Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Potřeba vydati nový puncovní zákon vznikla předavším proto, aby domácí výroba i obchod s předměty z drahých kovů mohly se přizpůsobiti průmyslovému pokroku. Starý puncovní zákon vyhlášený 26. května 1866 pod čís. 75 ř. z. s účinností od 1. ledna 1867, který v podstatě platil i v bývalých Uhrách, nedovoluje volnost výroby zboží z drahých kovů, nýbrž podle § 24 nařizuje, že slitiny ze zlata smějí obsahovati pouze stříbro, aneb měď, anebo oba dva kovy, stříbrné předměty pak pouze měď. Užívání jiných kovů bylo zakázáno, čímž výroba byla omezena. Toto stanovisko, aby pokrok technický přizpůsoben byl administrativním předpisům, brzdilo vývoj volby slitin a volbu jejich barvy. Důvodem ustanovení § 24 bylo, aby bylo umožněno snadným způsobem, již črtem na kameni, rozpoznati obsah drahých kovů ve slitinách. Předložený puncovní zákon podle § 16 dovoluje používati při výrobě libovolné slitiny, čímž nutí zkoušející orgány k tomu, aby kontrola přizpůsobena byla, výrobní technice. Volnost výroby slitin není omezena, podle puncovních zákonů ve většině evropských států. Tato volnost výroby, požadovaná také zdejšími výrobci i obchodníky, klade ovšem určité požadavky na kontrolující orgány a zkoušení stává se komplikovanější, nežli je dosud. Kontrola může býti tudíž prováděna pouze orgány, jež ovládají chemickou analysu drahých kovů. I v tom směru nový zákon reorganisuje dosavadní způsob kontroly a podle části šesté zřizuje technické kontrolní úřady, jež jsou podřízeny ústřednímu vedení ředitelství puncovní služby v Praze. Nejvyšší instancí jest ministerstvo veřejných prací. Veškeré tyto úřady vedeny budou na příště pouze odborníky, inženýr chemiky, podobně jako jest tomu u technické finanční kontroly. Úřady tyto zřízeny budou tam, kde jsou centra zlatnické a stříbrnické výroby. Jejich místo určuje se potřebou této výroby. Dnes přichází v úvahu středisko zlatnické výroby Praha, dále středisko našeho stříbrnického průmyslu v Moravské Třebové, a pak ještě puncovní úřady pro Moravu a Slezsko v Brně a pro Slovensko puncovní úřad v Bratislavě. Pakli by vznikla výroba v některém místě republiky, jest podle § 42 puncovního zákona možno zříditi také i pro toto místo puncovní úřad. Nový puncovní zákon zavádí kontrolu šperků platinových, jež podle zastaralých předpisů kontrole nepodléhají, neboť v době, kdy byl puncovní zákon vydán, platina byla levnější nežli zlato, kdežto dnes cena platiny jest několikanásobná ceny zlata. (Dnešní kursovní cena 1 k zlata jest 23.900 Kč, platiny 80.000 Kč.) Zákonem zavádí se také unifikace dosavadních předpisů, neboť předpisy uherské na některých místech, zejména pokud jde o pokuty, se od bývalých rakouských odlišovaly. Zákonem poskytuje se ochrana kupujícímu obecenstvu před koupí méně hodnotného zboží. Potřeba kontroly odpovídá také zájmům solidního výrobce a solidního obchodníka, aby byl chráněn před nekalou soutěží, neboť u předmětů z drahých kovů jest napodobení velmi snadné. Úřední kontrola provádí se v celé řadě evropských států a vykonává svůj blahodárný vliv na odvětví zlatnická a stříbrnické. Nejlepším příkladem jest pro nás Švýcarsko, kdež účelně vedená technická kontrola švýcarských hodinek a hodinkových pouzder přispěla 1. povznesení švýcarského hodinářství, které průměrně exportuje za 11/2 miliardy Kč svých výrobků do ciziny. Zboží opatřené úřední kontrolní značkou dává důvěru kupujícímu v hodnotu zboží a chrání jej takto, jakož i výrobce a obchodníka, před zbožím méně cenným. Nový puncovní zákon zavádí podle § 7 povinnost, aby kupující rychle mohl býti orientován o obsahu drahého kovu tím, že na každém šperku musí býti vyražena zřetelně číslice, udávající počet tisícin drahého kovu.

