Úprava zákonných předpisů,
týkajících se výkonů pomocné
prakse porodnické, která je předmětem
dnešního jednání výboru, neřeší
všechny otázky pomocné prakse porodnické,
nýbrž jest jaksi první etapou v zamýšleném
plánu, směřujícím k úpravě
těchto poměrů. Všeobecná reforma
pomocné prakse porodnické a otázek s ní
souvisejících týkala by se těchto
čtyř oborů: výkonu pomocné
prakse porodnické v užším slova smyslu,
výcviku a vzdělání poradních
asistentek, úpravy hmotných poměrů
porodních asistentek a konečně vyřešení
jejich stavovského zastoupení.
Z těchto čtyř oborů dotýká
se projednávaná osnova pouze prvých dvou,
t. j. pomocné prak se porodnické a vzdělání
porodních asistentek.
Je samozřejmé, že bude museti, v brzku následovati
druhá etapa zákonné úpravy tohoto
odvětví zdravotnické činnosti se týkající
- totiž vyřešení sociálního
postavení porodních asistentek a úprava jejich
stavovského zastoupení.
Námitce, proč vláda nepředložila
osnovu zákona, jímž by byly definitivně
upraveny všechny otázky porodních asistentek
a jejich prakse se týkající, možno čeliti
poukazem na to, že v některých bodech reformy
sociálního postavení porodních asistentek
nejsou ani odborníci jednotní a že zejména
otázka t. zv. rayonování působí
značné obtíže, hlavně proto,
že přísné vymezení okruhu působnosti
jednotlivým porodním asistentkám nesrovnává
se s dosavadním názorem na praksi babickou. Též
otázku finanční úhrady třeba
napřed vyřešiti. Stavovského zastoupení
porodních asistentek t. j. utvoření stavovských
korporací, ať již se jmenují gremia, komory
nebo nějak jinak, vyžaduje opatrného a pečlivého
přihlížení k vlastní podstatě
babické prakse. V té věci bude třeba
vyčkati reformy, která o zřízení
lékařských komor se připravuje a která
bude míti vliv i na obdobná ustanovení stran
uzákonění stavovského zastoupení
porodních asistentek. Vyřešiti věc vsunutím
jednoho paragrafu podle vzoru rakouského není dobře
možno, poněvadž nejdůležitější
ustanovení (o pravomoci a disciplinárním
řízení) by musela býti ponechána
cestě nařizovací.
Přihlížíme-li k ustanovením o
pomocné praksi porodnické, která jsou uvedena
v první části osnovy, dlužno si především
uvědomiti, že se jedná jednak o s;hrnutí
a ovšem i přizpůsobení dosavadních
předpisů té věci se týkajících
a mnohdy úctyhodně starých, jednak i o unifikaci
předpisů z býv. Rakouska a Uherska převzatých
a do dnes platných.
Nejstarší dosud platné předpisy datují
se z ledna 1770 - jsou tedy víc nežli 158 let staré.
Také povážlivá roztříštěnost
předpisů postupně doplňovaných
a měněných je na závadu. Pokud jde
o předpisy platné na Slovensku a Podkarpatské
Rusi, dlužno doznati, že nemají takového
stáří, jako předpisy platné
v ostatních částech republiky; avšak
jejich ustanovení nevyhovuj i nynějším
administrativním poměrům, jež máme
nyní, když vešla na Slovensku a Podkarpatské
Rusi v platnost nová organisace veřejné správy
podle zákona č. 125 z r. 1927. Již z toho důvodu
bylo třeba nové úpravy, aby i po této
stránce byly předpisy unifikovány a při
tom přizpůsobeny dnešním poměrům.
Poukazuje se, že v prvé části této
předlohy se jedná o to, 1. co se rozumí pomocnou
praksí porodnickou (dosud babickou praksí zvanou),
2. kdo je k této praksi oprávněn, 3. jaký
je postup pro zahájení prakse, 4. jakého
titulu smějí ženy praksí se obírající
užívati, 5. jakými předpisy při
výkonu prakse mají se říditi a konečně
6. za jakých předpokladů ztrácí
porodní asistentka diplom a s ním spojené
oprávnění k praksi.
