Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Platnost zákona č. 58/1925
Sb. z. a n. ve znění zákona č. 113/1927
Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1929.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. července 1928 a provede jej ministr financí
v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností
a ministrem zemědělství.
Podle zákona ze dne 17. března 1925, č. 58
Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů
a přístrojů mohla býti povolována
celní výhoda pro dovážené stroje
a přístroje sazební třídy XL
(vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533,
534 a) a stroje podle poznámky k sazebnímu číslu
535 a poznámky k sazebnímu číslu 538),
pro stroje a přístroje sazebního čísla
539 (vyjma motory a dynama podle poznámky k sazebnímu
číslu 539) a pro elektrické přístroje
a elektrotechnická zařízení
sazebního čísla 543, pokud se v tuzemsku
nevyrábějí a pokud dovoz jejich jest nutným,
aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby
průmyslové nebo zemědělské.
Zákon zamýšlen byl pro přechodnou podpor
u průmyslu, živností a zemědělství
a bylo jeho účelem umožniti tuzemským
podnikům průmyslovým, živnostenským
a zemědělským zdokonalení a usnadnění
výroby použitím moderních technických
vymožeností strojního zařízení
a využitím pokroku cizozemské strojní
techniky a tím posíliti zejména také
jejich konkurenční schopnost s cizinou. Výroba
provozovaná po živnostensku nebyla sice v zákoně
výslovně vytčena, avšak nebylo pochybností,
že jest zahrnuta v pojmu průmyslové výroby
a že nebylo ani úmyslem zákonodárcovým
vyloučiti živnosti z výhody. V této
úvaze byla povolována sleva cla i pro stroje dovážené
pro živnosti.
Účinnost tohoto zákona skončila dnem
31. prosince 1926. Avšak zájmové korporace
domáhaly se prodloužení jeho platnosti odůvodňujíce
svůj požadavek zejména okolností, že
tuzemská výroba vzhledem k tísnivé
konkurenci cizozemské vyžaduje zdokonalení
po technické stránce a tudíž musí
míti možnost doplnění strojních
investic, jež nebylo možno provésti všude
a ve všech směrech za doby platnosti zákona.
Vzhledem k oprávněnosti těchto požadavků
předložila vláda návrh zákona
na prodloužení účinnosti svrchu citovaného
zákona. Během jednání zemědělského
výboru poslanecké sněmovny bylo navrženo
rozšíření celních úlev
též na vozidla sazební položky 553 d)
(traktory a motorové pluhy) a jejich součástky.
Národní shromáždění usneslo
se pak na zákoně ze dne 13. července 1927,
č. 113 Sb. z. a n., jímž byla prodloužena
platnost zákona č. 58/1925 do 30. června
1928 a rozšířena též na vozidla
sazební položky 553.d) a jejich součástky,
při čemž se přiznává na
ně sleva z autonomní celní sazby o 30%.
Zákon č. 58/1925 Sb. z. a n., ve znění
zákona č. 113/1927 Sb. z. a n., pozbude účinnosti
dnem 30. června 1928.
Zájmové korporace domáhají se však
znova prodloužení platnosti zákona a odůvodňují
svůj požadavek těmito okolnostmi:
Dosud trvají předpoklady, jež byly důvodem
jak k usnesení zákona, tak i k jeho prvnímu
prodloužení. Zejména průmysl musí
sledovati pokrok a vymoženosti moderní techniky musí
se rychle zařizovati na nové produkční
methody a zvláště v oborech výroby zboží
podléhajícího módě musí
býti strojní zařízeni stále
měněno a zdokonalováno. Rovněž
do detailů jdoucí specialisace průmyslové
výroby vyžaduje častých a pronikavých
rekonstrukcí strojového inventáře.
Investice plynoucí z nezbytné přeměny
vyvolané změněnými
poválečnými poměry výrobními
i odbytovými nemohly býti provedeny v prvních
letech po válce pro poměry valutní a všeobecný
nedostatek materiálu. Řádné zmodernisování
našeho průmyslu je v plném proudu vlastně
teprve v posledních letech a bude vyžadovati
ještě určité doby. Rovněž
zemědělská výroba potřebuje
značného doplnění strojového
inventáře, aby mohla dosáhnouti zintensivnění
a úrovně, jíž se vyznačují
zemědělská hospodářství
v některých cizích státech.
Vláda uznávajíc přednesené
důvody předkládá návrh zákona,
jímž má býti prodloužena účinnost
zmíněných zákonů do 31. prosince
1929. Tato časově omezená účinnost
odůvodňuje se tím, že jednak podstatné
nesrovnalosti v celním sazebníku resp. vysoké
celní sazby u jednotlivých položek se postupně
odstraňují obchodními
smlouvami, jednak výrobní odvětví
jež mají na slevě zájem, budou míti
možnost v této době svoje výrobní
prostředky dalšími nutnými investicemi
strojovými doplniti, takže by pak mohlo dojíti
ke konečné likvidaci tohoto přechodného
zákonného ustanovení.
Pokud jde o poradní sbor, tu zkušenosti s jeho funkcí
nabyté mluví pro ponechání možnosti
jeho použití, neboť jeho odborné a objektivní
posudky zaručují spravedlivé, nestranné
a věcně zdůvodněné rozhodování
jednotlivých případů.
Rozsah a finanční účinek
zákona, v jakém bylo použito jeho výhod,
lze po,souditi z toho, že žadatelé domáhali
se v době od 1. ledna 1927 do konce téhož roku
slevy cla v 3500 případech, a to za stroje patřící
podle své povahy do skupiny:
všeobecné strojnictví | v 1651 | příp., |
obráběcí stroje | v 690 | " |
textilní stroje | v 524 | " |
elektrotechnické stroje | v 96 | " |
hospodářské stroje a vozidla s. p. 553 d) | v 544 | " |
a že povalená sleva cla činila přibližně
20,000.000 Kč.
Vláda doporučuje, aby tento návrh byl přikázán
v poslanecké sněmovně výborům
zemědělskému, pro záležitosti
průmyslu, živností a obchodu a rozpočtovému,
v senátě pak výborům národohospodářskému
živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému
k podání zprávy ve lhůtě co
nejkratší.
Za ministra financí: | |
Dr. Peroutka, v. r. |