Prostředky k úhradě pojistných dávek
k úhradě správních nákladů
a k tvoření fondů, potřebných
ku provádění tohoto zákona, opatřují
se průměrným pojistným, vypočítaným
pro celek pojištěnců a odstupňovaným
pro jednotlivé třídy služného
tak, aby hodnota všech budoucích příjmů
spolu se jměním ústavu stačila podle
zásad pojistné matematiky k úhradě
budoucích výdajů na dávky podle tohoto
zákona a na správní a jiné výdaje,
přípustné podle tohoto zákona.
(1) Měsíční pojistné činí:
12.- | ||||
36.- | ||||
66.- | ||||
96.- | ||||
120.- | ||||
150.- | ||||
170.- | ||||
190.- | ||||
210.- | ||||
230.- | ||||
250.- |
(1) Z pojistného hradí zaměstnavatel i zaměstnanec
po jedné polovině. Zaměstnavatel hradí
však ze svého celé pojistné za zaměstnance,
kteří nemají služného na hotovosti.
(2) Pojištěnec, dobrovolně pokračující
v pojištění, hradí ze svého úhrnné
pojistné třídy služného, v níž
pokračuje v pojištění.
(1) Pojistné jest platiti po dobu, po kterou trvá
smluvní služební poměr, zakládající
pojistnou povinnost, s výjimkou, stanovenou v § 55,
odst. 2. Nápadem starobního důchodu přestává,
povinnost platiti pojistné.
(2) Pojistné je dále platiti, i když byl zanikl
smluvní služební poměr, zakládající
pojistnou povinnost, po dobu, po kterou má pojištěnec
nárok na služné, byl-li služební
poměr bez zavinění zaměstnancova předčasně
zrušen anebo byl-li služební poměr dohodou
zrušen tak, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci
plat na dobu výpovědní lhůty, vzdav
se zároveň jeho služeb.
(3) V případech odstavce 2. není však
pojistné platiti ode dne, od něhož byl zaměstnanec
pojištěn v důsledku jiného zaměstnání,
podléhajícího pojistné povinnosti
podle tohoto zákona neb jiných zákonů
sociálně pojišťovacích, aneb od
něhož se nacházel ve službě vyňaté
podle těchto zákonů z pojistné povinnosti,
anebo ode dne, kterého nastal pojistný případ.
(1) Pojistné jest odváděti napřed
prvního dne každého kalendářního
měsíce.
(2) Počne-li nebo končí-li pojištění
během měsíce, je přes to zapraviti
plné měsíční pojistné.
(3) Několik zaměstnavatelů, kteří
se během příspěvkového měsíce
vystřídají, ručí za pojistné
ve výši třídy služného na
každého z nich připadající rukou
společnou a nerozdílnou. Platící má
vůči ostatním zaměstnavatelům
právo postihu na poměrnou náhradu.
(1) Právo předepsati pojistné promlčuje
se ve třech letech ode dne splatnosti pojistného.
(2) Promlčení tohoto práva se přerušuje
každým opatřením, jež za účelem
předpisu bylo provedeno, tím okamžikem, kterým
osoba povinná platiti pojistné se o tom doví.
(3) Právo vymáhati předepsané dlužné
pojistné se promlčuje ve třech letech po
tom, kdy osoba povinná platiti pojistné byla o předpisu
pojistného vyrozuměna.
(4) Promlčení vymáhacího práva
přerušuje se doručením platebního
vyzvání, znějícího na osobu
povinnou platiti, zahájením exekuce, povolením
platební lhůty a podle ustanovení konkursního
řádu.
(5) Povinnost platiti pojistné není závislá
na předchozím vydání příslušných
výměrů nebo rozhodnutí a jejich právní
moci.
(1) Pojistné odvádí zaměstnavatel,
po případě pojištěnec dobrovolně
v pojištění pokračující.
(2) Zaměstnavatel jest oprávněn sraziti si
částku pojistného na pojištěnce
připadající (§ 64, odst. 1) při
výplatě služebních požitků.
(3) Toto práva srážky musí býti
vykonáno ve třech měsících
po první výplatě služného; která
následuje po splatnosti pojistného, jinak zanikne.
(4) Část pojistného, kterou zaměstnavatel
1 podle odst. 2 zaměstnanci srazil ze služebních
požitků, je statkem zaměstnavateli svěřeným.
