II. volební období. |
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgenden Gesetz beschlossen:
Der § 8 des Gesetzes vom 14. April 1920, Zahl 262 S. d. G. u. V. wird durch folgenden Text ersetzt:
Die Unternehmer von Fleischgewerben (§ 15), sowie Landwirte und Viehzüchter und deren Vereinigungen, welche sich mit der Verwertung von Vieh ihrer Mitglieder befassen, haben Anspruch auf die Rückvergütung der Steuer für das Fleisch, das sie aus ihren eigenen Schlachtungen, beziehungsweise aus den Schlachtungen von Vieh aus ihrer eigenen Wirtschaft oder aus den Wirtschaften der Mitglieder der betreffenden Vereinigungen in Orte ausführen, die als geschlossen (mit Linienverzehrungssteuer) erklärt sind.
Die Finanzbehörde kann diesen Anspruch jenen Unternehmern, bezw. Landwirten, Viehzüchtern und deren Vereinigungen, welche die für diesen Anspruch festgesetzten Bedingungen in erheblicher Weise verletzt haben, zeitweilig oder auf bestimmte Zeit entziehen.
Der Anspruch auf Steuerrückvergütung ist folgendermaßen bedingt:
1. Die Steuer wird nur für Schlachtungen rückvergütet, die wenigstens 24 Stunden vorher dem Überwachungsamte, oder in Gemeinden, in welchen sich ein derartiges Überwachungsamt nicht befindet, der Gemeindevorstehung mit Vorbehalt der Steuerrückvergütung und unter Angabe des geschlossenen Ortes, in welchen das Fleisch ausgeführt werden soll, angemeldet wurden.
2. Bei Kälbern und Fohlen, bei Hammeln, Ziegen und Schweinen muß das ganze Stück (§ 5) und bei sonstigen Vieh wenigstens 25 kg rohen Fleisches von einem Stück ausgeführt wird.
3. Die Steuer ist bei der Ausfuhr von Fleisch in Stücken stets nach dem Gewichte, bei der Ausfuhr von ganzen Tieren (Pkt. 2) in Orten, wo ein Überwachungsamt seinen Sitz hat, nach dem Gewichte, in anderen Orten jedoch entweder nach dem Gewichte oder stückweise zu entrichten; die Steuer wird im Falle der Entrichtung nach dem Gewichte mit demjenigen Betrage rückvergütet, mit welchem sie in dem geschlossenen Orte an der Verzehrungssteuerlinie neuerdings entrichtet wurde, im Falle einer stückweisen Entrichtung jedoch immer mit dem kleineren Betrage.
4. Das Fleisch ist längstens am dritten Tage nach der Schlachtung aus dem Orte der Schlachtung auszuführen, Beim Eintritte in den geschlossenen Ort muß das Fleisch dem zuständigen Linienverzehrungssteueramte mit der ausdrücklichen Berufung auf den in Pkt. 1 angeführten Vorbehalt angemeldet werden; dieses Amt vermerkt auf der ursprünglichen Zahlungsbestätigung (§ 2), wann und in welcher Menge dasselbe in das geschlossene Gebiet eingetreten ist und in welcher Art es hier wiederum versteuert wurde, mit Anführung des Datums und der Zahl der Zahlungsbestätigung.
5. Das Überwachungsamt, bezw. die Gemeindevorstehung
oder das hiemit betraute Organ derselben hat das Recht, das zur
Ausfuhr angemeldete Fleisch mit einer Stampiglie zu bezeichnen
und diesen Umstand auf der Zahlungsbestätigung ersichtlich
zu machen; in diesem Falle muß auch das Linienverzehrungssteueramt
auf der Zahlungsbestätigung bemerken, ob das mit dieser Bestätigung
eingeführte Fleisch mit dem ersichtlich gemachten Zeichen
versehen war.
Der § 15 des zitierten Gesetzes ist mit folgendem Satze zu ergänzen:
Bei Landwirten und Viehzüchtern, oder
deren Vereinigungen, die sich mit der Schlachtung und Ausfuhr
von Vieh aus der eigenen Wirtschaft oder aus der Wirtschaft der
Mitglieder nur fallweise befassen, genügt die Anmeldung im
Sinne des Pkt. 1, des Absatzes 4 des § 1 des zitierten Gesetzes.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung
in Kraft.
Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird
der Finanzminister betraut.
Die Landwirte und Viehzüchter der Gebirgsgegenden,
welche auf den Erwerb aus der Viehzucht, hauptsächlich aber
aus der Schafzucht angewiesen sind, haben das Bestreben, mit ihren
Erzeugnissen unmitelbar den natürlichen Markt, d. i. Industriegegenden
und hauptsächlich die Großstädte aufzusuchen,
welche zum größtenteil als geschlossene Orte (mit Linienverzehrungssteuer)
erklärt sind. Das Gesetz vom 14. April 1920, z. 262 S. d.
G. u. V. bewilligt jedoch die Rückvergütung der in den
geschlossenen Orten an der Verzehrungssteuerlinie neuerdings entrichteten
Fleischsteuer nur denjenigen Unternehmen, welche sich mit der
Schlachtung von Vieh gewerbsmäßig befassen, Dadurch
wird den Landwirten und Viehzüchtern, oder deren Vereinigungen
die Möglichkeit genommen, geschlachtetes Vieh unmittelbar
in die geschlossenen Orte zu liefern, obwohl hauptsächlich
bei Schafen, Lämmern, Ferkeln und Kälbern die Lieferung
in geschlachtetem Zustande viel einfacher und billiger ist, Durch
die Beschränkung der Rückvergütung nur auf die
gewerbmäßigen Unternehmen wird daher das Fleisch in
den geschlossenen Orten entweder unbegründeterweise verteuert
oder aber der Landwirt geschädigt.
Aus diesem Grunde wäre die Begünstigung
des § 8 des zitierten Gesetzes auch auf die Landwirte und
Viehzüchter und deren Vereinigungen auszudehnen, welche Fleisch
aus Schlachtungen von Vieh aus der eigenen Wirtschaft bezw. aus
der Wirtschaft ihrer Mitglieder in geschlossene Orte ausführen.
Mißbräuchen wäre dadurch vorgebeugt, daß
die Begünstigung nur auf Vieh aus der eigenen Wirtschaft,
bezw. aus der Wirtschaft der Mitglieder beschränkt bliebe.
II. volební období. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se, na tomto zákoně:
§ 8 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n. mění se takto:
Podnikatelé masných živností (§ 15), jakož i rolníci a pěstitelé dobytka a jejich sdružení, která se zabývají zhodnocením dobytka svých členů, mají nárok na vrácení daně za maso, které ze svých vlastních porážek nebo z porážek dobytka ze svého vlastního hospodářství nebo z hospodářství členů příslušných sdružení vyvážejí do míst, prohlášených za uzavřená (s potravní daní na čáře).
Finační úřad může nárok ten oněm podnikatelům nebo rolníkům, pěstitelům dobytka a jejich sdružením, kteří porušili závažným způsobem podmínky stanovené pro tento nárok, dočasně nebo na určitou dobu odníti.
Nárok na vrácení daně podmíněn gest takto:
1. Daň se vrací pouze za porážky, které byly aspoň 24 hodin napřed ohlášeny dozorčím úřadům nebo v obcích, ve kterých takový dozorčí úřad není, obecnímu představenstvu s výhradou navrácení daně a s udáním uzavřeného místa, do kterého maso má býti vyvezeno.
2. U telat a hříbat, u dobytka skopového, kozího a vepřového musí býti vyvezen celý kus (§ 5) a u dobytka ostatního aspoň 25 ks syrového masa z jednoho kusu.
3. Daň budiž zapravena při vývozu masa v kusech vždy podle váhy, pří vývozu celých zvířat (bod 2) v místech, kde jest sídlo dozorčího úřadu, podle váhy, v jiných místech však bud podle váhy nebo podle kusů; daň se vrací, byla-li zaplacena podle váhy, částkou, která byla v uzavřeném místě na čáře potravní daně znovu zapravena, byla-li však zaplacena podle kusů, vždy částkou menší.
4, Maso budiž nejdéle třetí den po porážce vyvezeno z místa porážky. Při vstupu do uzavřeného místa musí býti maso ohlášeno příslušnému úřadu potravní daně na čáře s výslovným odvoláním se na výhradu uvedenou v bodě 1; úřad tento poznamená na původní platební stvrzence (§ 2), kdy a v jakém množství vstoupilo do uzavřeného obvodu a jakým způsobem zde bylo opět zdaněno, s udáním data a čísla platební stvrzenky.
5. Dozorčí úřad nebo obecní
představenstvo nebo orgán tím pověřený
má právo poznamenati maso, ohlášené
pro vývoz, razítkem a okolnost tuto na platební
stvrzence vyznačiti; v tomto případě
musí i úřad potravní daně na
čáře na platební stvrzence poznamenati,
zda maso, které bylo s touto stvrzenkou dovezeno, bylo
vyznačeným znamením opatřeno.
§ 15 uvedeného zákona budiž doplněn
touto větou: U rolníků a pěstitelů
dobytka nebo jejich sdružení, která se jen
příležitostně zabývají
porážkami a vývozem dobytka z vlastního
hospodářství nebo z hospodářství
členů, stačí ohláška podle
bodu 1, odst. 4 §u 1 uvedeného zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Provedením tohoto zákona pověřuje
se ministr financí.
Rolníci a pěstitelé dobytka z horských
krajin, kteří jsou odkázání
na výtěžek z chovu dobytka, hlavně však
z chovu ovcí, snaží se se svými výrobky
vyhledávati přímo přirozený
trh, t. j. průmyslové oblasti a hlavně velká
města, která jsou většinou prohlášena
uzavřenými místy (s potravní daní
na čáře). Zákon ze dne 14. dubna 1920,
č. 62 Sb. z. a r., povoluje však, aby se vracela daň
z masa, která byla v uzavřených místech
u potravní daně na čáře nově
zaplacena, jen těm podnikatelům, kteří
se po živnostensku zabývají porážkami
dobytka. Tím jest rolníkům a pěstitelům
dobytka nebo jejich sdružením odňata možnost
dodávati poražený dobytek přímo
do uzavřených míst, ačkoliv hlavně
u ovcí, jehňat, podsvinčat a telat dodávka
zabitých zvířat jest mnohem prostší
a levnější. Tím, že vracení
daně jest omezeno jen na živnostenské podniky,
bud se maso v uzavřených místech bez důvodu
zdražuje nebo se poškozují rolníci. Proto
dlužno výhodu §u 8 uvedeného zákona
rozšířiti i na rolníky a pěstitele
dobytka a jejich sdružení, kteří maso
z porážek dobytka z vlastního hospodářství
nebo z hospodářství svých členů
vyvážejí do uzavřených míst.
Zneužití předešlo by se tím, že
by se tato výhoda vztahovala jen na dobytek z vlastního
hospodářství nebo z hospodářství
členů.