Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 103. schůzi dne 1. prosince 1927 tuto osnovu zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Platinové, zlaté a stříbrné zboží, jak v tuzemsku vyrobené, tak z ciziny dovezené, podléhá puncovní kontrole.

Puncovní kontrolou rozumí se úřední zkoušení ryzosti a zákonitého stavu tohoto zboží, jeho úřední označování, jakož i puncovní kontrola živností (§§ 28 a násl.).

(1) Za úřední zkoušení a označování platinového, zlatého a stříbrného zboží vybírají se kontrolní a manipulační poplatky.

(2) Vláda určí nařízením výši poplatků kontrolních, a to až do 2.500 Kč za 1 kg platiny, do 500 Kč za 1 kg zlata a do 90 Kč za 1 kg stříbra hrubé váhy zboží, jakož i výši manipulačních poplatků až do 10 haléřů za každý samostatný kus zboží, úřední značkou označený.

(1) Ryzost platinového, zlatého a stříbrného zboží vyjadřuje se v tisícinách.

(2) Zákonité ryzosti jsou:

(1) Zboží zlaté a stříbrné vyrobené a určené k domácímu chodu musí míti nejméně ryzost posledního stupně stanoveného pro ten druh zboží v § zboží platinové nejméně 950/1000.

(2) Pouze obruby z platiny, do nichž se zasazují bílé nebo bezbarvé kameny a perly, které se umístí na zlaté nebo stříbrné zboží, mohou míti nižší ryzost než 950/1000, nejméně však 100/1000 platiny. Takové obruby nižší ryzosti nepodléhají puncování.

(3) Zboží platinové, zlaté a stříbrné jiných dovolených ryzostí nežli ryzostí, stanovených pro ten druh zboží v § 4, označí se stupněm nejblíže nižším (u zboží platinového 950/1000), nemá-li však aspoň nejnižší zákonitou ryzost, rozbije se a vrátí se straně za podmínek stanovených v § 11.

(4) Stříbrné zboží pozlacené nebo zlatem potažené, které musí býti pouhou zkouškou na kameni jako stříbrné snadno poznatelné, označí se úřední značkou pro stříbro.

(1) Každé nově vyrobené platinové, zlaté a stříbrné zboží, vyjímajíc zboží uvedené v § 12, budiž předloženo puncovnímu úřadu (§ 42) k vyšetření ryzosti a zákonitého stavu a k označení úřední značkou.

(2) K témuž účelu nutno znovu předložiti puncovnímu úřadu předměty již puncované, které byly předěláním podstatně změněny.

(3) Předměty platinové, zlaté a stříbrné nepuncované, které přicházejí do obchodu ze soukromého majetku nebo se prodávají ve veřejné dražbě (na př. v zastavárnách, dražebnách), podléhají rovněž předpisům tohoto zákona.

Zboží platinové, zlaté a stříbrné předložené puncovní kontrole musí býti opatřeno číslicí vyznačující jeho ryzost, a je-li vyrobeno v tuzemsku, též soukromou, úředně schválenou výrobní nebo tovární značkou výrobce.

(1) Platinové, zlaté a stříbrné zboží předkládá se puncovnímu úřadu buď před konečnou úpravou nebo úplně dohotovené, a to s písemným oznámením počtu kusů, druhu, váhy a stupně ryzosti. Různé druhy legur téhož stupně ryzosti buďtež od sebe odděleny.

(2) Předkládá-li se zboží před konečnou úpravu, musí býti předloženo ještě před ovařováním, leštěním a barvením, avšak řádně očištěné.

(3) Písemné oznámení (odst. 1.) požaduje se též u zboží dovezeného z ciziny, které podléhá také ustanovení § 16, odst. 2. o vyznačování přísad drahých kovů.

(4) Zboží ke kontrole předložené musí býti do té míry zpracováno, aby po úředním zkoušení a označení nebyla úřední značka při konečném zpracování poškozena a aby nemohlo býti zboží již nikterak změněno.

(5) Zboží úplně dohotovené smí se předkládati jen tehdy, lze-li je zkoušeti na kameni bez poškození a s náležitou přesností.

Každá oddělitelná součást platinového, zlatého nebo stříbrného náčiní (šroubem, nýtem anebo jinak připevněná), jakož i každá součást pájkou spojená, musí býti zvlášť zkoušena a pokud lze, také zvlášť označena.

(1) Ryzost stanoví se zpravidla srovnáním předmětu platinového, zlatého nebo stříbrného se zkušebními jehlami na zkušebním kameni.