(5) Nevyhověl-li zaměstnavatel povinnosti odvésti
pojistné, jest pojištěnec oprávněn,
nenastal-li dosud pojistný případ, na místo
něho odvésti úhrnné pojistné
a žádati na zaměstnavateli náhradu části
na něho připadající. Tento nárok
požívá v řízení exekučním,
konkursním a vyrovnávacím přednostního
práva pohledávky ze mzdy.
Za pojistné ručí společně a
nerozdílně:
1. spolupodnikatelé a dílčí podnikatelé (akordanti),
2. majitel podniku, v němž pojištěnec
jest zaměstnán, není-li zaměstnavatel
nájemcem tohoto podniku.
Kdo převzal závod (podnik), ručí za
pojistné, jež měl platiti předchůdce,
za dobu nejvýše 18 měsíců ode
dne nabytí zpět počítáno, a
to penízem, jenž mu k tomuto dni byl nositelem pojištění
jako nedoplatek vykázán. Ručení podle
práva občanského není tímto
ustanovením dotčeno.
Nařízením může býti ustanoveno
pro určité druhy závodů nebo podniků,
že i pronajimatel ručí za pojistné nezaplacené
nájemcem podle paragrafu předchozího.
(1) Dlužné pojistné jest zúročiti
5% úrokem. Pojistné i s úroky, vyjímaje
pojistné, vytčené v § 64, odst. 2, může
býti vymáháno soudní exekucí
na základě vykonatelného výkazu nedoplatků
a požívá v exekučním řízení
přednostního práva nedoplatků daňových
v řízení konkursním a vyrovnávacím
pak přednostního práva tam stanoveného.
Doložku o vykonatelnosti připojí příslušná
úřadovna.
(2) Nedobytnost nedoplatků nemá pro pojištěnce
kromě omezení § 12 za následek ztrátu
nároků podle tohoto zákona.
(3) Neprávem přijaté pojistné vrátí
nositel pojištění s 5% úroky. Zaměstnanec
má v tomto případě nárok na
vrácení částky pojistného,
kterou zaplatil ze svého a může požadovati,
aby i s úroky mu byla přímo vyplacena.
(4) Byl-li však zaměstnanec v době, za kterou
bylo pojistné neprávem přijato, prohlášen
z pojištěním povinna podle jiného zákona
o pojištění invalidním a starobním,
jest zaplacené pojistné s úroky vydati příslušnému
nositeli tohoto pojištění. Tento nositel pojištění
použije vydaného obnosu k uhrazení pojistného
pro tohoto zaměstnance za dobu, po kterou bylo pojistné
neprávem placeno a zbytek vydá zaměstnavateli;
zaměstnanec má v tohoto případě
nárok na započítání této
doby a na vrácení částky, jež
odpovídá části pojistného,
kterou zaplatil ze svého.
Pojištění podle tohoto zákona provádí
Všeobecný pensijní ústav (§§
74 až 102) a náhradní ústavy (§§
103 až 111).
(1) Všeobecný pensijní ústav v Praze
jest právnickou osobou, může svým jménem
nabývati práv i zavazovati se, může
před soudem žalovati i býti žalován.
Jeho řádným soudem jest věcně
příslušný soud v Praze.
(2) Všeobecný pensijní ústav provádí
všechny úkony, týkající se pensijního
pojištění, jeho členů, vyjímajíc
úkony svěřené tímto zákonem
státním úřadům a pojišťovacím
soudům.
(3) Jeho členy jsou:
a) zaměstnanci u něho povinně pojištění;
b) jejich zaměstnavatelé.
(1) Jednání Všeobecného pensijního
ústavu jest upraveno stanovami, usnesenými výborem
a schválenými ministerstvem sociální
péče.
(2) Stanovy mají obsahovati zejména ustanovení:
a) o právech a povinnostech předsedy;
b) o jednacím řádu výboru a představenstva;
c) o právech a povinnostech ředitelstva;
d) o zastoupení ústavu navenek a o formě
aktů ústav právně zavazujících;
e) o formě vyhlášek;
f) o každoročním sestavování
a schvalování rozpočtu;
g) o sestavení, zkoušení a schvalování
každoroční účetní závěrky;
h) o výši nedobytných pohledávek, které
mohou úřadovny odpisovati podle § 84, písm.
h).
i) o sestavování, zkoušení, schvalování
a uveřejňování matematické
bilance ústavu v obdobích aspoň tříletých;
k) o formě, v jaké se vydávají průkazy
členům výboru Všeobecného pensijního
ústavu, členům výborů jeho
úřadoven, členům ředitelstva
a úřednictvu Všeobecného pensijního
ústavu;
l) o organisaci a jednacím řádu úřadoven.
