Senát Národního shromáždění
republiky československé přijal v 140, schůzi
dne 12. července 1928 tuto osnovu zákona:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Každá vnitrozemská loď nosnosti větší
než 25 tun, náležející československému
státnímu příslušníku a
plující přes hranice Československé
republiky anebo provozující plavbu mimo její
území, musí míti cejchovní
průkaz.
(2) Povinnost opatřiti tento průkaz přísluší
vlastníku lodi neb osobě provozující
s ní plavbu. Udržovati cejchovní značky
v řádném stavu jest pak povinností
vůdce lodi.
(3) Cejchování vnitrozemských lodí
bude prováděno podle ustanovení mezinárodní
úmluvy, sjednané v Paříži dne
27. listopadu 1925.
(4) Ustanovení této úmluvy, její příloh
a protokolu o podpisu ze dne 27. listopadu 1925, pokud upravují
věci vyhrazené zákonodárství
československé republiky, mají moc zákona.
Bližší předpisy k těmto ustanovením
budou vydány vládním nařízením.
Cejchování lodí a úřední
úkony s ním spojné příslušejí
v I. stolici poříčním plavebním
úřadům anebo jejich expositurám a
v II, stolici československému plavebnímu
úřadu v Praze. Nejvyšším úřadem
v těchto věcech 'jest ministerstvo veřejných
prací. Bližší ustanovení o řízení
před těmito úřady budou vydána
vládním nařízením.
Cejchovní průkaz podle tohoto zákona jest
veřejnou listinou.
(1) Kdo nesplní povinnost stanovenou v § 1, odst.
1., bude potrestán pokutou od 100 do 5000 Kč.
(2) Kdo úmyslně poruší, svémocně
odstraní nebo zamění cejchovní značky
(nápisy a stupnice), bude potrestán pokutou od 200
do 5000 Kč.
(3) Vůdce lodi, který nedostatečně
udržuje cejchovní značky, bude potrestán
pokutou od 20 do 500 Kč.
(4) Spoluvinníci přestupků tohoto zákona
podléhají témuž trestu jako přímý
pachatel.
Trestními ustanoveními tohoto zákona zůstávají
nedotčeny předpisy všeobecných trestních
zákonů.
(1) Trestní řízení podle tohoto zákona
přísluší politickým úřadům.
(2) Od trestního oznámení pro činy,
podle tohoto zákona trestné, může býti
upuštěno, zaplatí-li pachatel (spoluvinník)
upouštěcí částku, kterou v mezích
trestní sazby (§ 4) určí místně
příslušný poříční
plavební úřad. Zaplacením upouštěcí
částky vylučuje se jak zavedení trestního
řízení, tak i podání opravných
prostředků proti jejímu uložení.
(3) Pokuty jakož i upouštěcí částky
připadají státu.
Za nedobytnou pokutu budiž vyměřen náhradní
trest vězení podle stupně zavinění
až do 14 dnů.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem, kdy nabude pro Československou republiku mezinárodní
závaznosti úmluva zmíněná v
§ 1, odst. 3., a provede jej ministr veřejných
prací v dohodě se zúčastněnými
ministry.