Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Vláda prohlásila již při parlamentním projednávání platového zákona, že nahražení provisorní systemisace systemisací definitivní bude podmíněno součinností komise zřízené podle § 3 restrikčního zákona. Vláda zamýšlí přikročiti ku zřízení této komise co nejdříve a to jako komise celostátní.

I při definitivní systemisaci bude nutno vycházeti ze zásady platového zákona, že systemisace má býti provedena v rámci skutečné potřeby podle významu míst a se zřetelem na způsob služby. To vylučuje však, jak bylo již v důvodové zprávě k platovému zákonu zdůrazněno, aby jakýmkoli schematickým způsobem byl stanoven určitý klíč pro rozvrstvení systemisovaných míst; stanovení takového klíče nebylo by - jak se rovněž v důvodové zprávě podotýká - pro disparátnost služebních poměrů v různých úřadech možné ani pro poměr míst mezi jednotlivými služebními kategoriemi ba ani pro rozvrstvení služebních míst na jednotlivé platové stupnice v jedné a téže kategorii. Proto také nestojí důvodová zpráva na zásadě zaručeného dvojího povýšení; o tom svědčí sama výstavba jednotlivých platových stupnic a mezi jiným i vývody na str. 126 důvodové zprávy.

Vzíti za základ pro stanovení normální potřeby sil počet sil zbylý po restrikci neodpovídalo by ani platovému zákonu ani nevyhovovalo skutečné potřebě. Předepsal-li restrikční zákon pro rok 1925 snížení celkového počtu zaměstnanců aspoň o 10%, pak nelze zajisté vycházeti z toho, že provedením tohoto předpisu bylo docíleno právě onoho stavu, který má platový zákon jako normální potřebu sil na mysli. Skutečný stav vytvořený restrikcí nemohl proto býti vzat za základ ani pro provisorní systemisaci a byl při této také v určitých oborech stanoven jako normální potřeba sil větší počet, než jaký zbyl po restrikci.

Pokud jde o vládní nařízení č. 15 a 16/1927 Sb. z. a n., stojí vláda i nadále na stanovisku, že jsou plně odůvodněna platovým zákonem. Ohledně otázky platů pomocných kancelářských úředníků provedené vládním nařízením č. 113/26 Sb. z. a n., třeba poukázati na to, že ustanovení § 210, odst. 2, podle své genese i obsahu mělo zajistiti pomocným kancelářským úředníkům služební postavení veřejnoprávní, nemělo však na mysli při nezměněném obsahu a rozsahu služebního výkonu jenom z titulu zmíněné služební výhody činiti opatření také po stránce platové.

Vydání vládního nařízení podle 205 platového zákona nepřichází tou dobou v úvahu, poněvadž není ještě provedena definitivní systemisace a není tedy ani zjištěna normální potřeba sil, jak ji uvedený zákonný předpis má na mysli.

Otázka započtení podle § 142 platového zákona se meziministersky projednává, nebylo však dosud docíleno všestranné dohody. Bylo učiněno opatření, aby příslušné práce byly co nejvíce urychleny.

Pokud jde o slovenskou výhodu, zaujímá vláda stejné stanovisko jako svého času při parlamentním projednávání platového zákona. Kde toho bylo třeba, byla tato otázka řešena cestou administrativní.

Vláda věnuje všem otázkám státně-zaměstnaneckým stálou pozornost a neopomene, kde ukáže se toho potřeba, učiniti v mezích možnosti vhodná opatření.