Podepsaní poslanci navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Položka čís. 19. celního sazebníku
z r. 1927 se zrušuje.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení. Provedením jeho se pověřuje
ministr financí.
Neslýchaný postup cukrovarnického kartelu,
který bez ohledu na výrobní cenu cukru, občanský
zisk a těžké hospodářské
poměry většiny obyvatelstva našeho státu
diktuje si každou chvíli nové a nové
zvýšení cen cukru v domácím konsumu,
vynucuje si okamžité podání tohoto návrhu.
Celní sazebník položka čís. 19:
Cukr řepný a ostatní cukry téhož
druhu (cukr třtinový) bez ohledu na čistotu
s výjimkou melasy, základní poplatek pro
100 kg 26 Kč, koeficient, celní sazba 338 Kč
za každý 1 q do váženého cukru
jest tak vysoká, že by žádná konkurence
z ciziny nemohla působiti soutěživě
na ceny cukru u nás.
Clo na cukr je clem privilegovaným, je v rozporu s mezinárodními
ujednáními a je také pevnou ochranou před
levnější soutěží z ciziny.
Cukr náš určený k vývozu do ciziny,
stojí na burse 160 Kč 1 q v té době,
když u nás pro spotřebu domácí
prodává se za cenu dvakrát tak vysokou. Při
zrušení dovozného cukerního stane se
ta krvavá národohospodářská
ironie, že nám Anglie, Rakousko, Německo, Holandsko
atd. bude dovážeti náš cukr zpět
o 1,50 Kč až 2 Kč levněji, než
nám kartel prodává doma.
Je dost smutné, že ve státě, ze kterého
se 3/4 výroby cukerní vyváží
a to za ceny značně levnější,
než je cukr u nás, musíme se s nastoupení
širokých vrstev národa dovolávati zrušeni
celní ochrany cukerní a dovozu lacinějšího
cukru z ciziny.
Podavatelé návrhu jsou pro každou spravedlivou
ochranu domácí výroby, ale nemohou trpěti,
aby kartel několika milionářů stal
se neobmezeným diktátorem nad veškerým
obyvatelstvem republiky.
Návrh nevyžaduje finanční úhrady,
clo nic nevynášelo, protože za té výše
koeficientu to bylo znemožněno. Navrhujeme, aby projednáváním
návrhu byl pověřen výbor rozpočtový.