| II. volební období | 5. zasedání |
Podepsaní navrhují:
Slavná sněmovno, račiž se usnésti
na tomto zákoně:
Národní shromáždění republiky
Československé; usneslo se na tomto zákoně:
§ 2, odst. 2. zákona ze dne 14. dubna 1900, 303 Sb. z. a n. mění se takto:
Oprávnění ku provozování zubní techniky mohou po vyhlášení tohoto zákona nabýti pouze osoby, které v den vyhlášení zákona plně vyhovují podmínkám, jež jsou podle ustanovení do té doby platných v jednotlivých částech československého státu stanoveny pro nabytí koncese neb oprávnění ku provozování zubní techniky. Mezi ty, kterým se má dostati této výhody, buďtež pojaty - splní-li statní předepsané podmínky - i osoby, které prokáží, že v den vyhlášení tohoto zákona byly zubní technice vyučeny, neb do učení řádné přihlášeny.
Pro udílení těchto koncesí a pro nabytí
těchto oprávnění jsou směrodatná
ustanovení, platná v době vyhlášení
zákona v jednotlivých součástech československého
státu. Které předpisy mají platiti
pro Hlučínsko, stanoví se nařízením.
Provedením tohoto zákona pověřuje
se ministr obchodu se súčastněnými
ministry.
V poslední době byla poslaneckou sněmovnou schválena řada zákonů, měnících dřívější platná ustanovení živnostenského řádu, omezujících dosavadní volnost živnostenského podnikání bud zavedením průkazu způsobilosti, neb přeměnou živnosti svobodné na živnost koncesovanou. Při všech těchto zákonech poslanecká sněmovna vycházela z hlediska, že změnou ustanovení těchto zákonů nemají býti postiženi ti, kteří do účinnosti zákona, v předpokladu dřívějších zákonných ustanovení, snažili se v té neb oné živnosti zakotviti a zajistiti si existenci. Proto také mají tyto zákony výjimečná ustanovení pro přechodnou dobu, aby bylo zaměstnancům neb učňům umožněno nabýti živnostenského oprávnění k provozování živnosti, které se započali učiti, neb ve které byli zaměstnáni.
Naproti tomu zákon o zubním lékařství a zubní technice svým příkrým ustanovením § 2. nepřihlíží k těm, kteří vstoupili do učení v předpokladu, že dle dřívějších platných ustanovení zákonných budou moci nabýti oprávnění k živnostenskému provozování a státi se samostatnými živnostníky. Nespravedlivost ustanovení tohoto zákona jeví se zejména v tom, že těm osobám, které v době účinnosti zákona měly vysvědčení výuční, přiznává se oprávnění k nabyti koncese, kdežto těm, kteří se učili, neb byli již doučeni a neměli doposud výuční vysvědčení, nabytí koncese se odpírá. Jest proto jen v zájmu spravedlnosti, aby křivdy přivoděné tímto příkrým ustanovením zákona na těch, kteří přinesli značné oběti a vynaložili značný náklad na vyučení se v předpokladu, že budou se moci jednou osamostatniti, byly změnou zákona odčiněny.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento
návrh zákona byl přikázán výboru
živnostenskému.
V Praze dne 15. prosince 1927.