Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1928.

II. volební období. 5. zasedání.

1423.

Naléhavá interpelace

poslanců Fr. Zeminové, I. Bergmanna, E. Špatného a druhů

vládě republiky Československé

o neustálém zvyšování cen cukru kartelem cukrovarnickým a úplné netečnosti

vlády k libovůli kartelů a k bursovní spekulací.

Od doby nastolení měšťanské klerikálně-agrární vlády nastal rapidní vzrůst drahoty, zejména u nezbytných denních potřeb obyvatelstva.

Platová úprava státních zaměstnanců přinesla většině nepatrné nebo žádné zvýšení platů, dělnictvo a soukromí zaměstnanci celé dva roky zápasí s bídou, kde kartely rostou jako houby po dešti a bursy, zejména plodinové, provádějí spekulaci přímo divokou, zejména při žitě, luštěninách, mouce, tucích a. j.

Také cukr byl v necelých 2 letech měšťansko-klerikální vlády a koalice zvýšen o celou 1 Kč na 1 kg a jako na posměch všem stížnostem pracujících vrstev stoupla cena žita i cukru na novo a to vysoko nad světovou úroveň.

Národně socialistický poslanecký klub, zastupující zájmy širokých vrstev národa, již po dva roky domáhá se, aby vydán byl řádný kartelový zákon, který by státní správě umožnil kontrolu velkokapitalistického jednání kartelového a libovolného zdražování denních potřeb obyvatelstva.

Bursy a kartely za nynější sociálně-reakční vlády ovládly samy hospodářský život a to nejen na úkor 9 milionů konsumentů, ale i na ubití malé a střední výroby. Agrární cla nepomohla ani státu, ani malým zemědělcům. Clo na žito obnáší 38 Kč za 1 q, ceny na bursách vyhnaly se však o 100 Kč výše, ale až nyní, po novém roce, když domkáři a chalupníci sami musí žito a mouku kupovati. Stejná komedie odehrává se s cenami cukru. Za ministra zásobování dra Frankeho, nár. soc., ve výrobní kampani 1923/1925, tedy po 3 roky, ač byla řepa dražší než v r. 1926 atd., stál cukr nejvýše 5,10 až 5,20 Kč za 1 kg v detailu. Po jeho odchodu, za nynější klerikálně-měšťanské vlády zdražil se cukr již po třikrát. Na podzim 1926 měšťanská vláda svolila ke zdražení cukru, omlouvajíc se tím, že byla menší sklizeň řepy. Na podzim 1927 dovoluje vláda zvýšiti ceny cukru zase proto, že byla větší sklizeň řepy. Slavná vláda i kartely dělají si tedy z obyvatelstva dobrý den. Zde nový doklad dvojí obchodní a politické morálky.

Cukrovarnický kartel po několik roků, zejména za ministra dra Frankeho dovolával se svolení ke zvýšení cen cukru, vzhledem k vyšší m světovým cenám. Marně, zvýšení nepovoleno, protože kalkulace domácí výroby neopravňovala k zdražení cukru. Nyní zase, když ceny na světovém trhu klesly a náš cukr je nejlacinější v cizině a nejdražší u nás, odůvodňuje kartel nové zvýšení vysokými výrobními náklady a dopravným.

Neoprávněně Dělnictvu se na mzdách nepřidalo. Daně se buď snížily nebo i odepsaly (Louny na 7 milionů odepsaných daní ve Valterově cukrovaru v době, když dával 20 milionů do investic), Stát poskytuje dopravní výhody. Úvěr je značně levnější. Cena řepy proti roku 1923-25 klesla. Tak čím slavný kartel oprávní zdražování?

Také dopravné není oprávněn kartel zvyšovati. Vždyť po 8 let ne znal těchto dopravních diferencí a měl je zaúčtovány jíž v ceně, když byl cukr i lacinější. Nyní se 3/4 obyvatel pod formou úpravy dopravného zvyšuje cena cukru až o nových 20 h na 1 kg, ač v pohraničí i na Slovensku sníží kartel cenu toliko o 3 až 5 hal., ale to ještě není zaručeno. Tato ťúprava dopravnéhoŤ vynese kartelu jistě nejméně 50 milionů Kč jen do nové kampaně. Mají cukrovary a rafinerie špatné zisky? Nikoliv. Skupina Schöllerových cukrovarů vyplácela:

v kampani
1919/20
dividendu
15%
ť
1920/21
ť
21%
ť
1921/22
ť
21%
ť
1922/23
ť
21%
ť
1923/24
ť
24%
ť
1924/25
ť
24%
ť
1925/26
ť
24%
ť
1926/27
dosud nevyúčtováno.

Česká společnost pro průmysl cukerní vyplácela:

V roce
1919/20
dividendu
30%
ť
1920/21
ť
55%
ť
1921/22
ť
60%
ť
1922/23
ť
30%
ť
1923/24
ť
25%
ť
1924/25
ť
25%
ť
1925/26
ť
17 1/2%
ť
1926/27
dosud nevyúčtováno.

To jsou přímo občanstvo provokující čísla o prodělcích cukrovarnického kartelu, o kterých se stále básní.

