II. volební období. | 5. zasedání. |
Státní závěrečný účet za rok 1926 byl předložen poslanecké sněmovně skoro o celý rok dříve, než stanoví zákon o nejvyšším účetním kontrolním úřadě ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n. _
Formální úprava účtu zůstala
táž, jako byla roku minulého. Odpadl z účtu
ve shodě s rozpočtem súčtovací
oddíl státních investic. Jako v úvodech
účtů dřívějších
připojují se i v tomto účtu k jednotlivým
oddělením účtu některé
poznámky a vysvětlení, seřaděné
tak, jak se podle své povahy k těmto jednotlivým
oddělením vztahují.
Srovnání pokladních účinů
na rozpočet a to:
výdajů | |
s příjmy | |
vykazuje výdajů více o | |
o něž se pokladní hotovosti ztenčily. |
Z účinů mimo rozpočet vyplývá
v roce 1926 při
srovnání příjmů | |
s výdaji | |
přebytek | |
který kasovní hotovosti rozmnožil, takže z vyrovnání obou rozdílů vyplývá rozmnožení kasovních hotovostí o | |
Konečná pokladní hotovost reelního (působivého) hospodaření koncem roku 1925, vykázaná obnosem | |
zvýšila se tedy na obnos |
se poznamenává:
Vlastní pokladní příjmy na rozpočet obnášely v roce 1926 | |
oproti příjmům v roce 1925 | |
více o |
přes to, že v roce 1926 přebytky největších
státních podniků (železnic, pošty
i báňských a hutnických závodů)
neplynuly tak jako v roce 1925 do rozpočtových příjmů,
nýbrž byly podnikům ponechány na úhradu
investic. Zvýšený příjem pro
státní pokladnu pochází hlavně
z daní a dávek, na kterých bylo oproti roku
1925 v celku zaplaceno v roce 1926 více o 431,280.744 Kč
01 h, a z příjmů všeobecné pokladní
správy, jichž bylo více o 293,902.428 Kč
55 h.
Výdaje pokladní na rozpočet obnášejí v roce 1926 | |
oproti výdajům na rozpočet a výdajům na investice vnitřní státní správy v roce 1925 | |
méně o |
při čemž ještě v platbě
roku 1926 jsou započteny příspěvky
státní správy na podnikové investice
(pošta, železnice, báně a hutě
a státní lázně) v částce
429,515.980 Kč 68 h. Zmenšení výdajů
na stalo hlavně u daní a dávek tím,
že se jejich vratky počínajíc rokem
1926 nevykazují ve výdajích, nýbrž
se odečítají od příjmů,
dále u všeobecné pokladní správy,
ježto se nevyskytly nahodilé výdaje ve značných
částkách.
se poznamenává:
Přebytek z mimoetátního účtování je v roce 1926 | |
V roce 1925 byl přebytek |
Po provedení likvidace Státního obilního
ústavu je třeba v mimoetátním účtování
vyúčtovati ony zálohy, které státní
správa svého času poskytla Státnímu
obilnímu ústavu ze svých pokladních
hotovostí, jejichž doplnění z výtěžků
úvěrních operací třeba nyní
účetně provésti. Toto vyúčtování
jest vykázáno v části tohoto státního
závěrečného účtu na
str. 191 "A. Úvěrní operace" výdaje
odst.
III, pol. č. 2., úhrnným obnosem |
a stejným obnosem na str. 194 "B. Zálohy"
příjmy odst. IV., pol. č. 2.
Po odečtení tohoto obnosu od celkových úhrnů
zbývá na účtu "A. úvěrní
operace":
příjem | |
vydání toliko |
a na účtu "B. Zálohy":
příjem toliko | |
výdaje |
Jednotlivé položky příjmů z výtěž
ku úvěrních operací vykazují,
kolik bylo přijato z úvěrních operací,
kontrahovaných v letech dřívějších
i v roce 1926. Mezi položkami těmi jest v odst. I.
b) č. 1. částečný výtěžek
státní půjčky u italské vlády
na výzbroj a výstroj čsl. vojska v Italii
podle zákona z 19.
prosince 1919, čís. 6 Sb. z. a n. z roku 1920 |
který byl ministerstvem národní obrany převeden
z kontokorentu do mimoetátního účtu
ministerstva financí. Protihodnota bude ve výdajích
zúčtována, až bude provedeno vyúčtování
celého dluhu s italskou vládou. Ve výdajích
"A. úvěrní operace" jsou podrobně
uvedeny částky, jichž na účet
výtěžků úvěrních
operací bylo v roce 1926 použito. Mimo jiné
vykazuje se tu, že
bylo splaceno na státní dluhy z výtěžků úvěrních operací celkem | |
toho na pokladniční poukázky |
Již v účtě za rok 1925 byly výdaje na splácení dluhů, neděly-li se z příjmů rozpočtových, nýbrž z výtěžku úvěrních operací nových (konversí, konsolidací), účtovány mimoetátně.
V účtě záloh "B. Zálohy"
objevují se v přijmu obnosem 188,307.729 Kč
39 h zálohy z dávky z majetku podle zákona
o Národní bance z roku 1925 na splácení
státních pokladničních bonů;
na tyto podle
odst. I. pol. č. 1. výdajů bylo splaceno |
Tu se umořuje státní dluh, proti čemuž
však na druhé straně zůstává
ze záloh obligo státní správy oproti
majetkové dávce.
Výsledky průběžných účinů v roce 1926 vykazují:
Počáteční stav: aktivní saldo
nedoúčtovaných položek
koncem roku 1925 | ||
výdaje roku 1926 | ||
úhrnem | ||
Příjmy roku 1926 | ||
konečný stav: aktivní saldo nedoúčtovaných položek koncem roku 1926 |
| |
Odečte-li se toto saldo ad pokladní hotovosti z reelního hospodaření per | ||
zbývá skutečná pokladní hotovost | ||
Proti skutečné kasovní hotovosti z konce roku 1925 | ||
jeví se úbytek | ||
Tato částka spolu s celým přírůstkem kasovním z reelního hospodářství | ||
úhrnem | ||
je právě vyčerpána převahou výdajů kontokorentních | ||
nad příjmy kontokorentními | ||
čili rozdílem mezi konečným aktivním saldem nedoúčtovaných položek |
| |
a počátečným | ||
Pozoruhodný jest pokles výše cifer obratu kontokorentního o proti r. 1925: v roce 1925 na obou stranách pře s 79 miliard, v roce 1926 pouze 57 miliard. Vysvětluje se to tím, že ještě v roce 1925 bylo v kontokorentních účinech provedeno vyloučení kontokorentních zůstatků státních podniků, takže v roce 1926 v kontokorentních účinech průběžné příjmy a výdaje státních podniků vůbec již se neobjevují.
Zvýšení aktivního sald a nedoúčtovaných
položek z okrouhlých 217 milionů na 544 milionů
vysvětluje se snížením sumy pasivních
nedoplatků průběžných, kdežto
aktivní zůstaly přibližně na
stejné výši. Nejvyšší účetní
kontrolní úřad o vyúčtování
nedoplatků stále usiluje a, jak už v předchozím
účtu podotknuto, při projednávání
připravované osnovy finančního řádu
bude třeba dbáti toho, aby přesným
vymezením pojmu kontokorentního účtování
bylo pro budoucnost užívání této
formy účtování omezeno na případ
nepochybně pouze průběžné povahy
a aby též byla zabezpečena kontrola jednotlivých
účinů.
