace o pravém stavu věci jsou správnímu sboru nesprávně vytýkána opatření, která se jednak vymykala jeho vlivu, jednak vůbec nespadají podle jednacího řádu do jeho pravomoci. Důvodů k opatření požadovanému v interpelaci stran správního sboru neshledávám.

Ke zmínce interpelace o pracovních a služebních podmínkách železničních zaměstnanců, a zejména konkrétně o horším postavení železničních zaměstnanců zařaděných do 4. platové stupnice vůči zřízencům státním, dovoluji si pouze poznamenati, že interpelace zamlčuje přiznání služebních příplatků a přídavků. Zaměstnanec, jemuž byla svěřena práce výhybkáře v Zaječí, měl mimo služební oděv čistý měsíční příjem s činovným po všech srážkách 1.214.90 Kč.