Druhý díl osnovy obsahuje ustanovení o vzdělání
a výcviku porodních asistentek. V té věci
dosavadní vzdělání těchto osob
bylo nedostatečné a nejednotné. Ani v jednotlivých
zemích býv. Rakouska nebylo jednotného ustanovení
o tak zv. babických kursech á o podmínkách
pro přijetí do těchto kursů. Nejkratší
kursy (pouze čtyřměsíční)
byly v Čechách a zde také byly nejlaxnější
podmínky pro přijetí do kursu, neboť
se vyžadovala jen znalost psaní a čtení.
Delší kursy byly na Moravě (pětiměsíční)
a téže délky byly i kursy v Bratislavě,
Košicích a Užhorodě. Kromě toho
však byly na Slovensku dvě babické školy
s dvouměsíčními kursy, v Nitře
a Rimavské Sobotě "ze kterých vycházely
porodní báby s výcvikem tak nedokonalým,
že kursy musely býti hned po převratu uzavřeny.
Konečně existovaly a dosud existují na Slovensku
i Podkarpatské Rusi tak zv. "cedulové báby",
které ústavního výcviku vůbec
neměly, nýbrž byly poučeny lékaři
a mohou praksi vykonávati v obcích, kde nebylo školených
bab porodních. Tyto neurovnané poměry volaly
již léta po úpravě. Naléhavost
úpravy vzdělání porodních asistentek
je všeobecně uznávána nejen odborníky,
nýbrž i širší veřejností.
Hlavní zásady úpravy jsou jednak větší
předběžné vzdělání
kandidátek, jednak rozšíření
vzdělání na kursech pro porodní asistentky
o nauky, kterým se dosud na babických kursech nevyučovalo.
Výbor pro veřejné zdravotnictví usnesl
se ve své schůzi dne 3. července 1928 doporučiti
poslanecké sněmovně připojenou osnovu
zákona ke schválení ve znění
přijatém senátem; zároveň doporučuje
ke schválení tři senátní resoluce.
Výbor sociálně-politický ve své
schůzi konané dne 11. července 1928 připojil
se k usnesení výboru pro veřejné zdravotnictví
a doporučuje poslanecké sněmovně ke
schválení osnovu zákona ve znění
usneseném senátem a připojuje své
2 resoluce.
Pomocnou praksí porodnickou se rozumí:
a) samostatná pomoc při pravidelném těhotenství,
porodu a šestinedělí, jakož i samostatné
ošetřování novorozenců a kojenců,
nepotřebujících ošetření
lékařského,
b) přísluha (asistence) lékaři při
ošetřování těhotných,
rodiček, šesti,nedělek, novorozenců
a kojenců,
c) nezbytná samostatná pomoc v případech
vyjmenovaných sub a), i když jsou to případy
pathologické, avšak pouze tehdy, hrozí-li z
průtahu nebezpečí, není-li možno
včas povolá lékaře a pouze do té
doby, než se lékař dostaví.
(1) Oprávnění k výkonům pomocné
prakse porodnické na území republiky Československé
nelze odepříti ženám, které jsou
svéprávné, důvěryhodné
a prokáží:
a) že jsou státními občankami československými,
b) že jsou bezúhonné,
c) že podle vysvědčení úředního lékaře jsou tělesně a duševně zdrávy,
d) že dosáhly diplomu (§ 9) na některém
československém ústavu pro vzdělání
a výcvik porodních asistentek.
(2) Výjimky z ustanovení uvedeného pod písm.
a), b) a d) může v případech hodných
mimořádného ohledu povoliti ministerstvo
veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy.
(1) Porodní pomocnice (porodní báby), které
byly podle předpisů platných před
účinností tohoto zákona oprávněny
vykonávati babickou praksi na území Československé
republiky, jest pokládati za oprávněné
k výkonu pomocné prakse porodnické i podle
tohoto zákona.
(2) Úřadům (§ 11) jest vyhrazeno přezkoušeti
kdykoliv oprávnění dříve nabyté.
(1) Toliko ženám, oprávněným
vykonávati pomocnou praksi porodnickou podle tohoto zákona
(§ 2 a 3), je dovoleno užívati názvu "porodní
asistentka (porodní pomocnice)".
(2) Užívati jiných názvů neb
označení je nepřípustné.
(1) Zamýšlené zahájení prakse
jest porodní asistentka povinna písemně ohlásiti
místně příslušnému politickému
úřadu I. stolice a předložiti mu předepsané
průkazy (§ 2).
(2) Není-li těchto průkazů, jsou-li
nedostatečné nebo nestalo-li se ohlášení
do tří let po vydání diplomu nebo
po úspěšném absolvování
opakovacího kursu, odepře úřad oprávnění
k výkonu pomocné prakse porodnické; jinak
vezme ohlášení na vědomost.
(3) Před vyřízením ohlášení
nelze pomocnou praksi porodnickou vykonávati. Nedojde-li
však vyřízení do jednoho měsíce,
jest předpokládati, že úřad vzal
ohlášení na vědomost.
(4) Také každou změnu sídla jest porodní
asistentka povinna aspoň 14 dní předem ohlásiti
politickému úřadu I. stolice, podle dosavadního
i příštího sídla místně
příslušnému. V téže lhůtě
je porodní asistentka povinna oznámiti úřadu
I. stolice, chce-li se vzdáti prakse.
(5) Nesplnění těchto povinností, jakož
i neoprávněné provozování prakse
je trestné.
(1) Předpisy (instrukce) pro výkon pomocné
prakse porodnické budou vydány vládním
nařízením. V těchto předpisech
jest stanoviti zejména povinnost porodních asistentek
poskytnouti porodnickou pomoc kterékoli rodičce
a kdykoli, povolati včas lékaře k případům
vyžadujícím zákroku lékařského,
zachovati tajemství osob jejich péči svěřených
a oznamovati porody příslušnému matričnímu
úřadu.
(2) Vláda se zmocňuje, aby stanovila sazby odměn
za úkony porodních asistentek podle místních
poměrů.
(1) Diplom spolu s oprávněním provozovati
pomocnou praksi porodnickou bude porodní asistentce odňat
1. dočasně:
a) když byly v jejích vědomostech úředně
zjištěny vážné nedostatky, a to
na tak dlouho, pokud neprokáže dostatečných
znalostí způsobem předepsaným v §u
9 tohoto zákona,
b) lze-li souditi na ztrát:u její spolehlivosti
a důvěryhodnosti pro výkon pomocné
prakse porodnické proto, že se při výkonu
svého povolání či z podnětu
souvisejícího s tímto povoláním
dopustila činu trestního, nebo proto, že zanedbává
uložené jí povinnosti, nebo lze-li na ztrátu
její spolehlivosti a důvěryhodnosti souditi
z jiných závažných okolností
a není-li v uvedených případech dostatečných
důvodů pro odnětí trvalé -
a to nejdéle na dobu dvou roků,
c) stala-li se dočasně, ať tělesně
či duševně, nezpůsobilou k výkonu
pomocné prakse porodnické, a to na dobu této
nezpůsobilosti úředně zjištěnou;
2. trvale:
a) neprokázala-li v případech sub 1 písm.
a) ani do dvou let od dočasného odnětí
diplomu počítajíc dostatečných
vědomostí,
b) dopustila-li se vyhnání plodu nebo spoluviny
(účastenství) na tomto činu,
c) lze-li souditi na ztrátu její spolehlivosti a
důvěryhodnosti pro výkon pomocné prakse
porodnické proto, že se při výkonu svého
povolání či z podnětu souvisejícího
s tímto povoláním dopustila jinakého
činu trestného pod písm. b) neuvedeného,
nebo proto, že zanedbává hrubě nebo
trvale uložené jí povinnosti, nebo lze-li na
ztrátu její spolehlivosti a důvěryhodností
soudů z jiných okolností a jsou-li tu důvody
pro trvalé odnětí diplomu,
d) stala-li se podle úředního zjištění,
ať tělesně nebo duševně, trvale
nezpůsobilou k výkonu pomocné prakse porodnické.
(2) Odnětí diplomu spolu s oprávněním
provozovati pomocnou praksi porodnickou vysloví příslušný
politický úřad II. stolice, pokud odnětí
diplomu nenastává podle zákonů trestních.
(3) Ve výjimečných a zvláštního
zřetele hodných případech jest i při
pravoplatném trvalém odnětí diplomu.
spolu s oprávněním k pomocné praksi
porodnické, vysloveném příslušným
politickým úřadem II. stolice, zůstaveno
ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy zaměniti odnětí trvalé
za odnětí dočasné.
(4) Podmíněné odsouzení nemá
za následek odnětí diplomu.
(5) Přestala-li porodní asistentka býti státní
občankou republiky Československé, neodnímá
se jí diplom; ovšem odnímá se jí
oprávnění provozovati pomocnou praksi poradnickou.
Avšak ministerstvo veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy může jí
na její žádost, přihlížejíc
ke skutkovým okolnostem případu, povoliti
oprávnění provazovati pomocnou praksi porodnickou
na území republiky Československé.
Povolení toto může jí totéž
ministerstvo, aniž by tu byly podmínky stanovené
v odstavci (1), zase odníti.
(1) Diplomy opravňující k ohlášení
pomocné prakse porodnické mohou vydávati
toliko státní ústavy pro vzdělání
a výcvik porodních asistentek.
(2) Organisace a správa těchto ústavů
bude upravena předpisy, které vydá ministerstvo
veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy, jemuž jsou tyto ústavy přímo
podřízeny v dohodě s ministerstvem financí.
(1) Předpisy o způsobu vzdělání
a výcviku porodních asistentek (učební
osnovu) na státních ústavech za tímto
účelem zřízených (§ 8)
vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem
sociální péče a s ministerstvem školství
a národní osvěty. Podmínky pro přijetí
do těchto ústavů, předpisy o zkoušce
přijímací, výši školného,
výši zkušebních tax, o zkouškách
prospěchových a o zkoušce závěrečné,
po jejímž úspěšném vykonání
lze vydati diplom opravňující k ohlášení
pomocné prakse porodnické, jakož i znění
slibu před vydáním diplomu budou stanoveny
vládním nařízením.
(2) Doba výcviku na státním ústavu
pro vzdělání a výcvik porodních
asistentek nesmí býti kratší 10 měsíců.
(3) Každá porodní asistentka jest povinna po
pěti letech od vydání diplomu počítajíc
a pak vždy po dalších 10 letech, anebo přeruší-li
praksi, ať dobrovolně či nuceně, nejméně
na tři léta, zúčastniti se opakovacího
kursu. Při poradních asistentkách v §u
3, odst. 1. uvedených jest tyto lhůty počítati
ode dne účinnosti tohoto zákona.
(4) Kromě toho jest každá porodní asistentka,
u níž byly zjištěny vážné
nedostatky vědomostí, povinna zúčastniti
se opakovacího kursu mimo lhůty v předchozím
odstavci uvedené.
(5) Podrobné předpisy o kursech opakovacích
vydá ministerstvo veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem
sociální péče a ministerstvem školství
a národní osvěty.
(6) Cizinky lze do státního ústavu pro vzdělání
a výcvik porodních asistentek přijmouti toliko
výjimečně, stačí-li místo.
Diplom lze jim však vydati pouze s omezením, že
je bez zvláštního povolení podle posledního
odstavce §u 2 neopravňuje k vykonávání
pomocné prakse porodnické v republice Československé.