Finančním zákonem ze dne 15. října
1925, čís. 207 Sb. z. a n. byly na rok 1926 stanoveny
v čl. I.
státní výdaje částkou | |
částka tato byla zákonem ze dne 17. prosince 1926, čís. 240 Sb. z, a n. snížena při kap. 11. - ministerstvo národní obrany o. | |
na | |
V čl. V. finančního zákona byly stanoveny státní příjmy částkou | |
Státní rozpočet předvídal tedy přebytek |
Mimo výdaje padle čl. I. finančního zákona byly jednak čl. IX. téhož finančního zákona, jednak zvláštními zákony v roce 1926 a zákony dřívějšími dále působícími povoleny ještě tyto další výdaje nad rozpočet:
s
I. Zálohy na náklady z převzetí Košicko-Bohumínské železnice do výše | 47,000.000 Kč - h |
a zálohy na provozní a správní náklady místních drah do výše | 56,000.000 Kč - h |
(čl. IX. fin. zák. z 15./10. 1925, čís. 207 Sb. z. a n.).
II. Na podporu stavebního ruchu podle zákona ze dne 7. března 1924, čís. 58 S b, z. a n.:
a) (§ 3.) Na vystavění obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance poměrná částka z celkového obnosu 600 mil.
b) (§ 8.) Na úhradu osobního a věcného nákladu, spojeného s prováděním zákona o stavebním ruchu.
III. Na úhradu nákladů, spojených s provedením zákona ze dne 15. října 1925, čís. 221 Sb. z. a n. o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, a to:
a) poloviny pojistného, připadající na zaměstnavatele (§ 30 zákona),
b) příspěvků Léčebnému fondu na zřizování lázní, odborných léčeben, ozdravoven, útulen a pod. ústavů (§ 37 zákona),
c) záloh na počáteční zařízení a působení Léčebného fondu (§ 9 vládního nařízení č. 145 Sb. z. a n.).
IV. Na úhradu vyššího nákladu, spojeného s provedením zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.
V. Na úhradu potřeby, vzniklé z provedení zákona ze dne 1. července 1926, čís. 159 Sb. z. a n., o převzetí odpočivných a zaopatřovacích požitků v souvislosti s pensijními úmluvami, sjednanými v Římě dne 6. dubna 1922 a ve Vídni dne 30. listopadu 1923:
VI: Na úhradu zápůjček pro úvěrní družstva v Podkarpatské Rusi podle zákona ze dne 1. července 1926, č. 131 Sb. z. a n., nejvýše v úhrnné částce 5,000.000 Kč.
VII. Finanční zákon v čl. XII. zmocňoval
dále státní podniky opatřiti za souhlasu
ministra financí potřebný peníz na
úhradu investic úvěrovými operacemi
až do úhrnné výše 870,990.000 Kč.
Na základě tohoto zmocnění byly však
uzavřeny jen dvě půjčky, a to: 25,000.000
Kč pro čsl. poštu a 9,000.000 Kč pro
státní báňské a hutnické
závody, kdežto o statní investiční
potřeby státních podniků byly uhrazeny
jednak z dosažených přebytků (zisků),
jednak z příspěvků, poskytnutých
z běžných peněžních prostředků
státní správy. Toto o patření
bylo učiněno s ohledem na to, že finanční
správa měla k disposici jednak nové výtěžky
z dodatečných úpisů na staré
státní půjčky (IV. státní,
losová a moučná), jednak vyšší
příjmy rozpočtové a že tedy nebylo
třeba zvyšovati státní dluh dalšími
novými půjčkami. Důsledek tohoto opatření
projevuje se v hospodaření na rozpočet tím
že do příjmů neplynuly z některých
podniků přebytky vůbec, u jiných pak
zmenšené o investice a že arci ve výdajích
vznikly nové nepreliminované náklady na zmíněné
příspěvky. V tomto účtě,
a sice v části 2. "Úhrnný účet
porovnávající atd." se vykazuje:
náležitost státních výdajů | ||
která po odečtení nepreliminovaných výdajů, uhražených z příjmů mimo státní rozpočet úvěrními operacemi, v částce | ||
činí | ||
Proti povolenému rozpočtu | ||
a po srážce snížení rozpočtu min. národní obrany podle zákona čís: 240/19 6 Sb. z. a n. o | ||
jest tudíž výdajová náležitost, která má býti uhrazena z rozpočtových příjmů, vyšší o | ||
1. Zálohy na náklady z převzetí Košicko-Bohumínské železnice a zálohy na provozní a správní náklady místních drah v částce | ||
(čl; IX. finančního zákona pro rok 1926, kap, 14 B., tit. 7., § 18). | ||
2. Vyšší potřeba, spojená s úpravou platů státních zaměstnanců podle zákona čís. 103/1926 a vl. nařízení čís. 113 a 114, resp. zákona čís. 122/1926 Sb. z. a n. v částce | ||
3. Nepreliminované náklady nemocenského pojištění veřejných zaměstnanců podle zákona čí s. 221/1925 Sb. z. a n. v částce | ||
4. Nepreliminovaná potřeba pro zálohy na zvýšené platy učitelské v částce |
(resoluce Národního shromáždění ze dne 15. května 1919 k zákonu čís. 274/1919 -Sb. z. a n.) (kap. 13.; tit. 6., § 1).