Nový puncovní zákon podle části III. upravuje výrobu zboží s obsahem 250/1000 zlata, pro něž jest zavedeno puncování fakultativní podle přání výrobců. Toto šestikarátové zboží zavedeno bylo u nás proto, aby chráněna byla výroba kdysi kvetoucího zboží granátového, které ztratilo svůj trh především proto, že podle starých předpisů (§ 21 a 43 p. z.) výroba tak zv. nového zlata nebyla kontrolována, čímže zboží granátové bylo znehodnoceno; předměty, z nového zlata zhotovené, neměly dostatečného množství drahého kovu, takže při nošení černaly, čímž ztratily oblibu ke škodě našeho zlatnictví.

Zejména byla to cizina, která české granáty znehodnotila zasazováním do zlata, které mívalo někdy jen 1/10 drahého kovu.

Zákon tento vypracován byl v dohodě s výrobními i obchodními kruhy zlatnickými a stříbrnickými i s korporacemi dělnickými, jež od něho očekávají povznesení obchodu i domácí výroby.

Z těchto důvodů výbor pro dopravu a veřejné práce odporučuje poslanecké sněmovně Národního shromáždění, aby předložený zákon, schválený již senátem, byl beze změny přijat, jakož i připojená resoluce schválená senátem.

Úřední kontrola zboží ze zlata a stříbra provádí se u nás od 1. ledna r. 1867, kdy nabyl účinnosti dosavadní puncovní zákon

č. 7 ř. z. z r. 1866 částečně bohem doby pozměněný a doplněný.

Povinná úřední označování a zkoušení výrobků z drahých kovů vykonává se u nás tudíž více než 60 let a plní zcela svůj úkol: chrání jednak kupující před koupi méně cenného zboží a pak solidní a reelní domácí výrobu a obchod před nekalou soutěží, před nesvědomitými obchodníky a výrobci, kteří by se snažili hodnotnému zboží o zákonité ryzosti konkurovati výrobky špatné jakosti s nižším obsahem drahých kovů. Na puncovním zákoně jsou interesováni stejně jak konsumenti, tak i domácí výroba a obchod se zbožím z drahých kovů.

Úřední kontrola výrobků z drahých kovů jest zavedena v celé řadě čelných států, a to ve Francii, v Rusku, v Anglii, ve Švýcarsku, v Rakousku, v Polsku, v Jugoslavii, ve Švédsku, v Rumunsku, Holandsku a jinde. Ve státech, kde kontrola není, většinou zlatnická výroba upadá a není důvěry v hodnotu zboží (na př. v Italii). Avšak i ve státech, kde není úřední kontrola (na př. v Německu), existuji puncovní zákony, jež předpisují vysoké tresty proti těm, kteří se proti zákonu provinili. V Německu puncovní zákon z r. 1884 stanoví trest vězení až do šesti,měsíců aneb pokutu 1000 M.

Předložený puncovní zákon, který byl vypracován se zřetelem k technickému pokroku ve výrobě a přizpůsoben i požadavkům mody, obsahuje tyto hlavní změny a doplňky proti dosavadním puncovním předpisům:

1. Novým puncovním zákonem unifikují se dosud platné dvojí předpisy (býv. rakouské a uherské), jež sice nejsou podstatně odchylné, avšak pokud jde o výši trestů a pravomoc úřadů, jsou různé.

2. § 16 puncovního zákona stanoví, že výrobní technika není omezena volbou slitin, jako až tomu jest dosud, takže zlatníci a stříbrníci mohou používati při výrobě tři kovy: zlato, stříbro a měď. Nový puncovní zákon povoluje používati libovolné slitiny.

3. Zavádí se nově kontrola šperků z platiny, jejíž dnešní cena jest téměř čtyřikrát vyšší než zlata. Podle starého puncovního zákona platinové zboží kontrole nepodléhalo, nebol v době, kdy zákon byl pracován, platina měla menší cenu nežli zlato, takže se jí používalo k falšování předmětů zlatých, na př. mincí jež byly vyráběny z platiny a byly pozlacovány.

4. Nově se předpisuje, aby výrobce zřetelně označil číslici přímo na zboží množství drahého kovu, obsaženého ve výrobku, čímž konsument má možnost snadno se o hodnotě zboží přesvědčiti. Způsob tento jest zaveden i v jiných státech, na př. ve Švýcarsku, v Německu a podle nového puncovního zákona i v Rakousku.

5. Ryzosti předepsané pro zboží z platiny, zlata a stříbra jsou přizpůsobeny mezinárodním požadavkům, jichž snahy směřují k tomu, jak zdůrazněno bylo na mezinárodním kongresu klenotnickém v Amsterodamu, konaném r. 1926, aby byly zavedeny mezinárodní jednotné ryzosti. Domácím výrobcům je dána možnost aby vyráběli zboží o nejvyšší ryzosti, jež je z vedeno v cizích státech, aby tak československé zboží mělo náležitou pověst.

6. Puncovní zákon nečiní rozdílu mezi zastavárnami a dražebnami státními, zemskými a soukromými.

7. Konsument jest chráněn při koupi i předmětů z drahých kovů, jež puncovní kontrole nepodléhají, tím, že má právo požadovati podle § 32 garanční stvrzenku od prodávajícího.

8. Puncovní zákon upravuje výrobu zboží šestikarátového vzhledem k tomu, aby chráněna byla zejména výroba zboží granátového a aby znemožněn byl obchod se zbožím z tak zv. nového zlata.

Pokud jde o předpisy trestní, upraveny jsou tyto již se zřetelem k zamýšlené správní reformě. Puncovním orgánům zavedením upouštěcího řízení byla vyměřena určitá pravomoc, čímž odstraněny budou průtahy vzniklé při důchodkovém trestním řízení. Výše pokut byla přizpůsobena nynějším valutárním poměrům.

Nový puncovní zákon vyžaduje vzhledem k vyšším požadavkům, jež kladeny budou na zkoušející orgány, pokud jde o jejich odborné znalosti, nové úpravy puncovní služby podle vzoru švýcarského, kdež jest puncovnictví ze všech států na prvním místě. Zřízeny budou úřady, vedené inženýry-chemiky, jež jsou specialisté v analysách drahých kovů. Novou organisací uvolněno bude,více než 40 berních úředníků, jež vedle své činnosti vykonávají dosud puncovní službu v puncovnách.

Puncovní služba bude fungovati tak, aby podporována byla domácí výroba. Celá puncovní služba až dosud byla aktivní, ačkoliv puncovní úřady nejsou úřady fiskálními, nýbrž kontrolními. Jejích veškerá režie věcná i personální jest plně kryta příjmy, plynoucími z puncovních poplatků, ač tyto poplatky jsou nejnižší ze všech států evropských.

Aby kontrolující orgány měly neustále,styk vzhledem k oprávněným potřebám domácí výroby a obchodu se zbožím z drahých kovů, zřízena bude státní puncovní rada, representující představitele těchto vrstev, jež bude spolupracovati v puncovní agendě.

Nový puncovní zákon byl vypracován se zřetelem k puncovním zákonům nejčelnějších států, k dosavadní více než 60leté praxi, a především vzhledem k potřebám domácí výroby a obchodu.

Ústavně-právní výbor navrhuje slavné poslanecké sněmovně, aby byl puncovní zákon i resoluce přijaty tak, jak byly schváleny senátem a výborem pro dopravu a veřejné práce.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Platinové, zlaté a stříbrné zboží, jak v tuzemsku vyrobené, tak z ciziny dovezené, podléhá puncovní kontrole.

Puncovní kontrolou rozumí se úřední zkoušení ryzosti a zákonitého stavu tohoto zboží, jeho úřední označování, jakož i puncovní kontrola živností (§§ 28 a násl.).

(1) Za úřední zkoušení a označování platinového, zlatého a stříbrného zboží vybírají se kontrolní a manipulační poplatky.

(2) Vláda určí nařízením výši poplatků kontrolních, a to až do 2.500 Kč za 1 kg platiny, do 500 Kč za 1 kg zlata a do 90 Kč za 1 kg stříbra hrubé váhy zboží, jakož i výši manipulačních poplatků až do 10 haléřů za každý samostatný kus zboží, úřední značkou označený.

(1) Ryzost platinového, zlatého a stříbrného zboží vyjadřuje se v tisícinách.

(2) Zákonité ryzosti jsou:

a) pro zboží platinové.. 950/1000

b) pro zboží zlaté:

zlato číslo 1..... 986/1000

zlato číslo 2..... 900/1000

zlato číslo 3..... 750/1000

zlato číslo 4..... 585/1000

c) pro zboží stříbrné

stříbro,číslo 1..... 959/1000

stříbro číslo 2..... 925/1000

stříbro číslo 3..... 900/1000

stříbro číslo 4..... 835/1000

stříbro číslo 5..... 800/1000.

(1) Zboží zlaté a stříbrné v tuzemsku vyrobené a určené k domácímu obchodu musí míti nejméně ryzost posledního stupně stanoveného pro ten druh zboží v § 4, zboží platinové nejméně 950/1000.

(2) Pouze obruby z platiny, do nichž se zasazují bílé nebo bezbarvé kameny a perly, které se umístí na zlaté nebo stříbrné zboží, mohou míti nižší ryzost než 950/1000, nejméně však 100/1000 platiny. Takové obruby nižší ryzosti nepodléhají puncování.

(3) Zboží platinové, zlaté a stříbrné jiných dovolených ryzostí nežli ryzostí, stanovených pro ten druh zboží v § 4, označí se stupněm nejblíže nižším (u zboží platinového 950/1000), nemá-li však aspoň nejnižší zákonitou ryzost, rozbije se a vrátí se straně za podmínek stanovených v § 11.

(4) Stříbrné zboží pozlacené nebo zlatem potažené, které musí býti pouhou zkouškou na kameni jako stříbrné snadno poznatelné, označí se úřední značkou pra stříbro.

(1) Každé navě vyrobené platinové, zlaté a stříbrné zboží, vyjímajíc zboží uvedené v § 12, budiž předloženo puncovnímu úřadu (§ 42) k vyšetření ryzosti a zákonitého stavu a k označení úřední značkou.

(2) K témuž účelu nutno znovu předložiti puncovnímu úřadu předměty již puncované, které byly předěláním podstatně změněny.

(3) Předměty platinové, zlaté a stříbrné nepuncované, které přicházejí do obchodu ze soukromého majetku nebo se prodávají ve veřejné dražbě (na př. v zastavárnách, dražebnách), podléhají rovněž předpisům tohoto zákona.

Zboží platinové, zlaté a stříbrné předložené pracovní kontrole musí býti opatřeno číslicí vyznačující jeho ryzost, a je-li vyrobeno v tuzemsku, též soukromou, úředně schválenou výrobní nebo tovární značkou výrobce.

(1) Platinové, zlaté a stříbrné zboží předkládá se puncovnímu úřadu buď před konečnou úpravou nebo úplně dohotovené, a to s písemným oznámením počtu kusů, druhu, váhy a stupně ryzosti. Různé druhy legur téhož stupně ryzosti buďtež ad sebe odděleny.

(2) Předkládá-li se zboží před konečnou úpravou, musí býti předloženo ještě před ovařováním, leštěním a barvením, avšak řádně očistěné.

(3) Písemné oznámení (odst. 1.) požaduje se též u zboží dovezeného z ciziny, které podléhá také ustanovení § 16, odst. 2. o vyznačování přísad drahých kovů.

(4) Zboží ke kontrole předložené musí býti do té míry zpracováno, aby po úředním zkoušení a označení nebyla úřední značka při konečném zpracování poškozena a aby nemohlo býti zboží již nikterak změněno.

(5) Zboží úplně dohotovené smí se předkládati jen tehdy, lze-li je zkoušeti na kameni bez poškození a s náležitou přesností.

Každá oddělitelná součást platinového, zlatého nebo stříbrného náčiní (šroubem, nýtem anebo jinak připevněná), jakož i každá součást pájkou spojená, musí býti zvlášť zkoušena a pokud lze, také zvlášť označena.

(1) Ryzost stanoví se zpravidla srovnáním předmětu platinového, zlatého nebo stříbrného se zkušebními jehlami na zkušebním kameni.

(2) Předkládá-li strana k puncování předměty vyrobené z kovových směsí obsahujících kromě mědi a stříbra ještě jiné přísady, jest povinna předložiti zároveň 2 g materiálu, z něhož takové předměty byly vyrobeny.

(3) Uzná-li úřad nutným ryzost přesněji stanoviti, jest oprávněn roztaviti předmět anebo jeho část a případně vyzkoušeti jej chemicky.

(1) Je-li výsledek zkoušky pro stranu příznivý, může býti skutečná škoda, vzešlá straně porušením fasony zkoušeného předmětu, straně, požádá-li o to do 3 dnů po dni, kterého jí byl výsledek zkoušky oznámen, státem (puncovním úřadem) přiměřeně nahrazena. Náhrada se neposkytuje, byl-li postup úřadů při zkoušení zákonný nebo je-li předmět jen nepatrně poškozen nebo má-li jen nepatrnou cenu nebo jde-li o zkoušení drahého kovu, k němuž byly přimíšeny cizí, avšak zakázané přísady (§ 16).

(2) Proti stanovení výše náhrady může strana podati u téhož puncovního úřadu námitky do 3 dnů po dni, kterého byla o výši náhrady zpravena. O námitkách včas podaných rozhodne puncovní úřad po slyšení znalce.

(3) Není-li strana s úředním nálezem ryzosti spokojena, může žádati do 3 dnů po dni, kterého jí byl výsledek zkoušky oznámen, za její bezplatné opakování. Je-li i při této opakované zkoušce nález pro stranu nepříznivý, zašle se k její žádosti sporný předmět ředitelství puncovní služby (§ 42) k definitivnímu vyzkoušení ryzosti.

(4) Zjistí-li také tento úřad, že ryzost předmětu jest nezákonná, zaplatí strana za tuto zkoušku dvojnásobný poplatek stanovený pro zkoušky toho druhu.

(5) Vyhovuje-li sice zboží platinové, zlaté a stříbrné co do zákonité ryzosti, avšak jinak puncovním předpisům neodpovídá, může se označiti úřední značkou teprve tehdy, když byla závada odstraněna; totéž platí, zjistí-li se, že zboží nevyhovuje jiným než puncovním předpisům.

(6) Nemá-li zboží aspoň nejnižší zákonitou ryzost anebo nelze-li závadu odstraniti, rozbije se a vrátí se straně.

(1) Puncovní kontrole nepodléhají

a) přístroje a nástroje k účelům vědeckým, vyučovacím nebo léčebným, k výrobě živnostenské nebo průmyslové a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství

b) veškeré státní mince, i když jsou součástkou předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;

c) pamětní peníze, medaile a plakety ražené ve státní mincovně;

d) předměty staršího původu, které mají zvláštní uměleckou nebo kulturně-historickou cenu;

e) předměty smaltem úplně potažené;

f) 1 pouhé obruby kamenů, perlí, smaltu nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřízený význam;

g) předměty platinové a zlaté do 2 g a stříbrné do 3 g celkové váhy.

(2) Na předměty v odstavci lit. g) uvedené, které jsou součástí jiných platinových, zlatých nebo stříbrných předmětů, se toto osvobození nevztahuje.

(3) Ve sporných případech rozhodují puncovní úřady o tom, zda zboží podléhá puncovní kontrole.

(1) Platinové, zlaté a stříbrné zboží, určené k vývozu do ciziny, nepodléhá povinnému úřednímu označování. Má-li býti takové zboží opatřeno československou úřední značkou, musí míti ryzost uvedenou v § 4.

(2) Podmínky, za jakých jest dovolena výroba takového zboží a obchod s ním, budou stanoveny vládním nařízením.

(1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné nesmí míti nikdy v celku menší ryzost než jakou jest označeno.

(2) Tato ryzost nesmí býti menší ani v jednotlivých částech zboží bez pájky ani u zboží spájeného, vyjímajíc případy, pro něž jsou. důvody technické a které jsou stanoveny vládním nařízením. I v těchto případech musí však celková ryzost vyhovovati ustanovení odstavce 1.

Pájka, kterou jest zboží platinové, zlaté neb stříbrné spájeno, musí míti nejméně poloviční ryzost kovu, z něhož jest zboží vyrobeno, a nesmí přesahovati míru k spájení nezbytně nutnou.

(1) Při zpracování drahých kovů jest dovoleno používati libovolných přísad, pokud používání některých přísad ve slitinách drahých lovů nebude vládním nařízením zakázáno.

(2) Strana jest povinna vyznačiti upotřebené přísady drahých kovy kvalitativně i kvantitativně na boletě, když předkládá zboží k puncování; při dovozu zboží cizozemského musí býti toto vyznačení uvedeno kromě toho na celním prohlášení nebo na původním účtu.

(1) Zlaté předměty smí se ozdobiti součástkami ze stříbra nebo platiny, stříbrné předměty pak součástkami ze zlata nebo platiny, lze-li takové ozdoby jako stříbro, platinu nebo zlato snadno poznati.

(2) O přípustnosti a rozsahu použití druhého kovu k ozdobě rozhodují puncovní úřady.

Platinové, zlaté a stříbrné zboží vyhovující zákonitým předpisům označuje se úředními značkami stanovenými vyhláškou ministra veřejných prací.

Platinové, zlaté a stříbrné zboží, které jest příliš malé nebo jest vůbec takového rázu, že by úřední značka nebo číslice vyznačující ryzost nemohla býti na jeho hlavní části umístěna, jest výrobce povinen opatřiti plíškem z téhož kovu, který jest se zbožím pevně spojen, jinak se na předmět zavěsí úřední pečeť.

Rozhodnutí o tom, zda platinové, zlaté nebo stříbrné zboží, které odpovídá puncovním předpisům, má býti označeno způsobem uvedeným buď v § 18 nebo v § 19, přísluší puncovnímu úřadu.

(1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné dovezené z ciziny podléhá téže puncovní kontrole jako zboží domácí.

(2) Vyňaty jsou:

a) předměty v § 12 vyjmenované,

b) předměty osvobozené od dovozního cla,

(3) Mají-li býti předměty v odstavci 2., lit. b) uvedené zcizeny, musí býti předloženy k úřednímu označení.

(4) Ve sporných případech rozhodují puncovní úřady o tom, zda zboží podléhá puncovní kontrole.

Zboží z ciziny dovážené a puncovní kontrole podléhající zašlou celní úřady, když skončily celní řízení, i s celními doklady nejbližšímu puncovnímu úřadu nebo tomu puncovnímu úřadu, který strana označí.

(1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné dovezené z ciziny musí míti aspoň nejnižší zákonitou ryzost (§ 4).

(2) Vyhovuje-li toto zboží i jinak puncovním předpisům a nezjistí-li se, že nevyhovuje jiným než puncovním předpisům, označí se na něm úřední značkou jeho cizozemský původ a jest pak dovoleno v tuzemsku s ním obchodovati.

(3) Nemá-li toto zboží aspoň nejnižší zákonitou ryzost (§ 4) anebo nelze-li jinou jeho závadu odporující puncovním anebo jiným předpisům odstraniti, odešle se na útraty adresáta do celní ciziny odesílateli, a to prostřednictvím onoho celního úřadu, který je projednal. Nelze-li cizozemského odesílatele zjistiti neb odepře-li zjištěný odesílatel příjem, zboží takové se rozbije a vydá se adresátu.

(1) Zboží z obecných kovů, byť i bylo drahými kovy potaženo, nepovažuje se za zboží platinové, zlaté nebo stříbrné.

(2) Na takovém zboží musí býti vždy označena slitina, z níž jest zhotoveno (pakfong, alpaka a podobně).

(3) Není dovoleno označovati nebo pojmenovati toto zboží tak, aby se v označení nebo pojmenování vyskytovalo slovo platina, zlato nebo stříbro.

(4) Předměty z kovů obecných a zboží s obsahem 250/1000 zlata (§ 26) musí býti ve skladech i ve výkladech od ostatního zboží z kovů drahých odděleny a zřetelným nápisem označeny. Taktéž musí býti odděleno zvlášť od sebe zboží platinové, stříbrné a zboží z bílého zlata.

(1) Mechanicky spojovati součástky z obecných kovů s předměty platinovými, zlatými a stříbrnými, jakož i použití z technické nutnosti cizích těles (per, vzpruh, vložek, které lze vyjmouti a podobně) v předmětech platinových, zlatých a stříbrných jest jen tehdy dovoleno, jsou-li takové nepravé součástky viditelné a jako nepravé označeny.

(2) Odchylky od tohoto pravidla může povoliti puncovní úřad výjimečně z důvodů technických.