POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1928.
II. volební období.
6. zasedání.

1752

Naléhavá interpelace

poslanců Chlouby, Štětky, Schmerdy, Buriana a soudruhů vládě

o zdražení cukru cukrovarským kartelem a o zdražování životních potřeb.

Československé cukrovary uzavřely loňského roku kartel na 10 let a v tomto kartelu jsou všechny surovárny včetně státních surováren a všechny rafinerie. Tento kartel našel zastánce i v nynější vládě, která v odpovědi na interpelace a cukrovarském kartelu odpověděla, že kartel cukrovarský byl hlavně založen proto, aby na mezinárodním světovém trhu uhájil svá odbytiště.

Pravý úmysl cukrovarského kartelu, který byl i vládou zatajován, seznala široká veřejnost tehdy; jakmile v Anglii zvýšili cla na rafinádu. Tehdy se cukrovarníci rozhodli hojiti své ťztrátyŤ na domácím konsumu zvýšením cen za cukr. V těchto dnech k tomuto úmyslu také skutečně sáhli jsouce podporovány nepřímo vládními kruhy.

Společný výbor československých surováren a rafinerii cukru vyhlásil zdražení cukru tímto usnesením:

ťSpolečný výbor Československých surováren a rafinerií cukru uvolnil v dnešní schůzi 8 kontingentu pro domácí konsum a zvýšil zároveň cenu cukru z 516 Kč o 60 Kč na 100 kg, na 576 Kč, základ křišťál, s ponecháním dopravní přirážky 14 Kč, takže cena cukru v železniční stanici odběratelově činí 590 Kč za 100 kg.

Obnosu 60 Kč, o který se zvyšuje cena cukru, bude použito tak, že částka 32 Kč připadne ve prospěch řepy a částka 28 Kč pro účely průmyslu. Řešení otázky naší produkce řepní a cukerní proti expansi konkurenčních výrobců na světovém trhu bylo sice od jara předmětem jednání s příslušnými činiteli, rozhodnutí bylo však odkládáno tak dlouho, až se stalo vzhledem k nadcházející kampani nevyhnutelným samostatné rozhodnutí průmyslu a řepařů. Cena cukru byla zvýšena tak, jak je minimálně nutno, aby se pěstování řepy mohlo v soutěži s jinými zemědělskými produkty, aspoň v dnešním rozsahu udržeti a důsledkem toho, aby také cukrovarnickému průmyslu, v základech ohroženému, byla umožněna existence aspoň v dnešním redukovaném rozsahu. Řepaři i průmysl jsou si vědomi toho, že je to opatření, které není v souladu se snahou po zvýšení domácího konsumu cukerního. Je to však opatření z nouze a jest nyní povinnosti státu, aby omezením svého přímého podílu na ceně cukru v dani spotřební a obratové, který při ceně cukru Kč 675.- činí 36%, přispěl k tomu, aby cena cukru byla snížena. Průmysl se zavazuje, že potom cenu cukru sníží o obnos, o který stát sníží daň spotřební i o obnos, který by vydala refundace daní obchodových.Ť

Cukrovarnický kartel, aby mohl snáze provésti toužebné zdražení cukru, odvolává se na řepaře a činí z nouze ctnost poukazem na to, že z obnosu 60 Kč, o který se zvyšuje cena cukru, bude částky 32 Kč použito na prospěch pěstitelů řepy. Ve skutečnosti jest tento čin cukrovarníků surovým útokem na bídnou existenci pracující třídy, která v 10. výročí jubilejních oslav měšťáckého státu má před sebou o jeden dokument surového kapitalistického vykořisťování více.

Tento surový útok cukrovarníků na spotřebitele mohl býti proveden tím spíše, ježto vláda své doby provedla uvolnění obchodu cukerního, což vedlo přímou cestou ke kartelu a k dnešnímu zdražení cukru. Z toho už je vidět, že vláda, v níž sedí několik exponentů kartelu, není vedena snahou potírati účelně kartely.

Tímto zdražením cukru, jedné z nejpotřebnější poživatiny bude bída dělnických vrstev ještě více zvětšena, uvážíme-li, že pětičlenná rodina dle statistického výpočtu spotřebuje ročně 150 kg cukru a že tedy zaplatí na dani z cukru Kč 271.70 a že tedy zdražení cukru bude činiti pro takovouto rodinu o 80 až 100 Kč ročně více.

Toto zdražení cukru je nyní pobídkou všem ostatním vykořisťovatelům, kteří, vidouce drzou odvahu cukrovarníků, následují jich příkladu. Tak je známo, že na masném trhu dochází ke zvyšování cen, ačkoliv každý předpokládal, že v důsledku katastrofálního sucha a neúrody píce a nuceného odprodeje dobytka u drobných zemědělců, dojde k nižším cenám na masném trhu. Není tomu tak, neboť v kapitalistickém režimu se všechno zvrhne v pravý opak. Tak i při tomto nutném odprodeji dobytka u malozemědělců, velkoobchodníci dobytkem - a v jich čele stojí ťZemkaŤ - skupují levný dobytek; který jednak prodávají velkostatkářům a zemanům, jednak nepřipouštějí většího příhonu na jateční trhy, aby tak udržovali ceny a aby tak přispěli k zvyšování cen na masném trhu.

Vypjatá celní politika přivodila hospodářskou isolaci Československa a už tím zhoršila hospodářské postavení pracujícího lidu. Tato ochranářská politika celní, která zabezpečuje lichvářské zisky velkoagrárníkům, je vlastně hazardní hrou se zdravím a životem pracujících vrstev.

Zdražení cukru cukrovarským kartelem je článkem v řetězu zdražování potravin, jimiž jsou postiženy vrstvy dělnické a státně-zaměstnanecké, stejně tak i drobní zemědělci a maloživnostníci, a všichni, kdož nejsou súčastněni na tomto loupeživém tažení kapitalistických vykořisťovatelů.

Toto zvyšování cen životních potřeb je tím horší, ježto neustálým odbouráváním ochrany nájemníků dochází k zvyšování činží a exekučnímu. vystěhování nájemníků. Tyto vykořisťovatelské snahy kapitalistických kruhů, zvláště pak cukrovarnického kartelu na straně jedné, a krajní bída a nespokojenost na straně druhé, nutí nás, abychom jednak co nejvážněji varovali vládu před touto vyhladovovací politikou, volali ji k odpovědnosti a k sjednání nápravy.

Tážeme se proto:

1. Jest vláda ochotna zrušiti ihned spotřební daň z cukru a daň z obratu a způsobiti, aby cena cukru o tuto daň byla ihned snížena?

2. Jest vláda ochotna zrušiti veškerá cla na životní potřeby a jest ochotna podrobiti celní politiku nejdůkladnější revisi?

3. Jest ochotna zakázati vývoz obilí a dobytka a zrušiti systém tak zv. dovozních listin?

4. Jest vláda ochotna snížiti ihned potravní tarify pro dopravu předmětů denní potřeby?

5. Jest vláda ochotna organisovati dovoz bramborů a laciných krmiv pro drobné zemědělce, aby se nemusili odprodejem zbavovati dobytka?

6. Jest vláda ochotna použíti protilichevních opatření a zameziti každé zdražení životních potřeb a jest ochotna připustiti občanskou kontrolu?

7. Co hodlá vláda učiniti proti zdražení cukru a co hodlá vůbec učiniti proti cukrovarskému kartelu?

8. Co hodlá učiniti na ochranu chudého konsumentstva před zdražováním a lichvou?

Navrhujeme, aby o této naléhavé interpelaci byla zahájena rozprava ihned.

V Praze dne 5. září 1928.

Chlouba, Štětka, Schmerda, Burian,

Můňa, Neurath, Cibulka, dr. Gáti, Vobecká, Zoufalý, Landová-Štychová, Peter, Kolláriková, Vrtaník, Kopasz, Sedorjak, Kršiak, Juran, Šliwka, Elstner, Mikulíček.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP