Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

9. října zřítila se novostavba firmy Jaksch na Poříčí. Způsobena tu byla strašná katastrofa, jež náleží k největším toho druhu vůbec a jež budí světovou pozornost. V poslední době množí se neustále neštěstí na stavbách v naší republice. Neštěstí padají za oběť četné lidské životy.

Po velikém neštěstí v Revoluční třídě 13. června t. r. podali poslanci sociálně-demokratičtí naléhavou interpelaci (tisk č. 1605), v níž byla vláda naléhavě žádána o opatření, jimiž by zabezpečena byla bezpečnost na stavbách. V interpelaci té byla žádána vláda, aby předložila návrh zákona o bezpečnostních opatřeních na stavbách, kterým by byla nahrazena stará, dnešním poměrům neodpovídající vládní nařízení z. r. 1905, 1907 a 1908. Nařízeními těmi řídí se dnes živnostenští inspektoři při dozoru na stavbách, ačkoli jsou nařízení ta v mnohém směru za duchem doby a neodpovídají nynějším methodám pracovním a procesům výrobním. V interpelaci té žádána byla také vláda, aby dostatečným počtem zaměstnanců vybaveny byly příslušné dozorčí úřady, ježto v době stavební konjunktury je absolutně vyloučeno, aby tyto úřady mohly za nynějšího stavu svých zaměstnanců prováděti úspěšně a plně svoji činnost. Interpelace žádala také, aby do kontrolních orgánů, pečujících o bezpečnost staveb, povoláni byli důvěrníci dělnictva, kteří jsou v stálém bezprostředním styku se staveništěm a často mohou nejlépe upozorniti, kde je třeba bezprostředních zákroků k zabezpečení stavby. V další části interpelace žádána byla vláda, aby působila k odstranění závad vyskytujících se u firem, které provádějí stavby, a aby v tomto směru zabránila podnikatelské činnosti nesvědomitého rázu, jež může míti v zápětí oběti lidských životů. Vláda byla též žádána, aby věnována byla zvláštní dozorčí pozornost stavbám jdoucím do velkých hloubek, jichž provádění v nezvyklých dosud poměrech u nás stalo se v poslední době častějším. Zvlášť důrazně byla vláda žádána, aby vysvětlila, proč nebylo dosud vyhověno jednomyslnému usnesení výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru sociálně-politického, kterým bylo vládě uloženo (viz tisk č. 1577 N. S.) po předchozích neštěstích na stavbách pražských, aby dala bezodkladně provésti inspekci na všech stavbách v Praze a zjistiti, zda jsou provedena všechna ochranná opatřeni k bezpečnosti na stavbách.

Na tuto naléhavou interpelaci odpověděla vláda 11. července t. r. (tisk č. 1709). Vláda přiznala ve své odpovědi, že ministerská nařízení čís. 176 z r. 1905, dále nařízení č. 24 z r. 1907 a nařízení č. 116 z r. 1908, jež jsou dnes platnými předpisy na ochranu zdraví a života dělníků pomocných, dělníků při živnostenském provádění podzemních staveb a dělníků pracujících v kamenných lomech, v hliništích a pískových jamách, jsou zastaralá a neodpovídají skutečně ve všem pokroku techniky. Při tom slíbilo ministerstvo sociální péče, že přikročí ihned k úpravě těchto i jiných bezpečnostních předpisů, jakmile bude ustavena komise pro technickou a zdravotní ochranu osob výdělečně činných. Tato komise převzala by podle vládní odpovědí úkol bývalé komise na zábranu úrazům, která byla zřízena vyhláškou ministerstva obchodu č. 86 ř. z. z r. 1900. Pokud jde o zajištění staveb do hloubky, odkázala vláda ve své odpovědi na stavební úřad, jenž při vydání stavebního povolení má předepsati nutná opatření na ochranu ohroženého soukromého i veřejného majetku. Podle odpovědi vládní dostal příslušný odbor stavebního úřadu hlavního města Prahy rozkaz, aby zjistil všechny stavby, kde se jde do větší hloubky než 3 m, a aby nařídil příslušným podnikatelům úplné zabezpečení výkopu. Na tu část interpelace, ve které bylo žádáno, aby byla bezodkladně provedena inspekce na všech stavbách v Praze, odpověděla vláda, že se provádí v Praze nyní na 2.000 staveb, z nichž je přes 400 domů obchodních a veřejných a asi 360 nástaveb, že tedy není možno tak velkou práci vykonati v několika dnech, neboť zběžné prohlídky by podle názoru vlády neměly ceny a důkladná prohlídka velké stavby vyžaduje poměrně mnoho času.

