Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Úvod

Část 1. Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti a cenných papírech

Část 2. Úhrnný účet porovnávající náležitosti příjmové a výdajové se státním rozpočtem, jakož i ryzí výsledek rozpočtového hospodaření

Rozvržení čistého výsledku rozpočtového hospodaření podle kapitol

Část 3. Státní výdaje a příjmy na rozpočet (úhrnem)

Skupina I. Vlastní státní správa

Skupina II. Správa státních podniků

Skupina III. Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních a poplatcích

Skupina IV. Správa státního dluhu

Výdaje osobní

Výdaje věcné

Část 4. Skupina I. Vlastní státní správa Státní výdaje a příjmy na rozpočet a jejich nedoplatky v (podrobnostech)

Část 5. Pasiva z hospodaření na rozpočet

Část 6. Aktiva z hospodaření na rozpočet

Část 7. Skupina II. Správa státních podniků (v podrobnostech)

Tabáková režie

Státní loterie

Státní mincovna v Kremnici

Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové)

Československé státní dráhy

Státní lesy a statky

Uhřiněvský školní závod zemědělský

Školní závod zemědělský v Děčíně - Libverdě

Státní báňské a hutnické závody

Vojenská továrna na letadla

Vojenský dřevařský podnik ve Vel. Levárech

Státní lázně

Úřední noviny v Praze a Bratislavě

Československá tisková kancelář

Přehled pořízených investic u státních podniků

Část 8. Skupina III. Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích (v podrobnostech)

Část 9. B. Podíl silničního fondu. Účetní závěrka za dobu od 1. října 1927 do 31. prosince 1927

Část 10. Skupina IV. Správa státního dluhu (v podrobnostech)

Část 11. Stav státního dluhu koncem roku 1927

Část 12. Zvláštní fond pro konsolidaci přechodného státního dluhu. Účetní závěrka za rok 1927

Část 13. Účiny mimo rozpočet

A. Úvěrní operace

B. Zálohy

Účiny kmenového jmění náboženských matic a studijních fondů

Účiny státem spravovaných zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi za rok 1927

Nedoplatky účinů mimo rozpočet (výdajové a příjmové)

Dluhy a pohledávky účinů mimo rozpočet

Peněžní vklady do státních podniků (z účinů kontokorentních do konce roku 1924)

Část 14. Úhrnný účet účinů v cenných papírech

Část 15. Vyrovnávací účet (saldo) veškerých státních příjmů a výdajů sestavených podle pokladen a úřadů)

Část 16. Nedoúčtované položky

Část 17. Pokladní hotovosti a zásoby cenných papírů

Část 18. Podrobné rozčlenění konečného stavu zásob cenných papírů ke dni 31. prosince 1927

Část 19. Vysvětlivky k odchylkám náležitosti od rozpočtu

Skupina I. Vlastní státní správa

Skupina II. Správa státních podniků

Skupina III. Podíl samosprávných svazků na státních daních a poplatcích

Skupina IV. Správa státního dluhu

Státní meliorační fond

Popis jmění melioračního fondu

Státní bytový fond, odd. A. - pro záruky

Popis jmění státního bytového fondu, odd. A - pro záruky

Státní bytový fond, odd. B. - pro přímé půjčky

Popis jmění státního bytového fondu, odd. B - pro přímé půjčky

Účet dávky z majetku a přírůstku na majetku

Účet z výtěžku

Pokladní účet v hotovosti a na vkladních listech

Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti a na vkladních listech

Celkový přehled ve správním roce 1927 splatných částek na dávce z majetku a přírůstku na majetku

Dluhy a pohledávky dávky z majetku a přírůstku na majetku

Celkový účet dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce roku 1927

Nejvyšší účetní kontrolní úřad předkládá podle §u 10. zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n. státní závěrečný účet za rok 1927 Národnímu shromáždění ke zkoumání a schválení.

