Senát Národního shromáždění
republiky Československé přijal v 140. schůzi
dne 12. července 1928 tuto osnovu zákona:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Veřejnou stráž zemědělskou
lze zříditi ke službě pro ochranu polního
majetku počítajíc v to i vinice, lesů,
myslivosti rybolovu nebo zařízení k užívání,
vedení a hrazení vod.
(2) Veřejnou stráží zemědělskou
jsou podle tohoto zákona osoby, které byly ustanoveny
k některé ze služeb uvedených v odst.
1., jestliže byly pro službu tuto úřadem
potvrzeny a vzaty do slibu.
(3) Nikdo nemůže býti veřejnou stráží
zemědělskou pro ochranu vlastních zájmů;
je-li však více účastníků,
lze ustanoviti za veřejnou stráž zemědělskou
i jednoho z nich, pokud jeho zájem je v poměru k
celkovému zájmu ostatních účastníků
jen podřadný.
(1) Úřad potvrzuje a do slibu bere osoby ustanovené
pro služby uvedené v § 1 k žádosti
toho, kdo je ustanovil. Nedotčena zůstávají
zvláštní ustanovení, podle nichž
zaměstnavatelé jsou povinni osoby ustanovené
pro služby uvedené v § 1 dáti úřadem
potvrditi a do slibu vzíti.
(2) O vykonání slibu sepíše úřad
protokol a vydá osobě, která jej vykonala,
průkazku a služební odznak za náhradu
výrobních nákladů. Za vrácený
neporušený služební odznak vrátí
se peníz zaň zaplacený.
(3) Znění slibu, obsah a vnější
náležitosti průkazky, jakož i služební
odznak určeny budou vládním nařízením.
(1) Pro služby v § 1 uvedené mohou býti
potvrzeni a do slibu vzati toliko českoslovenští
státní občané, svéprávní,
spolehliví a důvěryhodní, jakož
i tělesně a duševně způsobilí,
aby službu tuto vykonávali s právy a povinnostmi
veřejné stráže zemědělské.
Před slibem poučí je úřad o
výkonu služby a o jejich služebních právech
a povinnostech. Nedotčeny zůstávají
předpisy, podle kterých pro jednotlivé služby
v § 1 uvedené jest třeba průkazu zvláštní
odborné způsobilosti.
(2) Ze zákona nebo podle soudního výroku
nastává nezpůsobilost nabýti práv
veřejné stráže zemědělské
v týchž případech, ve kterých
podle trestních zákonů nastává
nezpůsobilost nabýti služby veřejné.
Táž osoba může býti úřadem
potvrzena a do slibu vzata pro službu ochrannou i v několika
odvětvích zemědělství, je-li
způsobilá (§ 3) a skutečně s
to, aby služby ty zároveň zastávala.
Za týchž předpokladů může
býti úřadem potvrzena a do slibu vzata i
osoba, kterou pro službu ochrannou ustanovilo si společně
několik zaměstnavatelů.
(1) Ze zákona nebo podle soudního výroku
nastává ztráta práv veřejné
stráže zemědělské a ztráta
způsobilosti práva ta vykonávati v týchž
případech, ve kterých podle trestních
zákonů nastává ztráta taková
u služby veřejné. V tomto případě
odejme úřad průkazku a. služební
odznak.
(2) Shledá-li úřad, že osoba náležející
k veřejné stráži zemědělské
pozbyla z jiného důvodu způsobilosti požadované
tímto zákonem! (§ 3) nebo jí vůbec
neměla, zbaví ji práv, kterých nabyla
tím, že ji potvrdil a vzal do slibu, a odejme jí
průkazku a služební odznak.
(1) Úřad chová osoby jím potvrzené
a do slibu vzaté v patrnosti. U vykonání
slibu a zproštění služby (§ 5) dá
úřad zprávu obecnímu úřadu,
jenž ji vyhlásí způsobem v místě
obvyklým.
