Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Samostatná soustava drobných mincí čsl. vznikla v zápětí po odloučení měny československé od dřívější společné měny rakousko-uherské, tedy v době, kdy byla československá republika ohrožena invasí drobných méně hodnotných mincí rakouských, které z důvodu materielního zisku byly na území naše pašovány. Ku ražbě prvních československých mincí přikročeno bylo na základě zákona ze dne 1. března roku 1921, č. 94, a sice byly raženy nejprve 20 haléře, 50 haléře a konečně mince jednokorunové, při čemž byly staženy staré mince 20 haléřové.

Čsl. koruna, která tvarem i rozsahem, nikoli ovšem hodnotným obsahem, přibližuje se značně koruně předválečné, nabyla v obecenstvu značné obliby, záhy se vžila a stala se základní pevnou jednotkou pro další vývoj v naší soustavě drobných mincí. Kolem ní pak vytvořeny byly především na základě zákona ze dne 22. června 1922, č. 195 Sb. z. a n., další články soustavy drobných, a sice mince drobnější po 10 ti, 5 ti a 2 haléřích, kteréžto poslední byly však v důsledku stabilisace čsl. koruny dnešní hodnoty odsouzeny záhy ku neupotřebitelnosti a ztratily tak vůbec svoji oprávněnost. Krom toho byly dvouhaléře i mincemi nevzhlednými a nedokonalými a pro státní finanční správu drahými, ježto jejich výrobní náklad byl vyšší nežli jejich jmenovitá hodnota.

Konečně roku 1925 zavedena byla zákonem ze dne 25. září 1924, č. 218 Sb. z. a n. ražba kovových 5 ti korun, čímž byl systém drobných mincí u nás na ten čas dovršen. Vládní návrh právě projednávaný zrušuje, jak již podotčeno, mince po 2 haléřích, zrušuje dále i dosavadní 5 ti koruny, zavádí ražbu nové stříbrné mince 5 ti korunové a krom toho pak mince 10 ti korunové rovněž ze stříbra.

Podle §u 4, odst. 1. a 2. vládního návrhu měly býti stříbrné 5 Kč a 10 Kč raženy směsi v poměru 700 dílů stříbra ku 300 dílům mědi a mělo se z 1 kg mincovního kovu raziti 100 kusů 10 Kč nebo 200 kusů 5 Kč, takže by hrubá váha jedné 10 Kč byla 10 g, 5 Kč pak 5 g. - Čistost 10 Kč by pak byla 7g, 5Kč 3.5g.

Tento původní návrh však, raziti 5 Kč o váze 5 g bylo nutno pozměniti z důvodů mincovně technických, poněvadž překážky, které zdály se býti odstraněny při pokusech, znovu se objevily při hromadné samočinné ražbě.

Mince 5 g těžká s průměrem 27 mm byla by totiž příliš tenká, ohýbala by se při výrobě a vzniklými tak četnými vadnými odražky by se zdražila výroba.

Bylo proto rozhodnuto raziti pětikorunu o 7 gramech; aby vnitřní hodnota mince zůstala nezměněna zejména v poměru k desetikoruně, byla snížena čistost pětikoruny na 500 dílů stříbra a 500 dílů mědi, jak tomu jest u mincí anglických, německých a pod.

V minci 7 gramové čistosti 500/500 jest totiž 3.5 g stříbra právě tak jako v minci 5 gramové čistosti 700/300. Nemění se tím proto ničeho na rozpočtové stránce návrhu, zejména na §u 10.

Rozpočtový výbor usnesl se na této navržené změně a přijal odst. 1. a 2. §u 4 v tomto znění:

1. Stříbrné pětikoruny raziti jest ze směsi v poměru (zrnu) 500 dílů stříbra ku 500 dílů mědi, stříbrné desetikoruny ze směsi v poměru (zrnu) 700 dílů stříbra ku 300 dílům mědi.

2. Z kilogramu mincovního kovu raziti jest 100 kusů desetikorun nebo 142 8571 kusá pětikorun, takže hrubá váha (stříž) desetikoruny jest 10 gramů, pětikoruny 7 gramů a čistost desetikoruny jest 7 gramů, pětikoruny 3.5 gramu.