Také výmluvy kartelu, že malá sklizeň řepy může býti příčinou zvýšení výrobních nákladů a tím i dražšího cukru, jest neoprávněná, jak jest vidno z těchto tabulek:

V r.
1920/21
obnášela
výroba
7,229.949 q
ť
1921/22
ť
ť
6,629.334 q
ť
1922/23
ť
ť
7,360.345 q
ť
1923/24
ť
ť
10,111.273 q
ť
1924/25
ť
ť
14,283.717 q
ť
1925/26
ť
ť
14,490.000 q
ť
1926/27
ť
ť
11,300.000 q
ť
1927/28
odhaduje se výroba ne jméně na 13-14 milionů q, byly by dle toho tedy výrobní náklady nižší a cena cukru měla by se snížiti. Pánové naopak cenu cukru znovu zvyšují.

Obilní spekulanti vydělali na žitu, ječmenu, luštěninách a tak dále v posledních dvou letech miliardy. Sta tisíce baráčníků a chalupníků vydělá sotva na boty, šaty a daně. Jím agrární cla zisku nepřinesla. Za to několik set pánů bursiánů bez práce, risika a zodpovědnosti obratem ruky vydělává miliony. Žito po žních 1927, když prodávají malí a střední zemědělci, stálo 195-200 Kč q. Nyní ho bursa vyhnala o 50 Kč nahoru, aby skupovatelé zásob bez práce vydělali sta miliony. Také cukrovarníci, vzhledem ke zdražení cukru v roce 1926 vydělali veliké peníze, ale mnohým nebyl tento zisk požehnán. Mají-li miliony, dychtí po sta milionech.

Mnohým cukerním spekulantům a kartelářům nestačila spekulace domácí, proto se vrhli na spekulací burs zahraničních. A výsledek? Jeden ze známých vůdců cukrovarníků naráz prodělal 30 milionů Kč, druhý docela 70 milionů Kč. a tak to šlo napořád. Páni cukrovarníci počítají, že co prodělali na cukerních spekulacích za hranicemi, musí jim zaplatiti obyvatelstvo naší republiky v nově zvýšených cenách cukru A k tomu měšťanská vláda mlčí, jakoby to nebyl hotový zločin na hospodářském prospěchu republiky.

Dá si obyvatelstvo toto jednání bursiánů a kartelářů líbiti? Což nedonutí parlament vládu, a by do těchto desolátních poměrů zasáhla? Budou strany; lidová, agrární a živnostenská podporovati a protěžovati dále bursy a kartely, i když tyto ochuzují obyvatelstvo jak venkovské, tak městské? Což se stane náš národ a stát hříčkou v rukou mezinárodně-kapitalistických spekulantů a kartelářů?

Těžká hospodářská situace 70% obyvatelstva nutí náš poslanecký klub, aby znovu naléhavě tázal se vlády:

1.) Je vláda ochotna bezodkladně podati návrh zákona o kartelech a dozoru na bursy?

2.) Vezme vláda, jako representant měšťanské majority, zřetel také k iniciativnímu návrhu nár. soc. poslanců o kartelech?

3.) Přistoupí vláda konečně ke zřízení komor spotřebitelů a komor práce, jako nezbytných poraden v hospodářských otázkách?

4.) Suspenduje vláda, vzhledem k nebývalé drahotě, zejména žita a chleba, clo na tyto produkty aspoň na půl roku do nových žní podle zákona o zemědělských clech čís. 109 Sb. z.. a n. čl. V.?

5.) Je vláda ochotna zříditi na bursách dozorčí úřad, sestávající z 5 komisařů, zastupujících ministerstvo pro zásobování lidu, obchodu, zemědělství, a dvou zástupců konsumentských družstev?

6.) Je vláda ochotna sděliti parlamentu, jaké bonifikace poskytoval stát cukrovarníkům v oboru dopravním, daňovém, celním a vývozním?

7.) Sdělí vláda parlamentu hořké tajemství, oč je náš cukr lacinější v Rakousku, Anglii, Německu, Francií atd.?

8.) Předloží vláda zvláštní osnovu zákona, kterou by se snižovalo nesmyslně vysoké clo na cukr, jakož i upravila nově cla na obílí, mouku, tuky a luštěniny, abychom se tak dostali k světové cenové úrovni?

9.) Je ochoten pan ministr financí snížiti neobyčejně vysoké daně cukerní (nyní daň 2,09 Kč na 1 kg cukru) a převaliti daně ty aspoň částečně na bursovní a kartelářské spekulanty?

10.) Dostane se poslaneckému klubu našemu a poslanecké sněmovně jednou podrobné odpovědí na tyto naše dotazy a to od příslušných ministrů financí, železnic, obchodu, zásobování a spravedlnosti?

Poslanecký klub nár. soc. strany očekává, že se tato naléhavá interpelace zodpoví v nejbližší době a ne zase za půl roku, tak jak to v poslední době slavná vláda si vzala do zvyku.

Žádáme, aby se rozprava o odpovědi vlády na tuto naléhavou interpelací zahájila ihned.

V Praze, dne 17. ledna 1928.

Zeminová, Bergmann, Špatný, David, Knejzlík, Mikuláš, Procházka, dr Uhlíř, Prášek, Moudrý, Sladký, inž, Záhorský, Chvojka, Lanc, Pechmanová, Červinka, Buříval, Netolický, Riedl, Hrušovský, Langr.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP