Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Do pozemkového katastru budiž zapsáno jméno řádného držitele pozemku a jeho bydliště.

(2) Je-li knihovním vlastníkem děl nebo prostorů pod zemským povrchem (dolů, sklepů, jeskyní a pod.) nebo nad ním (poschodí, dělených domů, převislých střech, balkonů a pod.) někdo jiný než držitel příslušného pozemku, poznamená se i knihovní vlastník do pozemkového katastru.

Výměra parcel jest v míře metrické vyjádřený plošný obsah průmětu pozemku na ploše, stanovené pro zobrazení Československé republiky.

Katastrální výtěžek pozemku jest v penězích vyjádřený součin jeho výměry a sazby (§ 19), srovnávající se s jeho vzděláváním a s jeho jakostní třídou.

(1) Jako sazby jakostních tříd vyhlásí ministerstvo financí pro každou v tom onom oceňovacím okrsku se vyskytující jakostní třídu a vzdělávání, průměrné a pro sazební stupnici upravené výtěžky pozemků z jednoho hektaru plochy, jak byly zjištěny při všeobecném katastrálním ocenění (§ 2, odst. 2).

(2) Výtěžkem rozumí se roční peněžitý přebytek, který vyplýval pro držitele pozemku při hospodaření, obvyklém ve oceňovacím okrsku u většiny držitelů, z hrubého výtěžku po odečtení všech výdajů nutných a ve oceňovacím okrsku obvyklých na obdělávání a těžbu podle průměru z těch let, které byly vzaty za základ všeobecného katastrálního ocenění, beze zření na majetkové poměry držitelovy, na spojení pozemků v hospodářské jednotky nebo s jinými odvětvími výrobními a na břemena nebo práva s pozemkem spojená a při středním, v místě obvyklém stavu zpracování půdy. U pozemků nebo jejich částí, k jejichž prospěchu jsou zřízena a udržována zvláštní ochranná nebo meliorační zařízení (ochranné hráze proti zátopám, zařízení zavodňovací a odvodňovací, drenáže, směrné stavby [výhony], přepážky, ochranná opatření proti vodním stržím, přepadovým vodám nebo závějím a pod.) připočítávají se k výdajům na obdělávání a těžbu též stálé náklady na udržování těchto zařízení ve stavu užívatelném, zvětšené o šest setin vynaložených původních stavebních nákladů, pokud tyto nebyly opatřeny subvencemi veřejných korporací.

Odhadní okres, který se zpravidla shoduje s okresem politickým, obsahuje podle růzností půdy, podnebí, dopravních a hospodářských poměrů jeden nebo více oceňovacích okrsků; ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství může však, je-li to nezbytně nutno, uspořádati hranice odhadních okresů odchylně od hranic politických okresů.

Co do druhu se rozlišují:

A. Pozemky s katastrálním výtěžkem, t. j. pozemky, které jsou pozemkové dani zásadně podrobeny. Tyto se rozvrhují podle vzdělávání na

a) role,

b) louky,

c) zahrady,

d) vinice,

e) pastviny,

f) lesy,

g) močály, jezera a rybníky, pokud nejsou zahrnuty pod B,

h) půdu úmyslně odňatou zemědělskému (lesnímu) obdělávání použitím k jiným účelům, než jest uvedeno pod B (parifikační půda).

B. Pozemky bez katastrálního výtěžku:

a) zastavěné plochy a nádvoří,

b) neplodné půdy nebo močály, jezera a rybníky, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a nedávají užitku rybolovem, řezáním rákosu nebo dobýváním rašeliny, a dále

c) jiné pozemky, které nejsou podrobeny pozemkové dani.

Pro každou stanovenou sazbu jakostních tříd každého vzdělávání jest vyhledáno několik vzorkových pozemků, různících se mezi sebou svými vlastnostmi, zvláště polohou a složením půdy. Tyto vzorkové pozemky jsou sestaveny s podrobným popisem jejich polohy a hodnoty půdy, zjištěné na základě pedologického rozboru, v seznamech pro jednotlivé oceňovací okresy.