Stávající doposud mince rakousko-uherské, které podle zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 187 růstaly nadále v právním oběhu, třebaže ve skutečností staly se jen zbožím, zbavuje charakteru zákonných platidel.

Zůstanou tedy dle vládního návrhu pouze dosavadní mince po 5ti, 10ti, 20ti a 50ti haléřích, dále pak mince 1 Kč i nadále v platnosti.

Na oslavu 10 ti letého jubilea trvání Československé republiky vydány budou stříbrné 10 Kč jubilejní, a to ve velikosti dnešních 5 Kč, které se však budou svým zevnějškem od těchto značně lišiti. Na líci jejich bude, a to na rozdíl od dosavadních našich drobných mincí, reliéf podoby presidenta republiky, na rubu pak střední znak Čsl. republiky, místo znaku malého, který je na mincích stávajících: Kromě toho se budou lišiti od 5 korun i obrubou.

Výdej drobných mincí má býti pro příště kontingentován obnosem 600,000.000 Kč, při čemž se doporučuje zavedení kontingentu generálního na místo stávajícího kontingentu speciálního a reklamuje se pro oběh kovový i oblast 10 Kč, což přibližně odpovídá dnešnímu oběhu mincí drobných rozmnoženému právě o oběh papírových 10 Kč. Papírové 10 Kč nebyly totiž v naší měně národohospodářsky vůbec státovkami, nýbrž byly to pouze náhražky za mince drobné, které do státovkového dluhu nenáleží.

Soustava mincí takto pojatá vyžaduje proto doplnění o novou 10 Kč. Aby poměr obyvatelstva k tomuto typu našich drobných mincí byl příznivější, má se nová 10 Kč raziti ze stříbra. Nová mince nebude přirozeně obsahovati za 10 Kč stříbra; byla by v tom případě příliš velikou a těžkou, nehledě ani k tomu, že by při možném vzestupu ceny stříbra měla větší hodnotu jako kov (hodnotu vnitřní) nežli jako mince (jmenovitou hodnotu), v důsledku čehož by bylo nebezpečí jejího thesaurování. Bude proto nová stříbrná 10 Kč obsahovati stříbra tolik, kolik se ho dá koupiti za 5 Kč.

Pokud se týče kvantitativní distinkce stříbrné 10 Kč bude tato ražena v rozsahu dnešní 5 Kč, poněvadž větší její průměr by se prakticky těžko vžila proto se nedoporučuje. Dnešní platná 5 Kč, která, by se pak takto stala anomálií, bude proto se zřetelem ku definitivní technické úpravě naší soustavy drobných mincí vzata z oběhu a nahrazena průměrem značně menší 5 ti korunou stříbrnou, která bude umístěna rozsahem mezi dnešní korunou a 5 ti korunou anebo mezi dnešní korunou a budoucí stříbrnou 10 ti korunou.

Vládním návrhem má býti totiž zachován princip; že větší mince platí více nežli mince menší, při čemž by byl pař ad ten; že po odstranění 2 hal. by byl nejmenší mincí 5 ti haléř, načež by následovaly postupně dle svého rozsahu 10, 20, 50 haléře; 1 Kč, pak stříbrná 5 Kč a konečně stříbrná 10 Kč.

Potřeba ražby nových 10 Kč, jakož i odstranění železných 2 haléřů odůvodňuje se dnešní stabilisací měny, při čemž mince 2 hal. staly se mincí nepotřebnou, nejvyšší pak dosud platná mince 5 ti koruny staly se pak nepostačitelnými.

S emisí stříbrných 10 Kč počalo by se až by dnešní 5 Kč byla stažena a nahrazena 5 Kč stříbrnou. Zavedením stříbrných 10 Kč a 5 Kč byl by na ten čas vývoj soustavy drobných mincí skončen.

Zákon ze dne 1. března 1921, č. 94 o ražbě drobných mincí, dále zákon ze dne 22. června 1922, č. 195 o ražbě dalších drobných mincí a konečně zákon ze dne 25. září 1924, č. 218 Sb. z. a n., se zrušují.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Jako drobné mince měny československé raziti jest:

1. Mince po 5 a 10 haléřích ze směsi mědi se zinkem,

2. mince po 20 a 50 haléřích a po 1 Kč ze spěže (bronzu) niklové,

3. mince po 5 a 10 Kč ze stříbra.

(2) Den, kterým mince po 2 haléřích a dosavadní mince po 5 Kč přestanou býti zákonným platidlem, jakož šestiměsíční lhůta po tomto dnu následující, ve kterém hlavní ústav i filiálky Národní banky Československé a poštovní úřady budou již jen vyměňovati beze srážky tyto mime platnosti pozbyvší, oznámeny budou včas, nejpozději však tři měsíce před rozhodným dnem právě zmíněným vyhláškou ministra financí ve Sbírce zákonů a nařízení.

Mince rakousko-uherské: zlaté, stříbrné, niklové, bronzové a železné měny korunové a stříbrné zlatníky měny rakouské, zmíněné v § 7 zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z. a n, jímž se upravuje oběh a správa platidel v Československém státě, nejsou zákonným platidlem.

(1) Mince po 5 a po 10 haléřích jsou ze směsi o 92 dílech mědi a 8 dílech zinku a jde na kilogram mincovního kovu desetníků 500 a pětníků 1000 kusů.

(2) Mince po 20 a 50 haléřích a mince korunové jsou ze spěže (bronzu) niklové, smíšené v poměru 80 dílů mědi se 20 díly niklu a jde na kilogram mincovního kovu dvacetníků 300, padesátníků 200 a korun 150 kusů.

(3) Líc všech těchto pěti druhů mincí má malý znak republiky Československé, na rubu pak každého z nich vyznačena jest hodnota mince; mezi těmito a dosavadními pěti druhy mincí stejné hodnoty není vůbec rozdílu.

(1) Stříbrné pětikoruny raziti jest ze směsi v poměru (zrnu) 500 dílů stříbra ku 500 dílů mědi, stříbrné desetikoruny ze směsi v poměru (zrnu) 700 dílů stříbra ku 300 dílů mědi.

(2) Z kilogramu mincovního kovu raziti jest 100 kusů desetikorun nebo 142 8571 kusů pětikorun, takže hrubá, váha (stříž) desetikoruny jest 10 gramů, pětikoruny 7 gramů a čistost desetikoruny jest 7 gramů, pětikoruny 3.5 gramů.

(3) Ražba těchto dvou stříbrných mincí budiž co nejpřesnější; pokud toho nelze naprosto dosíci, dovolena jest úchylka u obou nahoru i dolů; a to ve hrubé váze (stříži) 10/000, kdežto v čistosti 5/1000.

(4) Průměr desetikoruny jest, 30 mm a pětikoruny 27 mm.

(5) Na jedné straně obou těchto mincí jest znak republiky Československé a podle povahy celkové úpravy na téže nebo na druhé straně vyznačena jest hodnota mince.

(6) Celková zevní úprava obou mincí určí se vládním nařízením, v němž bude také stanoveno, jaký počet stříbrných desetikorun vydati jest jako minci jubilejní s desetiletím "1918 28./X. 1928".

(1) Všechny drobné mince (§ 1) razí se jen na účet státu, celkem (i se stříbrnými desetikorunami jubilejními) nejvíce za 600 milionů Kč jmenovité hodnoty.

(2) Ražbu jednotlivých druhů mincí jest přizpůsobiti skutečné jejich věcné potřebě, kterou zajistiti jest po slyšení Národní banky Československé nejpozději náležitou úhradou v každém období rozpočtovém.

(3) Nashromáždí-li se u Národní banky Československé téhož druhu mincí taková zásoba, že dosahuje aspoň 10% všech takových mincí pro oběh vůbec přijatých a v tomto rozsahu nejméně 6 měsíců setrvá, jest státní správa finanční povinna Národní bance Československé podle její žádosti tuto pro oběh nepotřebnou 10% část mincí bud za jiný druh jejich podle své možnosti nebo za bankovky vyměniti.

(1) Všechny poštovní úřady jsou povinny, pokud tím vážně netrpí služba jejich, v mezích hospodářské potřeby vyměňovati předložené druhy drobných mincí neopotřebovaných nebo jen oběhem opotřebovaných za druhy jiné.