5. příspěvky státním podnikům
na investice, které nebyly uhraženy vlastními
přebytky a úvěrními operacemi:
a) čsl. pošta | ||
b) čsl. státní dráhy | ||
c) státní báňské a hutnické závody | ||
d) státní lázně | ||
Přirovná-li se k této potřebě
nad výdaje, stanovené finančním zákonem
svrchu vykázaná vyšší
náležitost výdajová |
jest zřejmo již z toho, že byly poukazy na rozpočtové výdaje vydány v mezích finančního zákona a že také byla snaha vyhověti usnese ní vlády ze dne 12. března 1926 o snížení výdajů státního rozpočtu na rok 1926. Které další nepreliminované výdaje byly provedeny a jak jsou ospravedlněny, zřejmo jest z podrobného výkazu výdajů na rozpočet (odd. 4. tohoto účtu) a příslušných vysvětlivek k odchylkám od rozpočtu (odd. 15.).
Ve výdajích osobních se vykazuje vyšší potřeba v úhrnné částce 875,950.096 Kč 79 h, v které jsou obsaženy nepreliminované náklady, vzniklé provedením zákonů o platové úpravě (čís. 103/1926 Sb. z: a n.) a o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců (čís. 221/1925 Sb. z. a n.), jakož i výplatou záloh na učitelské platy.
K provedení platové úpravy byly v roku 1926
překročeny úvěry, povolené
pro osobní platy, o
celkovou částku | ||
z nichž bylo uhraženo čsl. státními drahami | ||
a čsl. poštou | ||
z provozních příjmů, | ||
zbytek |
jest zúčtován ve výdajích na
rozpočet.
Z provedení zákona o nemocenském pojištění
státních zaměstnanců vznikly nepreliminované
výdaje
na rozpočet v úhrnné částce | |
záloh na učitelské platy bylo vyplaceno v roku 1926 celkem | |
Celkový nepreliminovaný náklad při osobních výdajích činí | |
tedy o |
více než úhrn překročení
úvěrů, preliminovaných na osobní
výdaje. Z toho jest zřejmo, že v roku 1926
bylo také zachováno ustanovení odst. 2. čl.
III. finančního zákona o nepřípustnosti
úhrady potřeb osobních z úvěrů
povolených na potřeby věcné.
Porovnáním náležitosti státních příjmů | |
s příjmy, stanovenými rozpočtem | |
jeví se náležitost příjmová vyšší o |
Tato značně vyšší příjmová
náležitost jest výsledkem hlavně dodatečného
vyměření přímých daní
a daně z obratu za dobu minulou, tudíž ne výsledkem
hospodaření jen tohoto roku. Z celkové náležitosti
přímých daní a daně z obratu
6.276,210.328 Kč 51 h připadá totiž
na předpis pro rok 1926 částka 1.594,206.058
Kč 92 h. Ve shodě s tím objevuje se také
neobyčejný vzrůst nedoplatků příjmových,
které opět z nejvalnější části
plynou z přímých daní a z daně
z obratu, jak jest zřejmo z připojeného přehledu
nedoplatků na str. 7.