Orgány Všeobecného pensijního ústavu
jsou:
a) výbor,
b) představenstvo,
c) revisní komise,
d) ředitelství,
e) úřadovny.
(1) Výbor Všeobecného pensijního ústavu
skládá se z předsedy a ze 30 členů,
z nichž 12 volí členové zaměstnanci
12 volí členové zaměstnavatelé
a 6 jmenuje vláda z odborníků v otázkách
sociálního pojištění, a to polovinu
ze zaměstnavatelů a polovinu ze zaměstnanců.
(2) Funkce voleného člena výboru zaniká,
přestal-li býti a není již šest
měsíců příslušníkem
skupiny (zaměstnanecké nebo zaměstnavatelské),
za niž byl zvolen. Nastanou-li obdobné okolnosti u
jmenovaných členů výboru, zbaví
je jejich funkce vláda.
(1) Předsedu Všeobecného pensijního
ústavu jmenuje president republiky vždy na dobu šesti
roků bez újmy ustanovení § 168, odst.
7. Předseda, jímž může býti
toliko státní občan československé
republiky, musí bydleti v Praze.
(2) Předseda zastupuje Všeobecný pensijní
ústav navenek, dozírá na správu ústavu,
podepisuje spolu s jedním členem ředitelstva
listiny Všeobecný pensijní ústav právně
zavazující, svolává schůze
výboru a představenstva a předsedá
jim, hlasuje však pouze při rovnosti hlasů.
(3) Má-li předseda za to, že usnesení
výboru nebo představenstva odporuje platným
předpisům nebo ohrožuje zájem ústavu,
musí za držeti výkon tohoto usnesení,
musí si však do čtrnácti dnů
vyžádati rozhodnutí ministra sociální
péče. Ze stejných důvodu je povinen
zastaviti také výkon usnesení správních
orgánů úřadoven a předložiti
pak věc nejbližší schůzi představenstva.
(4) Při nebezpečí z průtahu může
předseda sám učiniti po úřadě
s ředitelstvím nutná opatření,
spadající do pravomoci výboru nebo představenstva
Všeobecného pensijního ústavu, má
však o tomto svém opatření vyrozuměti
příslušný orgán v jeho nejbližší
schůzi.
(5) Ostatní práva a povinnosti předsedovy
blíže určují stanovy Všeobecného
pensijního ústavu.
(6) Je-li předseda zaneprázdněn, přecházej
í jeho práva a povinnosti na jednoho z jeho náměstků,
jmenovaných presidentem republiky po jednom z každé
ze tří skupin výboru, totiž skupiny
zaměstnanecké, zaměstnavatelské a
skupiny odborníků, v pořadu určeném
stanovami Všeobecného pensijního ústavu.
V tomto případě však úřadující
náměstek předsedy při hlasování
ve správních orgánech hlasuje; při
rovnosti hlasů jest návrh zamítnut.
(1) Výboru Všeobecného pensijního ústavu
přísluší:
a) usnášeti se o stanovách a změnách
stanov Všeobecného pensijního ústavu;
b) voliti ze svého středu čtyři členy
představenstva a jejich náhradníky (§
80) a sice po dvou ze skupiny zaměstnanců a zaměstnavatelů
odděleným volebním aktem každé
této skupiny podle zásady volby poměrné;
sdružování je přípustno;
c) jmenovati a propouštěti členy ředitelstva
(§ 83) a schvalovati jejich služební smlouvy
a instrukce a působnosti ředitelstva;
d) voliti ze svého středu dva členy a dva
náhradníky revisní komise (§ 81) a sice
po jednom členu a jednom náhradníku ze skupiny
zaměstnanců a zaměstnavatelů odděleným
volebním aktem každé této skupiny, leny
zvoleni jsou, kdo obdrželi relativní většinu
hlasů, náhradníky zvoleni jsou, kdo po členech
obdrželi nejvíce hlasů. Při rovnosti
hlasů rozhoduje los tažený předsedajícím.
členové a náhradníci revisní
komise nesmějí býti členy představenstva;
e) usnášeti se a každoročním rozpočtu,
jakož i každoroční účetní
závěrce Všeobecného pensijního
ústavu, zkoušené revisní komisi;
f) usnášeti se o matematické bilanci a o použití
jejího případného přebytku;
g) usnášeti se o nabytí a zcizení nemovitostí,
s výjimkou nabytí nemovitostí v řízení
exekučním, konkursním a vyrovnávacím;
h) činiti návrhy pro odchylné ukládání
jmění ústavního, § 163, odst.
