Mezi hlavní podmínky péče o hospodaření
drobného a středního zemědělce
náleží péče o vhodné podmínky
živočišné produkce. Demokratická
politika zemědělská nesmí pustiti
se zřetele, že význam živočišné
produkce stoupá s poklesem rozsahu zemědělského
podniku a že pro jisté množství drobných
a středních zemědělců je výroba
živočišná jediným zdrojem jejich
existence. To ostatně vysvitne z této tabulky, znázorňující
stav zvířat užitkových a tažných
v jednotlivých skupinách zemědělských
závodů:
Velikost zemědělského závodu: | ||||||||
připadá na jeden ha zemědělské plochy živé váhy: | ||||||||
zvířat užitkových | 446 | 96 | 285 | 76 | 218 | 69 | 145 | 63 |
tažných volů a koní | 21 | 4 | 87 | 24 | 97 | 31 | 83 | 37 |
Celkem | 467 | 100 | 372 | 100 | 315 | 100 | 228 | 100 |
Proto péče o dobrý chod živočišné
výroby je demokratickou a sociální politikou
v zemědělství. Třeba litovati, že
se to dosud přezíralo a že oficielní
zemědělská politika na tomto poli právě
činila nejméně, jsouc vedena spíše
zřetely politickými nežli věcnými;
a některé události na tomto poli znovu to
dokazují.
Jednostranná politika celní v zemědělství,
snažící se o prospěch zemědělců
velkých a největších, zvýšila
neúměrně obilní cla a zdražila
tak drobným a středním zemědělcům
a zemědělcům v krajinách pícninářských
krmiva pro jejich dobytek. Učinila tak v době pro
československé zemědělství
s hlediska živočišné produkce nejkritičtější,
kdy totiž statisíce drobných zemědělských
závodů, jichž výměra půdní
byla rozšířena přídělem
z pozemkové reformy, potřebovaly rozmnožiti
také počet užitkového i tažného
dobytka. Vůbec provedením pozemkové reformy
nastal v našich zemích, které dobytek vždy
dovážely, zvlášť citelný nedostatek
dobytka, zostřovaný ještě mnohými
okolnostmi, jako nedostatkem organisace trhu, nevhodnými
dopravními tarify a pod., což vše má za
následek veliké stoupnutí dovozu cizího
dobytka k nám.
Chceme tu poukázati na svědectví presidenta
Státního pozemkového úřadu
dra Voženílka, který ve své knize ťPozemková
reforma v Československé republiceŤ na str.
208 a 211 o tom doslova praví: ťStav zvířat
dne 1. ledna 1923 odpovídá obhospodařované
ploše v r. 1922. Proto jest u drobných nabyvatelů
půdy, jichž hospodářství byla
v roce 1922 menší než 1. ledna 1923, poměrně
nízký, u velkozávodu, jehož výměra
byla v roce 1922 mnohem větší než 1. ledna
1923, poměrně velmi vysoký, ale přece
ještě nižší než u malých
závodů, vzhledem k původní ploše,
což vynikne tím více, porovnávají-li
se jenom užitková zvířata. Během
roku 1923 zmenšuje se stav zvířat velkostatku
(o 74 kg na jednom ha, přizpůsobuje se menší
výměře), zvětšuje se u družstva
(o 40 kg na 1 ha) a zvětšuje se zejména u drobných
nabyvatelů půdy (o 93 kg na 1 ha). Tento proces
nelze však považovati za dokončený. U
velkozávodů musil by celkový stav zvířat
poklesnouti ještě o 13 kg na 1 ha, aby vzhledem k
zmenšené výměře dosáhl
původního stavu z 1. ledna 1915. (Nelze však
tvrditi, že tento celkem nepatrný pokles se ve skutečnosti
ještě dostaví, jelikož se závod
reformou přesunul do menší kategorie závodové
s poměrně větším stavem zvířat;
též pozměněné ekonomické
poměry mohou zde spolupůsobiti.) U malých
závodů musil by naopak stoupnouti stav zvířat
ještě o 138 kg na 1 ha, aby se dosáhlo původního
poměrného stavu z roku 1922 (ani zde nelze očekávati,
že se dostaví plné zvětšení
o 138 kg, jelikož se malozávody přídělem
přesunuly do vyšší velikostní skupiny,
která již nevykazuje tak vysokého stavu zvířat.)Ť
ťZ pozvolného vzrůstu stavu zvířat
v malých závodech,Ť pokračuje dr. Voženílek,
ťlze souditi; že rozšiřování
