Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Osnova zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatkovém ekvivalentu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, má za účel doplniti některé mezery v nynějším zákonodárství týkajícím se ekvivalentu, které povstaly dole uvedenými změnami původního zákona o ekvivalentu na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Osnova má ráz provisorní, poněvadž stojíme před unifikací poplatkového práva. Změny navrhované osnovou jsou:

I. § 31 zák. ze dne 12./8. 1921, č. 337 Sb. a. a n. zrušil s platností od 1./1. 1928 osvobození od ekvivalentu v příčině nemovitostí osvobozených sice ad daně pozemkové, ale používaných k účelům výdělečným (na př. doly). Poněvadž pak vyměřovací základnu při ekvivalentu tvoří podle § 106 zák. čl. XI/1918 zásadně násobky kat. výnosu a doly kat. výnosu nemají, je třeba stanoviti způsob, jak se vyšetří vyměřovací základna pro ekvivalent u těchto nemovitostí. Osnova navrhuje ve shodě s ostatními ustanoveními poplatkového zákona jako vyměřovací základnu obecnou (prodejní) hodnotu věci.

II. Čl. IV. uváděcích ustanovení k zákonu daních přímých č. 76/1927 Sb. z. a n. zrušil 44 zák. čl. XI/1918, který stanoví nejmenší hodnotu domů podrobených dani činžovní při vyměřování poplatků z převodu nemovitostí, t. j. 15 nebo 12 násobek nájemného (nájemní hodnoty). Poněvadž tato tvořila současně zákonnou základnu při vyměřování ekvivalentu, není od 1. 1. 1927 zákonné normy o tom, co tvoří základ pro vyměřování ekvivalentu při takových domech. Osnova ponechává dosavadní násobek činžovního výtěžku (15 resp. 12 násobek) jako základnu připojujíc nové ustanovení chránící stranu pro případ, že by cena tato přesahovala mimo očekávání obecnou hodnotu lamu tím, že jí vyhrožuje práva prokázati tuto nižší hodnotu.

III. V článku III. se stanoví počátek nového období ekvivalentního 1./1. 1928.

Všecko ostatní ustanovení jsou převzata z dosavadního platného práva a mají jen za účel sestaviti přehledně veškerá nová a dosavadní ustanovení.

Poněvadž se jedná více méně o technickou úpravu určitých ustanovení o ekvivalentu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a doplnění mezer se děje v duchu ostatních poplatkových norem, doporučuje rozpočtový výbor osnovu ku schválení ve znění vládního návrhu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 106 zák. čl. XI/1918 o poplatku z převodu majetku se mění a bude zníti:

1. Základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu je zpravidla obecná (prodejní) hodnota, kterou měl majetek, podrobený poplatkovému ekvivalentu, v době vzniku platebního závazku. Od tohoto základu nelze při nemovitostech odečítati dluhy ani břemena; při movitostech je dovoleno odečítati dluhy a břemena zatěžující osobu povinnou ku placení poplatkového ekvivalentu, prokáže-li je věrohodně.

2. Při nemovitostech podrobených dani pozemkové nebo dani domovní jest základen pro vyměření poplatkového ekvivalentu; pokud strana neprokáže, že obecná hodnota (odst. 1) je nižší:

a) při nemovitostech podrobených dani pozemkové 50násobek ryzího katastrálního výtěžku; při pozemcích, které leží v inundačním obvodu obce, která je ve svazku vodního regulačního družstva, odečte se od výtěžku příspěvek na odvodnění, stanovený předepsaným způsobem, nebyl-li naň vzat zřetel při stanovení katastrálního výtěžku,

b) při nemovitostec podrobených domu-vsí dani třídní 204násobek domovní daně třídní,

c) při nemovitostech podrobených dani činžovní v místech, uvedených v § 143, odst. 1., písm. a) zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, 15násobek nájemného (nájemní hodnoty) vyšetřeného podle § 148, odst. 1. a 2. cit. zákona,

d) při nemovitostech podrobených dani činžovní v místech, uvedených v § 143, odst. 1., písm. b) cit. zákona,

aa) které jsou zcela pronajaty, 12násobek nájemného (nájemní hodnoty) vyšetřeného podle § 148, odst. 1. cit. zákona,

bb) které jsou částečně pronajaty, součet 12násobku nájemného (nájemní hodnoty) vyšetřeného podle § 148, odst. 1. cit. zákona a 200násobku domovní daně třídní, připadající podle § 148, odst. 4. cit. zákona.

3. Pro výpočet násobků, uvedených v odst. 2., je u pozemků rozhodný ryzí katastrální výtěžek, se kterým je pozemek zapsán v pozemkovém katastru v den vzniku platebního závazku, u budov nájemné (nájemní hodnota), které slouží za základ daně činžovní na rok, jenž předchází vzniku platebního závazku, a domovní daň třídní připadající na rok, jenž předchází vzniku platebního závazku.

4. U novostaveb a přístaveb, nebylo-li tu v předcházejícím roce ještě daňového objektu a byla-li daň vyměřena poprvé v roce, v němž vznikl platební závazek, třeba při vypočtení násobku přihlížeti k nájemnému (nájemní hodnotě), jež slouží za základ pro daň tohoto roku, případně k domovní dani třídní, připadající na tento rok. U budov od daně domovní dočasně osvobozených je základem násobku nájemné (nájemní hodnota), z něhož by činžovní daň byla vyměřena, případně domovní daň třídní, která by se předepsala, kdyby tu dočasného osvobozeni od daně nebylo.

5. Nebylo-li v roce rozhodném pro výpočet násobků uvedených v odst. 2. až 4. pro výpočet daně činžovní vzato za základ nájemné (nájemní hodnota) za celý rok nebo za celou sezonu, je základem násobku nájemné (nájemní hodnota), které by bylo základem daně činžovní, kdyby tato byla měřena z nájemného (nájemní hodnoty) za celý rok nebo celou sezonu.

6. Výtěžek budov nebo jejich částí nezdaněných nebo zdaněných jen na část roku (sezony) určí v případě odstavců 4. a 5. příslušný úřad vyměřující přímé daně na podkladě poplatníkova přiznání, podaného do přiměřené nejméně 15denní lhůty stanovené tímto úřadem. O podávání tohoto přiznání a o řízení za účelem určení výtěžku platí obdobně ustanovení zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.

7. Jde-li o dělené vlastnictví (vlastníkem budovy je jiná osoba než vlastník pozemku), považuje se hodnota budovy, vyšetřená podle tohoto paragrafu, za společnou hodnotu pozemku i budovy a rozdělí se podle dohody neb odhadu.

V § 107 zák. čl. XI/1918 nahrazuje se § 44 uvedený pod č. 9, §em 106 ve znění článku I. tohoto zákona.

1. V § 111 zák. čl. XI/1918 nahrazuje se odst. 1. a 2. tímto ustanovením:

Poplatkový ekvivalent se vyměřuje vždy na 10 roků. Nové období pro uložení poplatkového ekvivalentu počíná se dnem 1. ledna 1928.

2. Poslední odstavec tohoto paragrafu se mění a bude zníti:

O příslušnosti úřadů k vyměření poplatkového ekvivalentu, jakož i o přiznáních a ukládacím řízení budou vydána ustanovení vládním nařízením.

1. Tento zákon, jenž platí pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1928. V těch případech, kde podle § 111 zák. čl. XI/1918 vznikl platební závazek v roce 1927, platí předpisy tohoto zákona obdobně.

2. Zákon tento provede ministr financí.