Srovnáme-li příznivěji výsledek náležitosti příjmové | |
s nepříznivým výsledkem náležitosti výdajové | |
objeví se oproti rozpočtovému výsledku příznivější rozdíl o |
Kap. 7. - státní dluh - (úspory při splátkách poklad. poukázek; které byly splaceny z výtěžků půjček a pří úrocích ze IV. státní půjčky).
Kap. 18. - ministerstvo zemědělství - (úspory
pří podporách zemědělských).
Kap. 10. - ministerstvo zahraničních věcí (podpory ruským uprchlíkům).
Kap. 11. -ministerstvo národní obrany - (náklady na augmentační potřeby a vyšší potřeba na drahotní přídavky mužstvu, které byly sníženy teprve 1. říjnem 1926 počínaje).
Kap. 13. - ministerstvo školství a národní osvěty - (zálohy zemím na zvýšené učitelské platy).
Kap. 14. B - všeobecná poklad-ní správa - (zálohy na náklady z převzetí Košicko-Bohumínské železnice a zálohy na provozní a správní náklady místních drah, likvidace berních nedodělků a závazky z převzatých záruk).
Kap. 20. - ministerstvo veřejných prací - (stavby státních obytných domů na účet losové půjčky),
Kap. 21. - ministerstvo sociální péče
- (náklady spojené s prováděním
stavebního ruchu a péče o válečné
poškozence).
jen u odvětví, obsahujících stát
ní podniky, jichž přebytky (zisky), preliminované
v rozpočtových příjmech, nebyly odvedeny
do státní pokladny, nýbrž byly spotřebovány
na investice.
Kap. 8. - pensijní a zaopatřovací požitky - (vyšší pensijní příspěvky zaměstnanců ze zvýšené pensijní základny platovou úpravou).
Kap. 13. - ministerstvo školství a národní osvěty - (vyšší příjmy ze školného a z příjmů náboženské matice).
Kap. 11. - ministerstvo financí - (hlavně vyšší příjmy z daní, cel a poplatků).
Kap. 14. B - všeobecná poklad ní správa - (hlavně příjem z prodeje vlastních cenných papírů).
Kap: 21. - ministerstvo sociální péče - (náhrada záloh na stavební příspěvky a na požitky válečným poškozencům).
Náležitost za rok 1926 se neporovnává
s náležitostí za rok 1925, poněvadž
v roce 1926 se vyskytují náklady na investiční
potřeby při jednotlivých resortech, kdežto
v roce 1925 byly tyto náklady soustředěny
v oddílu státní investice.
Nedoplatky státních příjmů činí koncem roku 1926 celkem | |
z nichž připadá částka |
t. j. 95% na nedoplatky daňové a poplatkové.
Z připojeného přehledu je zřejmo,
že konečné nedoplatky na daních a dávkách
stouply oproti roku 1925 celkem o 2.328,636.438 Kč 10 h,
t. j. o více než o polovici dosavadní sumy;
důvod tohoto značného vzestupu spočívá
v tom, že finanční úřady v roce
1926 skoro úplně dokončily opožděné
vyměřování daní za uplynulá
léta, kteréžto značné částky
nebyly poplatníky do konce roku vyrovnány.
Finančním zákonem pro rok 1926 a vlád
ním nařízením ze dne 15. ledna 1926,
čís. 10 Sb. z. a n. byl obdobně jako v předešlých
letech upraven postup pří používání
povolených úvěrů pro výdaje
v případech, kdy povolený úvěr
nestačil na úhradu potřeby, anebo kdy se
objevila nutná potřeba v rozpočtu úvěrem
neopatřená a byla možnost úhrady přesunem
z úvěru určeného k jinému účelu.