(2) Zaměstnavatel jest povinen bez prodlení oznámiti
úřadu, že
a) zaměstnanec náležející k veřejné
stráži zemědělské přestal
vykonávati službu, pro kterou byl úřadem
potvrzen a vzat do slibu,
b) změnil se jeho strážní obvod,
c) byl ustanoven pra ochrannou službu v jiném odvětví,
než pro které byl úřadem potvrzen a
vzat do slibu,
d) byl dodatečně ustanoven také jiným
zaměstnavatelem, aby konal službu stráže
zemědělské (§ 1) i pro něho.
S oznámením zároveň jest předložiti
průkazku, pokud se týče i služební
odznak, který zaměstnanec podle § 7, odst.
2. zaměstnavateli odevzdal.
(3) Úřad podle okolností případu
bud' vyznačí nastalé změny v průkazce
a vrátí ji, nebo vyznačí na ní
neplatnost a zadrží ji, nebo oznámí,
proč změnu nemůže vzíti na vědomost.
V případech zmíněných v odst.
2. pod písm. b), č) a d) netřeba znovu slib
vykonati.
(1) Osoby náležející k veřejné
stráži zemědělské jsou při
výkonu své služby povinny nositi předepsaný
služební odznak viditelně připevněný
a míti u sebe i průkazku, kterou jsou povinny na
požádání prokázati se osobám,
proti kterým zakročují, i veřejným
orgánům bezpečnostním.
(2) Přestanou-li vykonávati službu veřejné
stráže zemědělské u zaměstnavatele,
který požádal o to, aby byly potvrzeny a vzaty
do slibu, nebo pozbudou-li z jakéhokoli jiného důvodu
práv veřejné stráže zemědělské,
jsou povinny neprodleně odevzdati tomuto zaměstnavateli
služební odznak a průkazku.
(3) V případech, které má na zřeteli
ustanovení §u 6, odst. 2. písm. d), nastane
tato povinnost teprve tehdy, když řečené
osoby nekonají již služby veřejné
stráže zemědělské pro žádného
z dosavadních společných zaměstnavatelů.
(1) Veřejná stráž zemědělská
jest při výkonu své služby a za podmínek
uvedených v § 7, odst. 1. orgánem moci veřejné,
podle trestních zákonů jest ji stejně
posuzovati jako stráž občanskou a má
zejména práva a povinnosti v paragrafu tomto a následujícím
uvedené. Zda a jakou zbraň může za podmínek
těch nositi a kdy jí může použíti,
ustanovují zvláštní předpisy.
(2) Každý je povinen uposlechnouti úředního
vyzvání veřejné stráže
zemědělské v okruhu její zákonné
působností.
(3) Pokud jest přípustno vydati trestní příkaz,
lze tak učiniti též na základě
oznámení učiněného veřejnou
stráží zemědělskou v mezích
její působnosti a na základě bezprostředního
služebního pozorování nebo doznání
před ní učiněného.
(4) Veřejná stráž zemědělská
smí kromě případů v zákonech
zvláště uvedených zadržeti a předvésti
(odst. 10) osoby, které
a) při trestném činu na věcech svěřených
její ochraně přistihla a jež, ač
je napomenula, nepřestávají pokračovati
v trestném jednání nebo se snaží
takové jednání opakovati,
b) při trestném činu [písm. a)] přistihla,
jsou-li jí neznámy a nemůže-li jejich
totožnost ihned zjistiti,
c) přistihla na cizím pozemku nebo v blízkosti
věcí svěřených její
ochraně za okolností, jež vnucují důvodné
podezření, že osoby ty spáchaly nebo
pokusily se spáchati na oněch věcech trestný
čin, jsou-li jí neznámy a nemůže-li
jejich totožnost ihned zjistiti,
d) spáchavše trestný čin [písm,
a)], bud' se pokusily uprchnouti nebo se skrývají,
aby se v,hnuly trestnímu stíhání a
jsou jí neznámy,
e) přistihla při trestném činu [písm.
a)] nebo na cizím pozemku nebo v blízkosti předmětů
svěřených její ochraně za okolností,
jež vnucují důvodné podezření,
že osoby ty spáchaly nebo se pokusily spáchati
trestný čin a nemají v tuzemsku stálého
bydliště, řádného zaměstnání
nebo jsou z místa vykázány.
