II. volební období. | 5. zasedání. |
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Ustanovení třetího odstavce § 2 a prvního
odstavce § 5 zák. č. 194/1920 Sb. z. a n.,
pokud omezují vojenské zaopatřovací
požitky na nejvyšší výměru
VI. hod. třídy, se zrušují.
(1) Osobám, kterým byly zaopatřovací požitky přiznány dosud s omezením podle ustanovení uvedených v předchozím paragrafu, budou tyto požitky vyměřeny znovu bez tohoto omezení. Pokud se na tyto osoby vztahuje úprava zaopatřovacích požitků podle zákona č. 288/1924 Sb. z. a n., zůstávají jí účastny i nadále, s tím však rozdílem, že omezení výměry na nejvyšší platový stupeň VI. hodnostní třídy se zrušuje. Při tom je za služné I. hodnostní třídy považovati služné II. hodnostní třídy, 2. platové stupnice.
(2) Ustanovení zákona č. 288/1924 Sb. z. a n., pokud jsou s tím v odporu, se zrušují.
(3) Nárok na takto nově vyměřené
zaopatřovací požitky se počíná
dnem účinnosti zákona.
(1) Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1928.
(2) Provede jej ministr národní obrany a ministr
vnitra v dohodě s ministrem financí.
Rozpočtový výbor Národního shromáždění projednávaje státní rozpočet republiky československé pro rok 1919, usnesl se na resoluci, otištěné ve zprávě rozpočtového výboru ze dne 21. června 1919 (tisk 1218) bod XI, 3. odstavec, tohoto znění:
"Vláda, resp. ministerstvo národní obrany se žádá, aby vzhledem k velkému zatížení pensemi vojenskými, které státnímu rozpočtu prostým přijímáním bývalých rakousko-uherských a rakouských důstojníků do občanství naši republiky vzniká, užila přísného šetření a přísných pravidel pro uznávání státních příslušností těchto lidí, aby podala, bude-li potřeba, návrh zákona, změňujícího nárok bývalých důstojníků rakousko-uherské a rakouské neb uherské armády, aby z požitků pensijních vyloučeni byli zvláště ti, kteří se na našem národě těžce prohřešili a aby pensijní nárok vysokých šarží byl určen níže, resp. jen minimálně."
Resoluce tato byla v 60. schůzi Národního shromáždění dne 26. června (viz těsnopiseckou zprávu stránku 1777) schválena. V důsledku tohoto usnesení Národního shromáždění byla pojato též do vládní předlohy zákona o úpravě přejímání vojenských gážistů bývalé rakousko-uherské, rakouské a uherské branné moci do branné moci republiky Československé a jímž se upravují zaopatřovací nároky bývalých vojenských gážistů, kteří se na československém národě provinili, v § 2, třetím odst. a § 5 prvním odst., ustanovení o redukci vojenských zaopatřovacích požitků na požitky VI. třídy hodnostní. Při tom vycházelo ministerstva národní obrany z toho předpokladu, že obdobné ustanovení bude přijato též pro poživatele občanských zaopatřovacích požitků.
Že jest zapotřebí, aby komplex otázek řešených zákonem ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., vymezen byl souběžně jak u civilních zaměstnanců, tak i u zaměstnanců vojenských vyplývá i z připomínek pana presidenta republiky ze dne 16. února 1920, jimiž vrátil zákon, o jehož novelování se jedná, k novému projednání.
Obdobná úprava u civilních státních zaměstnanců však provedena nebyla. Nebyla obzvláště též zavedena redukce zaopatřovacích požitků civilních pensistů na výši VI. třídy hodnostní.
Jest pochopitelno, že percipienti vojenských požitků zaopatřovacích cítí se ustanovením zákona; z 19. března 1920, č. 1.94 Sb. z. a n., o redukci vojenských zaopatřovacích požitků proti percipientům občanských požitků zaopatřovacích zkráceni a že snaží se docíliti v to m směru postaven na roveň civilním státním zaměstnancům. Mnohými podáními a osobními intervencemi obracejí se nepřetržitě jak na Národní shromáždění, tak i na nejvyšší úřady státní, domáhajíce se toho, aby ustanovení shora uvedeného zákona o redukci zaopatřovacích požitků bylo zrušeno.
O jedné takové petici bývalých rakouskouherských, rakouských a uherských generálů československé státní příslušnosti pojednával též branný výbor sněmovny poslanecké, který usnesl se ve svojí schůzi dne 25. listopadu 1920 a tom, že má býti ustanovení § 2 a 5 zákona ze dne 19, března 1920 o redukci vojenských zaopatřovacích požitků zrušena.
Ministerstvo národní obrany uznávajíc, že zmíněným ustanovením o redukcích vojenských zaopatřovacích požitků byla zavedena nesrovnalost v poměru k poživatelům občanských požitků zaopatřovacích na úkor poživatelů vojenských pensí, jakož i přihlížejíc k naznačenému usnesení branného výboru sněmovny poslanecké podalo ještě v roce 1920 vládě osnovu zákona, kterým vylíčené omezení výměry pensí mělo býti zrušeno. Osnova ta byla pak vládou předloženy dne 2. prosince 1920 Národnímu shromáždění, a to poslanecké sněmovně (tisk č. 1202 z r. 1920). Osnova však prvým voleným Národním shromážděním vyřízena nebyla.
Důvody, pro které vláda předložila zmíněnou osnovu v roce 1920, trvají v neztenčené míře i nyní. Naopak potřeba napraviti nesrovnalost vůči obdobným civilním státním zaměstnancům-pensistům, o niž tu vlastně jenom jde, se stává ještě naléhavější v přítomné době, kdy se všeobecně uznává nutnost zlepšení hmotné situace t. zv. staropensistů vůbec třeba jim jejich pense byla kdysi vyměřena podle nezkrácené pensijní základny, odpovídající jejich hodnosti v době přeložení do výslužby.
Pro to obnovuje vláda svůj návrh z r. 1920. Vzhledem k časovému období, které zatím uběhlo, předkládá jej v přiloženém pozměněném znění.
Vzhledem k § 76 zák. č. 153/1923 Sb. z. a n. vztahuje se účinnost nového návrhu i na gážisty z řad četnictva.
Počet osob, které budou míti účast na této úpravě zaopatřovacích požitků, jakož i míra zvýšení těchto požitků pro jednotlivé hodnostní třídy i v celku, jsou zřejmy z připojeného přehledu.
Za základ výpočtů jsou v něm vzaty sazby základních zaopatřovacích požitků ve vlastním slova smyslu, t. j. výslužného a vdovské pense, tedy bez jed notného drahotního přídavku přídavku na děti.
Jednotný drahotní přídavek dosavade pobíraný se zvýšením základních zaopatřovacích požitků sníží. Přídavky na děti se nezmění.
Sirotci po bývalých vojenských gážistech V. a vyšší hodnostní třídy, jichž jest 8, v přehledu uvedeni nejsou, poněvadž příspěvek na vychování stoupne jen u některých z nich, a v celku půjde o částku nepatrnou.
Úhrada nákladu na zvýšené zaopatřovací požitky, bude-li zvýšení omezeno na zpětnou dobu nejvýše od 1./1. 1927, bude zajištěna v dosavadním rozpočtu. Při tom je míti na paměti, že celková částka 1,817.949 Kč na vojenské gážisty by se snížila o to, oč klesne jednotný drahotní přídavek, což bude činiti asi 320.000 Kč.
Pro gážisty z četnictva a pozůstalé po nich má navrhovaný zákon, jak viděti z "Přehledu" význam nepatrný.
K jednotlivým ustanovením se uvádí:
K § 1.
Ze zákona č. 194/20 odpadnou z § 2, odst. slova:
"avšak nejvýše výměrou požitků
zaopatřovacích VI. hodn. třídy",
z § 5, odst. 1. pak slova: "nejvýše však
ve výši VI. třídy hodnostní".
K § 2.
§ 2 vyslovuje vlastní úpravu, která je cílem osnovy.