2;
i) stanoviti presenční platy ve smyslu § 82;
j) stanoviti zásady pro provádění
léčebně péče, pro povolování
podpor v nezaměstnanosti;
k) schvalovati zásady o provádění
skupinového pojištění (§ 123, odst.
2).
(2) Usnesení uvedená v odst: 1, písm. a),
c), e), f), g), h), j) a k), vyžadují státního
schválení.
(3) Výbor svolává se podle potřeby,
avšak nejméně dvakrát do roka ke schůzím
řádným. Předseda jest povinen svolati
do jednoho měsíce mimořádnou schůzi
výboru, žádá-li o toto svolání
nejméně jedna pětina členů
výboru s návrhem předmětů denního
pořadu, které spadají do pravomoci výboru,
o nichž má mimořádná schůze
jednati.
(4) Výbor jest schopen usnášeti se, je-li mimo
předsedajícího přítomno aspoň
po šesti členech (náhradnících)
ze skupiny zaměstnavatelské a zaměstnanecké
a 3 členové skupiny odborníků.
(5) Volby koná výbor odděleně podle
skupin osobním odevzdáním hlasovacích
lístků v ustavující schůzi
výboru s platností pro funkční období.
Nastalé mezery se doplní doplňovací
volbou.
Usnesení výboru konají se prostou většinou
hlasů; pouze k usnesení stanov a jejich změny
jest zapotřebí většiny dvoutřetinové.
(1) Představenstvo skládá se z předsedy,
jeho náměstků a dalších šesti
členů, z nichž po dvou náleží
skupině zaměstnanecké, zaměstnavatelské
a skupině odborníků. Členy představenstva
ze skupiny odborníků jmenuje vláda. Náměstkové
předsedy a aspoň tři členové
představenstva musí bydleti v Praze.
(2) Představenstvo zastupuje a spravuje Všeobecný
pensijní ústav ve všech věcech, které
nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny výboru nebo
předsedovi Všeobecného pensijního ústavu,
nebo které nenáležejí do působnosti
úřadoven. Také v těchto věcech
může představenstvo žádati vysvětlení
a jednati o nich.
(3) Zejména přísluší představenstvu:
a) vyhlašovati volby do výboru Všeobecného
pensijního ústavu, výboru úřadoven
a do sboru přísedících pojišťovacích
soudů a vrchního pojišťovacího
soudu.
b) usnášeti se o trvalém ukládání
jmění Všeobecného pensijního
ústavu, vyjma nabývání nemovitostí
(§ 162 a další);
c) usnášeti se o zřízení místních
orgánů pro službu kontrolní a dozorčí;
d) jmenovati a propouštěti zaměstnance ústavní;
e) usnášeti se o služebním a disciplinárním
řádu pro zaměstnance ústavní;
f) rozhodovati o zákonných dávkách
ve případech (§ 90, odst. 3) a o návrzích
na léčebnou péči podle (§§
49 až 55).
(4) Představenstvo jest schopno usnášeti se,
jsou-li mimo předsedajícího přítomni
aspoň čtyři členové (náhradníci).
Usnesení koná se prostou většinou hlasů.
(1) Revisní komise skládá se ze tří
členů, z nichž dva členy (náhradníky)
volí ze svého středu výbor podle zásady,
vyslovené v § 79, odst. 1, písm. d) a jednoho
člena (náhradníka) jmenuje vláda.
Revisní komise provádí zpravidla každý
měsíc řádné revise ústřední
pokladny a ústředního účetnictví
Všeobecného pensijního ústavu, jakož
i příslušných knih, listin a dokladů;
k vyzvání předsedy koná i revise mimořádné.
Prozkoumává také roční závěrku
účetní a připojuje k ní své
poznámky.
(2) O výsledku revisí podává revisní
komise písemnou zprávu předsedovi ústavu,
jenž předkládá ji v nejbližší
schůzi představenstva na vědomí.
(1) Členové výboru a výborů
jeho úřadoven spravují své funkce
jako úřady čestné, majíce pouze
nárok na náhradu hotových výloh, na
presenční platy a na odměny za zvláštní
mimořádné výkony.
(2) Výbor Všeobecného pensijního ústavu
může předsedovi Všeobecného pensijního
ústavu a jeho náměstkům, dále
předsedům úřadoven a jejich náměstkům,
jakož i členům představenstva Všeobecného
pensijního ústavu po případě
stálých komisí jeho a komisí úřadoven
stanoviti presenční platy výměrkem.