Takových přesunů projednal nejvyšší
účetní kontrolní úřad
v roku 1926 celkem 408 v úhrnné částce
342,175.054 Kč 55 h a to, pokud šlo o vyšší
výdaje preliminované, 303 v úhrnné
částce 187,704.239 Kč 40 h a pokud šlo
o výdaje nepreliminované, 105 v úhrnné
částce 154,470.815 Kč 15 h. Oproti roku 1925,
kdy bylo projednáno úvěrových přesunů
636 v úhrnné částce 612,743.276 Kč
84 h, jeví se v tomto směru podstatné zlepšení,
což ukazuje, že se ponenáhlu dospívá
k tomu, aby se skutečná potřeba uhrazovala
v mezích rozpočtu a úchylky, kterých
arci nelze nikdy úplně zameziti, se stávaly
řídkou výminkou. Pro rok 1927 lze v tomto
směru očekávati další zmenšení
přesunů vzhledem k ustanovení finančního
zákona, že přesun lze použiti úvěru
jen v rámci kapitoly.
Pasiva státní na rozpočet (část
6, závěrečného účtu)
činí
koncem roku 1926 celkem | |
tedy oproti obnosu | |
vykázanému v roce minulém, o |
více, a to hlavně v důsledku dluhu ze zálohy
poskytnuté z dávky z majetku na proplacení
státních pokladničních bonů.
příjem z těchto záloh jest vykázán
v účtu mimo rozpočet (str. 194), rovněž
tam se vykazuje výdaj z nich na splácení
státních pokladničních bonů.
Ježto však zálohy spláceny budou z rozpočtových
prostředků, je třeba je míti v evidenci
mezi pasivy na rozpočet. Jinak týkají se
tyto závazky státní hlavně stavebního
příspěvku za ubytování vysoké
školy zemědělské v Brně příspěvků
na stavbu nestátních silnic a mostů, anuitních
splátek na státní novostavby, úmoru
a zúrokování závazků převzatých
při sestátnění místních
drah a Vinohradské nemocnice, konečně pak
pasiv bývalého Státního obilního
ústavu a bývalého státního
ústavu pro tuky, oleje a mléko, (vládní
nařízení čís. 258/1924 a 268/1925
Sb. z. a n.).
Aktiva na rozpočet (viz část 8. závěrečného účtu) činí koncem roku 1926 celkem | |
tedy oproti obnosu per | |
koncem roku minulého vykázanému, o |
více.
Zvýšení pohledávek nastalo zvláště:
u kap. 11.: "Ministerstvo národní obrany"
z | |
na |
(hlavně pohledávkami z hospodař. býv. Rakouska).
u kap. 13.: "Ministerstvo školství a národní
osvěty"
z | |
na |
(hlavně běžnými zálohami na zvýšené platy učitelské).
u kap. 14. B a 14 C: "Všeobecná pokladní
správa"
z | |
na |
(novými zálohami na provozní schodky Košicko-Bohumínské železnice a místních drah - čl. IX. finančního zákona pro rok 1926 - zálohou pro likvidaci nákupního a prodejního družstva čsl. přádelen bavlny, pohledávkami ze vkladů ku podpoře a sanaci peněžních ústavů).
u kap. 15.: "Ministerstvo obchodu, průmyslu a živností"
z | |
na |
(zápůjčkami "Asdus" americko-slovenské dřevozpracující spol. v Novém Městě nad Váhem a klubu čsl. turistů v Praze).
u kap.20.: "Ministerstvo veřejných prací"
z | |
na |
(především pohledávky per 25,600.000 Kč u "ústředních elektráren" v Praze z aktiv investičních, mimo to hlavně novými elektrárenskými podíly a půjčkami, jakož i četnějšími konkurenčními příspěvky na stavby vodní).
a u kap. 21.: "Ministerstvo sociální péče"
z | |
na |
(zápůjčkami Ústřední
sociální pojišťovně a Léčebnému
fondu veřejných zaměstnanců a stavebními
zápůjčkami).
Naproti tomu snížila se aktiva hlavně u kap. 14. "Ministerstvo financí" (běžný úbytek na popl. ekvivalentu) a u kap. 22. "Ministerstvo pro zásobování lidu" (přibyla sice aktiva, státního ústavu pro tuky, oleje a mléko, za to však zaplacením a odpisem snížena byla aktiva býv. státního obilního ústavu).