(1) Počet jakostních tříd v jednom vceňovacím okrsku pro totéž vzdělávání nesmí přesahovati devět stupňů.

(2) Všechny pozemky s katastrálním výtěžkem, uvedené v § 21 odd. A, zařadí a utřídí se do příslušných druhů vzdělávání a jakostních tříd téhož vceňovacího okrsku srovnáním se vzorkovými pozemky. U půdy odňaté zemědělskému (lesnímu) obdělávání (§ 21-A-h) určí se vzdělávání a jakostní třída srovnáním se sousedními pozemky.

(3) Jednotlivé jakostní třídy téže parcely, nepřesahující výměry půl hektaru, lze sloučiti v jednu jakostní třídu, nebude-li tím zvýšen anebo snížen o více než 10% onen katastrální výtěžek, jaký by byl pro celou parcelu s rozlišenými třídami jakostními.

(4) Spojené lesy se utřídí zpravidla pouze do jedné jakostní třídy podle průměrného výtěžku jejich půdy a podle dřevin v době utřídění. Spojené plochy alespoň třicetihektarové, které se velmi značně od sebe liší hodnotou půdy, porostem nebo jinými známkami, jež mají účinek na katastrální výtěžek, utřídí se však do několika jakostních tříd.

(5) Pozemky, které se staly dočasně výnosnějšími nežli sousední pouze obzvláštním vypěstováním jejich půdy, utřídí se jako pozemky sousední.

Pozemky nebo jejich části, které bývají při povodních vodních toků zaplavovány, buďtež zapsány jako zaplavované území v pozemkovém katastru.

Do pozemkového katastru budiž poznamenáno právo ke stavbě, bylo-li ho použito pro předměty měření.

Obecné pojmenování nebo označení pozemků bez katastrálního výtěžky?, pozemková trať, knihovní vložka a účel, jemuž jest věnována půda odňatá zemědělskému (lesnímu) obdělávání, buďtež zjištěny podle dokladů nebo, je-li toho třeba, podle skutečnosti.

Vládním nařízením mohou býti podle potřeby stanoveny ještě další předměty měření nebo šetření.

(1) Stane-li se některý katastrální operát anebo jeho část pro svoje opotřebení k dalšímu užívání nezpůsobilým, nahradí se jeho opisem aneb otiskem podle právě platného stavu.

(2) Pozbude-li dosavadní katastrální mapa stanovené přemasti nebo vyžaduje-li se pro změnu poměrů větší přesnosti nebo jiného měřítka, kterémuž požadavku nevyhovuje dosavadní mapa, budiž sdělán nový měřický operát podle ustanovení II. hlavy zákona a podle výsledků upraven také operát písemný.

(3) Ztracený nebo zničený katastrální operát anebo jeho část nahradí se druhopisem podle zachovaných pomůcek. Není-li potřebných pomůcek pro pořízení druhopisu, vyhotoví se celý nebo částečný operát náhradní novým řízením v nezbytně nutném rozsahu podle ustanovení tohoto zákona.

(4) 0 vzešlých tím výdajích, pokud jich nelze požadovati od zjištěného vinníka, platí ustanovení § 94.

(1) Před vyhlášením platnosti katastrálního operátu, vzešlého z katastrálního řízení podle ustanovení II. hlavy zákona, budiž poskytnuta držitelům pozemků možnost, aby nahlédli do tohoto operátu a podali své námitky.

(2) Za tou příčinou vyloží měřičský úředník operáty katastrální k veřejnému nahlédnutí po přiměřenou, alespoň třídenní dobu, u příslušného obecního úřadu, po kterou dobu přijímá tamtéž podané námitky ústní i písemné. O vyložení katastrálních operátů uvědomí se držitelé pozemků způsobem obvyklým v okresu (vyhláškou v úředním listu a pod.) a v obci (vyhláškou, vybubnováním a pod.) alespoň třicet dní předem s doložením, že vyložené katastrální operáty, pokud nebudou podány námitky, nabudou platnosti dnem, který předem stanoví finanční úřad druhé stolice.

(3) O podaných námitkách, pokud jim nevyhoví komise (§§ 9 a 11) přímo opranou shledané chyby, rozhodne (případně za spolupráce soudního znalce z nejbližšího okolí) s konečnou platností finanční úřad druhé stolice, který také stanoví a vyhlásí den počátku platnosti těchto operátů.

Pozemkový katastr budiž udržován ve stálé shodě se skutečným stavem

A. vyšetřováním a prováděním nastalých trvalých změn:

a) katastrálních území,

b) držitele nebo jeho jména,

c) předmětu měření,

d) předmětu výtěžkového,

e) vzdělávání,

f) jakostních tříd, pokud jde o změny místní,

g) zaplavovaného území, práva ke stavbě nebo změn jiných předmětů šetření (§ 26);

B. opravováním prokázaných nepřesností a chyb.

(1) Změny katastrálních území nastávají:

a) sloučením dvou nebo více dosavadních území katastrálních v jedno katastrální území,

b) rozloučením dosavadního katastrálního území ve dvě nebo více katastrálních území,

c) vyloučením části z jednoho katastrálního území a připojením této části k jinému katastrálnímu území.

(2) Provedení těchto změn v katastrálních operátech povoluje na žádost zájemníků nebo na návrh katastrálního měřického úřadu finanční úřad druhé stolice v dohodě s příslušným sborovým soudem druhé stolice. Nebylo-li dosaženo dohody nebo byly-li podány do třiceti dnů ode dne doručení povolení námitky, přísluší rozhodovati ministerstvu financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti. Je-li hranice katastrálních území zároveň i hranicí obcí politických (místních), jest provedení změny takových hranic v katastrálních operátech závislé na povolení změny hranic obcí politických (místních) příslušnými politickými úřady, které rozhodují v tom případě o změnách hranic obcí politických (místních) po slyšení finančních úřadů a soudů.

(1) Změna držitele vzniká dokonaným převodem držby bud souboru pozemků nebo jednotlivých pozemků nebo jejich částí s osoby jedné na jinou osobu.

(2) Změna držitelova jména může nastati podle zákonných ustanovení nebo povolením správních úřadů.

Změna předmětu měření nastává, jestliže se změní poloha a tvar hranic katastrálních území, hranic pozemků, půdorysu budov anebo jiných staveb a předmětů, uvedených v §§ 15 a 27.

Trvalé změny výtěžkového předmětu jsou ty změny, jimiž plochy dosud pozemkové dani zásadně nepodrobené (pozemky bez katastrálního výtěžku, § 21, lit. B) stávají se trvale plochami pozemkové dani zásadně podrobenými (pozemky s katastrálním výtěžkem, § 21, lit. A) aneb naopak. K takovým změnám přihlédá se pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o souvislou plochu, přesahující u zahrad a vinic 100 m2, u ostatních pozemků 1000 m nebo i o souvislé plochy menší, tvoří-li alespoň 40% celkové výměry parcely.

Trvalá změna vzdělávání nastává, jestliže změnou hospodářského (lesního) používání půdy přechází trvale pozemek v jiné vzdělávání podle tohoto zákona (§ 21), než jak jest zapsáno v pozemkovém katastru.

Trvalé místní změny jakostní třídy nastávají, změnila-li se melioracemi pozemků, regulací vodních toků, poddolováním, nebo v jiných případech jež mohou býti stanoveny vládním nařízením k lepšímu či horšímu v určitém území v době od posledního vtřídění pozemků výnosnost půdy zřejmě a podstatně odlišně od výnosnosti v územích okolních. K takovým změnám přihlédá se u lesů, vtříděných podle průměrného výtěžku jejich půdy (§ 23, odst. 1) pouze tehdy, bude-li tím průměrné vtřídění lesa změněno alespoň o jednu jakostní třídu a u jiných pozemků pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o výmětu alespoň půl hektaru nebo bude-li v důsledku toho zvýšen nebo snížen katastrální výtěžek celé parcely o více než 10%.

Bylo-li zvětšeno nebo zmenšeno zaplavované území (§ 24), založeno nebo zrušeno právo ke stavbě, použité pro předměty měření (§ 25) nebo změněny předměty šetření, uvedené v § 26, buďtež nově zjištěny (§ 61).

Za nepřesnosti a chyby pokládají se jen ony se skutečným stavem se neshodující údaje katastrálních operátů, jež ani v době založení těchto operátů, ani později nesrovnávaly se se skutečným stavem a zakládají se na zřejmém omylu nebo nepřesnosti.

Mapa se opraví, bylo-li nesporně zjištěno, že zákres polohy nebo tvaru předmětu měření, pokud se týče souboru takovýchto předmětů na mapě, nesrovnává se a nikdy se nesrovnával se skutečným stavem, že byl tudíž na mapě proveden zřejmě omylem a že jsou nynější poloha a tvar předmětu měření v přírodě stranami pravoplatně uznány.

Nepřesnost anebo chyba ve výpočtu výměry se opraví, bylo-li zjištěno podle pomůcek, slouživších k výpočtu původně zapsané výměry, že rozdíl mezi nově zjištěnou výměrou a výměrou zapsanou v pozemkovém katastru přesahuje přípustnou odchylku, stanovenou měřickou instrukcí (§ 10).

Jako chyby v počítání a v psaní jsou podrobeny opravě případy, ve kterých v operátech katastrálních zapsaný držitel, parcelní číslo, výměra; vzdělávání, jakostní třída, katastrální výtěžek, označení nebo pojmenování pozemku, pokud se týče i jiná, v operátech Katastrálních poznamenaná data se nesrovnávají se stavem zjištěným v dokladech, v listinách, v operátech vceňovacích, reklamačních a pod.

(1) Pozemkový katastr s jedné strany a desky zemské, knihy pozemkově, knihy železniční, horní a oficiální soupis památek s druhé strany dlužno udržovati ve stálém vzájemném souladu.

(2) Jsou proto povinny zaslati jednak knihovní soudy katastrálnímu měřickému úřadu všechna knihovní usnesení o změnách ve statkové podstatě knihovních těles a o zápisech věcných práv, jež jsou předmětem zápisu v pozemkovém katastru, jednak katastrální měřický úřad knihovnímu soudu k nahlédnutí ohlášení o shledaných změnách v rozsahu knihovního tělesa nebo věcných práv, jež jsou předmětem zápisu v pozemkové knize nebo co do druhů pozemků (§ 21) a jejich hranic. O takto oznámených změnách zavede knihovní soud pokud se týče katastrální měřický úřad příslušné řízení podle vládního nařízení o tom vydaného. Doví-li se však knihovní soud z ohlášení katastrálního měřického úřadu, že nějaké věcné právo nebylo zapsáno do veřejných knih, zavede z úřední povinnosti řízení a dohlédá, aby zápis byl vykonán.

(3) Jde-li v ohlášení katastrálního měřického úřadu o změnu, kterou se mění zákres na mapě veřejné knihy, připojí katastrální měřický úřad příslušný náčrtek anebo, je-li již změna ta v mapě katastrální zakreslena, snímek této mapy.

(4) Liší-li se knihovní vlastník anebo jeho jméno od řádného držitele nebo jeho jména, zapsaného v pozemkovém katastru, a není-li možno do dohledné doby odstraniti tento nesoulad, poznamená se v pozemkovém katastru i jméno knihovního vlastníka.

(5) K soudnímu usnesení, podle něhož byl proveden ve veřejné knize zápis, který vyvolává v pozemkovém katastru změnu předmětu měření, musí býti připojen geometrický (polohopisný) plán (odst. 8).

(6) Parcela se rozdělí v pozemkovém katastru podle usnesení knihovního soudu a k němu připojeného geometrického (polohopisného) plánu i tehdy, nebyla-li změněna držba.

(7) Ve veřejné knize mohou býti parcely děleny, jejich hranice změněny (opraveny) nebo nové vlastnické hranice vyznačeny toliko podle geometrického (polohopisného) plánu nebo snímku katastrální mapy vyhotoveného katastrálním měřickým úřadem, nebo podle geometrického (polohopisného) plánu vyhovujícího ustanovením § 51, na němž jest katastrálním měřickým úřadem potvrzen souhlas s novým označením parcel nebo jejich dílců (§ 80).

(8) Se žádostí za knihovní zápis musí strana předložiti mimo původní plán anebo snímek katastrální mapy kolku prostý, ověřený jeho opis (kopii) pro soudní spisy a nepochází-li plán od příslušného katastrálního měřického úřadu, druhý kolku prostý ověřený opis (kopii) pro provedení zápisu v pozemkovém katastru. Pro soudní spisy může býti stranou ponechán původní plán nebo snímek katastrální mapy.

(9) Má-li knihovní soud po ruce příslušný náčrtek nebo snímek katastrální mapy, dodaný katastrálním měřickým úřadem (odst. 3), může se strana naň odvolati žádajíc za dělení nebo opravu hranic parcely nebo za vyznačení nové vlastnické hranice ve veřejné knize a není povinna předložiti jiný plán a jeho snímky.

(10) V usneseních doručovaných katastrálnímu měřickému úřadu uvede knihovní soud katastrální území, v jehož obvodu pozemek leží, označení příslušného knihovního tělesa a jméno a adresu nabyvatelovu.

(1) Katastrální měřický úřad přezkouší nejpozději každý šestý rok, shodují-li se zápisy ve veřejné knize a v pozemkovém katastru a to tím způsobem, že porovná výpis z knihovních vložek (§ 99, odst. 3) s pozemnostními archy. Před tím porovná knihovní soud na požádání katastrálního měřického úřadu výpisy z knihovních vložek se zápisy ve veřejné knize, doplní neb opraví tyto výpisy, potvrdí shodu a udá den, měsíc a rok, kdy byly porovnány. Při obnově mapy pozemkové knihy porovná katastrální měřický úřad tuto mapu s mapou katastrální.

(2) K dosažení souladu budou jednati katastrální měřický úřad a knihovní soud podle vládního nařízení o tom vydaného.

(3) Zakreslení knihovně provedených změn v předmětu měření nebo označení parcel do mapy knihy pozemkové, do mapy desk zemských a do mapy knihy železniční vykoná měřičský úředník při úředních dnech (§ 60) a nestačí-li mu čas, zašle po vzájemné dohodě na dobu nevyhnutelně nutnou knihovní soud katastrálnímu měřickému úřadu za tou příčinou mapy pozemkové knihy s pomůckami a doklady.

Soudy, veřejné úřady a orgány jsou vedle úkonů jim tímto zákonem zvlášť uložených povinny spolupůsobiti k tomu, aby se pozemkový katastr srovnával s poměry skutečnými, ohlašovati katastrálním měřickým úřadům všechny změny, jakož i každé poškození nebo ztrátu měřických značek katastrálních, o nichž se dověděly, a připojovati všechny jimi prováděné podrobné triangulace na jednotnou sít trigonometrických bodů podle návodů pro vykonávání měřických prací (§ 10). Žádá-li a to katastrální měřický úřad, jsou soudy a shora uvedené úřady a orgány povinny vydati úřední potvrzení o změnách, jež podle spisu byly zjištěny, jakož i podati potřebná vysvětlení.

Úřady ustanovené pro vyměřování poplatku jsou povinny uvědomovati katastrální měřické úřady o změnách ve vlastnictví, nastalých podle ústních smluv, jež byly ohlášeny k vyměření poplatků, a úřady ustanovené pro vyměřování daní o změnách, nastalých provedením anebo zrušením staveb, o nichž se dověděly, s označením dne, od kterého byla daň domovní předepsána nebo odepsána.

Úřady pověřené dozorem nad lesy jsou povinny dodati katastrálnímu měřickému úřadu opisy výměrů, jimiž udělily povoleni, aby lesní půda byla odňata lesnímu hospodářství.

Úřady nebo soudy pověřené dozorem nad prováděním scelování hospodářských pozemků a lesů a jiných úprav pozemkové držby jsou povinny po ukončení prací dodati katastrálnímu měřickému úřadu nebo zaslati jemu k nahlédnutí, spisové pomůcky potřebné pro sestavování nového nebo pro úpravu dosavadního katastrálního operátu příslušného území.

Úřady, osoby nebo korporace, provádějící zlepšení pozemků (meliorace) aneb ochranné stavby v úterní zaplavovaném a pod., jsou povinny dodati k nahlédnutí a ku pořízení úředních opisů nebo výpisů katastrálnímu měřickému úřadu po ukončeni uvedených prací údaje upotřebitelné pro případné vyšetření nastalých lokálních změn jakostní třídy, zvláště plány meliorační, regulační, doklady o nákladech stavebních a o stálých nákladech na udržování melioračních anebo ochranných staveb ve stavu užívatelném, seznam provedených změn vzdělávání, výtěžkového předmětu a podobné.

Boudy jsou povinny doručiti katastrálnímu měřickému úřadu opis soudních výroků nebo vyhotovení smírů, které se týkají předmětů měření nebo šetření (§§ 11-27), a dodati k nahlédnutí a ku pořízení úředních opisů nebo výpisů plány (§ 51), o něž se opírají tyto výroky nebo vyhotovení smíru.

Ústřední úřad vedoucí v patrnosti triangulační nebo nivelační práce dodá bezplatně ministerstvu financí vyrovnané pravoúhlé souřadnice všech potřebných trigonometrických bodů a jejich popisy s příslušnými přehlednými nákresy, jakož i potřebné popisy zasazených výškových značek a jejich nadmořské výšky.

(1) Měřičský úředník nekoná měření, předloží-li strana geometrický (polohopisný) plán, vyhotovený úředně oprávněným civilním geometrem anebo zeměměřičem oprávněným podle vládního nařízení ze dne 12. května, 1922, č. 148 Sb. z. a n., nebo některým státním úřadem (státním podnikem) pro účely vlastního služebního oboru, pokud tento úřad (podnik) zaměstnává úředníky se vzděláním zeměměřičským, kteří mohou prokázati alespoň pětiletou praksi zeměměřickou pod vedením odborníka, nebo geometrický (polohopisný) plán, vyhotovený jiným úřadem pro účely vlastního služebního oboru, získal-li tento úřad oprávnění podle ustanovení druhého odstavce.

(2) Vyžádav si posudek inženýrské komory pro Československou republiku a vyslechnuv ministerstvo financí a zúčastněná ministerstva, může ministr spravedlnosti vyhláškou uděliti i autonomním úřadům, pokud zaměstnávají úředníky se vzděláním zeměměřičským, kteří mohou prokázati alespoň pětiletou praksi zeměměřickou pod vedením odborníka, aby geometrické (polohopisné) plány, jimi pro účely vlastního služebního oboru zhotovené, byly podkladem zápisů ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru.

(3) Předložený plán (odst. 1 a 2) musí vyhovovati vládním nařízením a měřickým instrukcím (§ 10).

