II. volební období. | 5. zasedání. |
Národní shromáždění republiky
československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Státním úředníkům, soudcům, státním učitelům a profesorům, státním zaměstnancům náležejícím do kategorie zřízenců (podúředníkům a zřízencům), příslušníkům četnictva, vojenským stážistům ve výslužbě, kteří nebylí účastni propočítání služební doby podle zákonů ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n. nebo ze dne 13. července 1922, č. 231 Sb. z. a n., nebo ze dne 4. července 1923, č. 152 Sb. z. a n., pokud se týče předpisů vydaných na základě některého z těchto zákonů, a pozůstalým po uvedených osobách zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě příslušejí roční příplatky k řádným odpočivným (zaopatřovacím) požitkům, jestliže na, ně nabyli nároku na základě služebních požadavků upravených podle zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., nebo, jestliže nabyli nároku na úpravu svých odpočivných neb zaopatřovacích požitků na základě uvedených požitků služebních podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 nebo č. 288 Sb. z. a n.
(2) Z nároku na tento příplatek vyloučeni jsou však ti, jichž odpočivné (zaopatřovací) požitky jsou již nyní vyměřeny z pensijní základny určené podle nejvyššího služného dosažitelného v příslušné zaměstnanecké kategorii postupem do vyšších požitků podle postupových lhůt stanovených zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., pokud se týče zákonem ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n., nebo č. 195 Sb. z. a n., nebo podle služného vyššího, dále osoby a pozůstalí po osobách, které nebyly účastny propočítání služební doby podle zákonů a předpisů uvedených v odstavci 1. proto, že k novému nebo opětnému přijetí do služby došlo až po 8. červnu 1922.
(3) Pro určení příplatku zvýší se pensijní základna rozhodná pro výměru nynějších odpočivných (zaopatřovacích) požitků o 20%. Ze zvýšené pensijní základny vypočte se odpočivný (zaopatřovací) požitek dosavadní procentní sazbou a podle předpisů, které platí pro výměru těchto požitků. Rozdíl mezi takto vypočteným odpočivným (zaopatřovacím) požitkem a dosavadním řádným výslužným (vdovskou pensí, příspěvkem na výchovu, sirotčí pensí) tvoří příplatek. Avšak dosavadní celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky (řádné výslužné, vdovská pense, příspěvek na výchovu, sirotčí pense, včetně jakýchkoliv přídavků a všech požitků drahotních) s příplatkem dohromady nesmějí převýšiti částku, kterou by činily celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky, odpovídající nejvyššímu služnému dosažitelnému postupem do vyšších požitků podle ustanovení odstavce 2.
(4) Jako vojenští gážisté ve výslužbě posuzují se i ti, jimž bylo po složení nebo odnětí hodnosti povoleno požívati nadále výslužného (§ 1 zákona ze dne 27. ledna 1921, č. 48 Sb. 'z a n., § 23, odst. 2., lit. c) a § 33, odst. 2. zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb. z. a n.), dále váleční pensisté (k § 98, odst. 4. vládního nařízení ze dne 6. října.923, č. 186 Sb. z. a n.), invalidní legionáři z řad mužstva (§ 81 zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb. z. a n.), poddůstojníci z povolání (§ 13 zákona č. 288/ 1924 Sb. z. a n.). Pozůstalí po uvedených osobách posuzují se jako pozůstalí po gážistech.
(5) Stejné roční příplatky
k řádným zaopatřovacím požitkům
poskytnou se též osobám uvedeny'm v §
10 a § 11, odst. 2. zákona č. 288; 1924 Sb.
z. a n. a pozůstalým po nich.
(1) Nedosahují-li dosavadní celkové odpočivné neb zaopatřovací požitky (§ 1, odst. 3.) zvýšené o příplatek příslušející podle § 1 nejnižších ročních výměr podle § 155 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., včetně případného výchovného a přídavku na děti podle výměry právě uvedeného zákona, zvýší se příplatek tak, aby celkové požitky nynější dosáhly příplatkem zmíněné nejnižší výměry včetně případného výchovného a přídavku na děti.
(2) Osobám v § 1 uvedeným a pozůstalým po uvedených osobách, zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě, kterým nepřísluší příplatek podle § 1, poněvadž byly účastny propočítání služební doby podle zákonů a předpisů uvedených v § 1, odstavec 1. nebo z tohoto propočítání vyloučeny pro nové neb opětné nastoupení služby po 8. červnu 1922, přizná se doplněk na nejnižší výměry -včetně případného výchovného a přídavku na děti - zmíněné v odstavci předchozím, jsou-li jejich celkové odpočivné neb zaopatřovací požitky (§ 1, odstavec 3. ) menší než nejnižší roční výměry právě uvedené.
(3) Změní-li se rodinný stav, který
byl základem výměry příplatku
nebo doplňku, vyměří se příplatek
nebo doplněk znovu podle změněného
stavu.
(1) Příplatky a doplňky podle tohoto zákona povolené nemají vlivu na výměru drahotních požitků.
(2) Za normální výslužné podle
§ 10 zákona ze dne 14. května 1396, č.
74 ř. z., ve znění článku I.
zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 ai 1920 Sb.
z. a n., dále podle § 54 zákona č. 76/1922
Sb. z. a n. a podle § 59 zákona ze dne 4. července
1923, č. 153 Sb. z. a n., jest pokládati normální
výslužné zvětšené o příplatek
nebo doplněk, který zemřelému příslušel
nebo byl by příslušel za účinnosti
tohoto zákona.
K odpočivným (zaopatřovacím) požitkům,
poskytnutým podle volné úvahy v mezích
příslušných předpisů na
základě služebních požitků
podle zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., lze takto
poskytnouti i příplatky a doplňky podle tohoto
zákona.
(1) Příplatky nebo doplňky k řádným odpočivným a zaopatřovacím požitkům přiznají se v mezích ustanovení §§ 1-4 také těmto veřejným zaměstnancům ve výslužbě:
a) učitelům veřejných obecných a občanských škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
b) státním i nestátním učitelům veřejných obecných (lidových) a občanských škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi,
c) státním i nestátním dětským opatrovatelkám veřejných dětských opatroven na Slovensku a v Podkarpatské Rusi,
d) nestátním profesorům středních škol, učitelských ústavů a jiných vyšších učilišť na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jakož i pozůstalým po uvedených osobách, zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě, jestliže nabyli nároku na odpočivné neb zaopatřovací požitky na základě služebních požitků upravených zákonem č. 394/1922 Sb. z. a n., nebo, jestliže nabyli nároku na úpravu svých odpočivných neb zaopatřovacích požitků na základě uvedených služebních požitků důsledkem zákona č. 237/1924 Sb. z. a n., nebo důsledkem ustanovení jiného pozdějšího zákona.
(2) Nejnižší výměrou pense
podle § 2 rozumí se u učitelů s percentuálními
platy a u jejich pozůstalých část
nejnižší výměry pense učitelů
plně zaměstnaných nebo jejich pozůstalých,
a to v téže percentuální výměře,
kterou je stanovena jejich dosavadní pensijní základna.
(1) Podle zásad tohoto zákona a s odchylkami, jichž bude vyžadovati zvláštní povaha požitků neb ohled na zvláštní předpisy, které byly kdysi rozhodnými pro vyměření požitků původních, upraví se příplatky a doplňky k řádným odpočivným a zaopatřovacím požitkům (provisijním požitkům) zaměstnanců státních úřadů, podniků, ústavů a fondů státních a státem spravovaných, jakož i učitelů placených podle norem platných pro státní učitele, kteří nespadají pod služební pragmatiku, jakož i pozůstalých po uvedených zaměstnancích, dále pensistů drah sestátněných, pozůstalých po nich a po bývalých zaměstnancích těchto drah.
(2) Příplatek podle § 1 nelze však přiznati
zaměstnancům a jich pozůstalým, u
nichž určována byla při dřívějších
úpravách pensijní základna podle celkové
služební doby a u nichž tedy byl vzat zřetel
na tuto služební dobu; byť i nebyli účastni
propočteni služební doby podle předpisů
vydaných na základě zákona č.
222/1920 Sb. z. a n.