Požitkové normy, kterých se dovolává zákon č. 394/22; neznají u vojenských gážistů I. hodnostní třídy. Proto bylo třeba výslovného ustanovení, jaké požitky zde budou základem pro výměru pense. Vzhledem k tomu, že poslední platová stupnice dřívějších hodnostních tříd odpovídala vždy prvé platové stupnici hodnostní třídy nejblíže vyšší, stanoveno jako základ pro výměru zaopatřovacích požitků gážisty I, hodnostní třídy služné II. hodnostní třídy, 2. platové stupnice.
K větě 2. odstavce 1. § 2 třeba poznamenati, že není jejím úmyslem ustáliti na trvalo nebo bez omezení zaopatřovací požitky, které byly podle 2. věty § 28 zák. č. 288/24 přiznány gážistům v cizině s omezením nebo dočasně. Otázka požívání zaopatřovacích požitků v cizině je povahy všeobecné a nemá býti tímto návrhem řešena.
Ustanovení zákona č. 288/24 Sb. z. a m., kterých se dotýká tato osnova, jsou §§ 3 a 16.
Pokud snad některému gážistovi byly sníženy požitky podle u stanovení zákona č. 286/24 Sb. z. a n. o kumulaci požitků, bude snížení revidováno za dobu, od kdy osnova nabude jako záklon účinnosti.
Ustanovení odstavce; předpokládá,
že účinnost zákona nastane prvým
dnem měsíce. Jinak by vzhledem k ustanovení
a nedělitelnosti měsíčních
částek zaopatřovacích vojenských
požitků musil býti počátek nároku
odsunut na prvý den měsíce následujícího
po té, co zákon nabude účinnosti.
K § 3.
7 rozpočtových důvodů, pro nedostatek úhrady, nemůže býti zákonu přiznána zpětná účinnost za dobu delší než od 1. ledna 1928.
Vzhledem k tomu, že návrh se vztahuje i na býv. četnické gážisty, je provedením zákona pověřen i ministr vnitra.
Po stránce formální projevuje vláda
přání, aby osnova zákona byla přikázána
v obou sněmovnách Národního shromáždění
výboru brannému a rozpočtovému
ku podání zprávy ve lhůtě
co nejkratší.
a) Generálové:
| 24,210,- | 55.008,- | 55.008,- | ||||||
24.210,- | 48.000,- | 48.000,- | |||||||
314.780,- | 38.208,- | 229.248,- | |||||||
41.880,- | 293.160,- | ||||||||
1,162.080,- | 34.536,- | 518.040,- | |||||||
38.208,- | 1,260.864,- | ||||||||
2,663.100,- | 24.210,- | 605.250,- | |||||||
28.404,- | 2,414.340,- | ||||||||
úhrnem... | 4,188.330,- | 5,423.910,- | |||||||
vyšší náklad činí tedy Kč | 1,235.580,- |
b) Vdovy:
| 229.995,- | 19.104,- | 229.248,- | ||||
20.940,- | 146.580,- | ||||||
508.410,- | 17.268,- | 276.288,- | |||||
19.104,- | 496.704,- | ||||||
1,476.810,- | 12.105,- | 484.200,- | |||||
14.202,- | 1,164.564,- | ||||||
úhrnem... | 2,215.215,- | 2,797.564,- | |||||
vyšší náklad činí tedy Kč: | 582.369,- | ||||||
Úhrnný vyšší náklad činí pak Kč: | 1,817.949,- |
1. 1 generál V. hod. tř., plat. stup. 2.,
dosavadní požitky | 26.130,- Kč |
nové (podle zamýšlené úpravy) | 28.404,- Kč |
vyšší náklad činí | 2.274,- Kč |
2. 1 vdova, IV. hod. tř., plat. stupeň 1.,
dosavadní požitky | 14.025,- Kč |
nové (podle zamýšlené úpravy) | 18.708,- Kč |
vyšší náklad činí | 4.683,- Kč. |
úhrnný vyšší náklad ad II, činí | 6.957,- Kč. |