Das am 4. Juli 1928 über den obgenannten politischen Bezirken
niedergegangene Hagelwetter richtete in den betroffenen Gemeinden
katastrophalen Schaden an. Feld-, Wiesen- und Gartenkulturen wurden
sehr schwer geschädigt und deren Ernte größtenteils
vollständig vernichtet. Auch an den Wohn- und Wirtschaftsgebäuden
wurden Dächer abgedeckt und dadurch die Bevölkerung
in eine sehr bedrängte Notlage versetzt. Die Schadenerhebungen
sind bereits abgeschlossen, doch ist dringendste Hilfe notwendig,
um noch weitere Auswirkungen wie vor allem die Zwangsverkäufe
von Vieh möglichst abzuwenden.
Die verheerende Wirkung in Alterbersdorf erhellt am besten daraus,
daß zwei Tage nachher noch in Gräben zusammengeschwemmte
Haufen Eis in der Menge von mehreren Kubikmetern lagen. Durchwühlte
man diese Eishaufen, konnte man noch Stücke wie H ühnereier
zu Hunderten freilegen. Hunderte Fensterscheiben und tausende
Quadratmeter zerschlagenen Schieferdächer sind wohl ein Beweis
für die Gewalt der Schlossen. Die Fläche des verheerten
und beschädigten Gebietes muß mit vielen Tausenden
ha angenommen werden. Der Schaden beträgt demnach viele Millionen.
Die genaue Feststellung wird in den nächsten Tagen beendet
sein und nachgetragen werden. In dem Zentrum des Unwetters sind
die Halmfrüchte, Weizen, Roggen, Gerste, Hafer, etc. ausnahmlos
vollkommen vernichtet. Die Besitzer der Landwirtschaften in diesen
Gebieten ohne Ausnahme der Besitzgröße stehen vor der
Tatsache. daß der Ertrag an Körnerfrüchten im
heurigen Jahre zur Gänze verloren ist. Demzufolge haben diese
Menschen kein Saatgut für den Herbstanbau, keines für
den kommenden Frühjahrsanbau, kein Brotgetreide und demnach
auch keine aus den Ernteerträgen erhofften Futtermittel.
Dem praktischen Landwirt ist es demnach vollkommen klar, daß
die betroffenen Besitzer vor einer ungeheueren Notlage sich befinden.
Nicht nur die Sorge um die Beschaffung der Saatgutmengen, die
des Brotgetreides und der Futtermittel für die Viehbestände,
sondern auch die Sorge, wie die Mittel zur Führung der Wirtschaften,
die aus dem Ernteertrag erhofft wurden, beschafft werden sollen.
Diesen Riesenschäden aber steht bei dem Landeskulturrat ein
Fondsbeitrag von nicht einmal Kč 500.000 zur Verfügung.
Da ein größerer Teil dieses Betrages zur Abschreibung
der Grundsteuer Verwendung findet, bleibt für andere Unterstützungszwecke
ein Rest, der in Anbetracht der Größe des Unglückes
als belanglos zu bezeichnen ist.
Die Gefertigten stellen in Anbetracht dessen an die Gesamtregierung
den Antrag:
1. dem Elementarschadensfonde für Schlesien entsprechende
Zuschüsse zu gewähren, damit die hinreichende Unterstützung
der Betroffenen möglich ist,
2. für die Betroffenen der obengenannten Gemeinden einen
genügend hohen Kredit bereit zu stellen, der nicht oder nur
sehr niederverzinslich zum Zwecke des Ankaufes von Saatgut und
Futtermitteln etc. auf mindestens 3 Jahre zur Verfügung seht,
3. die genannten Gemeinden für die kommenden 3 Jahre als
Notstandsgebiet zu erklären,
4. die Steueradministration in Freudenthal anzuweisen, den Betroffenen
weitgehendste zinsenlose Steuerstundungen zu gewähren.
|
| ||
Dne 4. července 1928 způsobilo krupobití,
které se sneslo nad svrchu uvedenými okresy v postižených
obcích ohromné škody. Plodiny na polích,
lukách a zahradách byly velmi těžce
poškozeny a úroda většinou úplně
zničena. Také s obytných a hospodářských
budov byly odneseny střechy a tím octlo se obyvatelstvo
ve velmi tísnivé situaci. Šetření
o výši škody byla již skončena, přes
to však jest třeba nejnaléhavější
pomoci. aby se co možná zabránilo dalším
následkům, jako především nucenému
odprodeji dobytka.
Ničivý účinek vysvítá
ve Starých Heřminovech nejlépe z toho, že
ještě po dvou dnech leželo v příkopech
několik krychlových metrů ledu naplaveno
na hromadách. Přehrabávaly-li se tyto hromady
ledu, našlo se ještě sta kusů ve velikosti
slepičích vajec. Sta okenních tabulek a tisíce
čtverečních metrů rozbitých
břidlicových střech jsou zajisté důkazem
o velikosti krup.
Plocha zničeného a poškozeného území
činí zajisté mnoho tisíc hektarů.
Podle toho také škoda činí mnoho milionů.
Přesné zjištění bude skončeno
v nejbližších dnech a oznámeno dodatečně.
Ve středu pohromy bylo obilí, pšenice, žito,
ječmen, oves atd., vesměs úplně zničeno.
Držitelé zemědělství v těchto
krajích, lhostejno, jak jest jejich majetek veliký,
úplně ztratí výtěžek z
obilí letošního roku. Proto nemají tito
lidé osiva pro podzimní setbu, ani pro příští
jarní setbu, ani obilí na chléb a ani krmiva,
jež očekávali, že o žních
sklidí. Praktickému zemědělci jest
úplně jasno, že postižené držitele
očekává ohromná nouze.
Jest to nejen starost, jak opatří osev, obilí
na chléb a krmivo pro dobytek, nýbrž i starost,
kde vezmou peníze na spravování hospodářství,
jež doufali, že strží z výnosu žní.
Na tyto obrovské škody má však zemědělská
rada fondovní příspěvek necelých
500.000 Kč.
Poněvadž se však většiny z této
částky použije na odpis daně pozemkové.
zůstane pro ostatní podporu zbytek. který
vzhledem k velikosti neštěstí, nemá
téměř významu.
Podepsaní vzhledem k tomu navrhují vládě:
1. aby fondu pro živelní pohromy ve Slezsku poskytla
náležité příspěvky, aby
postižené bylo možno dostatečně
podporovati;
2. postiženým z jmenovaných obcí budiž
poskytnut dostatečně vysoký bezúročný
úvěr nebo na velmi nepatrné úroky
na dobu nejméně 3 let, aby si mohli nakoupiti osivo
a krmivo atd.;
3. jmenované obce buďtež prohlášeny
pro příští 3 léta za nouzové
území;
4. berní správě v Bruntále budiž
nařízeno, aby postiženým poskytla co
nejrozsáhlejší bezúročné
poshovění daní.