Jinak skládají se aktiva v podrobném výkaze uvedená - podobně jako v letech předešlých - hlavně z příspěvků zájemníků na veřejné stavby a z pohledávek ze záloh a půjček poskytnutých různých korporacím a jednotlivcům z důvodů hospodářských a sociálních.
Z pohledávek účinů mimo rozpočet
odpadla pohledávka ze záloh státnímu
obilnímu ústavu, položka 4. aktiv, str. 232
státního závěrečného
účtu za rok 1925, poněvadž po likvidaci
státního obilního ústavu vyúčtování
bylo provedeno. Pohledávky státního obilního
ústavu, které stát převzal na srážku
se své pohledávky k dalšímu vymáhání
byly již ve státním závěrečném
účtu za rok 1925 vykázány v aktivech
na rozpočet dílem pří kap. 14. (pokladní
správa), dílem při kap. 22. (ministerstvo
zásobování) a vykazují se zbytky koncem
raku 1926 stávající v tomto účtě
při těchže odvětvích rozpočtu,
a to proto, že příjem z nich po delší
dobu bude plynouti do účinů na rozpočet.
V roce 1926 státního dluhu přibylo efektivně:
1. Další emisí dluhopisů IV. státní půjčky s výměnou dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček stejnými polovinami úhrnem za | ||
2. další emisí dluhopisů t. zv. moučné dávky, a to za hotové |
| |
a za předválečné dluhopisy | ||
3. dalším prodejem státních stavebních losů | ||
4. prozatímními listy za předválečné renty podle mírových smluv |
| |
5. emisí 6% umořitelné státní půjčky t. zv. půjčky konsolidační | ||
6. úpravou a částečným vyúčtováním zahraničních dluhů z doby válečné či z poměrů poválečných vzniklých - anglický úvěr | ||
7. částečně vyúčtovanou italskou půjčkou | ||
8. dalším prodejem dluhopisů 4% slosovatelné státní půjčky z r. 1925 | ||
9. neemisní zápůjčkou u Zemské banky na investice pro státní báňské a hutnické závody | ||
10. neemisní zápůjčkou u Všeobecného pensijního ústavu na investice pro čsl. poštu | ||
úhrnem přibylo státního dluhu |
Naproti tomu státního dluhu ubylo :
1. vnitřního - dlouhodobého splacením a splatností (premiová půjčka, stavební losová půjčka, 6% slosovatelná z roku 1923 | ||
2. vnitřního-krátkodobého splátkou | ||
a) z rozpočtových prostředků kap. 7. (pokladniční poukázky, neemisní zápůjčka u Zemské banky) | ||
b) z výtěžku půjček (půjčka valutová, pokladniční poukázky, směnečná zápůjčka Zemské banky) | ||
c) ze záloh z dávky z majetku na pokl. bony | ||
3. zahraničního - dlouhodobého splátkou z rozpočtových prostředků kap. 7. (71/2% zajištěná zahraniční půjčka z roku 1925, anglický úvěr na repatriaci vojsk) | ||
úpravou splátek podle výše a kursu při vyúčtování | ||
4. zahraničního - krátkodobého splátkou (anglický úvěr na nákup potravin) | ||
úpravou při vyúčtování | ||
5. investičního - dlouhodobého z rozpočtových prostředků kap. 7. (8% investiční zahraniční; priority Ústecko-Teplické dráhy, ne- , emisní půjčka u Úrazové pojišťovny, 4% priority Buštěhradské železnice, 4% slosovatelná půjčka za výměnu akcií Košicko-Bohumínské dráhy, zápůjčka u Zemské banky na úpravu Strahovských lomů) | ||
splatností a úpravou (8% investiční zahraniční půjčka) | ||
vrácením slosovaných obligací (na výkup Košicko-Bohumínské dráhy) | ||
6. investičního - krátkodobého splátkou z prostředků mimoetátních (směnečná dolarová půjčka) |
| |
úhrnem ubylo | ||
Vzrůst státního dluhu o | ||
srovnán s úbytkem | ||
vykazuje zvýšení státního dluhu o | ||
Počáteční dluh vykázaný ku konci raku 1925 obnosem | ||
vzrostl tedy koncem roku 1926 na |
Ciferní podrobnosti o pohybu státního dluhu
lze seznati z výkazu část 7., str. 169 a
násl. tohoto závěrečného účtu.