Výkonným orgánem Všeobecného
pensijního ústavu jest tříčlenné
ředitelství, jehož členy přijímá
a propouští výbor se souhlasem ministra sociální
péče. Působnost ředitelství
jest upravena stanovami a instrukcí.
(1) K přímému styku se členy k nim
příslušnými zřídí
se v Praze pro zemi českou, v Brně pro zemi Moravskoslezskou,
v Bratislavě pro zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou
úřadovny Všeobecného pensijního
ústavu, které jeho jménem a podle jeho instrukcí
obstarávají záležitosti jim svěřeno
tímto zákonem nebo stanovami Všeobecného
pensijního ústavu nebo zvláštním
usnesením představenstva či výboru
Všeobecného pensijního ústavu.
(2) Orgány úřadoven jsou: výbor, správní
komise a ředitel.
(3) Úřadovnám zejména přísluší:
a) přijímati ohlášky a oznámení
členů a vydávati výměry;
b) prováděti kontrolu podle služebních
instrukcí představenstvem Všeobecného
pensijního ústavu vydaných;
c) založiti a v patrnosti vésti seznam pojištěnců;
d) předpisovati, vybírati a vymáhati pojistné;
e) přijímati odpovědi nároků
na zákonné dávky, konati šetření
o nich a rozhodovati o nich důchodovou komisí (§
90);
f) založiti a v patrnosti vésti seznam důchodců
a přijímati jejich ohlášky;
g) kontrolovati důchodce, zastavovati výplatu důchodů,
jakož i odnímati důchody podle rozhodnutí
důchodové komise a vymáhati jejich vrácení
(§ 40);
h) rozhodovati o odpisu nedobytného pojistného do
výše stanovami předepsané;
i) činiti zásadní návrhy na ukládání
jmění ústavu.
(1) Příslušnost k úřadovně
řídí se služebním místem
pojištěncovým. V pochybnostech platí
za ně sídlo podniku, o případě
pobočného závodu, kterým jest zaměstnán.
(2) U osob v pojištění dobrovolně pokračujících
a platících uznávací poplatek jest
příslušnou úřadovna, u níž
byl pojištěnec naposled povinně pojištěn.
(3) Zaměstnavatelé, kteří mají
podniky v obvodu dvou nebo více úřadoven,
přísluší ke všem těmto úřadovnám.
(4) Odchylky od příslušnosti může
povoliti ministerstvo sociální péče.
(1) Výbor úřadovny se skládá
z předsedy a čtrnácti členů,
z nichž sedm volí pojištění zaměstnanci
k úřadovně příslušní
a sedm volí jejich zaměstnavatelé.
(2) Výboru úřadovny přísluší:
a) voliti ze svého středu čtyři členy
správní komise, po dvou ze skupin zaměstnanců
a zaměstnavatelů odděleným volebním
aktem každé této skupiny podle zásady
volby poměrné;
b) voliti ze svého středu dva členy a dva
náhradníky revisní komise, po jednom ze skupiny
zaměstnanců a zaměstnavatelů odděleným
volebním aktem každé této skupiny. členy
zvoleni j sou, kdo obdrželi relativní většinu
hlasů, náhradníky zvoleni jsou, kdo po členech
obdrželi nejvíce hlasů. Při rovnosti
hlasů rozhoduje los, tažený předsedajícím.
členové správní komise nesmí
býti zvoleni ani členy ani náhradníky
revisní komise;
c) voliti ze svého středu dva členy a dva
náhradníky důchodové komise po jednom
členu a jednom náhradníku ze skupiny zaměstnanců
a zaměstnavatelů odděleným volebním
aktem každé této skupiny podle zásady
stanovené pod písmenem b). Podle potřeby
může býti za souhlasu představenstva
Všeobecného pensijního ústavu zvoleno
podle stejných zásad volebních i více
důchodových komisí;
d) usnášeti se o návrhu každoročního
rozpočtu úřadovny;
e) usnášeti se o každoroční účetní
závěrce úřadovny, zkoušené
revisní komisí;
f) padávati návrhy na trvalé ustanovení
úředníků a zřízenců
v úřadovně zaměstnaných;
g) usnášeti se o věcech, jednacím řádem
výboru přikázaných.
(3) Výbor jest schopen usnášeti se, jsou-li
mimo předsedajícího přítomni
aspoň čtyři členové z každé
skupiny.
(4) Výbor usnáší se prostou většinou
hlasů.
(5) Volby koná výbor ve své ustavující
schůzi s platností pro funkční období
osobním odevzdáním hlasovacího lístku
podle ustanovení prvého odstavce lit. a)-c) tohoto
paragrafu. Nastalé mezery se doplní doplňovací
volbou.
(1) Předsedu úřadovny a oba jeho náměstky
po jednom ze skupiny zaměstnanců a ze skupiny zaměstnavatelů
jmenuje ministr sociální péče na dobu
šesti roků. Předseda musí býti
státním občanem Československé
republiky, musí bydliti v sídle úřadovny
a nesmí býti členem výboru Všeobecného
pensijního ústavu.
(2) Předseda dozírá na správu úřadovny,
svolává schůze výboru, správní
a důchodové komise a předsedá jim,
hlasuje ve správní a důchodové komisi;
ve výboru nehlasuje, rozhoduje však při rovnosti
hlasů.
(3) Ze stejných důvodů, které jsou
uvedeny v § 78, odst. 3 musí zastaviti usnesení
výboru nebo správní komise, musí však
do osmi dnů věc předložiti k rozhodnutí
Všeobecnému pensijnímu ústavu.
(4) Při nebezpečí z průtahu může
sám učiniti po úřadě s řiditelem
nutné opatření spadající do
pravomoci výboru nebo správní komise a má
o tomto svém opatření vyrozuměti výbor
nebo správní komisi v nejbližší
schůzi.
(5) Jednací řád určí podrobněji
práva a povinnosti předsedy úřadovny.
(6) Je-li předseda zaneprázdněn, přechází
jeho práva a povinnosti na náměstka předsedy
v pořadí stanoveném jedmacím řádem.
(1) Správní komise:
a) usnáší se o důležitějších
otázkách běžné agendy, pokud
nejsou vyhrazeny předsedovi, výboru nebo důchodové
komisi;
b) obstarává agendu přikázanou jí
služebním řádem pro zaměstnance
ústavu, služebními instrukcemi vydávanými
Všeobecným pensijním ústavem, nebo zvláštními
usneseními výboru po případě
představenstva Všeobecného pensijního
ústavu;
c) podává návrhy na zřízení
místních orgánů pro kontrolu podle
§ 80, odst. 3, písm. c.
(2) Správní komise jest schopna k usnášení,
je-li vedle předsedajícího přítomno
aspoň po jednom členu ze skupiny zaměstnanců
a zaměstnavatelů.
(1) Revisní komise provádí aspoň dvakrát
do roka řádné revise pokladny a účetnictví
úřadovny a příslušných
knih, listin a dokladů. K vyzvání předsedově
koná i revise mimořádné. Prozkoumává
také roční závěrku účetní
a připojuje k ní své poznámky.
(2) O výsledku revisí podává předsedovi
písemnou zprávu, kterou předseda předkládá
v nejbližší schůzi výboru úřadovny
na vědomí.
(1) Důchodová komise rozhoduje o nárocích,
které pojištěnci neb jich pozůstalí
vznášejí ohledně přiznání
a výměry zákonných dávek v
§ 17 a násl. uvedených. Důchodová
komise rozhoduje také o zastavení a odnětí
důchodů a o tom, má-li býti vymáháno
jejich vrácení (§ 40).
(2) Rozdělení této agendy mezi zvolené
důchodové komise určuje výbor úřadovny.
(3) Důchodová komise jest schopna usnášeti
se, jsou-li vedle předsedajícího přítomni
oba její členové, po případě
náhradníci povolaní za členy zaneprázdněné.
Ku platnosti usnesení důchodové komise je
třeba, aby se stalo jednomyslně. Nebylo-li docíleno
jednomyslnosti, náleží konečné
rozhodnutí představenstvu Všeobecného
pensijního ústavu.
Ředitel úřadovny je ustanoven představenstvem
Všeobecného pensijního ústavu po slyšení
výboru úřadovny a je výkonným
orgánem správy úřadovny, který
podle služebních instrukcí vydávaných
po schválení ministra sociální péče
Všeobecným pensijním ústavem rozhoduje
ve věcech běžné agendy úřadovny,
pokud není rozhodování to vyhrazeno správním
orgánům. Připravuje návrhy a předlohy
pro schůze výboru a komisí a koná
funkce mu přikázané služebním
řádem pro zaměstnance. Jeho ustanovení
a propuštění vyžaduje schválení
ministra sociální péče.