(1) Přestoupení tohoto zákona a nařízení
vydaných k jeho provedení trestají - pokud
nejde o čin stíhaný trestními soudy
- politické úřady I. stolice pokutou od 20
do 200 Kč, při opakování od 50 do
1000 Kč. Vedle pokuty může býti uloženo
vězení od 24 hodin do 3 neděl.
(2) Při nedobytnosti pokuty bud vyměřen podle
volného uvážení náhradní
trest vězení nejdéle do 3 neděl. Trest
vězení spolu s náhradním trestem nesmí
přesahovati 3 týdny.
(3) Z nálezu lze se odvolati do 15 dnů; 0 odvolání
rozhodne politický úřad II. stolice s konečnou
platností.
(4) Pokuty uložené podle tohoto zákona připadnou
státu.
Řízení podle tohoto zákona přísluší,
není-li jinak ustanoveno, úřadům stanoveným
v zákoně ze 14. července 1927, čís.
125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy.
(1) Zákon tento nabude účinností 3
měsíce po vyhlášení.
(2) Tímto dnem se zrušují předpisy dosavadní,
jež jsou s ním v rozporu, zejména § 7,
oddělení IV. hlavního zdravotního
normativu, vydaného patentem ze dne 2. ledna 1770, čís.
1152 Sb. všech nař. a zák. z roku 1740 až
1780, příslušná ustanovení patentu
ze dne 10. dubna 1773, čís. 6 T. Sb. z., ustanovení
zák. čl. XIV/1876 a zák. čl. XXXVIII/1908,
upravující výkon pomocné prakse porodnické,
jakož i veškeré předpisy o výcviku
a vzdělání porodních bab, jmenovitě
nařízení ministra kultu a vyučování,
vydané v dohodě s ministerstvem vnitra ze dne 27.
ledna 1898, č. 35 ř. z., jímž byl vyhlášen
všeobecný regulativ pro vyučování
a službu na babických školách.
(3) Ustanovení dosavadních služebních
předpisů (instrukcí) pro porodní báby,
která tomuto zákonu neodporují, zůstanou
v platnosti, pokud nebudou vydány předpisy (instrukce)
podle §u 6.
(4) Na porodnickou praksi lékařskou se zákon
tento nevztahuje.
Zákon tento provede ministr veřejného zdravotnictví
a tělesné výchovy po dohodě se zúčastněnými
ministry.
1. "V každém hlavním městě
země bude zřízeno gremium porodních
asistentek, jehož úkol bude spočívati
v hájení hospodářských poměrů
a stavovských zájmů porodních asistentek.
Všechny porodní asistentky země mají
povinnost státi se členy tohoto gremia, k jehož
řízení má býti zvolen výbor
pěti až devítičlenný a povinností
přihlížeti k národnostnímu poměrnému
zastoupení."
2. "Vládě se ukládá, aby pokut
uložených podle § 10 odstave (4) použila
k podpoře pilných a nemajetných frekventantek
porodnických kursů."
3. "Vládě se ukládá učiniti
při prováděná tohoto zákona
opatření, aby se porodním asistentkám
v chudých krajích, kde poskytované jim odměny
při plném zaneprázdnění nestačí
na uhájení jejich existence, dostalo takové
podpory z veřejných prostředků, aby
kraje ty nezůstávaly bez kvalifikované porodní
asistentky."
1. Vláda se vybízí, aby předložila
s urychlením osnovu zákona, podle které by
se staly porodní asistentky účastnými
povinného pojištění nemocenského,
starobního a invalidního a jíž by se
pro ně zaváděla pojištění
karantenní.
2. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy.se vybízí,
aby po dohodě s ministerstvem financí přikročilo
po vyhlášení tohoto zákona k opatřením,
sledujícím zřízení vhodných
a náležitě vybavených internátů
pro frekventantky státních ústavů
pro vzdělání a výcvik porodních
asistentek.