(2) Tím není § 32 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 37 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové, nikterak dotčen.

(1) Státní a jiné veřejné pokladny jsou povinny, pokud tím vážně netrpí služba jejich, přijímati všechny drobné mince (§ 1) bez obmezení.

(2) Národní banka československá jest povinna ve hlavním ústavě i ve filiálkách vyměňovati drobné mince (§ 1) neopotřebované bez obmezení za jiná platidla a mince obyčejným oběhem opotřebované za platidla téhož i jiného druhu.

(3) Drobné mince (§ 1), které jen obyčejným oběhem byly opotřebovány, přijímají sice státní a jiné veřejné pokladny i jako zákonité platidlo i na výměnu, avšak nevydávají jich, nýbrž dávají je přemincovati.

(4) Ve styku soukromém není nikdo povinen přijímati pětníků a desetníků více než za 10 Kč, dvacetníků a padesátníků více než za 20 Kč, korun více než za 100 Kč, stříbrných pětikorun více než za 250 Kč a stříbrných desetikorun více než za 500 Kč.

(1) Mince proděravěné, jinak než obyčejným oběhem zlehčené nebo poškozené nejsou zákonným platidlem. Státní a jiná veřejná pokladna, u které se takové mince objeví, vyloučí je z oběhu tím, že je nápadným způsobem znehodnotí a straně bez jakékoliv náhrady vrátí.

(2) Mince padělané, těmito pokladnami zjištěné, propadají bez náhrady státu a zasílají se státní mincovně.

(3) Posouditi, jde-li o opotřebování obyčejným oběhem či o jiné poškození neb o padělek, přísluší státní mincovně.

Haléřové platy pěti nedělitelné, ať konají se hotově neb jinak, jest zaokrouhlovati a uznati tak, že zbytku 1 neb 2 haléřů se vůbec nedbá, kdežto za 3 neb 4 se platí celých 5 haléřů.

(1) Mincovního zisku z ražby dosavadních pětikorun (§ 5 zákona ze dne 25. září 1924, č. 218 Sb. z. a n., o ražbě pětikorun) použíti jest nejprve k ražbě nových stříbrných mincí (§ 4), a to podle potřeby jejich napřed pětikorun a potom buď obou neb desetikorun, celkem až do 150 milionů Kč jmenovité hodnoty tak, aby za ně mohly býti vzaty a oběhu dosavadní pětikoruny.

(2) Ode dne, kdy dosavadní pětikoruny přestanou býti zákonným platidlem (§ 1, odst. 2.), má Národní banka Československá udržovati oběh bankovek po 10 Kč pod 250 miliony Kč.

(3) Zbytek mincovního zisku (odst. 1.) určen jest rovným dílem jednak přímo na mimořádnou splátku dluhu státovkového, jednak na další ražbu té či oné stříbrné mince podle její potřeby (§ 5).

(4) Mince z této ražby podle odst. 3., jakož i z další ražby té či oné stříbrné mince přijímati bude Národní banka Československá celou jejich jmenovitou hodnotou nepřímo jako další mimořádnou splátku státovkového dluhu a bude proto bráti zároveň za stejnou jmenovitou hodnotu své bankovky po 10 Kč trvale z oběhu (odst. 2.), dokud v něm budou.

(5) Čistý mincovní zisk z příští ražby všech ostatních drobných mincí (§ 3) jest částí pravidelné roční splátky státního dluhu státovkového úhrnným penízem 110 milionů Kč, smluvené podle odst. 3., čl. XII. zákona ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 1?. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové.

Tímto zákonem zrušují se zákony:

1. ze dne 1. března 1921, č. 94 Sb. z. a n., o ražbě drobných mincí;

2. ze dne 22. června 1922, č. 195 Sb. z. a n., o ražbě dalších drobných mincí a

3. ze dne 25. září 1924, č. 218 Sb. z. a n., o ražbě pětikorun.

Tento zákon nabývá účinnosti 45. dnem po vyhlášení, provede jej ministr financí a ministr pošt a telegrafů (§§ 6 a 9).