Na interpelací poslance inž. J. Záhorského a druhů o opatřeních k zajištění bezpečnosti na novostavbách (tisk 1625) odpověděla vláda (tisk 1766), že příčiny politování hodných nehod na pražských stavbách spočívají především ve velikém stavebním ruchu, jenž se v poslední době rozvinul a jenž vede k horečnému chvatu, s jakým se dnes na stavbách pracuje zhusta i ve dvou směnách, jen aby stavba byla co nejrychleji provedena a vložený kapitál se co nejdříve zúročil, resp. aby dohotovením stavby ještě do konce roku bylo dosaženo delší úlevy daňové, jak to zákon o stavebním ruchu vyžaduje. V této odpovědi slíbila také vláda 25. srpna t. r. co nejrychlejší uzákonění nového stavebního řádu, v němž podle ujištění vlády bude pamatováno také na opatření bezpečnostně policejní na rozdíl od starých předpisů toho druhu.

Strašná katastrofa na Poříčí ze dne 9. t. m. ukázala naléhavost a nutnost bezodkladného vyřízení všech žádostí o zabezpečení staveb.

Není pochyby, že hlavní, třeba nepřímou příčinou katastrofy je nešťastný termínovaný zákon o stavebním ruchu, jenž zavinil, že se u nás letos stavělo nejen ve velkém rozsahu, nýbrž i s tempem nikdy u nás dosud nevídaným, jemuž naše středoevropské poměry nestačily. Vláda přiznala sama v odpovědi na interpelaci o opatřeních k zajištění bezpečnosti na stavbách v tisku č. 1766, že opravdu příčiny politování hodných nehod na pražských stavbách spočívají především ve velikém stavebním ruchu.

Odborné kruhy v poslední době bez ustání důrazně upozorňovaly na nebezpečí a škodlivost krátkodobých zákonů o stavebním ruchu a podpoře bytové péče. Poslanci sociálně-demokratičtí neustále zdůrazňovali tuto okolnost ve výborech i v plenu obou sněmoven. Šílené tempo podnikání a jeho rozsah zavinily, že dozorčím úřadům není možno vždy a není možno také ani řádně prozkoumati příslušné plány a zkontrolovati statické výpočty, zavinilo dále nedostatek zapracovaného a kvalifikovaného zaměstnanectva, způsobilo úžasné stoupnutí cen stavebního materiálu a klesnutí kvality, způsobilo, že tento materiál nemohl býti při velmi spěšném stavění a při velké spotřebě vždy dobře kontrolován na jakost, způsobilo dále veliké stoupnutí cen stavebních pozemků a lichvu s nimi.

Není pochyby, že bezprostřední příčiny velikého neštěstí na Poříčí pramenily z velikého spěchu při stavbě, a že mezi příčinami byla špatná jakost použitého materiálu, nenáležitý poměr při míchání betonu, snad i pochybené založení, předčasné odbednění, nedostatek řádného dozoru; - pravděpodobné je, že zde působilo i několik těchto složek najednou.

Podepsaní táží se proto vlády:

1. Je vláda ochotna podati zákonnou předlohu, kterou by se odstranila hlavní příčina katastrof a lichvy se stavebními pozemky i stavebními hmotami totiž krátká doba stavebních zákonů?

2. Je vláda ochotna sděliti, jaké kroky byly podniknuty pro vyšetření viny a pro potrestání těch, kdo katastrofu způsobilí?

3. Je vláda ochotna sděliti, k jakým výsledkům vedly zkoušky o jakosti cementu i písku, i o poměru míchání betonu, dále o založení budovy a odbedňování?

4. Je vláda ochotna sděliti, jak byly na stavbě dodržovány předpisy o pracovní době a jak byly dodržovány zákonné předpisy směřující k ochraně a zabezpečení zaměstnanců?

5. Je vláda ochotna rozšířiti bezodkladně závaznost "Ustanovení o provádění a účtování prací betonářských, č. 72.861 m. v. p. z 28. prosince 1912" i na stavby soukromé?

6. Je vláda ochotna vydati co nejrychleji moderní, požadavkům doby odpovídající stavební řád, v němž by náležitě bylo postaráno o stavební policii, vypravenou potřebnou pravomocí i ve věcech trestních?

7. Je vláda ochotna sděliti, jak dalece pokročily přípravné práce pro osnovu zákona o bezpečnostních opatřeních na stavbách, jímž by byla nahrazena příslušná dosud platná a zastaralá nařízení z r. 1905, 1907 a 1908, jimiž se dnes řídí živnostenští inspektoři?

8. Je vláda ochotna vypracovati příslušnou osnovu tak, aby v ní byla zajištěna závazná dělnická spolukontrola bezpečnosti?

9. Co hodlá vláda učiniti k zabezpečení pozůstalých po obětech strašné katastrofy?