Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Ústavně-právní výbor pojednal ve své schůzi dne 13. prosince 1927 o usnesení senátu (tisk 1277) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 448 a 485), jímž se doplňují a mění zákony o četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně přijetí osnovy zákona ve znění, senátem odhlasovaném. K jednotlivým ustanovením osnovy pak podává toto vysvětlení.

Četnictvo, náš elitní sbor strážní, koná službu velice obtížnou a velice nebezpečnou. Důkazem toho jest, že od převratu bylo při konání služby násilně usmrceno 45 četníků a celá řada jich nebezpečně poraněna. To nemělo na smýšlení četnictva žádného vlivu a toto plní vzorně dále svoje povinnosti. To, co bylo uvedeno, všeobecně se uznává, přece však doposud nebyla četnictvu poskytnuta dostatečná právní záruka a zabezpečení tělesné integrity před smělými a záludnými pachateli trestních činů, opatřenými nad to nejmodernějšími zbraněmi.

Dosavadní platné předpisy pro použití zbraně, obsažené v zákoně ze dne 14, dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n., opravňují četníka ve službě použíti zbraně, aby odvrátil násilný útok proti sobě nebo proti životu jiné osoby směřující. Tyto předpisy nedostačují z proto rozšiřuje osnova zákona právo použíti zbraně, i když útok bezprostředně hrozí, t. j. útočník se k němu zřejmě chystá (§ 13, č. 1).

Přistižen-li nebezpečný zločinec, pak násilný útok, a ta i se zbraní, možno dle nabytých zkušeností očekávati; aby však byla zjednána v tom směru jistota, ustanovuje osnova zákona, že zločinec musí býti četníkem vyzván,. aby se vzdal, a neučiní-li tak, pak teprve má četník právo použíti zbraně (§ 13, č. 3).

Právo velitele semknutého oddílu četnictva při provádění některé povinnosti služební je dosud obsaženo ve služební instrukci pro četnictvo. Platí totiž všeobecně tytéž předpisy jako pro důstojníky vojska v případech asistencí. Ustanovení toto přejímá osnova zákona pro důležitost jeho přímo do zákona, což dlužno právě pro tu důležitost schvalovati, a doplňuje je dále v tom směru, že platí i pro ten případ, když velitelem není četnický důstojník, což je bezesporně správné, neboť na př. zraněním a pod. může býti důstojníkovi velení znemožněno (§ 13, post, odst.).

Projednávaný návrh zákona zavádí úřední povolení ke sňatku příslušníků četnictva (5 24).

Dosavadní zákon ustanovuje toliko, že příslušníci četnictva se smějí ženiti jen, když jsou definitivní a dovršili čtyřletní službu u četnictva nebo 30, rok svého věku, nedotýkaje se přímo otázky úředního povolení ke sňatku.

Navrhovaný doplněk o nutnosti úředního povolení ke sňatku jest jen schvalovati jako nutný, neboť jde tu a kázeň vojensky organisovaného sboru a dobrou pověst četnictva, neboť nebylo by zajisté na př. vhodno, aby příslušníci četnictva vstupovali ve sňatek s osobou v jakémkoli směru nekalou.

"Zvláštními předpisy" o služebních platech příslušníků četnictva v činné službě, jakož i o platech odpočivných a zaopatřovacích (§ 25 a) míněny jsou především platový zákon č. 103/1926 Sb. z. a n., pak zákon č. 153 /1923 Sb. z. a n. o odpočivných a zaopatřovacích požitcích jakož i řada předpisů zakládajících se z valné části na usnesení vlády, jimiž jsou upraveny vedlejší požitky příslušníků četnictva, jako stravné, přídavek za odhalení, oděvné, výlohy cestovní a stěhovací, učitelský přídavek a pod.

Stálé ubytování četnictva bude upraveno zákonem o úpravě finančního hospodářství svazků územní -samosprávy. Praxe dosavadní používala při přechodném ubytování četnictva analogicky předpisů o přechodném ubytování vojska, což nyní vládní návrh zákona uzákoňuje (§ 25).

Podle § 4 zákona o sborech stráže bezpečnosti platí o použití zbraní členy těchto sborů shodná ustanovení o použití zbraní četnictvem.

Dotčená ustanovení zákona o četnictvu se projednávaným zákonem mění a jest jen důsledným, aby členům sborů stráže bezpečnosti bylo přiznáno oprávněné použití zbraně ve stejném rozsahu jako četnictvu. To děje se v § 4, při čemž opravuje se i prvá věta dotčeného-ustanovení, pokud jde o práva a ochranu sborů stráže bezpečnosti, konajících službu a to v tom směru, že mají právo stráže civilní a nikoli také vojenské jako posud (§ 4).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§§ 13, 24 a 25 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n., o četnictvu, mění se a budou zníti takto:

Četník službu konající má zákonem stanovená práva stráže civilní i vojenské, ale smí, šetře opatrnosti podle okolností případu potřebné, užíti zbraně jen v těchto případech:

1. v případě nutné obrany, aby odvrátil násilný útok, jenž na něho byl učiněn aneb který mu bezprostředně hrozí nebo jímž se život jiné osoby ohrožuje;

2. jestliže nebezpečný zločinec, proti kterému četník zakračuje, na vyzvání četníkovo se nevzdá nebo se zdráhá opustiti svůj úkryt;

3. nelze-li jinak překonati odpor, směřující k zmaření jeho služebního výkonu;

4. aby zamezil útěk nebezpečného zločince, jehož nemůže jiným způsobem zadržeti.

Zakročuje-li četnictvo semknutě pod jednotným vedením a velením při shluknutích a sroceních lidu, platí o použití zbraní předpisy platné v tomto směru pro vojsko.

Příslušníci četnictva smějí se ženiti jen, když jsou definitivní a obdrželi k tomu povolení příslušného velitelství, po případě ministerstva vnitra. Povolení lze zpravidla uděliti jen tomu, kdo dovršil čtyřletou službu u četnictva nebo 30. rok věku. Ministerstvo vnitra může v případech zvláštního zřetele hodných dovoliti výjimky. Podrobnější předpisy vydá ministerstvo vnitra.

Zvláštními předpisy upravují se

a) služební platy příslušníků četnictva v činné službě, jakož i jich platy odpočivné a zaopatřovací;

b) stálé ubytování četnictva.

Pro přechodné ubytování četnictva v případě jeho soustředění platí předpisy vztahující se na přechodné ubytování vojska.

§ 4 zákona ze dne 13. července 1922, č. 230 Sb. z. a n., o sborech stráže bezpečnosti, mění se a bude zníti takto:

Členové sborů stráže bezpečnosti mají, konajíce službu, zákonem stanovená práva stráže civilní a požívají právní ochrany této stráže. Zbraně smějí užíti, šetříce opatrnosti podle okolností případu potřebné, jen v těch případech, ve kterých smějí jí podle zákonných ustanovení použíti příslušníci četnictva.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr vnitra.

1. Ministru vnitra se ukládá, aby v největší možné míře doplnilo výzbroj četnictva na každé stanici opatřeních jízdních kol a motocyklů, jež s největší možnou rychlostí umožňují stíhání zločinců.

2. Ministerstvu vnitra se ukládá, aby pro bezpečnost četníků stíhajících zločince nebo vůbec na nočních obchůzkách používati se mohlo na každé stanici psů ochranných a aby všem četnickým stanicím poskytovány byly příslušné paušály na výživu a opatření těchto psů.