Z tohoto výkazu jest patrno, že zvýšení
státního dluhu v roce 1926 z. převážné
části bylo způsobeno dalšími
emisemi dluhopisů takových půjček,
které zcela nebo z části znamenají
převzetí dluhů válečných
podle starších zákonných zmocnění
a dluhů předválečných ku provedení
příslušných ustanovení mírových
smluv St. Germainské a Trianonské; témuž
účelu sloužila částečně
i nová půjčka, konsolidační
z roku 1926.
O hospodářských výsledcích státních podniků připojeny jsou státnímu závěrečnému účtu jako v roce minulém jen účty provozní (ztráty a zisku). Účty rozvážné se nepřipojují, poněvadž překážky, pro které nemohly býti dosud pře,sně stanoveny hodnoty majetkových součástí převzatých od Rakouska-Uherska, nebyly ještě odstraněny.
Státní závěrečný účet obsahuje ještě tyto další části :
Úhrnný účet v cenných papírech, který obsahuje příjem a výdaj cenných papírů, rozčleněný jednak podle účinů na rozpočet a účinů mimo rozpočet, jednak podle jednotlivých ministerstev.
Vyrovnávací účet (saldo) veškerých státních příjmů a výdajů, který vykazuje podle jednotlivých druhů pokladen veškerý peněžní obrat v hotovosti, a to jak účinů na výši státního jmění působivých (reelních), tak i účinů průběžných. Tento účet, v němž úhrn příjmů po připočtení počáteční pokladní hotovosti se rovná úhrnu výdajů, po připočtení konečné pokladní hotovosti, jest zkouška číselné správnosti celého státního závěrečného účtu.
Nedoúčtované položky: číselný výkaz, rozčleněný podle druhů pokladen a obsahující částky hotovostí a cenných papírů z průběžného účtování, které počátkem a koncern správního roku nebyly vzájemně vyrovnány.
Pokladní hotovosti a zásoby cenných papírů: seznam vykazující zůstatky hotovostí a cenných papírů ve státních pokladnách ke dni 1. ledna a 31. prosince 1926. Celkový výsledek těchto skutečných pokladních zůstatků jest připočtením aktivních a odečtením pasivních nedoúčtovaných položek upraven na pokladní hotovost, vyplývající z působivého hospodaření státního na rozpočet a mimo rozpočet.
Státní podniky: v této části se vykazují hospodářské výsledky jednotlivých státních podniků zřetelem k ustanovení vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. z. a n. ve formě účtů ztráty a zisku, jak to jest obvyklé při hospodářství obchodním; náklady a těžby se nevykazuj i podle jednotlivých účtů detailních, nýbrž jen po dle celkových účtovacích odvětví, obdobně jako se neuvádějí v hospodaření na rozpočet výsledky jednotlivých položek podrobného rozpočtu, dále se vykazují v této části náklady vynaložené na podnikové investice.
s
Jako samostatné účty, jež se mají
podle níže citovaných zákonů
předkládati každého roku Národnímu
shromáždění ke schválení,
jsou tomuto státnímu závěrečnému
účtu připojeny: Účet státního
melioračního fondu (zák. ze dne 19. prosince
1919, čís. 21 Sb. z. a n. z r. 1920), účty
státního bytového fondu (zákony ze
dne 22. prosince 1910, čís. 242 ř. z., a
ze dne 20. února 1919, čís. 98 Sb. z. a n.)
a účty dávky z majetku a přírůstku
na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, čís.
309 Sb. z. a n.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny
N. S. navrhuje toto usnesení:
Poslanecká sněmovna N. S. schvaluje státní
závěrečný účet republiky
Československé za rok 1926, jakož i účty
státního melioračního fondu, státního
bytového fondu a dávky z majetku a z přírůstku
na majetku.