Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Die Regierung bereitet eine Verordnung vor, durch welche die nach den bisher geltenden Mustervorschriften (Regierungsverordnung Nr. 143/22) zulässigen Höchstsätze der Gemeindeabgaben wesentlich erhöht und neue Mustervorschriften für die Gemeindeabgaben erlassen werden. Die Erlassung dieser Vorschriften im Verordnungswege muß die schwersten verfassungsrechtlichen Bedenken hervorrufen, da sich der Charakter dieser Vorschriften durch das Gesetz vom 15. Juni 1927, Nr. 77 Slg. d. G. u. V. über die Regelung der Finanzwirtschaft der territorialen Selbstverwaltungsverbände wesentlich geändert hat, Bisher sind nämlich diese Vorschriften tatsächlich nur Richtlinien gewesen, in deren Rahmen die Gemeindevertretungen die Abgaben nach freier Entschließung und unter Berücksichtigung der Bedürfnisse der Gemeinden festsetzen konnten. Durch den 3 des zitierten Gesetzes ist aber den Aufsichtsbehörden das Recht und die Pflicht übertragen worden, den Gemeinden die Einhebung bestimmter Abgaben imperativ vorzuschreiben, Da die Gemeindevoranschläge infolge der gleichzeitigen Drosselung der Umlagen in aller Regel passiv sein werden, wird dieses Recht und diese Pflicht der Aufsichtsbehörden fast in allen Fällen praktische Bedeutung erlangen, die Bezirksbehörden, bezw. der Landesausschuß werden geradezu gezwungen sein, die Gemeindeabgaben und zwar in der Regel im Höchstausmaß vorzuschreiben, Die geplanten Vorschriften werden also in Wirklichkeit nicht Richtlinien, sondern Steuergesetze sein. Daraus folgt, daß ihre Erlassung im Verordnungswege dem § 111 der Verfassungsurkunde widerspricht, Zudem sagt der bereits zitierte 3, Abs. 6 des Gesetzes 77/27 ganz ausdrücklich, daß die den Zuschlag bewilligende Behörde die Einhebung der Abgaben und Gebühren, für welche Vorschriften erlassen sind (also nicht in Zukunft erlassen werden) oder deren Erhöhung bis zu dem (im Zeitpunkte der Erlassung des Gesetzes) zulässigen Höchstausmasse anordnen kann. Es ist klar, daß der Gesetzgeber damit nur die Einhebung der bereits bestehenden Abgaben und Gebühren in dem bereits festgesetzten Höchstausmaß im Auge hatte und eine Ermächtigung zur Einführung neuer Abgaben bezw. zur Erhöhung bestehender Höchstsätze nicht geben wollte, Es ist daher die Erhöhung der Mietzinsabgaben, Kanalgebühren, des Wasserzinses etc., die Einführung von Friedhofgebühren usw. durch den § 3, Abs. 6 selbst dann nicht gedeckt, wenn man sich der in der Tschechoslovakei mit Unrecht angewandten weitherzigen Auslegung des Delegierungsrechtes anschließt. Nur nebenbei sei bemerkt, daß eine Abgabe vom Kartenspiel im § 38 des Gesetzes vom 12. August 1921 Nr. 329 Slg. d. G. u. V. überhaupt nicht vorgesehen ist, die Einführung einer solchen Abgabe im Verordnungswege also auch aus diesem Grunde verfassungswidrig ist, Diese Erwägungen machen es notwendig, daß die ganze Materie nicht im Verordnungs-, sondern im Gesetzgebungswege geregelt werde.

Aber außer diesen formalen Erwägungen sprechen hiefür mindenstens ebenso wichtige sachliche Gründe, Die geplanten Gemeindeabgaben bedeuten eine neuerliche furchtbare Belastung der besitzlosen Volksklassen. Es sei hier nur auf die Einführung von Gebühren für die Ausübung der Veterinärpolizei hingewiesen, die zweifellos eine Verteuerung des Fleisches im Gefolge haben muß, Es sei ferner auf die Beerdigungsgebühren hingewiesen, die jeden Todesfall mindestens viermal belasten (für die Verleihung der Grabstätte, für das Ausschaufeln des Grabes, für die Benützung der Leichenkammer und für die Bestattung selbst), was für die besitzlosen Volksklassen eine schier unerträgliche und überdies besonders gehässige Belastung bedeutet. Am furchtbarsten aber werden sich die vorn Mietzins bemessenen Abgaben auswirken müssen, deren Höchstsatz insgesamt 45% des Mietwertes oder 90 Kč von jedem Raum einschließlich aller Nebenräume beträgt. Die ganze soziale Bedeutung dieser Belastung der Mieter läßt sich heute noch gar nicht abschätzen, weil die Regierung über ihre Absichten hinsichtlich des Mieterschutzes ein ebenso hartnäckiges, wie inkonstitutionelles Schweigen bewahrt, Es ist aber zweifellos, daß dem Parlamente Gelegenheit geboten werden muß, zu den geplanten Vorschriften, die, wie ausgeführt wurde, in Wirklichkeit Steuergesetze sein werden, Stellung zunehmen, und daß die endgültige Entscheidung über diese neuerliche schwere Belastung der Bevölkerung nicht der Regierung überlassen bleiben darf.

Wir fragen daher die Regierung:

Ist sie bereit, die geplanten Vorschriften betreffend die Erhöhung bezw. Neueinführung von Gemeindeabgaben und Gebühren als Gesetzentwurf der Nationalversammlung zur Beschlußfassung vorzulegen?

Vláda připravuje nařízení, jímž se podstatně zvyšují nejvyšší sazby obecních dávek přípustné podle dosud platných vzorných předpisů (vládní nařízení č. 14322) a vydávají se nové vzorné předpisy pro obecní dávky. Vydání těchto předpisů nařízením musí vzbuditi nejtěžší ústavněprávní pochybnosti, poněvadž se ráz těchto předpisů podstatně změnil zákonem ze dne 15. července 1927, č. 77 Sb. z. a n. o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Dosud byly totiž tyto předpisy skutečně jen směrnicemi, v jejíchž mezích obecní zastupitelstva mohla ustanoviti dávky podle svobodného rozhodnutí a se zřetelem na potřeby obcí, §em 3 uvedeného zákona bylo však na dohlédací úřady přeneseno právo a povinnost imperativně předpisovati obcím, aby vybíraly určité dávky. Jelikož se současně rdousí přirážky a proto obecní rozpočty budou zcela pravidelně pasivní, toto právo a tato povinnost dohlédacích úřadů bude míti skorem ve všech případech praktický význam, okresní úřady a zemský výbor budou přímo nuceny předpisovati obecní dávky a to zpravidla v nejvyšší míře. Zamýšlené předpisy nebudou tedy ve skutečnosti směrnicemi, nýbrž berními zákony. Z toho vyplývá, že jejich vydání nařízením odporuje §u 111 ústavní listiny. Zároveň praví jíž uvedený § 3, odst. 6 zákona č. 77/27 Sb. z. a n. zcela výslovně, že úřad přirážku povolující může naříditi vybírání dávek a poplatků, pro něž jsou vydána pravidla (tedy nebudou v budoucností vydána) nebo jejích zvýšení až do nejvyšší pro ně přípustné míry (ve chvílí vydání zákona). Je jasno, že zákonodárce měl na mysli jen vybírání jíž povinných dávek a poplatků v nejvyšší míře jíž ustanovené a nechtěl uděliti -z_mocnění k zavádění nových dávek nebo ke zvyšování nynějších nejvyšších sazeb. Není tedy zvýšení dávek z nájemného, kanalisačních poplatků, vodného atd., zavedení hřbitovních poplatků atd. odůvodněno §em 3, odst. 6, ani tehdy, připojíme-li se k širokému výkladu delegačního práva, v Československu neprávem užívaného. Jen mimochodem budiž poznamenáno, že dávka ze hry v karty vůbec není ustanovena v §u 8 zákona ze dne 12, srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., tedy zavedení takové dávky nařízením jest z tohoto důvodu protiústavní. Podle těchto úvah jest nutno, aby celá tato věc byla upravena nikoliv nařízením, nýbrž zákonem.

Ale kromě těchto formálních úvah jsou pro to aspoň stejně důležité důvody věcné, zamýšlené obecní dávky jsou novým strašným zatížením nemajetných lidových tříd. Budiž zde poukázáno jen na zavedení poplatků za vykonávání zvěrolékařské policie, jež zajisté způsobí zdražení masa. Dále budiž pokázáno na pohřební poplatky, které každou smrt aspoň čtyřikráte zatěžují (za poskytnutí hrobu, za vykopání hrobu, za použití umrlčí komory a za sám pohřeb), což jest pro nemajetné lidové vrstvy přímo nesnesitelným a mimo to nepřátelským zatížením. Nejstrašnější účinek však budou míti dávky vyměřené z nájemného, jejichž nejvyšší sazba činí úhrnem 45% nájemné hodnoty nebo 90 Kč z každé místností i se všemi vedlejšími místnostmi. Celého sociálního významu tohoto zatížení nájemníků nelze dnes ještě vůbec odhadnouti, poněvadž vláda zachovává o svých úmyslech stran ochrany nájemníků právě tak tvrdošíjné jako nekonstituční mlčení. Ale není pochybnosti, že se sněmovně musí poskytnouti příležitost, aby zaujala stanovisko k zamýšleným předpisům, které, jak jsme uvedli, budou ve skutečnosti daňovými zákony a že konečně rozhodnutí o tomto novém těžkém zatížení obyvatelstva nesmí býti přenecháno vládě.

Tážeme se tedy vlády;

Jest ochotna předložiti Národnímu shromáždění jako návrh zákona zamýšlené předpisy o zvýšení nebo zavedení obecních dávek a poplatků, aby se o nich usneslo?