Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) § 13 zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70
ř. z. o výdělkových a hospodářských
společenstvech bude zníti takto:
Pro společenstva, jichž předmětem podnikání
jsou zcela nebo částečně obchody,
platí bez ohledu ke způsobu a výši zdanění
ustanovení obchodního zákona o kupcích,
pokud tento zákon neobsahuje odchylných předpisů.
(2) § 22 odst. 2 zákona ze dne 9. dubna 1873, č.
70 ř. z. o výdělkových a hospodářských
společenstvech bude zníti takto:
Pokud jsou tyto knihy vedeny podle předpisu obchodního
zákona, přísluší jim k průkazu
pohledávek společenstva z jednání
zákonem mu dovolených průvodní moc,
kterou jsou vybaveny obchodní knihy kupců plného
práva, vždy bez ohledu k předmětu podnikání
a ke způsobu a výši zdanění.
Za § 229 zák. čl. XXXVII z r. 1875 nechť
se vsune:
§ 229 a) Ustanovení tohoto zákona o obchodních
knihách a prokuře vztahují se na družstva
bez ohledu ke způsobu a výši zdanění.
§ 35 odst. 3 zák. čl. XXIIl z r. 1898 o hospodářských
a zárobkových úverných družstvách
se zrušuje.
Zákon tento nabývá účinnosti
vyhlášením a provedením jeho se pověřují
ministři spravedlnosti, obchodu a financí v dohodě
se zúčastněnými
ministry.
Vládní návrh zákona (tisk č.
527 Senát Národního shromáždění
RČS, rok 1927) upravuje nově základnu pro
určení obchodníků plného práva,
pro něž platí ustanovení obchodního
zákona o firmách, obchodních knihách
a prokuře za tím účelem, aby byla
přizpůsobena novému zákonu o přímých
daních.
Podle tohoto návrhu mají na rozdíl od dosavadního
stavu platiti ustanovení obchodního zákona
o firmách, obchodních knihách a prokuře
pro ty obchodníky, u nichž jest, anebo by byl, kdyby
nebyli od daně osvobozeni, základem všeobecné
daně výdělkové nebo zvláštní
daně výdělkové podle zákona
ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých
daních ryzí výtěžek ve výši
nejméně 50.000 Kč.
Tímto novým stavem zůstávají
nedotčeny společnosti s ručením obmezeným
a společnosti podle obchodního zákona, jest
však třeba k tomuto nově vytvořenému
stavu přizpůsobiti předpisy, týkající
se obchodních knih a prokury u společenstev, jež
byly novým návrhem zákona podstatně
dotčeny.
Vládní návrh nedotýká
se firem společenstev, jelikož pro ně
platí samostatná ustanovení zákona
ze dne 9. dubna 1873 č. 70 ř. z., takže v úvahu
přicházejí toliko předpisy, týkající
se obchodních knih a prokury.
Předkládaným návrhem zákona
přizpůsobují se změněným
poměrům ustanovení zákonů o
společenstvech, pokud se týkají obchodních
knih a prokury, aniž by se tím měnilo něco
na zásadách, na kterých jest vybudován
obchodní zákon.
Možnost zřízení prokury zůstává
jako až dosud nadále vyhrazeno toliko společenstvům,
jež mají zcela nebo z části za účel
obchody.
Větší míra průvodní moci,
která se přiznává obchodním
knihám společenstev, jest jen logickým důsledkem
uložené jim povinnosti vésti řádné
obchodní knihy. Tomuto požadavku řádného
vedení obchodních knih jest u společenstev
plně vyhověno, knihy jejich jsou nad to podrobeny
stálé a přesné revisi, takže
jest dána záruka naprosté jich spolehlivosti.
Stejně jako ustanovení zákona ze dne 9. dubna
1873, č. 70 ř. z. jest nutno změněným
poměrům přizpůsobiti i zákonný
článek XXXVII z r. 1875, což děje se
předmětným návrhem tím, že
se do zákona vkládá nový § 229
a) navrhovaného znění.
Z důvodů zásadních bylo by třeba
také zrušiti ustanovení posledního odstavce
§ 35 zák. čl. XXIlI z r. 1898, kterým
družstvům podle tohoto zákona byla odňata
možnost ustanoviti prokuristu.
Finanční zatížení návrhem
tímto nevznikne ; po stránce formální
navrhujeme, ay návrh tento přikázán
byl výboru iniciativnímu a jím ústavně
právnímu.
V Praze dne 20. února 1928.