Systematická úprava účtu liší se od účtů dřívějších tím, že byla veskrze přizpůsobena nové struktuře rozpočtu. To má zejména také důsledek ten, že posavadní části 4. (Státní výdaje na rozpočet a jejich pasivní nedoplatky) a 5. (Státní příjmy na rozpočet a jejich aktivní nedoplatky) shrnuty jsou v jedna část účtu a že za výdaji každé jednotlivé kapitoly následují hned příjmy, tak jako je tomu v rozpočtu. Novým oddílem účtu jest jakožto část 18. podrobný výkaz o konečné zásobě cenných papírů, které jsou majetkem státu. Další součásti státního závěrečného účtu tvoří účet fondu silničního dle §u 6. zákona čís. 116/1927 a účet zvláštního fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu dle čl. XVII. finančního zákona.

se poznamenává:

Vlastní [T. j. bez obnosů použitých na neprelimované výdaje z výtěžku úvěrních operací 172,212.685 Kč 41 h.] pokladní příjmy na rozpočet (skupina I.)

Toto snížení rozpočtových příjmů oproti roku předcházejícímu jest důsledek úpravy rozpočtu v tom směru, že se podíly samosprávných svazků na státních daních a poplatcích (skupina III.) v roku 1927 odpočítávají od příslušných příjmových položek daňových, kdežto v roku 1926 se vykazovaly v příjmu daně a poplatky v částkách nezkrácených a podíly se vykazovaly jako státní výdaje. Na převahu příjmů pokladních na rozpočet nad výdaji a tím i příznivý výsledek vyjádřený značným kasovním přebytkem (oproti nepříznivému výsledku 71,681.313 Kč 06 h v roku 1926) působil vedle příjmu z daní (hlavně z nedoplatků daní přímých a daně obratové) značný zisk podniku tabákové režie.

což jest důsledek svrchu zmíněného opatření v rozpočtu pro příděly samosprávným svazkům a provedení zákona o úpravě rozpočtu ministerstva národní obrany.

Ve výdajových pokladních účinech na rozpočet obsaženy a rozpočtovými příjmy tedy také uhrazeny jsou nepreliminované, v tomto účtě však etátně vyúčtované výdaje zvláště na zálohy na učitelské platy, schodky státního provozu soukromých drah, ruskou pomocnou akci a záloha na dotaci zvláštnímu fondu pro konsolidaci přechodného dluhu státního.

se poznamenává:

V příjmech jsou obsaženy výtěžky úvěrních operací kontrahovaných v letech předchozích, jež vznikají dalším prodejem dluhopisů a dodatečným vyúčtováním úpisů (IV. státní a losová půjčka), dále obnos připadající na státní dluh z výdaje dluhopisů za pohledávky vzniklé z válečných dodávek; týž obnos zařaděn jest do výdajů k zaplacení těchto nároků odškodných. Ve výdajích jsou obsaženy jako v letech předchozích částky, jichž bylo v roku 1927 použito z výtěžků úvěrních operací ke splacení státního dluhu, provedeného

V příjmech jsou obsaženy splátky na zálohy vyplacené z pokladních hotovostí v letech předchozích a další příjem z dávky z majetku na proplacení státních pokladních bonů, jichž bylo v letech 1926 a 1927 tímto způsobem umořeno za 336,110.000 Kč, ve výdajích mimo jiné částka 283,395.500 Kč na splacení pokladních poukázek na účet fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu a částka 160,240.000 Kč na splacení státních pokladních bonů. Touto splátkou se umořuje státní dluh; na druhé straně však vzniká závazek státní správy oproti dávce z majetku, který se vykazuje v pasivech účinů na rozpočet.

Výsledek hospodářství kontokorentního (průběžného) byl v roku 1927 tento:

Toto zvýšení pokladní hotovosti jest výsledek přebytků:

Oproti roku minulému se sice snížily zůstatky nedoúčtovaných výdajů a příjmů, nicméně však aktivní saldo tvořící pohledávku státní pokladny

t. j. o rozdíl mezi průběžnými příjmy a výdaji. Nejvyšší účetní kontrolní úřad usiluje stále o vyrovnání záloh v nedoúčtovaných aktivních položkách vykazovaných, z nichž mnohé a ve značných částkách trvají již od roku 1919, avšak depurace pokračuje jen pozvolna, ježto příslušná, šetření o podstatě většiny těchto, kontokorentních výdajů působí průtahy.

Finančním zákonem ze dne 15. prosince 1926, čís. 221 Sb. z. a n. byly na

Mimo tyto výdaje podle čl. I. byly čl. III. finančního zákona povoleny další výdaje nad rozpočet k úhradě nákladů z převzetí Košicko-Bohumínské železnice do výše 43,590.000 Kč, a k úhradě provozních schodků místních drah do výše 64,410.000 Kč. Také provedení čl. XVII. finančního zákona (o fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu) způsobilo výdaj nad rozpočet v částce 214,000.000 Kč.

V části 2. tohoto účtu "Úhrnný účet porovnávající atd." se vykazuje:

V náležitosti výdajové jsou však započteny potřeby založené na zvláštních právních titulech nad výdaje, stanovené čl. I. finančního zákona a v rozpočtu nepreliminované; jsou to:

jest zřejmo již z toho, že byly poukazy na výdaje preliminované ve svém celku vydány ve výši povolené státním rozpočtem.

Ve výdajích osobních se vykazuje vyšší potřeba v úhrnné částce 263,465.495 Kč 08 h, a to již po zaúčtování nepreliminovaných záloh na učitelské platy v částce 496,205.322 Kč 18 h. Z toho jest zjevno, že k úhradě rozpočtových nákladů osobních nebylo použito prostředků povolených pro věcné výdaje, což by podle odst. 2. čl. XI. finančního zákona nebylo přípustno.

Pro vyšší potřebu z provedení zákona čís. 103/1926 Sb. z. a n. o platové úpravě byla ve všeobecné pokladní správě preliminována částka 450,000.000 Kč. Skutečně vzniklý vyšší náklad na platovou úpravu nebylo však možno účtovati odděleně, ježto platovou úpravou nebyly dřívější platy zvýšeny, nýbrž byly stanoveny platy nové a bylo by třeba pří poukazu a výplatě služebních platů vždy vyšetřovati, jaké platy by zaměstnanci náležely podle dřívějších norem a kolik činí rozdíl na nové platy. Tento způsob účtování by však velíce ztěžoval jak práci orgánů administrativních při vyhotovování poukazů, tak zvláště práci v účtárnách při likvidování požitků a nedocílilo by se přes toto značné zvýšení práce přesných výsledků. Proto byly nové platy účtovány v jednotlivých správních odvětvích vždy v jedné částce, na samostatné položce a výsledek porovnán s úvěry povolenými v rozpočtu pro dřívější požitky, rozdíl pak vykazován jako vyšší potřeba z provedení platové úpravy. Jak z úhrnného přehledu skupiny I. jest zřejmo, činil tento rozdíl při platech státních zaměstnanců úhrnem 336,049.095 Kč 81 h. Pro srovnání s rozpočtenou částkou 450,000.000 Kč nutno arci ke svrchu vykázané částce připočísti ještě vyšší potřebu na úpravu učitelských platů.

Zvýšení náležitosti oproti rozpočtu vzniklo zejména vyššími příjmy z cel a poplatků, jakož i z odvodu přebytků státních podniků (tabáková režie a státní loterie). V předchozích letech tvořila značná zvýšení příjmové náležitosti oproti rozpočtu zejména náležitost přímých daní a dně z obratu a přepychové a to hlavně z toho důvodu, že daňové výměry se týkaly zpravidla několika ročních období. Při výpočtu náležitosti přímých daní nemohl totiž nejvyšší účetní kontrolní úřad přihlížeti pouze k částkám vyměřeným pro běžný správní rok, ježto by dodatečně vyměřené daně za uplynulá léta nebyly v žádném správním roku vůbec do náležitostí pojaty. Proto zjišťoval nejvyšší účetní kontrolní úřad náležitost přímých daní tím způsobem, že do ní pojal úhrn všech daňových částek ve správním roku vyměřených (předepsaných) bez ohledu na to, zda jde o předpis za rok běžný či za léta minulá a úhrn splátek složených podle posledního předpisu na daň ještě nevyměřenou (a konto platby), naproti tomu pak odpočítal částky odepsané na přímých daních, v předešlých letech vyměřených. Provedením daňové reformy (zákon čís. 76/1927 Sb. z. a n.) nastala ve vyměřování přímých daní změn a v tom směru, že daň za správní rok se vyměřuje teprve v roku následujícím. Tím se stalo, že v roku 1927 nebyly pro běžný rok vůbec žádné přímé daně předpisovány a do náležitosti bylo možno započísti jen dodatečné předpisy a platby bez předpisu. Proto v účtě za rok 1927 nedosahuje náležitost přímých daní vykazovaná v státním závěrečném účtu částek rozpočtených; v letech následujících budou pro výpočet náležitosti po ruce předpisy daňové v běžném roku vydávané.

Výdajové náležitosti jednotlivých kapitol přesahují téměř veskrze rozpočtené částky; ježto jsou v náležitostech započteny vyšší náklady spojené s provedením zákona o platové úpravě; toliko ministerstvo zemědělství, ministerstvo pošt a telegrafů a nejvyšší účetní kontrolní úřad vykazují i po úhradě nákladu na platovou úpravu ještě úspory. Avšak vedle této vyšší potřeby vyplývající z provedení platového zákona a vykázané ve sloupci 9. úhrnného přehledu skupiny I., zůstávají proti rozpočtu ještě tato překročení:

Kap. 4. - ministerstvo zahraničních věcí - překročení o 49,628.777 Kč 76 h, jež bylo přivoděno jako v minulých letech nepreliminovanými náklady na ruskou pomocnou akci v částce 52,155.507 Kč 53 h (oproti 71,010.294 Kč 66 h roku předcházejícího). Nepreliminované náklady na ruskou pomocnou akci jsou k tíži resortu ministerstva věcí zahraničních účtovány již od roku 1922 ve státních závěrečných účtech Národním shromážděním schvalovaných; na rok 1928 jsou náklady ty již preliminovány. Ostatní potřeba ministerstva nedosáhla rozpočtené výše.

Kap. 5. - ministerstvo národní obrany - překročení rozpočtu se objevuje v částce 25,603.504 Kč 18 h, ve které jest však obsažen náklad na opatření první augmentační zásoby v částce 25,408.491 Kč 33 h, uhrazený ze zvláštní úvěrní operace, takže vlastní potřeba kapitoly převyšuje rozpočet jen o 195.012 Kč 85 h. Ku vzniku této částky se připomíná na základě měsíčních výkazů o hospodaření penězi v oboru vojenské správy upozornil nejvyšší účetní kontrolní úřad během roku ministerstvo národní obrany, že některé úvěry kapitoly 5. nebudou postačovati. Ježto ministerstvu národní obrany nebylo lze až na některé výjimky sjednati potřebné podklady pro řízení podle §u 7. zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n., vzalo ministerstvo financí a nejvyšší účetní kontrolní úřad na vědomí, že ministerstvo národní obrany podá koncem roku, dbajíc při tom ustanovení čl. XI. finančního zákona, průkaz, pokud překročení vzniklá u jednotlivých paragrafů jsou kryta úsporami v rámci kapitoly. Ministerstvo národní obrany průkaz ten podalo, avšak objevila se při vyúčtování neuhrazená částka 195.012 Kč 85 h, která jest proti úhrnnému výdajovému rozpočtu tohoto resortu 1.370,000.000 Kč poměrně nepatrná.

Kap. 8. - agenda ministerstva pro sjednocení zákonův a organisace správy - překročení v částce 246.848 Kč 17 h, jež vzniklo osobním nákladem ze zákona plynoucím v důsledku jmenování ministra a souvisejícím nákladem věcným.

Kap. 10. - ministerstvo školství a národní osvěty -překročení v částce 493,909.633 Kč 20 h, jež vzniklo výplatou nepreliminovaných záloh na učitelské platy ve výši 496,205.322 Kč 18 h, v základě svrchu citovaného usnesení Národního shromáždění ze dne 15. května 1919 k zákonu čís. 274/1919, takže vlastní potřeba resortní nedosáhla rozpočtené výše.

Kap: 14. - ministerstvo veřejných prací - překročení v částce 119,417.876 Kč 40 h, jež vzniklo nákladem na stavby obytných domů pro státní zaměstnance ve výši 121,159.375 Kč 36 h, uhrazeným z výtěžku losové půjčky, takže pro vlastní potřeby resortu nebyl rozpočet vyčerpán.

Kap. 17. - ministerstvo sociální péče - překročení obnáší 20,015.116 Kč 76 h a bylo způsobeno nákladem na stavební ruch v částce 25,644.818 Kč 72 h, uhrazeným z výtěžku losové půjčky, takže na vlastni potřeby resortu nebyly rozpočtené úvěry úplně spotřebovány.

Kap. 18. - agenda ministerstva pro zásobování lidu - v částce 325.975 Kč 58 h, jež vzniklo vyúčtováním likvidační masy býv. rak. ústřed. nákupní společnosti a býv. rak. ústředny pro krmiva. Vyúčtování to bylo třeba provésti na základě smluv s republikou Rakouskou. Z téhož vyúčtování vyplynul však také nepreliminovaný příjem, který jest súčtován při všeobecné pokladní správě - kap. 22., tit. 5., § 15., pol. 11. - likvidační přebytky ústředen.

Kap. 22. - Všeobecná pokladní správa - zde vybývá celková úspora 171,116.002 Kč 44 h, která vznikla tím, že úvěru 450,000.000 Kč, zařazeného do rozpočtu na úhradu vyššího nákladu na platovou úpravu, nebylo použito, takže tvoří při kapitole úsporu; na druhé straně však vznikly pří všeobecné pokladní správě oproti rozpočtu vyšší výdaje úhrnem 278,883.997 Kč 56 h, vyúčtováním záloh na náklady z převzetí Košicko-Bohumínské železnice a na provozní a správní náklady místních drah v částce 125;016.207 Kč 78 h podle čl. III. finančního zákona a výplatou zálohy per 214,000.000 Kč zvláštnímu fondu podle čl. XVII. finančního zákona, tedy na legálním základě.

Výdaje zde svrchu uvedené při kapitole 4. a 5. (195.012 Kč 85 h), 8. a 18. nebylo možno uhraditi administrativně přesunem z úspor, které vykazují kapitoly 11., 15., 20., 22. a 23., poněvadž odst. 1. čl. XI. finančního zákona na rok 1927 nepřipouští přesuny leč uvnitř jednotlivých kapitol. Vyžadují tedy výdaje ty souhlasu Národním shromážděním dle odst. 4. čl. XI. finančního zákona na rok 1927.

t. j. 89,6% na nedoplatky daňové a poplatkové. Oproti roku minulému se příjmové nedoplatky snížily a to, jak z připojeného přehledu jest patrno, zejména u daní přímých. To však jest zajisté i důsledek daňové reformy tím, že v roku 1927 nebyly přímé daně pro běžný rok vyměřovány a že tedy nevznikly nedoplatky z běžných daňových předpisů. Teprve v roku 1928, kdy budou v náležitosti započteny daňové výměry za rok 1927, bude možno zjistiti výsledek depurace daňových nedoplatků.

Postup při opatřování rozpočtové úhrady pro výdaje v případech, kdy povolený úvěr nestačil na úhradu potřeby a nebo kdy se objevila nutná potřeba v rozpočtu úvěrem neopatřená, byl upraven čl. XI. finančního zákona odlišně od ustanovení pro předchozí léta v ten smysl, že úhrada rozpočtem neopatřených výdajů úsporami mohla býti provedena jen v rámci téže kapitoly, kdežto k výdajům neuhrazeným úsporami ve vlastní kapitole je třeba souhlasu Národního shromáždění nebo jeho Stálého výboru. Přesunů úvěrových v rámci téže kapitoly projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roku 1927 celkem 435 na úhrnnou částku 202,444.056 Kč 30 h, a to, pokud šlo o nutné doplnění nedostatečných preliminovaných úvěrů, 324 v úhrnné částce 168,808.571 Kč 80 h a pokud šlo o výdaje nepreliminované, 111 v úhrnné částce 33,635.484 Kč 50 h. Oproti roku minulému se úhrnná částka přesunutých úvěrů značně snížila (o 139,730.998 Kč 25 h), kdežto počet případů se nepatrně zvýšil (o 27).

více; toto zvýšení pasiv vysvětluje se vyšším dluhem ze záloh poskytnutých z dávky z majetku na proplacení státních pokladničních bonů a novým dluhem z doplatku na dotaci roku 1927 zvláštnímu fondu podle čl. XVII. finančního zákona. Jinak týkají se tyto závazky státní hlavně stavebního příspěvku za ubytování vysoké školy zemědělské v Brně, příspěvků na stavbu nestátních silnic a mostů, anuitních splátek na státní novostavby, konečně úmoru a zúrokování závazků převzatých při zestátnění místních drah a Vinohradské nemocnice.

více.

Značnější zvýšení pohledávek nastalo:

Naproti tomu snížila se aktiva u kap. 14. "Ministerstvo veřejných prací" (přes značný přírůstek na pohledávkách z vkladů a půjček elektrickým podnikům a z konkurenčních příspěvků na stavby vodní, silniční, mostní a pozemní, hlavně tím, že pohledávky za elektrickými podniky přeměněny byly z velké části vydáním příslušných akcií v cenné papíry); kap. 18. "Agenda ministerstva pro zásobování lidu" (zejména úbytkem na aktivech bývalého státního obilního ústavu a býv. státního ústavu pro tuky, oleje a mléko následkem zaplacení a odpisu) a u kap. 21. "Ministerstvo financí" (hlavně pravidelným úbytkem na poplatkovém ekvivalentu).

Jinak skládají se aktiva v podrobném výkaze uvedená většinou ze záloh a půjček poskytnutých různým korporacím a jednotlivcům z důvodů hospodářských a sociálních.

0 hospodářských výsledcích státních podniků připojeny jsou státnímu závěrečnému účtu jako v roce minulém jen účty provozní (ztráty a zisku). Účty rozvažné se nepřipojují, poněvadž překážky, pro které nemohly býti dosud přesně stanoveny hodnoty majetkových součástí převzatých od Rakousko-Uherska, nebyly ještě odstraněny.

Státním podnikům dostalo se pro rok 1927 jednotné formy rozpočtů, jež byly spolu se státním rozpočtem uveřejněny ve Sbírce zákonů a nařízení, a staly se tak ve smyslu §u 10. zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., podkladem pro porovnání částek v nich obsažených se skutečně dosaženými výsledky tohoto roku. Třeba podotknouti, že částky obsažené v rozpočtech státních podniků nepodléhají ustanovením čl. XI. resp. XVII. finančního zákona jednajících o výdajích v rozpočtových úvěrech neuhrazených, resp. o použitelnosti úvěrů do konce rozpočtového roku; to bylo také připomenuto v důvodové zprávě k vládnímu návrhu finančního zákona pro rok 1927, kde bylo upozorněno na rozdíl výdajových čísel rozpočtu administrativního od výdajových čísel v rozpočtu podnikovém. Výdajová čísla v rozpočtu podnikovém nejsou čísla definitivně povolených výdajů ani čísla nepřekročitelná, nýbrž čísla kalkulační pro zjištění konečného salda. Toliko potřeba na služební platy stálých zaměstnanců měla povahu úvěru administrativního rozpočtu.

