Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1928.

II. volební období.
6. zasedání.

1551.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.................................,

jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona.ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n.,

o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Platnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 113/1927 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1929.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1928 a provede jej ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.

Důvodová práva.

Podle zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů mohla býti povolována celní výhoda pro dovážené stroje a přístroje sazební třídy XL (vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533, 534 a) a stroje podle poznámky k sazebnímu číslu 535 a poznámky k sazebnímu číslu 538), pro stroje a přístroje sazebního čísla 539 (vyjma motory a dynama podle poznámky k sazebnímu číslu 539) a pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení sazebního čísla 543, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a pokud dovoz jejich jest nutným, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské.

Zákon zamýšlen byl pro přechodnou podpor u průmyslu, živností a zemědělství a bylo jeho účelem umožniti tuzemským podnikům průmyslovým, živnostenským a zemědělským zdokonalení a usnadnění výroby použitím moderních technických vymožeností strojního zařízení a využitím pokroku cizozemské strojní techniky a tím posíliti zejména také jejich konkurenční schopnost s cizinou. Výroba provozovaná po živnostensku nebyla sice v zákoně výslovně vytčena, avšak nebylo pochybností, že jest zahrnuta v pojmu průmyslové výroby a že nebylo ani úmyslem zákonodárcovým vyloučiti živnosti z výhody. V této úvaze byla povolována sleva cla i pro stroje dovážené pro živnosti.

Účinnost tohoto zákona skončila dnem 31. prosince 1926. Avšak zájmové korporace domáhaly se prodloužení jeho platnosti odůvodňujíce svůj požadavek zejména okolností, že tuzemská výroba vzhledem k tísnivé konkurenci cizozemské vyžaduje zdokonalení po technické stránce a tudíž musí míti možnost doplnění strojních investic, jež nebylo možno provésti všude a ve všech směrech za doby platnosti zákona.

Vzhledem k oprávněnosti těchto požadavků předložila vláda návrh zákona na prodloužení účinnosti svrchu citovaného zákona. Během jednání zemědělského výboru poslanecké sněmovny bylo navrženo rozšíření celních úlev též na vozidla sazební položky 553 d) (traktory a motorové pluhy) a jejich součástky. Národní shromáždění usneslo se pak na zákoně ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., jímž byla prodloužena platnost zákona č. 58/1925 do 30. června 1928 a rozšířena též na vozidla sazební položky 553.d) a jejich součástky, při čemž se přiznává na ně sleva z autonomní celní sazby o 30%.

Zákon č. 58/1925 Sb. z. a n., ve znění zákona č. 113/1927 Sb. z. a n., pozbude účinnosti dnem 30. června 1928.

Zájmové korporace domáhají se však znova prodloužení platnosti zákona a odůvodňují svůj požadavek těmito okolnostmi:

Dosud trvají předpoklady, jež byly důvodem jak k usnesení zákona, tak i k jeho prvnímu prodloužení. Zejména průmysl musí sledovati pokrok a vymoženosti moderní techniky musí se rychle zařizovati na nové produkční methody a zvláště v oborech výroby zboží podléhajícího módě musí býti strojní zařízeni stále měněno a zdokonalováno. Rovněž do detailů jdoucí specialisace průmyslové výroby vyžaduje častých a pronikavých rekonstrukcí strojového inventáře. Investice plynoucí z nezbytné přeměny vyvolané změněnými poválečnými poměry výrobními i odbytovými nemohly býti provedeny v prvních letech po válce pro poměry valutní a všeobecný nedostatek materiálu. Řádné zmodernisování našeho průmyslu je v plném proudu vlastně teprve v posledních letech a bude vyžadovati ještě určité doby. Rovněž zemědělská výroba potřebuje značného doplnění strojového inventáře, aby mohla dosáhnouti zintensivnění a úrovně, jíž se vyznačují zemědělská hospodářství v některých cizích státech.

Vláda uznávajíc přednesené důvody předkládá návrh zákona, jímž má býti prodloužena účinnost zmíněných zákonů do 31. prosince 1929. Tato časově omezená účinnost odůvodňuje se tím, že jednak podstatné nesrovnalosti v celním sazebníku resp. vysoké celní sazby u jednotlivých položek se postupně odstraňují obchodními smlouvami, jednak výrobní odvětví jež mají na slevě zájem, budou míti možnost v této době svoje výrobní prostředky dalšími nutnými investicemi strojovými doplniti, takže by pak mohlo dojíti ke konečné likvidaci tohoto přechodného zákonného ustanovení.

Pokud jde o poradní sbor, tu zkušenosti s jeho funkcí nabyté mluví pro ponechání možnosti jeho použití, neboť jeho odborné a objektivní posudky zaručují spravedlivé, nestranné a věcně zdůvodněné rozhodování jednotlivých případů.

Rozsah a finanční účinek zákona, v jakém bylo použito jeho výhod, lze po,souditi z toho, že žadatelé domáhali se v době od 1. ledna 1927 do konce téhož roku slevy cla v 3500 případech, a to za stroje patřící podle své povahy do skupiny:

všeobecné strojnictví v 1651příp.,
obráběcí strojev 690 "
textilní stroje v 524"
elektrotechnické stroje v 96"
hospodářské stroje a vozidla s. p. 553 d) v 544"

a že povalená sleva cla činila přibližně 20,000.000 Kč.

Vláda doporučuje, aby tento návrh byl přikázán v poslanecké sněmovně výborům zemědělskému, pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a rozpočtovému, v senátě pak výborům národohospodářskému živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze, dne 2. března 1928.

Náměstek předsedy vlády:

Šrámek, v. r.

Za ministra financí:
Dr. Peroutka, v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP