Obchodní styky mezi republikou Československou a
Kanadou jsou až dosud upraveny obchodní dohodou ze
dne 20. prosince 1926, ve které se poskytují zboží
československému při dovozu do Kanady výhody
středního tarifu. Ježto však Kanada nakládá
dle smluv uzavřených s Francií, Italií,
Belgií, Finskem a Nizozemskem s jejich zbožím
dle zásady nejvyšších výhod, poskytnutých
na některé druhy zboží původně
Francií, dosáhla Československá vláda,
že byla s Kanadou uzavřena 15. března
t. r. nová úmluva, založená rovněž
na zásadě nejvyšších výhod.
V duchu této zásady zaručují si obě
strany, že zboží, plodiny neb výrobky
druhé strany nebudou při dovozu ani vývozu
podrobeny jiným neb vyšším clům
neb dávkám, než jaké budou placeny na
podobné zboží, plodiny neb výrobky kteréhokoliv
třetího státu.
Na základě této úmluvy bude Československo
požívati výhod; které dosud nebyly Kanadou
přiznány na zboží většiny
konkurujících států Evropy, jako na
př. Německa, Rakouska, Švýcarska atd.,
vyjma ovšem na zboží dovážené
z některé země tvořící
součást Britské říše;
toto zboží požívá tarifu preferenčního,
který je ještě o něco výhodnější.
Československo naproti tomu přiznává
na zboží kanadské rovněž nejvyšší
výhody.
Podmínkou výhodného vyclívání
československého zboží v Kanadě
je průkaz, že zboží bylo dopraveno bez
přeložení bud z Hamburku nebo ze Štětína
nebo z přístavů oné země, jež
požívá již v Kanadě výhody
přednostního nebo středního tarifu
(země Britské říše, Francie,
Italie, Belgie, Finsko, Nizozemsko,
Španělsko).
Obě strany se dále zavazují, že neuvalí
zákazu nebo omezení na dovoz zboží z
druhého státu, resp. na jeho vývoz tamtéž,
pokud by se takový zákaz nevztahoval též
na dovoz zboží ze kterékoli jiné země.
Výjimku tvoří, jako ve všech ostatních
našich smlouvách, případy, ve kterých
jde o zboží, jež jest státním monopolem
nebo jedná-li se o opatření zdravotní
nebo taková, k nimž došlo z důvodu bezpečnosti
státu, osob, zvířat nebo rostlin.
Článkem třetím úmluvy zajišťují
si obě strany volnost transitu zboží a článkem
čtvrtým nejvyšší výhody
ve všech ostatních věcech, týkajících
se dovozu, vývozu a průvozu zboží.
Úmluva obmezuje se - jak je to v systému obchodních
smluv kanadských - na tyto články, upravující
pouze výměnu zboží. Nabude účinnosti
15. dnem po výměně ratifikací a zůstane
v platnosti po dobu čtyř roků s tím,
že se prodlužuje automaticky, pokud nebude dvanáct
měsíců předem vypovězena.
Naše obchodní styky s Kanadou byly
v prvých letech po válce sice nevalné, avšak
vykazují v posledních třech letech
značný rozvoj, kterému má tato úmluva
opatřiti pevný a výhodný podklad.
Přímý československý vývoz
do Kanady vzrostl z 27 milionů Kč v roce 1925 na
41 mil. Kč v roce 1926 a na 44 mil. v roce 1927. Kanada
je dobrým odbytištěm zboží skleněného;
zboží jabloneckého, porculánu, chmele,
nábytku z obývaného dřeva, veškerého
zboží textilního klobouků, krajek a
výšivek, umělých květin, knoflíků,
hraček atd. Dovoz z Kanady do Československé
republiky vzrostl z 20 mil. Kč v roce 1925 na 44 mil. Kč
v r oce 1926 a na 91 mil. Kč
v roce 1927 (následkem mimořádného
dovozu mouky). Vyjma mouky byly dováženy hlavně
zvířecí tuky, ryby, ovoce, asbest, automobilové
obruče, motorová vozidla a j.
Tato úmluva má vedle významu hospodářského
ovšem také nemalý význam pro utužení
našich zahraničních styků s Kanadou
vůbec.
Zahraniční výbor navrhuje poslanecké
sněmovně toto usnesení:
Národní shromáždění republiky
Československé schvaluje obchodní úmluvu
mezi republikou Československou a Kanadou, sjednanou v
Ottawě dne 15. března 1928.
Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností projednával vládní
návrh obchodní úmluvy mezi republikou Československou
a Kanadou ve své schůzi konané dne 13. června
1928 a po provedené rozpravě zaujal shodné
stanovisko s usnesením výboru zahraničního
a doporučuje proto shora jmenovanou obchodní úmluvu
poslanecké sněmovně ke schválení.