Účetní závěrky státních podniků schválené ve smyslu §u 20. vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. z. a n. docházejí nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu pravidelně těsně před skončením prací na ostatních oddílech státního závěrečného účtu a bylo proto třeba učiniti opatření, aby jejich výsledky byly prozkoumány v rozsahu, v jakém jest možno přesvědčiti se o správnosti vykázaných výsledků bez nahlédnutí do knih a účetních dokladů, kteroužto revisi ukládá vládní nařízení stálým revisním komisím (§ 21). Za tím účelem požádal nejvyšší účetní kontrolní úřad oběžníkem ze dne 26. ledna 1926, č. j. 150/pres., aby mu jednotlivé podniky zasílaly mimo účetní závěrky podle §u 20. vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. z. a n. ještě celkové sestavení závěrkových výsledků podle jednotlivých provozoven podniků a podle účtů, na které bylo knihováno. Celkové sestavení to obsahuje počáteční rozvahu, rozvahu obratu, hrubou rozvahu, rozvahu konečnou a hospodářské výsledky a jest doloženo soupisy, pokud se týče přehledy výsledků inventury koncem roku. Zasláním těchto celkových sestavení umožňuje se nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu projednati jednotlivé dílčí bilance podnikové ještě před tím, než dojdou účetní závěrky schválené podle §u 20. vládního nařízení. Zkoumání účetních závěrek na místě podle knih a podle účetních dokladů musí býti pro obsáhlost látky zůstaveno dohlídkám podle §u 6. zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n.

Účty provozovací státních podniků přimykají se v podstatě, jak již bylo řečeno, k rozpočtům podnikovým a vyjadřují zároveň výši ryzího zisku, vyšetřeného podle zásad obchodních i jeho použití ve smyslu ustanovení finančního zákona, resp. odst. 3. zákona čís. 404/1922 Sb. z. a n. Přesné zachování formy rozpočtu, zejména spojení nákladů provozních s výdaji investičními nebylo možné, protože jde zde v podstatě o dva druhy účinů zcela odlišné. Nejvyšší účetní kontrolní úřad proto upravil schema provozního účtu (účtu ztráty a zisku) tak, aby z něho byl zjevný nejen docílený ryzí hospodářský výsledek, nýbrž i výsledek pro státní pokladnu v roce 1927 podle určení finančního zákona, resp. zákona čís. 404/1922 Sb. z. a n., takže lze z podávaného účtu seznati celkovou výši ryzího zisku, i kolik z něho bylo věnováno na dotování fondů podle §u 18. vládního nařízení, jakož i část zisku ponechanou závodu z důvodu toho, že hradil z vlastních prostředků investiční náklady, resp. že umořoval investiční dluhy (splátky na přejímací ceny majetku, získaného podle zákonů o pozemkové reformě). Dále uveřejňuje nejvyšší účetní kontrolní úřad účty ztráty a zisku obsahující výsledky jednotlivých hlavních provozů podnikových, aby bylo možno seznati prosperitu podniku i v jednotlivých hlavních hospodářských provozech.

V účtech ztráty a zisku jest počítáno s odpisy, pokud věcný majetek, případně jeho část byly oceněny. Podnikům s věcným majetkem ohodnoceným podařilo se takto prováděním přiměřených odpisů zachovati část oběžných aktiv nutnou pro obnovu opotřebených součástek jmění užívaného trvale v podniku.

Jak z příslušných účtů ztráty a zisku jednotlivých podniků jest zřejmo, byly při těchto podnicích zřízeny fondy obnovovací a všeobecný reservní fond podle §u 18. vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. z. a n., a těmto fondům také v roce 1927 přiděleny byly podíly ze zisku. Tyto příděly obnášely v tomto roce 6,561.080 Kč 15 h. Dotace pro nově založený obnovovací fond podniku Státní lesy a statky na obnovu a rekonstrukci některého strojního zařízeni nachází se ve stadiu projednání, které v době sestavení státního závěrečného účtu nebylo skončeno, pročež byla zaslaná účetní závěrka podniku Státní lesy a statky uvedena beze změny, pokud se týče dotace tomuto fondu.

