II. volební období. | 5. zasedání |
Oficiosní časopis budapešťský ťPester LloydŤ přináší 10. a 19. ledna 1928 řeči kardinála Serédiho, pronesené při jeho návratu z Říma do Maďarska. Ještě v Římě kardinál Serédi přijal deputaci uherských věřících, které účastnil se i arcikníže Albrecht habsburkský. Na pozdrav hraběte Aladára Zichy odpověděl kardinál těmito slovy:
ťChci mír, ale na základě spravedlnosti, justice, která utvoří pokoj duší, naši tisíciletou spravedlnost, maďarskou spravedlnost. Až po tom bude mír.Ť
Po překročení maďarských hranic přivítán byl kardinál v Nágykaniže, kde na řeč arcivévody Josefa Františka odpověděl takto:
ťMá parola je: pax et justicia, ale každý Maďar také ví, že nemůže býti míru dotud, pokud na této půdě nebude spravedlnosti. .Prosím vás, abyste se mnou spolupracovali a mne podporovali, abychom se tohoto míru a spravedlnosti dožili.Ť
V Nagykaniže pozdravili kardinála i žurnalisté, kterým odpověděl těmito slovy:
ťSe smutkem vzpomínám, že starodávné hranice našeho státu byly odsunuty a súženy. Ve svém hlubokém smutku věřím, že celý národ bude svorně spolupracovat a že jako zásluhu obdrží vše, co může očekávati od prozřetelnosti za svou uvědomělou práci.Ť
V Siófoku pozdravil kardinála Serédiho vesprímský biskup, Ferdinand Rott, a hlavní župan vesprímský, bývalý poslanec:Československého Národního shromáždění Körmendi-Ékes. Ve své odpovědi Serédi přizvukoval, že vždy myslí na území, odtržené od historického Uherska, poněvadž sám pochází z těchto ťztracených územíŤ a považuje se proto za zástupce celého integrálního Maďarska.
V Stolném Bělehradě, v sídle biskupa, odpověděl kardinál Serédi na řeč hlavního župana hraběte Viktora Széchényiho:
ťJusticia et pax. Spravedlnost a mír. Nemůže býti pravého míru do té doby, dokud maďarská spravedlnost nevrátí nám maďarský mír velkého Uherska.Ť Při svém návratu do hlavního města Budapešti byl kardinál Serédi oficielně přivítán maďarskou vládou a maďarským říšským správcem, v jichž zastoupení promluvil ministr vyučování hrabě Klebelsberg.
Na toto přivítání odpověděl kardinál dlouhou řečí, jejíž poslední věty zněly: ťChci i v budoucnosti pracovati a vyžaduji k tomu podporu každého poctivého Maďara, neboť jenom prací ruky v ruce můžete znovu zříditi naši vlast. Budeme-li takto pracovat, pak naši tisíciletou vlast znovu zřídíme a odevzdáme ji našim potomkům na dalších tisíc let.Ť. Dnešní ťPrager TagblattŤ přináší doslovné znění telegramu, jejž zaslal kardinál Serédi předsedovi císaři věrné lidové strany rakouské,:známému plukovníkovi Gustavu Wolfovi, jako odpověď na pozdrav tohoto. Odpověď kardinála Serédiho zní:
ťZa vřelé blahopřání, které jste mi ráčil zaslati při mém jmenování kardinálem a knížetem-primasem Uherska, vyslovuji Vám oddaný dík: Ať se podaří rakouským legitimistům pod Vaším vůdcovstvím a maďarským legitimistům pod vůdcovstvím hraběte Apponyiho nalézti platformu, ve které byla by vyloučena veškerá třídní i rasová nenávist. V nezlomné věrnosti k dědičné dynastii a v trvání na Pragmatické Sankci, která i dnes je platným právem, spočívá jedině a výlučně budoucnost Rakouska a Uherska.Ť
Tyto oficielní projevy pocházejí od muže, který má nejen vysoké postavení v církevní hyerarchii, ale je i důležitým ústavním činitelem maďarského státu. Kromě toho má podnes ještě církevní pravomoc nad největší diecésí našeho státu.
Zvláštní okolnosti při posledním jmenování knížete-primase uherského dokázaly, že kardinál Serédi je důvěrníkem dnešního římského papeže. Je na snadě, že slova pronesená při tak oficielních příležitostech, kryjí se se snahami římské kurie.
Arcibiskup ostřinomský, který je vždy současně primasem-knížetem uherským, je důležitým ústavním činitelem uherského státu, členem magnátské tabule (vyšší sněmovny), z jehož rukou uherští králové přijímají svatou korunu štěpánskou. Podle ústavní a parlamentní tradice uherské je za politické projevy knížete-primase zodpovědna uherská Vláda. Je na snadě, že politické projevy kardinála Serédiho nemohly býti proneseny bez předchozího souhlasu maďarské vlády.
Projevy tyto jsou namířeny proti celistvosti Československé republiky, založené na Trianonské mírové smlouvě a vyslovují se pro restauraci Habsburků, která je mezinárodními akty a samotným uherským zákonodárstvím uznána za nepřípustnou. Každý pokus o podvrácení Trianonského míru a o restauraci Habsburků ohrožuje mír střední.Evropy a to tím více, když pochází od vysokého církevního a státního hodnostáře.
Z důvodů výše uvedených tážeme se vlády Československé republiky:
1. Jsou vládě známy citované projevy p. kardinála Serédiho?
2. Je vláda ochotna zakročiti u římské kurie za tím účelem; aby tato prohlásila; že s citovanými vývody kardinála Serédiho nesouhlasí?
3. Je vláda ochotna zakročiti u vlády Maďarska, aby tato prohlásila, že za citované projevy knížete-primasa nebéře odpovědnost, neboť tyto příčí se platným mezinárodním závazkům maďarského státu?
4. Je vláda Československé republiky ochotna
co nejrozhodněji odmítnouti citované projevy
maďarského knížete-primase kardinála
Serédiho?