II. volební období. | 6. zasedání. |
Das Abgeordnetenhaus der Nationalversammlung der Čechoslovakischen
Republik möge beschließen:
Der Bau einer Staatseisenbahnstrecke von Dolní Beřkovice
über Liboch und Dauba nach B. Leipa ist ehestens durchzuführen.
Der Betrieb dieser Strecke wird im Rahmen der Hauptlinie Prag
- Kralupy nad Vlt. - Dolní Beřkovice - B. Leipa
- Georgswalde - Ebersbach i. S. geführt.
Die Kosten der Erbauung dieser Eisenbahnlinie sind in das Budget
des Eisenbahnministeriums einzustellen, eventuell durch eine Investitionsanleihe
aufzubringen.
In formaler Beziehung ist dieser Antrag dem Verkehrs- und
Finanzausschusse zuzuweisen.
Der politische Bezirk Dauba, in einer von der Natur reich bedachten
Gegend gelegen, blieb durch eine unglückselige Verkettung
von Umständen bisher ohne Bahnverbindung, denn sowohl die
ehemalige böhmische Nordbahn als auch die ehemalige Nordwestbahn
berühren den Bezirk nur an der äußersten Peripherie,
sodaß der Bezirk auf jeder Eisenbahnkarte, obwohl im Herzen
Böhmens gelegen, als weißer Fleck figuriert. Wohl ist
der Plan einer Eisenbahnverbindung durch den Bezirk mehrmals erwogen
worden, es wurden auch Projekte ausgearbeitet, wie zuletzt im
Jahre 1914, wo jedoch der Ausbruch des Weltkrieges die Verwirklichung
verhinderte.
Was eine Eisenbahnverbindung für eine Gegend bedeutet, braucht
nicht erst bemerkt zu werden und das Fehlen derselben kann auch
das landschaftlich reichste Gebiet zum wirtschaftlichen Rückgang
verurteilen.
Durch das Fehlen der Bahnverbindung ist es noch keinem Industrieunternehmen
möglich geworden, Fuß zu fassen, zum Schaden der Steuerkraft
des Bezirkes, welcher ohnedies mit den Erhaltungskosten eines
der größten Bezirksstraßennetze Böhmens
belastet ist. Ebenso ist es auch mit der Errichtung von Hausbesitz,
da jeder Unternehmer Bezirke mit guter Bahnverbindung zur Investierung
seines Kapitals vorzieht.
Die hohen landschaftlichen Schönheiten des Bezirkes (Daubaer
Schweiz) könnten einer Menge von Erholungsbedürftigen
und Touristen zugänglich gemacht werden, wenn sie durch eine
Bahnverbindung leichter erreichbar wären. Dieser Fremden
zustrom würde dann in seiner Auswirkung ebenfalls zum Aufblühen
der Wirtschaft im Bezirke beitragen.
Am schwersten geschädigt erscheint durch das Fehlen jeglicher
Bahnverbindung die Bodenproduktion. Obwohl der Bezirk über
vorzügliche Rüben-, Hopfen- und Getreideböden verfügt,
so erschwert die stundenweite Entfernung von einer Bahnlinie jeden
Aufschwung der Landwirtschaft, da der Abtransport der erzeugten
Produkte wie auch die Zufuhr von Kunstdünger und sonstigen
Bedürfnissen riesig verteuert wird und jede Entwicklung hemmt.
Auch die Forstwirtschaft leidet trotz der reichen Waldungen darunter,
da sie mit verkehrstechnisch besser gelegenen Gebieten nicht konkurrieren
kann. Die natürlichen Bodenschätze des Bezirkes, Granite,
Basalte, Sandsteine u. dgl. müssen ungenützt bleiben,
da jede Verwendungsmöglichkeit fehlt.
Ein weiterer schwerer wirtschaftlicher Nachteil ist das Sinken
der Bevölkerungszahl, da infolge Fehlens der Bahnverbindung
jede Erwerbsmöglichkeit erschwert wird und infolgedessen
die heimische Bevölkerung in andere Bezirke mit besserer
Unterhaltsmöglichkeit abwandert Das beste Beispiel hiefür
ist die Bezirksstadt Dauba selbst, welche vor Jahren über
2000 Einwohner zahlte und jetzt auf 1500 herabgesunken ist. Die
schließliche Folge des vollständigen Mangels einer
Bahnlinie ist die unverhältnismäßige Teuerung
in allen Produktionszweigen, welche die Teuerung auch der größten
Industrieorte übersteigt.
Der politische Bezirk Dauba, welcher in seinem natürlichen
Zentrum, der Stadt Dauba, den Sitz aller Staatsämter 1. Instanz
hat, bildet seit langem ein geographisch gut abgerundetes Verwaltungsgebiet,
dessen Integrität und Erhaltung eine wichtige Voraussetzung
für die richtige Lösung des Verwaltungsproblemes (Errichtung
der Bezirksämter) ist.
Es ist naturgemäß, daß das Zentrum eines Verwaltungsgebietes
auch mit der Bahn erreichbar sein soll. Mit welchen Schwierigkeiten
die Administrative hier arbeiten muß, zeigt die nachfolgende
Zusammenstellung der nach Bevölkerung und Produktion wichtigsten
Gemeinden und deren Entfernungen von Dauba, welche durch das Fehlen
einer Bahnverbindung doppelt fühlbar wird:
Wegstädtl | 1854 | 20.1 | ||
Liboch | 1161 | 18.6 | ||
Gastorf | 1138 | 21.2 | ||
Webrutz | 390 | 23.2 | ||
Hirschberg | 2228 | 10.3 |
Dasselbe gilt noch von vielen anderen Gemeinden des Bezirkes.
Welche Schwirigkeiten und Mühen die zu den Ämtern kommende
Bevölkerung ertragen muß, kann nur der beurteilen,
der diese stundenweiten Wege gehen muß. Das Staatsauto zwischen
Liboch und Dauba verkehrt einmal täglich, sodaß es
kaum in Betracht kommt, ganz abgesehen von dem horrenten Fahrpreis
(13.- Kč für 8 km).
Es ist dann begreiflich, daß keine Behörde für
diese von jedem Verkehr abgeschnittene Bezirksstadt (die einzige
der historischen Länder) begeistert ist. da doch jeder Beamte
auch ein Mensch ist und schon um der Familie willen die Verkehrsmöglichkeit
mit der übrigen Welt benötigt.
In Eisenbahnfachkreisen ist allgemein bekannt, daß die Strecke
Bakov - Všetaty- Přívor - Prag überlastet
ist. Diese in den Sechziger Jahren des vergangenen Jahrhunderts
erbaute eingeleisige Linie, au f welcher sich der gesammelte Verkehr
des nordböhmischen Industriegebietes B. Leipa - Rumburg -
Schluckenau - Warnsdorf - Zwickau, weiter Friedland - Reichenberg
- Gablonz, Turnau - Eisenbrod - Altpaka - Hohenelbe, das Gebiet
von Jungbunzlau und Jičín, sowie von Všetaty
- Přívor an auch der Verkehr von Tetschen - Schreckenstein
- Leitmeritz gegen Prag zu abwickeln soll. bedarf dringend de.
Entlastung. Für die nordböhmischen Bezirke Dauba, Böhmisch
Leipa, Auscha, Haida, Niemes, Deutsch - Gabel, Zwickau, Böhm.
Kamnitz, Varnsdorf, Rumburg, Schluckenau und Hainspach bedeutet
diese Linie B. Leipa - Bakov - Prag außerdem einen bedeutenden
Umweg, da die zu erbauende Linie Dolní Beřkovice
- Liboch - Dauba - B. Leipa um volle 46 Kilometer kürzer
ist.
Die Entfernung in Luftlinie zwischen Dolní Beřkovice
und B. Leipa beträgt ca 35 km. Der Erbauung der Strecke selbst
stellen sich keine besonderen technischen Schwierigkeiten entgegen.
da die Linie dem Libochthal entlang über Dauba geführt,
dann auf die alte Böhmische Nordbahnstrecke zwischen Habichtstein
und B. Leipa einmünden könnte. Die erforderliche Schaffung
eines Elbeüberganges zwischen Dolní Beřkovice
und Liboch bedeutet keine Mehrbelastung, da die den jetzigen Elbeübergang
vermittelnde alte Eisenbahnbrücke zwischen Všetaty -Přívor
und Neratovice dem gegenwärtigen Gesamtverkehr - nach den
Urteilen von Fachmännern - auf die Dauer ohnehin nicht gewachsen
ist. Außerdem ließe sich bei Schaffung des neuen Elbeüberganges
auch dem Wunsche der dortigen Bevölkerung nach Schaffung
einer Fahrbrücke mit Rechnung tragen. Die Verkürzung
der direkten Verbindung des hochindustriellen Nordböhmens
mit der Hauptstadt Prag um 45 km also mehr als eine Personenzugsstunde,
verbürgt auch gleichzeitig die Prosperität des gesamten
Bahnverkehres, ganz abgesehen von der Ersparnis durch Entlastung
der alten Linie.
Da außerdem noch die Erschließung eines landschaftlich
reichen Gebietes des Bezirkes Dauba mit seinen unbegrenzten Mögglichkeiten
damit verknüpft ist, so erscheint die Erbauung der Verbindungsstrecke
Dolní Beřkovice - Liboch - Dauba - B. Leipa als
Hauptlinie genügend begründet.
II. volební období. | 6. zasedání. |
Poslanecká sněmovno Národního shromáždění
republiky Československé, račiž se usnésti:
Stavba trati státních drah z Dolních Beřkovic
přes Liběchov a Dubou do České Lípy
budiž provedena co nejdříve.
Provoz na této trati bude se konati jako na hlavní
trati Praha - Kralupy nad Vltavou - Dolní Beřkovice
- Česká Lípa - Georgswalde - Ebersbach v
Sasku.
Výdaje spojené se stavbou této železniční
trati buďtež zařazeny do rozpočtu ministerstva
železnic nebo buďtež opatřeny investiční
půjčkou.
Po stránce formální budiž tento návrh
předložen výboru dopravnímu a rozpočtovému.
Politický okres dubský, ležící
v krajině přírodou hojně obdařené.
shodou neblahých okolností byl dosud bez železničního
spojení, neboť jak bývalá česká
severní dráha tak i bývalá severozápadní
dráha dotýkaly se tohoto okresu jen na jeho nejzazších
hranicích, takže tento okres, ačkoliv leží
v srdci Čech, jest bílou skvrnou na každé
železniční mapě. Několikráte
se sice uvažovalo o úmyslu vybudovati železnici
tímto okresem, byly vypracovány i návrhy,
tak naposled v r. 1914, kdy však vypuknutí světové
války zmařilo jejich provedení.
Čím jest železniční spojení
pro nějaký kraj, není zapotřebí
teprve uváděti a není-li ho, může
tím býti oblast velice bohatá na krásné
krajiny odsouzena k hospodářskému úpadku.
Pro nedostatek železničního spojení
nemohl se tam usaditi ještě žádný
průmyslový podnik ke škodě berní
poplatnosti okresu, jenž beztoho jest zatížen
výdaji na udržování jedné z největších
sítí okresních silnic v Čechách.
Rovněž tak jest tomu se stavbami domů, poněvadž
každý podnikatel pro investici svého kapitálu
dává přednost okresům s dobrým
železničním spojením.
Velice krásné krajiny v okrese (dubské Švýcarsko)
mohly by se státi přístupnými velkému
množství lidí potřebujících
zotavení a turistů, kdyby jich bylo lze snadněji
dosáhnouti železnicí. Tento příliv
cizinců by pak rovněž přispěl
k povznesení hospodářství okresu.
Nedostatkem jakékoliv železnice jest nejtíže
poškozena zemědělská výroba.
Ačkoliv okres má výtečné řepné,
chmelné a obilné půdy, přece to, že
jest několik hodin vzdálen od železnice, ztěžuje
každý rozmach zemědělství, poněvadž
odvážení získaných výrobků
jakož i dovoz umělého hnojiva a jiných
potřeb se ohromně zdražuje a brzdí každý
rozvoj. I lesnictví, ač jsou tam bohaté lesy,
trpí tím, že nemůže soutěžiti
s oblastmi, které po stránce dopravně technické
jsou na tom lépe. Přírodní poklady
okresu, žuly, čediče, pískovce atd.
musejí zůstati nevyužity, poněvadž
jest naprosto nemožno jich využít.
Další těžkou národohospodářskou
škodou jest klesání poctu obyvatelstva, poněvadž
pro nedostatek železničního spojení
se ztěžuje každá možnost výdělku
a proto se domácí obyvatelstvo stěhuje do
jiných okresů, kde se může člověk
lépe uživiti. Nejlepším příkladem
toho jest samo okresní město Dubá, které
mělo před lety přes 2000 obyvatelů
a nyní kleslo na 1500.
Konečně jest důsledkem úplného
nedostatku železniční trati nepoměrná
drahota ve všech výrobních odvětvích,
která přesahuje i drahotu ve velkých průmyslových
místech.
Politický okres dubský, jenž má sídlo
všech státních úřadů 1.
stolice ve svém přirozeném středisku,
ve městě Dubé, jest odedávna zeměpisně
dobře zaokrouhleným s právním obvodem,
jehož nedotknutelnost a udržení jest důležitým
předpokladem pro správné vyřešení
správní reformy (zřízení okresních
úřadů).
Jest přirozené, že ústředí
správního obvodu má být i dosažitelné
i drahou. S jakými nesnázemi musí zde správa
pracovati, ukazuje toto sestavení nejdůležitějších
obcí podle obyvatelstva a výroby a jejich vzdálenost
od Dubé, která se dvojnásob pociťuje
tím, že tam není železnice.
Štětí | 1854 | 20.1 | ||
Liběchov | 1161 | 18.6 | ||
Hošťka | 1138 | 21.2 | ||
Vrutice | 390 | 23.2 | ||
Doksy | 2228 | 10.3 |
Totéž platí ještě o četných
jiných obcích okresu. Jaké nesnáze
a únavu musí snášeti obyvatelstvo docházející
k úřadům, může posouditi jen
ten, kdo musí choditi těmito dalekými cestami.
Státní autobus mezi Liběchovem a Dubou jezdí
jednou denně, takže s ním sotva lze počítat,
naprosto nepřihlížeje k vysokým cenám
jízdy (13 Kč za 18 km).
Lze pak pochopiti, že žádný úřad
není nadšen pro toto okresní město od
každé dopravy odříznuté (jediné
v historických zemích), poněvadž přece
každý úředník jest i člověkem
a již pro rodinu potřebuje možnost styku s ostatním
světem.
Železniční odborníci všeobecně
vědí, že trať Bakov - Všetaty - Přívory
- Praha jest přetížena. Tato jednokolejná
trať vybudovaná v 60. letech minulého století,
na níž se má soustřediti celá
doprava severočeské průmyslové oblasti
Česká Lípa - Rumburk - Šluknov - Varnsdorf
- Cvikov, dále Frýdlant - Liberec - Jablonec n.
N., Turnov - Železný Brod - Stará Paka - Vrchlabí,
oblasti mladoboleslavské a jičínské,
jakož i počínaje od Všetat - Přívor
také doprava od Děčína - Střekova
- Litoměřic ku Praze, naléhavě vyžaduje,
aby byla zbavena zatížení. Pro severočeské
okresy Dubá, Česká Lípa, Úštěk,
Bor u České Lípy, Mimoň, Německé
Jablonné, Cvikov, Česká Kamenice, Varnsdorf,
Rumburk, Šluknov a Haňšpach jest mimo to tato
trať Česká Lípa - Bakov - Praha značnou
oklikou, poněvadž trať Dolní Beřkovice
- Liběchov - Dubá - Česká Lípa,
která se má vystavěti, jest kratší
o plných 46 km.
Vzdušná vzdálenost mezi Dolními Beřkovicemi
a Českou Lípou činí asi 35 km. Stavba
samé trati se nesetká se žádnými
zvláštními technickými obtížemi,
poněvadž traĄ by mohla vésti liběchovským
údolím přes Dubou, a pak by mohla vyústiti
na trať staré české severní dráhy
mezi Jestřebím a Českou Lípou. Nutná
stavba mostu přes Labe mezi Dolními Beřkovicemi
a Liběchovem nebyla by větším zatížením,
poněvadž starý železniční
most mezi Všetaty - Přívory a Neratovicemi,
který dosud zprostředkuje přechod přes
Labe, nynější úhrnné dopravě
- podle posudků odborníků - beztoho trvale
nestačí. Při tom při stavbě
nového mostu přes Labe vyhovělo by se i přání
tamějšího obyvatelstva, aby byl vystavěn
most pro jízdu povozy. Zkrácení přímého
spojení vysoce průmyslových severních
Čech s hlavním městem Prahou o 45 km, tedy
o více než hodinu jízdy osobním vlakem,
zaručuje zároveň i výnosnost veškeré
železniční dopravy, naprosto nehledě
k úspoře tím, že stará trať
bude zbavena zatížení.
Poněvadž mimo to jest s tím spojeno otevření
části okresu dubského bohaté na pěkné
krajiny s jejími neomezeným i možnostmi, jest
stavba spojovací trati Dolní Beřkovice -
Liběchov - Dubá - Česká Lípa
jako hlavní trati dostatečně odůvodněna.