Úřady nebo státní podniky, oprávněné vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány (§ 51) a úředně oprávnění civilní geometři (zeměměřiči), shledají-li stran předmětu svého měření chybné zákresy v katastrální mapě (§ 39), jsou povinni uvésti na plánech jimi vyhotovených (§ 51) veškeré údaje nutné k opravení těchto zákresů; rovněž jsou-povinni dodati katastrálnímu měřickému úřadu plány (§ 51) o obnovení nebo vytyčení držebnostních hranic, které jimi bylo provedeno bez součinnosti soudu, s údaji potřebnými pro zakreslení těch mezníků do katastrální mapy, které byly zjištěny nebo nově zasazeny a nejsou v katastrální mapě zakresleny.

(2) Mimo to jsou úřady nebo státní podniky (odst. 1) povinny dodati do lhůty ohlašovací (§ 57) katastrálnímu měřickému úřadu potřebné údaje a geometrické (polohopisné) plány (§ 51) o všech nastalých změnách v oboru své působnosti, které se týkají předmětů měření nebo šetření (§§ 11-27).

Úřady, osoby nebo korporace, které provádějí stavby silnic, elektrických vedení vysokého napětí, stavby meliorační, vodárenské, kanalisační nebo stavby při vodstvech stojatých anebo tekoucích a úřady vodoprávní jsou povinny ohlašovati katastrálnímu měřickému úřadu změny (§ 30), nastalé v oboru jejich působnosti a dodávati mu k nahlédnutí polohopisné plány o provedených stavbách s údaji upotřebitelnými pro zápisy v seznamech silnic, elektrických vedení vysokého napětí, vodstva a zaplavovaných ploch.

Památkový úřad jest povinen dodati katastrálnímu měřickému úřadu příslušný výpis z oficiálního soupisu památek a ohlašovati mu každou změnu, v soupisu onom poznamenanou.

Obecní úřady jsou povinny dodávati katastrálnímu měřickému úřadu:

a) snímek zastavovacích plánů právě platných, jakož i každou jejich změnu a doplňky jich se týkající,

b) každoročně koncem roku seznamy všech nově zasazených, zrušených nebo přemístěných mezníků na hranicích veřejných cest, jakož i jiného veřejného a obecného statku a obecního majetku, dále seznamy dokončených staveb domů, rozbouraných domů, staveb silnic a změn jiných předmětů měření (§§ 15 a 27), které v prošlém roce v obci nastaly, pokud o nich nebylo prokázáno, že již byly předmětem úředního řízení katastrálního a ohlašovati každé porušení hranic katastrálního území a jejich znaků.

(1) Obce jsou povšechně povinny

a) vyhlašovati způsobem v obci obvyklým vyhlášky výkonných katastrálních úřadů,

b) nejde-li o úřední pobyt výhradně za příčinou provedení měření na žádost a náklad stran (§ 74), propůjčiti měřičskému úředníku po dobu jeho úředního pobytu v obci zdarma vhodné místnosti k úřadování a k technickým pracím osvětlované a vytápěné,

c) pečovati o potřebnou ochranu katastrálních operátů a měřických strojů, jakož i pro katastrální účely postavených měřických signálů a osazených značek měřických bodů,

d) na požádání měřičského úředníka opatřiti za mzdy nebo ceny v místě obvyklé: dělníky, posly, potřebné lodi a veslaře, povozy a potahy, měřické signály, kolíky, mezníky nebo jiné předměty potřebné k vytyčení hranic na účet státu a obstarávati po dobu úředního pobytu měřičského úředníka v obci jeho stavu přiměřený byt a stravu na jeho účet.

(2) Mimo to jsou obce povinny dodati zdarma do doby určené měřičským úředníkem pro podrobné nové měření (§ 28 odst. 2), místní triangulaci nebo pro polygonisaci měřické signály, kolíky, mezníky, povozy, nářadí a jiné předměty, potřebné pro signalisaci nebo označení měřických bodů.

(3) Obecní starostové (jejich náměstkové a zástupci), zástupci obce nebo důvěrníci, jichž jest třeba při šetření konaných podle tohoto zákona a znalci (§ 9 odst. 1), nemají nároku na jakoukoliv náhradu od státu.