Vedle pravých reservních fondů založených podle ustanovení §u 18. vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. z. a n. byly z docílených těžeb hospodářství lesního zadrženy těžby z lesních porostů vykácených nad předepsanou roční výsadu (lesní etát) následkem živelních pohrom a jiných kalamit (úmor řádné těžby kalamitní). Tyto úložky nejsou pravým reservním fondem založeným z přídělu ze zisku vyšetřeného podle zásad obchodních, nýbrž položkou přechodnou a budou spotřebovány postupně v letech příštích na úhradu nákladů spojených s novým zalesňováním postižených ploch a k úhradě provozních výloh lesních správ do té doby, než budou lesní plochy uvedeny přibližně do stavu, v jakém byly před kalamitou. Tato úložka činila koncem roku 1926 24,500.000 Kč a zvýšila se do konce roku 1927 na 38,400.000 Kč.

na zvýšení základního jmění odpovídající hodnotě nových investic, pokud se týče u Státních lesů a statků zvýšení ryzího jmění splátkami za majetek nabytý podle zákonů o pozemkové reformě. Z částky určené na investice podniku Státní lesy a statky zůstalo koncem roku 1927 nepoužito 7,127.000 Kč, jež podnik vyúčtoval jako reservu na rok 1928 pro dokončení zbytku investičního programu z roku 1927. Jednání o tom nebylo dosud skončeno. Případná změna bude provedena v roku 1928. Také o ponechání části zisku školního závodu zemědělského v Uhřiněvsi - Netlukách per 150.732 Kč 46 h rovnající se normálnímu zúročení produktivního kapitálu podniku ve. smyslu podmínek dárce kapitálu vede se dosud jednání mezi zúčastněnými resorty. Jelikož příslušné jednání nebylo ještě skončeno, ponechal nejvyšší účetní kontrolní úřad výsledky beze změny a provede případné opravy až v roce 1928.

Úhrada investiční potřeby příspěvkem státní pokladny byla povolena toliko podniku Čsl. státní dráhy a byla za tím účelem vynaložena částka 143,107.578 K,č 94 h.

Rokem 1927 počínaje podávají se ve smyslu ustanovení §u 10. zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. odůvodnění úchylek dosažených výsledků a to nákladů a těžeb proti částkám obsaženým v rozpočtech. Vzhledem k povaze rozpočtu podnikového nelze tyto rozdíly hodnotiti tak, jako úchylky od rozpočtu administrativního, nýbrž možno jen srovnávati, do jaké míry byl jimi dotčen hospodářský výsledek rozpočtem očekávaný. Při tom vznikají obtíže pobud, že rozpočtem očekávaný výsledek ani pro rok 1927 není sestaven na podkladě zásad, jimiž se řídí obchodní hospodaření a bilancování, nýbrž obsahuje řadu očekávaných výdajů, které v komerčním účtování nemohou se vykazovati v nákladech, nemá-li tím býti dotčen obraz skutečného hospodářského výsledku. Jsou to zejména umořovací splátky dluhů investičních a za majetek převzatý, dále potřeba na nákup surovin místo na spotřebu surovin a na nákup věcí, jež podnik musí účtovati na účtech majetkových a nikoliv výsledkových. Na druhé straně není v těchto rozpočtech. pamatováno na potřebu pro odpisy, jež snižuje očekávaný přebytek. Tím vznikají mezi očekávaným přebytkem vyšetřovaným na podkladě předvídaných příjmů a výdajů pokladních a mezi skutečně dosaženým výnosem, pokud se týče přebytkem vyšetřeným podle zásad obchodních podstatné úchylky, jimž bude lze se vyhnouti teprve tehdy, až bude provozní rozpočet podniků sestaven podle zásad účtování u podniků a vyšetření hospodářského výnosu.

Za účinnosti zákona čís. 404/1922 Sb. z. a n. končilo hospodářství státních podniků v letech 1925 až 1927 následujícími ryzími zisky, pokud se týká ztrátami:

*) Dodatečný příděl ze zisku 1925 provedený v roce 1926.

**) S ohledem na dodatečný příděl ze zisku roku 1925 provedený v roce 1926.

Z aktuálních otázek podnikových, o nichž byla učiněna zmínka v úvodě k státnímu závěrečnému účtu za rok 1926 doznala otázka tržních cen za odprodaný nemovitý majetek podniku Státní lesy a statky, které byly před komercialisací státních podniků účtovány výlučně prospěchem odvětví Pokladniční správy, vyřešení v tom směru, že trhové ceny za odprodaný nemovitý majetek ponechají se podniku v případech, kde jest nutno poříditi objekty náhradní.