Jest ustáleným zvykem ve všech státních,
že příležitosti státního
jubilea činí se zvláštní opatření
ve prospěch státních zaměstnanců.
Takovéhoto opatření ve prospěch státních
zaměstnanců jest tím více zapotřebí
v Československé republice, poněvadž
provedení platového zákona a systemisace
služebních míst naprosto zklamaly i nejskromnější
naděje státních zaměstnanců
a vyvolaly živelní nespokojenost svou tvrdostí,
nesrovnalostmi a nespravedlnostmi, které čím
dále více rozrušuji mysle zaměstnanců.
Platový zákon nepřinesl zvýšení
platů, jak se tvrdí v důvodové zprávě
na stránce 118.
U zřízenců a podúředníků
nebylo použito koeficientu cenového, t. j. devítinásobku
předválečných platů, nýbrž
sotva 61/2,
násobku. U úředníků pak nebylo
použito koeficientu měnového, t. j. jednonásobku,
nýbrž sotva čtyřnásobku předválečných
platů.
Systemisace služebních míst ve státní
administrativě neodpovídá normální
potřebě sil, znamená novou restrikci celkového
počtu státních zaměstnanců
a snížení počtu míst vyšších
stupnic až o 75% skutečného stavu po provedené
10%ní ristrikci; podle zákona čís.
286/1924 a neodpovídá v mnohých oborech státní
služby a v kategorüch ani
stavu z r. 1914.
Výkon, namáhavost, zodpovědnost a nebezpečí
sužby nejsou touto systemisací vůbec hodnoceny.
Vládními pokyny, vydanými ku povýšení
zaměstnanců v důsledku systemisace, byly
rozvráceny stavy jednotlivých kategorü tak,
že mladší zaměstnanci byli předřazeni
starším a velmi dobře kvalifikovaným
zaměstnancům, s rozdílem služebního
stáří 10 i 20 služebních let.
Tento rozvrat státu lze nazvati bez nadsázky nezdravým
extrémem, ba přímo revolucí.
Zřízenci nedočkají se své definitivy
po celou řadu let. 75% zaměstnanců jest odkázáno
vysloužiti v nenižších stupnicích
platových.
Platový zákon svými převodovými
ustanoveními degradoval vesměs zaměstnance
o 1 platovou stupnici a systemisace služebních míst
tuta degradaci nejen petrifikovala, ale odejmula jakoukoliv naději,
že zaměstnanec dosáhne téže hodnostní
třídy (platové stupnice), v jaké byl
před uzákoněním nového požitkového
systému.
Mravně a společensky bylo státní úřednictvo
degradováno vlád. nařízením
ze dne 15. července 1927, čís. 103 Sb. z.
a;n. Nelze se proto diviti, že státní zaměstnanci
s divnými pocity vstupují do jubilejního
roku, když platový zákon odejmul jim mnohé
výhody, desítiletým zápasem na bývalé
monarchii vybojované, a že doufají aspoň
v jubilejním roce ve zvláštní
opatření, která by zmírnila tvrdosti
platového zákona a systemisace služebních
míst a zlepšila jejich speciální a společenské
postavení, aby mohla v řadách jeho konečně
zavládnouti aspoň částečná
spokojenost a klid. V důsledku toho táží
se podepsaní vlády:
I. Jest vláda ochotna sděliti podepsaným,
jaká opatření zamýšlí
v jubilejním roce desátého výročí
samostatnosti Československé republiky ve prospěch
státních zaměstnanců a zaměstnanců
státních podniků jako ťjubilejní
darŤ?
2. Jest vláda ochotna sděliti
podepsaným, zda v jubilejním roce zamýšlí
revidovati platový zákon, služební řády
z systemisaci služebních míst nebo hromadným
povýšením ad personam k 28. říjnu
1928 zmírniti oprávněnou nespokojenost státních
zaměstnanců a zaměstnanců státních
podniků?
V Praze dne 13. března
1928.