Die zehnte internationale Arbeitskonferenz in Genf hat im Juni
1927 zwei Verträge betreffend die obligatorische Krankenversicherung
der Arbeitnehmer in Handl und Industrie bezw. der landwirtschaftlichen
Arbeiter beschlossen. (Gemäss Art. 405 des Friedensvertrages
sind die Mitgliedsstaaten der internationalen Organisation der
Arbeit verpflichtet, solche Beschlüsse binnen einem Jahre
den gesetzgebenden Körperschaften zur Ratifikation vorzulegen.
Da diese Frist verstrichen ist, und die Čechoslovakei überdies
mit der Ratifizierung internationaler Uebereinkommen auf dem Gebiete
des Arbeitsrechtes und der Sozialpolitik arg im Rückstande
ist, stellen die Gefertigten folgenden Antrag:
Die Regierung wird aufgefordert, die von der internationalen Arbeitskonferenz
in Genf im Juni 1927 beschlossenen Vereinbarungen über die
Krankenversicherung unverweilt der Nationalversammlung vorzulegen.
Dieser Antrag wolle dem sozial politischen Ausschuss und
dem Ausschuss für auswärtige Angelegenheiten zugewiesen
werden.
|
Desátá mezinárodní konference práce
v Ženevě usnesla se v červnu 1927 na dvou smlouvách
o povinném pojištění zaměstnanců
v obchodu a průmyslu a zemědělských
dělníků. Podle čl. 405 mírové
smlouvy jsou členské státy mezinárodní
organisace práce povinny taková usnesení
do roku předložiti zákonodárným
sborům k ratifikaci. Poněvadž tato lhůta
uplynula a Československo jest ostatně velice opožděno
s ratifikací mezinárodních dohod v oboru
pracovního práva a sociální politiky,
navrhují podepsaní:
Vláda se vybízí, aby neprodleně předložila
Národnímu shromáždění
dohody o nemocenském pojištění, na nichž
se usnesla mezinárodní konference práce v
Ženevě v červnu 1927.
Tento návrh budiž přikázán výboru
sociálně politickému a výboru
zahraničnímu.