chovu zvířat neděje se nákupem, nýbrž
postupným odchovem, což má za následek
zmenšení tržní výkonnosti (menší
obeslání trhu dobytkem). V této přechodné
době tím lze si též vysvětliti
nynější vzestup dovozu dobytka z ciziny, místo
z některých stran očekávaného
poklesu. Jde však jistě jen o zjev přechodný,
než organisace zemědělských závodů
reformou dotčených se ustálí.Ť
Nemůže býti pochyby o tom, že jednostranné
zvýšení obilních cen zasáhlo
velmi rušivě do této přestavby sociální
a hospodářské struktury našeho zemědělství
a těžce poškodilo drobné přídělce
zabrané půdy. Jestliže uvážíme,
že proces tento dávno ještě není
u konce, dále panující neúrodu píce
pro dobytek, pochopíme, jak nesmyslným bylo by zvýšeni
cel na dovoz dobytka, k jeho zdražení. Prospěch
z toho měl, by jen velký a největší
závod zemědělský, který může
odprodávati, ba v častých případech
musí odprodávati, avšak zdražení
to těžce by postihlo zemědělce drobného
a středního, hlavně nabyvatele zabrané
půdy a konsumenty masa. Drahotou omezený konsum
masa postihl by nakonec pak celkový odbyt dobytka a všechny
živnosti, masem obchodující a je zpracovávající.
Není potřebí mnoho zkušeností
k poznatku, že trh dobytka domácího původu
je naprosto neorganisován a jako za stara podroben působení
lokálních vlivů a spekulaci. Na našich
místních trzích dobytka téměř
napořád využívá se tísně
prodávajícího, jeho nezkušenosti, a
těží se vydatně k jeho škodě
ze vzdálenosti trhu od konsumních středisek.
Není tu dohledu, není tu kontroly, a tak hlavně
drobný zemědělec vydán je na trhu
dobytkem sterým nebezpečím vykořistění,
ba i vyložených podvodů.. To jsou všechno
okolnosti, které tlačí na cenu jeho dobytčete,
které zpravidla prodává pod cenou.
Okolnosti tyto působí hlavně nyní,
v době neúrody píce. Letošní
neúroda píce je mnohde rázu katastrofálního
a zemědělci drobní a střední
s obavami zírají vstříc budoucnosti.
Na odchov potřebného dobytka za těchto poměrů
není ani pomyšlení; zhusta je pro nedostatek
píce třeba odprodati i to, co dosud s odříkáním
bylo odchováno. Následkem nedostatku píce
klesá stav dobytka v malých a středních
zemědělských podnicích hluboko pod
normál; je ohroženo polní hospodářství
těchto zemědělců, závislé
do značné míry na dostatečném
stavu dobytka a je vážně tísněna
jejich existence.
Avšak odprodej dobytka drobnými a středními
zemědělci, vynucený nedostatkem píce
nemá za následek jen celkové zhoršení
stavu jejich hospodářství, jeho úpadek
a zhoršení jejich existence. Nedostatek píce
přivádí na místní trhy velké
množství dobytka, cena jeho klesá a zemědělec
prodávající za každou cenu svůj
dobytek ztrácí tak značnou část
svého. podnikového kapitálu, k němuž
si těžce pomohl, chudne. Tento stav chudnutí
drobných a středních zemědělců
je tím povážlivější, ježto
současně zhoršuje podmínky jejich dalšího
hospodaření a možnost, ztráty tyto nahraditi.
Z poklesu cen na trzích dobytka nemá konsument nic.
Ceny masa a masných výrobků se nezměnily.
Obrovské, miliardové ztráty drobných
a středních zemědělců na dobytku
následkem neúrody píce plynou do kapes meziobchodu
a obchodu masem a masnými výrobky; malá kasta
lidí bohatne z tohoto stavu a je vážnou překážkou
dorozumění mezi vrstvami zemědělských
producentů a konsumentů.
Ani poslední deště nemohou již změniti
nic na faktu neúrody píce tohoto roku a odvrátiti
katastrofální její následky. Mezi
hlavní požadavky ochrany naší živočišné
produkce náleží dnes především
opatření píce a krmiv pro dobytek drobných
a středních zemědělců a vhodnými
opatřeními zabrániti dalšímu
odkapitalisování jejich zemědělských
podniků.
Má-li však býti účinně
zasaženo, musí se tak státi rychle. Všechny
úřady a ústavy zemědělské
politiky a péče o zemědělství
jsou povinny zasáhnouti. Litujeme, že vláda
dosud nepřišla sama s vhodnými opatřeními
ve věci tak vážné.
Slavná poslanecká sněmovno, račiž
se proto usnésti, že vládě se ukládá:
1. Podniknouti ihned kroky za účelem vybudování
zvláštního orgánu, složeného
z družstev zemědělských výrobců
a družstev konsumentů k organisaci a provádění
nákupu dobytka domácího.původu na
domácích trzích a k zásobování
trhu masa;
2. upraviti železniční dopravní tarify
pro dopravu dobytka tak, aby zmizely charakteristické známky
a nedostatky lokálního trhu a všechna producentská
místa měla stejně blízko k místům
hlavní spotřeby;
3. snížiti pronikavě dopravní tarify
železniční pro dopravu chovného dobytka,
zvláště je-li určen pro drobné
nabyvatele zabrané půdy;
4. zorganisovati a důsledně a přísně
prováděti kontrolu na trzích dobytka, aby
bylo zamezeno využívání tísně
prodávajícího, nekalé spekulaci a
prodávající drobní a střední
zemědělci aby byli chráněni proti
nekalým živlům, řádícím
na našich trzích dobytka;
5. učiniti ihned opatření za účelem
snížení obilních cel; dále opatření
za účelem úplného odstranění
cel na krmiva pro dobytek; provésti revisi celních
sazeb na dovoz zemědělských potřeb;
6. opětovně s platností všeobecnou upraviti
nejvýše přípustné pachtovné
z pozemků, jsoucích v drobném pachtu, aby
čeleno bylo lichvě pozemkové;
7. postarati se o přísnou kontrolu cen masa a masných
výrobků; přestupky lichevní na tomto
poli buďtež přísně trestány;
8. učiniti opatření za účelem
dovolení porážek vlastního dobytka a
vlastního rozprodeje takto získaného masa;
-daň z masa a z porážek buď vůbec
zrušena;
9. učiniti opatření k provedení soupisu
a zajištění píce a steliva v zemědělských
závodech nad 30 ha; postarati se o její opatření,
případně i řízením požadovacím,
za směrné ceny, k zásobení drobných
a středních zemědělských závodů,
nedostatkem píce nejvíce postižených;
10. zajistiti drobným a středním zemědělským
závodům vedlejší krmné produkty
v cukrovarech, lihovarech, škrobárnách a pod.,
s přednostním právem;
11. učiniti opatření, aby výjimečně
pro tento rok do polovice roku příštího,
zjednána byla drobným a středním zemědělcům
možnost opatření steliva v lesích velkostatků;
12. učiniti opatření k vydatnému zužitkování
všelikých pastvin dobytkem drobných a středních
zemědělců;
13. vydati zákaz zkrmování píce luxusními
koňmi a velkým stavem vysoké zvěře
a důsledně jej prováděti;
14. drobným a středním zemědělcům,
kteří přišli o dobytek nuceným
odprodejem pod cenou z důvodů nedostatku píce,
povoliti přiměřené daňové
úlevy.
Kde je třeba k provedení těchto požadavků
zákona, ukládá se vládě příslušný
návrh ihned vypracovati a předložiti Národnímu
shromáždění k ústavnímu
projednání.
K provedení těchto opatření, jmenovité
opatření ad 1. a 9., budiž použito části
zbylé ve fondu, zřízeném zákonem
ze dne 4. července 1923, č. 149 pro účely
veřejného živelního pojištění
a všech částech, určených k podpoře
chovu koní, družstev a zemědělské
organisace, obsažených v rozpočtu ministerstva
zemědělství. Mimořádnost katastrofální
neúrody píce a hrozící těžké
škody právě drobným a středním
zemědělcům, tato opatřeni finanční
plně odůvodňují.
Návrh tento budiž přikázán k
projednání ve sněmovně výboru
zemědělskému a rozpočtovému
a v senátě výboru národohospodářskému
a rozpočtovému.