(1) Obecním a obvodním lékařům a pozůstalým po nich, kteří nabyli nároku na řádné odpočivné (zaopatřovací) požitky podle zákonů ze dne 13. července 1922, č. 236 nebo č. 237 Sb. z. a n., příslušejí k dosavadním jejich celkovým odpočivným (zaopatřovacím) požitkům, nedosahují-li nejnižší výměry, která platí pro obecni (městské a obvodní lékaře a pozůstalé po nich padle zákona ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb. z. a n., doplňky na tuto nejnižší výměru
(2) O těchto doplňcích platí ustanovení 3. odstavce § 2 a ustanovení § 3.
(3) Doplňky podle předchozích ustanovení
nepříslušejí lékařům
obecním a obvodním (pozůstalým po
nich); jimž přiznány byly odpočivné
(zaopatřovací) požitky podle 9. odstavce §
8 zákona č. 236/1922 Sb. z. a n.
(1) Ministerstvo školství a národní osvěty může k odpočivným požitkům povoliti příplatek do výše 3000 Kč ročně nemajetným duchovním kongruálních církví a náboženských společností státem uznaných případně recipovaných (§§ 1 a 4, odst. 1. zákona z 25. června 1926, č. 122 Sb. z. a n. o úpravě platů duchovenstva církví a náboženských společností státem uznaných případně recipovaných), kteří vstoupili do výslužby před 1. lednem 1926. Takový příplatek může povoliti ministerstvo školství a národní osvěty k zaopatřovacím platům nemajetných pozůstalých po uvedených duchovních, kteří vstoupili do výslužby nebo zemřeli před 1. lednem 1926.
(2) Příplatek může býti poskytnut pouze do té míry, aby dosavadní celkové odpočivné požitky duchovního neb zaopatřovací platy pozůstalých po něm dosáhly příplatkem nejvýše nejnižší výměru odpočivného neb zaopatřovacího platu, která by platila pro duchovního a pozůstalé po něm podle § 2 zákona č. 122/1926 Sb. z. a n.
(3) Nekongruálním církvím a náboženským
společnostem (§ 5 zákona č. 122/1926
Sb. z. a n.) může ministerstvo školství
a národní osvěty na zbytek prvního
lustra po případě později na lustra
další poskytnouti takovou částku, aby
jejich duchovní a pozůstalí po nich mohli
dostati příplatek v mezích ustanovení
odstavce 1. a 2.
(1) Vyšší náklad spojený s prováděním tohoto zákona, vyjímajíc § 5, bude v roce 1928 uhrazen jednak z celkových úspor rozpočtu vlastní státní správy, po případě rozpočtovým přebytkem aneb jejími vyššími volnými příjmy dosaženými v témže rozpočtovém roce, jednak jednotlivými státními podniky. Počínajíce rokem 1929 budiž vyšší. roční potřeba zařazena do rozpočtu vlastní státní správy z rozpočtu jednotlivých státních podniků.
(2) Náklad, který vznikne provedením §
5 tohoto zákona, uhradí dosavadní vydržovatelé.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1928 a provedou jej zúčastnění
členové vlády.
Platové zákony ze 24. června 1926, č. 103 a 104 Sb. z. a n. vzbudily u pensistů tužbu, aby jejich odpočivné platy zvýšeny byly na úroveň vyplývající z uvedených zákonů a aby v materielním směru byli úplně zrovnoprávněni s pensisty podrobenými zmíněným zákonům.
Takovéto úplné materielní zrovnoprávnění není vzhledem na různost personálních norem a poměrů v různých dobách, v nichž staropensisti aktivně sloužili, oproti normám dnes platným arci myslitelno a proveditelno.
Avšak ani nějaké přibližné zvýšení na úroveň vyplývající z platů zavedených zmíněnými záhony není možno, vyžadovaloť by tak vysokého nákladu, pro jaký nebylo by lze opatřiti úl rady vhledem na celkové zatížení rozpočtové.
Na druhé straně nelze neuznati, že jest mezi t. zv. staropensisty mnoho a mnoho takových, kteří nějaké aspoň pomoci jsou již v nejvyšší míře potřební. Vláda má proto za to, že aspoň těmto bylo by v rámci chystaných sociálních opatření dle možnosti finanční pomoci poskytnouti.
Nebude sporu o tom, že k nejpotřebnějším pensistům náležejí ti, kteří nebyli účastni propočítání služební doby podle příslušných zákonů a předpisů, tedy větším dílem pensisté z doby před 1. zářím 1919, poněvadž celkem odešli do výslužby v nižších platových stupních, než jakých se dostalo pensistům pozdějším, kteří byli již účastni propočítání služební doby. Propočtení služební doby se u staropensistů provésti nedá a lze provésti zvýšení jich zaopatřovacích požitků jen nějakým paušálním přídavkem, o jaký svého času již organisace pensistů usilovaly, dožadujíce se 20%ního zvýšení pensijní základny. Vyhoví-li se tomuto přání, pomůže se asi právě těm, kdož pomoci nejvíce potřebují.
I při této pomoci zůstali by však někteří pensisti pod úrovní nejnižších odpočivných platů podle nových platových zákonů tedy jistě z potřebných nejpotřebnější. Doporučuje se proto, aby celkové odpočivné platy byly zvýšeny v každém případě aspoň na zmíněnou nejnižší úroveň, kde by se jí nedosáhl povoleným zvýšením pensijní základny. Toto opatření nelze přirozeně omeziti jen na pensisty, kteří nebyli účastni propočtení služební doby, nýbrž vztáhnouti i na ony, kteří sice byli účastni, ale nemají uvedených nejnižších výměr odpočivných platů.
K jednotlivým ustanovením osnovy se uvádí toto:
K § 1. Zde určuje se v první řadě okruh osob, jimž se má k řádným odpočivným neb zaopatřovacím požitkům dostati příplatků. Okruh osob dán jest okruhem osob zákonů č. 287 a 288/1924 Sb. z. a n., pokud osoby ty nabyly nároku na úpravu svých řádných odpočivných neb zaopatřovacích požitků na základě služebních požitků upravených zákonem č. 394/1922 Sb. z. a n., jestliže nebyly účastny propočítání služební doby. Okruh tento byl však rozšířen o vojenské osoby uvedené v § 10 a § 11, odst. 2 zákona č. 288/1924 Sb. z. a n. Poněvadž důsledkem způsobu převzetí zůstaly jejich základní požitky omezeny na starorakouské výměry nebo byly nad tuto míru jen nepatrně zvýšeny, nedoporučuje se vylučovati je a jejich pozůstalé i z této úpravy, jejíž účelem jest pomoci hospodářsky nejslabším, mezi něž nepochybně patří.
Z uvedeného okruhu osob nutno ovšem vyloučiti ty, kdož by vůbec nebyli mohli ani podle zákonů o propočítání služební doby získati, protože jejich pensijní základnu tvoří již nejvyšší platový stupeň, který by mohli v kategorii zaměstnanecké, ve které byli při skončení činné služby, vůbec dosáhnouti časovým postupem do platů vyšších hodnostních tříd případně postupem do vyšších stupňů služného, v kategoriích zřízeneckých (gážistů mimo hodnostní třídy) pak postupem do vyšších stupňů služného, podle postupových lhůt zákonů č. 541/1919 Sb. z. a n. nebo č. 186 nebo č. 195/1920 Sb. z. a n., nebo je dokonce jejich pensijní základna ještě vyšší. Důsledně nutno vyloučiti i ty, kdož byli vyloučeni z propočítání služební doby vládními nařízeními z 30. května 1922, č. 165 Sb. z. a n. ze dne 29. září 1922, č. 316 Sb. z. n., ze dne 20. prosince 1923, č. 10 ai 1924 Sb. z. a n., t. j. ty, kteří nově nebo opětně nastoupili do služby po 8. červnu 1922, a pozůstalé po nich, nikoliv však pozůstalé, u nichž nebylo možno provésti propočtení vzhledem ke znění § 6, odst. 2 zákona č. 222/1920 Sb. z. a n.
Způsob vyměření příplatku jest jasný; případné omezení výše příplatku jest jen důsledkem vyloučení osob majících již pensijní základnu posledního platového stupně dosažitelného časovým postupem do platů vyšších hodnostních tříd případně postupem do vyšších stupňů služného nebo stupně vyššího; protože by nebylo správným, aby celkové požitky (řádné s mimořádnými) činily s příplatkem více než činí celkové požitky tvořící hranici, při níž nastává vyloučení z nároku.
K § 2. Tento § stanoví minimální pensi i pro staropensisty a sice stejnou výší, jaká je novými platovými zákony stanovena pro nejnovější pensisty a jich pozůstalé.
Okruh osob daný §em 1. musil býti přirozeně rozšířen o osoby, které nemají nároku na příplatek podle § 1 jen proto, že byly účastny propočtení služební doby nebo z něho vyloučeny vládními nařízeními č. 165 a 16/1922 Sb. z. a n., č. 10/1924 Sb. z. a n.
K § 3. Pro určení výše drahotních požitků jest směrodatnou dosavadní výše pense včetně případných přídavků k ní, takže nový přídavek přijde pensistovi k dobru celou částkou, neztenčen snížením drahotních přídavků, které by mohlo v některých případech nastati, kdyby nebylo navrženého ustanovení.
Podle dosavadních pravidel nesmí míti vdova s dětmi po zaměstnanci zemřelém ve výslužbě více než činí normální (řádné) výslužné zemřelého. Kdyby při tom nebyl vzat zřetel na příplatky a doplňky k výslužnému podle této osnovy, byli by pozůstalí po pensistech po případě zkráceni. A tomuto případnému zkrácení zabraňuje 2. odstavec § 3.
K § 4. Dle předchozích ustanovení přísluší zásadně příplatek nebo doplněk vždy jen těm osobám, které nabyly právního nároku na své odpočivné neb zaopatřovací požitky na základě služebních platů podle zákona č. 394/1922 Sb. z. a n. bud' přímo z uvedeného zákona nebo nepřímo na základě zákonů pozdějších. Tím by vyloučeny byly osoby stejného druhu, kterým s dostalo úpravy odpočivných neb zaopatřovacích požitků dle služebních platů upravených zákonem č. 394/1922 Sb. z. a n. dle volné úvahy (zákon č. 287 a 288/1924 Sb. z. a n.). Ustanovení tohoto §u dovoluje, aby i těmto osobám mohly býti poskytnuty výhody dle této osnovy stejným způsobem, jakým jim poskytnuta úprava na základě platu dle zákona č. 394/1922 Sb. z. a n.
K § 5. Za platnosti zákona č. 104/1926 Sb. z. a n. mohly by vzniknouti spory o to, zda a pokud by se vztahovala ustanovení tohoto navrženého zákona i na učitele veřejných obecných a občanských škol a jejich pozůstalé.
Aby tomu bylo vyvarováno, pojata příslušná ustanovení do návrhu a okruh osob, které zde přijdou v úvahu, vymezen co do povahy jejich odpočivných neb zaopatřovacích požitků a propočítání neb nepropočítání služební doby úplně shodně s ustanoveními §§ 1 a 2, ovšem s náležitým zřetelem na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Úhradu nákladu, který vznikne provedením návrhu u tohoto okruhu osob, nutno arci uložiti jejich dosavadním vydržovatelům.
K § 6. Ustanovení tato mají umožniti poskytnutí obdobných příplatků a doplňků jmenovaným nepragmatikálním zaměstnanci m státním, vykazují-li obdobné podmínky, jaké stanoveny v §§ 1, 2 a 4.
Důsledné obdobné užití zásad zmíněných nebude však někde možno pro zvláštní povahu těchto odpočivných neb zaopatřovacích požitků a proto musily býti připuštěny odchylky tomu vyhovující, které nejspíše budou nutny co do přiznání doplňku na nejnižší výměru odpočivných neb zaopatřovacích požitků platnou pro tu kterou kategorii u těch zaměstnanců, u nichž není možno přesně zjistiti služební dobu, zejména u pozůstalých po nich. Rozsah těchto úchylek dá se náležitě zjistiti až při řešení konkrétních případů.
Další nutná úchylka stanovena v odstavci druhém tohoto paragrafu. Při dřívějších pensijních úpravách byla totiž někde určována pensijní základna dle celkové služební doby a nikoliv dle platového stupně, v němž zaměstnanec byl, a tím získali oni zaměstnanci pravidlem týchž pensijních základen jako zaměstnanci, kteří již byli účastni propočtení služební doby.
Kdyby se takovým zaměstnancům mělo dostati ještě příplatku, byli by na tom materielně lépe než ti, kteří byli účastni propočtení služební doby a proto do návrhu pojato ustanovení zmíněnou možnost vylučující.
K § 7. Obecním a obvodním lékařům (a jich pozůstalým) přiznávají se k jejich řádným odpočivným (zaopatřovacím) požitkům, které jim náležejí podle zákonů č. 236/1922 nebo č. 237/1922 Sb. z. a n., pouze doplňky na nejnižší výměru, která platí pro obecní (městské) a obvodní lékaře (pozůstalé po nich) podle zákona č. 105/1926 Sb. z. a n. Příplatků podle § 1 jim nelze přiznati, poněvadž nebyli účastni propočítání služební doby.
K § 8. § 8 vyhovuje vláda resoluci přijaté dne 19. resp. 25. června 1926 v Národním shromáždění při projednání kongruového zákona č. 122/1926 Sb. z. a n.
K § 9. Provedení navrhovaného zákona bude vyžadovati nákladu asi 67,000.000 Kč. Úhrada vyššího nákladu bude v roce 1928 zajištěna jednak v celkových úsporách rozpočtu vlastní státní správy, po případě v rozpočtovém přebytku aneb v jejich vyšších volných příjmech v témže rozpočtovém roce dosažených, jednak jednotlivými státními podniky pokud se týče nákladu na ně připadajícího. V dalších letech bude opatřena úhrada rozpočtově a to úsporami v dosavadních rozpočtových výdajích pokud se týče úsporami případně vyššími saldy podniků.
Vyšší náklad, který vznikne provedením
navrhovaného zákona pokud se týče
učitelů a jich pozůstalých uvedených
v § 5, uhradí však dosavadní vydržovatelé.
Nové úpravy bude účastno asi 70.000
osob, a to:
1. úředníků a zaměstnanců sourodých kategorií | |
2. zaměstnanců náležejících do kategorií zřízeneckých | |
3. vdov po úřednících atd. se 4.528 dětmi | |
4.vdov po zřízencích s 9.202 dětmi | |
5. sirotků bez obou rodičů po úřednících atd. | |
6. sirotků bez obou rodičů po zřízencích | |
celkem | |
s 1.4.995 dětmi. |
V připojené tabulce jest uveden počet veškerých
pensistů, vdov a sirotků placených z prostředků
státních (bez poživatelů darů
z milosti), dále pensionovaných učitelů
veřejných škol národních a jejich
pozůstalých podle stavu z konce roku 1926.
Po stránce formální se doporučuje,
aby osnova tohoto zákona byla v obou sněmovnách
Národního shromáždění
přikázána výboru sociálně-politickému
a rozpočtovému.
1. Ve sloupcích a) jsou uvedeny osoby, které nebyly účastny výhod zákonů o propočítání služební doby.
2. Ve sloupcích b) jsou uvedeny osoby, které byly účastny výhod zákonů o propočítání služební doby.
3. Ve sloupcích c) jsou uvedeny osoby, které byly
účastny platových úprav podle zák.
č. 103 nebo č. 104/26, nebo které účastny
budou úpravy podle zák. č. 103/ 6 po schválení
příslušných služebních řádů.
a) Správní úřady | ||||||||||||||||||||||||||||
b)Státní podniky | ||||||||||||||||||||||||||||
St. báňské a | ||||||||||||||||||||||||||||
hutnické záv. | ||||||||||||||||||||||||||||
St. lesy a statky | ||||||||||||||||||||||||||||
Státní lázně | ||||||||||||||||||||||||||||
Státní tiskárny | ||||||||||||||||||||||||||||
Úřední noviny | ||||||||||||||||||||||||||||
Čs. tisková kan-celář |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |||||||||||||||||
Tabáková režie | ||||||||||||||||||||||||||||
Státní loterie | ||||||||||||||||||||||||||||
Státní mincovna | ||||||||||||||||||||||||||||
Čs. pošta (včetně pošt. úřady šek.) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ||||||||||||||||
Čs. státní dráhy | ||||||||||||||||||||||||||||
c)Vojenská sprá- va |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ||||||||||||||||
d) Učitelé veřej. škol národních |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ||||||||||||||||