Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Die Unterzeichneten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:

Die Bestimmungen des § 5, Abs. 3. des Gesetzes vom 7. Feber 1919 S. d. G. u. V. Nr. 76, wornach die Gemeindefunktionäre von Gemeindelieferungen und Gemeindearbeiten ausgeschlossen sind, werden zur Gänze aufgehoben.

Diesel Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Wirksamkeit. Mit seiner Durchführung wird der Minister des Innern betraut.

Die Bestimmungen, wornach sich Mitglieder der Gemeindevertretung und der Gemeindekommissionen weder unmittelbar noch mittelbar an Lieferungen und Arbeiten beteiligen dürfen, die von Gemeinden und deren Unternehmungen, bezw. Anstalten vergeben werden, haben mitunter in der Praxis zu Verhältnissen geführt, die als unhaltbar bezeichnet werden müssen. Der Gesetzgeber wollte bei der Schaffung dieser Bestimmungen sicherlich der sogenannten ťVetternwirtschaftŤ, wie sie sich mitunter zur Zeit des Bestehens, der alten österreichischen Gemeindeordnung ergeben hat, ein Ende bereiten, hat jedoch vollständig übersehen, daß durch die Einführung des allgemeinen Wahlrechtes und des Einzuges aller politischen Parteien in die Gemeindestube, ohnehin die Aufsicht über die gesamte Tätigkeiten der Gemeinde gegeben erschien. Die Ausnahmsbestimmung des Gesetzes, nach welcher die Aufsichtsbehörde über Antrag des Gemeinderates eine Abweichung von diesen Grundsätzen bewilligen kann, hat wiederholt zu unliebsamen Auseinandersetzungen unter den politischen Parteien, bezw. der Gemeindefunktionäre geführt.

Die Beibehaltung des Verbotes, wornach, Gemeindefunktionäre keine durch die Gemeinde zur Vergebung gelangenden Lieferungen und Arbeiten übernehmen dürfen, bedeutet gerade für den Gewerbetreibenden und Kaufmanne soviel, als daß er von vorneherein jede Kandidatur anläßlich der Gemeindewahlen ablehnen muß, wenn er nicht auf die Zuteilung von Gemeindelieferungen und Arbeiten verzichten will.

Im benachbarten Deutschen Reiche gibt es keine gesetzliche Bestimmung, auf Grund welcher ein derartiger Ausschluß, wie er in der Čechoslovakischen Republik besteht, ausgesprochen wird. Von Interesse ist übrigens eine im Jahre 1924 vom ťDeutschen Städtetag ergangene Rundfrage bei 90 Städten mit mehr als 50.000 Einwohnern, inwieweit die Mitglieder der städtischen Verwaltungsausschüsse (Deputationen, Kommissionen) von der Vergebung städtischer Arbeiten und Lieferungen innerhalb ihres Verwaltungsbereiches ausgeschlossen sind. Dem ťDeutschen StädtetagŤ liegen 77 Antworten vor und zwar, aus 42 Städten mit mehr als 100.000 Einwohnern und aus 35 Städten mit geringerer Einwohnerzahl. In 54 Städten und zwar in 21 Städten mitmehr als 100.000 Einwohnern (d. s. 57 %) und aus 30 Städten mit weniger Einwohnern (d. s. 85 %) sind die Mitglieder der städtischen Ausschüsse von der Vergebung nicht ausgeschlossen.

In den übrigen Städten sind teilweise Beschränkungen vorgesehen und lediglich in 10 Städten mit mehr als 100.000 Einwohnern und in 3 Städten mit einer geringeren Einwohnerzahl sind die Mitglieder sämtlicher Gemeindeausschüsse von jeglicher Vergebung städtischer Arbeiten innerhalb ihres Amtsbereiches ausgeschlossen.

Der gestellte Antrag erscheint daher vollauf begründet.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení §u 5, odst. 3 zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., podle něhož obecní činitelé jsou vyloučení od obecních dodávek a prací, úplně se ruší.

Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení. Provedením jeho se pověřuje ministr vnitra.

Ustanovení, podle nichž se členové obecního zastupitelstva a obecních komisí nesmějí ani přímo ani nepřímo účastniti dodávek a prací, zadávaných obcemi a jejích ústavy nebo podniky, vedla v praxi k neudržitelným poměrům. Zákonodárce, vkládaje do zákona tato ustanovení, chtěl zajisté učiniti přítrž tak zvanému ťnepotismuŤ, který se někdy vyskytl, dokud trvalo staré rakouské obecní zřízení, ale úplně přehlédl, že když bylo zavedeno všeobecné volební práva a všechny politické strany se dostaly na radnici, lze přehlédnouti veškerou činnost v obci. Výjimečné ustanovení zákona, podle něhož dozorčí úřad k návrhu obecní rady může povoliti úchylku od těchto zásad, vedlo často k nemilým potyčkám mezi politickými stranami nebo mezi obecními funkcionáři.

Bude-li zachován zákaz, podle něhož obecní činovníci nesmějí převzíti dodávky a práce, které zadává obec, znamená to pro živnostníky a kupce, že již předem musí odmítnouti každou kandidaturu při obecních volbách, nechtějí-li se vzdáti zadání obecních dodávek a prací.

V sousední německé říši není zákonného ustanovení, jež by vyslovovalo podobné vyloučení, jak tomu jest v Československé republice. Zajímavý jest ostatně dotazník, jejž v roce 1924 zaslal ťSjezd německých městŤ 90 městům s více než 50.000 obyvatelů, a v němž se tázal, jak dalece jsou členové městských správních výborů (deputací, komisí) vyloučení ze zadávání městských prací a dodávek v jejích správním obvodu, ťSjezd německých městŤ dostal 77 odpovědí a to ze 42 měst s více než 100.000 obyvateli a z 35 měst s menším počtem obyvatelů, V 54 městech a to ve 24 městech s více než 100.000 obyvatelů (t. j. 57%) a v 30 městech s menším počtem obyvatelů (t. j. 85%) nejsou členové městských výborů při zadávání vyloučení.

V ostatních městech jsou omezení částečná a pouze v 10 městech s více než 100.000 obyvateli a ve 3 městech s menším počtem obyvatelů jsou členové všech obecních výborů vyloučení z každého zadávání městských prací v jejích úředním obvodu.

Tento návrh jest tedy plně odůvodněn.