(5) Veřejná stráž zemědělská
v případě odst. 4. písm, b) c) d)
jest povinna a v případě odst. 4.
písm. e) oprávněna od zadržení
a předvedení upustiti, dá-li přistižený
dostatečnou jistotu, že se trestnímu řízení
nebude vyhýbati. O tom, že byla jistota dána,
bud' vydáno zadrženému ihned potvrzení.
(6) Veřejná stráž zemědělská
může v případě odst. 4. písm.
b) c) d) od zadržení a předvedení upustiti,
dá-li zadržený hodnověrné ujištění,
že jeho údaje o osobních poměrech jsou
správné a že se trestnímu řízení
nebude vyhýbati.
(7) Jistota bude obviněnému vrácena nejpozději
po pravoplatném skončení řízení,
a byl-li odsouzen, po výkonu trestu. Nevyhoví-li
obviněný bez důvodu a ' bez ospravedlnění
obsílce doručené mu do vlastních rukou,
propadá jistota ve prospěch státu.
(8) Dá-li se osoba, která může býti
podle odst. 4, zadržena; na útěk, smí
ji veřejná stráž zemědělská
stíhati a zadržeti i mimo svůj strážní
obvod.
(9) Je-li osoba zadržená důvodně podezřelá,
že má u sebe zbraně, smí veřejná
stráž zemědělská provésti
prohlídku osobní i věcí jež má
při sobě; osobní prohlídka bud' vykonána
s náležitou šetrností a osobou stejného
pohlaví.
(10) Každého zadrženého i přijatou
jistotu jest povinna veřejná stráž zemědělská
odevzdati ihned nejbližšímu bezpečnostnímu
úřadu nebo orgánu (obecnímu starostovi,
státní neb obecní policii nebo četnictvu),
který, přestal-li důvod zadržení,
propustí předvedeného, jinak předvede
ho příslušnému úřadu (soudu)
a ponechá jistotu v uschování do dalšího
opatření úřadu (soudu), kterému
o úschově podá zprávu.
(1) Při nebezpečenství v prodlení
může veřejná stráž zemědělská
v oboru své působnosti zadržeti, případně
zabaviti věci, jichž jest potřebí k
vedení důkazů, dále, jež lze
prohlásiti podle platných předpisů
za propadlé, zničiti nebo učiniti nepotřebnými.
(2) Veřejná stráž zemědělská
může osobám přistižených
při trestném činu na věcech svěřených
jejich ochraně zadržeti, případně
zabaviti věci pocházející z trestného
činu, nebo určené k jeho spáchání;
rovněž může osobám, které
přistihla na cizím pozemku nebo v blízkosti
předmětů svěřených její
ochraně za okolností, jež vnucují důvodné
podezření, že osoby ty spáchaly, nebo
pokusily se spáchati trestný čin, zadržeti,
případně zabaviti věci, o kterých
má důvodné podezření, že
pocházejí z trestného činu spáchaného
na předmětech svěřených její
ochraně nebo že věci ty jsou určeny
k spáchání činu takového, neospravedlní-li
přistižení, proč je s sebou mají.
(3) Ustanovení § 8, odst. 5. a 10. týkající
se dané jistoty platí tu obdobně.
(1) Porušení povinností uložených
v § 6, odst. 2. a v § 7 trestá úřad
pokutou pořádkovou do 500 Kč.
(2) Zneužití služebního odznaku nebo průkazky
osobou nenáležející k veřejné
stráži zemědělské, pokud čin
není trestný podle trestních zákonů,
trestá úřad pokutou do 4.000 Kč nebo
vězením do 14 dnů.
Kde se v tomto zákonu mluví o úřadu,
aniž se úřad ten blíže označuje,
rozumí se tím politický úřad
I. stolice, pokud však jde o trestní věci,
i státní policejní úřad v mezích
jeho příslušnosti.
(1) Osoby, které podle dosavadních předpisů
byly pro některou ze služeb, na které se tento
zákon vztahuje, úřadem potvrzeny a do přísahy
vzaty, nepotřebují v této službě,
aby byly úřadem podle tohoto zákona znovu
potvrzeny a do slibu vzaty, jinak platí však i pro
ně ustanovení tohoto zákona. Úřad
vymění jím vydané služební
odznaky a osvědčení za odznaky a průkazky
podle tohoto zákona.
(2) Slib vykonaný podle tohoto zákona nahrazuje
přísahu požadovanou dosavadními předpisy.
(1) Všechna ustanovení o předmětech,
jež jsou upraveny tímto zákonem, pozbývají
platnosti.
(2) Zvláště jsou to:
a) nařízení ministerstev vnitra a spravedlnosti
ze dne 2. ledna 1854, č. 4 ř. z., o vzetí
do přísahy ochranného personálu lesního
a dozorčího personálu mysliveckého
pro službu mysliveckou,
b) nařízení ministerstev vnitra a spravedlnosti
ze dne 1. července 1857, č. 124 ř, z., o
požadavcích pro vzetí do přísahy
pra ochrannou službu lesní a mysliveckou,
c) zákon ze dne 1. května 1896, č. 53 mor.
z. z., o požadavcích pro potvrzení a vzetí
do přísahy strážního personálu
ustanoveného k ochraně zemědělství,
d) zákon ze dne 16. června 1872, č. 84 ř.
z., a úředním postavení strážního
personálu ustanoveného k ochraně jednotlivých
odvětví zemědělství,
e) zákony a je provádějící
předpisy o vnějším označení
přísežných stráží
ustanovených k ochraně zemědělství
a to: zákon ze dne 21. února 1885, č. 41
čes. z. z. s vyhláškou býv. místodržitele
pro Čechy ze dne 2. října 1885, č.
8843 praes., č. 42 čes. z. z., zákon ze dne
29. května 1887, č. 75 mor. z, z, s vyhláškou
býv. místodržitele na Moravě ze dne
18. června 1887, č. 76 mor. z. z. a zákon
ze dne 29. května 1887, č. 33 slez. z. z. s vyhláškou
býv. zemského presidenta slezského ze dne
12. července 1887, č. 7790, č. 34 slez. z,
z. a jeho nařízením ze dne 12. června
1903, č. 13978, č. 39 slez. z, z.,
f) ze zákonů o ochraně polního majetku
a to: ze zákona ze dne 12, října 1875, č.
76 čes. z. z., §§ 20-24, § 25, odst. 1.,
§ 26, § 29, odst. 1. a § 30, ze zákona ze
dne 13. ledna 1875, č. 12 mor. z. z. §§ 19-23,
§ 24 s výjimkou poslední věty, §
25, § 28, odst.1. a § 29, a konečně ze
zákona ze dne 30. června 1875, č. 21 slez.
z. z. §§ 18-22, § 23, odst. 1., § 24, §
27, odst. 1. a § 28,
g) ze zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství
a polní policii, §§ 76-86 a § 96, z prováděcího
nařízení k němu č. 48.000/1894
iVl. F. (uh. orby) §§ 76-86.
Zákon tento nabude účinnosti dnem, který
bude stanoven vládním nařízením.
Provede jej ministr zemědělství v dohodě
s ministry vnitra a spravedlnosti.
Ministerstvům, jež jsou pověřena zákon
tento provésti, se ukládá, aby vypracovala
pro veřejnou stráž zemědělskou
instrukce, jež se týkají výkonu její
služby a dále jejich práv a povinností,
jež pro službu jsou důležity.