(2) Předkládá-li strana k puncování předměty vyrobené z kovových směsí obsahujících kromě mědi a stříbra ještě jiné přísady, jest povinna předložiti zároveň 2 g materiálu, z něhož takové předměty byly vyrobeny.

(3) Uzná-li úřad nutným ryzost přesněji stanoviti, jest oprávněn roztaviti předmět anebo jeho část a případně vyzkoušeti jej chemicky.

(1) Je-li výsledek zkoušky pro stranu příznivý, může býti skutečná škoda, vzešlá straně porušením fasony zkoušeného předmětu, straně, požádá-li o to do 3 dnů po dni, kterého jí byl výsledek zkoušky oznámen, státem (puncovním úřadem) přiměřeně nahrazena. Náhrada se neposkytuje, byl-li postup úřadů při zkoušení zákonný nebo je-li předmět jen nepatrně poškozen nebo má-li jen nepatrnou cenu nebo jde-li o zkoušení drahého kovu, k němuž byly přimíšeny cizí, avšak zakázané přísady (§ 16).

(2) Proti stanovení výše náhrady může strana podati u téhož puncovního úřadu námitky do 3 dnů po dni, kterého byla o výši náhrady zpravena. O námitkách včas podaných rozhodne puncovní úřad po slyšení znalce.

(3) Není-li strana s úředním nálezem ryzosti spokojena, může žádati do 3 dnů po dni, kterého jí byl výsledek zkoušky oznámen, za její bezplatné opakování. Je-li i při této opakované zkoušce nález pro stranu nepříznivý, zašle se k její žádosti sporný předmět ředitelství puncovní služby (§ 42) k definitivnímu vyzkoušení ryzosti.

(4) Zjistí-li také tento úřad, že ryzost předmětu jest nezákonná, zaplatí strana za tuto zkoušku dvojnásobný poplatek stanovený pro zkoušky toho druhu.

(5) Vyhovuje-li sice zboží platinové, zlaté a stříbrné co do zákonité ryzosti, avšak jinak puncovním předpisům neodpovídá, může se označiti úřední značkou teprve tehdy, když byla závada odstraněna; totéž platí, zjistí-li se, že zboží nevyhovuje jiným než puncovním předpisům.

(6) Nemá-li zboží aspoň nejnižší zákonitou ryzost anebo nelze-li závadu odstraniti, rozbije se a vrátí se straně.

(1) Puncovní kontrole nepodléhají:

a) přístroje a nástroje k účelům vědeckým, vyučovacím nebo léčebným, k výrobě živnostenské nebo průmyslové a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství;

b) veškeré státní mince, i když jsou součástkou předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;

c) pamětní peníze, medaile a plakety ražené ve státní mincovně;

d) předměty staršího původu, které mají zvláštní uměleckou nebo kulturně-historickou cenu:

e) předměty smaltem úplně potažené;

f) pouhé obruby kamenů, perlí, smaltu nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřízený význam;

g) předměty platinové a zlaté do 2 g a stříbrné do 3 g celkové váhy.

(2) Na předměty v odstavci lit. g) uvedené, které jsou součástí jiných platinových, zlatých nebo stříbrných předmětů, se toto osvobození nevztahuje.

(3) Ve sporných případech rozhodují puncovní úřady o tom, zda zboží podléhá. puncovní kontrole.

(1) Platinové, zlaté a stříbrné zboží, určené k vývozu do ciziny, nepodléhá povinnému úřednímu označování. Má-li býti takové zboží opatřeno československou úřední značkou, musí míti ryzost uvedenou v § 4.

(2) Podmínky, za jakých jest dovolena výroba takového zboží a obchod s ním, budou stanoveny vládním nařízením.

(1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné nesmí míti nikdy v celku menší ryzost než jakou jest označeno.

(2) Tato ryzost nesmí býti menší ani v jednotlivých částech zboží bez pájky ani u zboží spájeného, vyjímajíc případy, pro něž jsou důvody technické a které jsou stanoveny vládním nařízením. I v těchto případech musí však celková ryzost vyhovovati ustanovení odstavce 1.

Pájka, kterou jest zboží platinové, zlaté neb stříbrné spájeno, musí míti nejméně poloviční ryzost kovu, z něhož jest zboží vyrobeno, a nesmí přesahovati míru k spájení nezbytně utnou.

(1) Při zpracování drahých kovů jest dovoleno používati libovolných přísad, pokud používání některých přísad ve slitinách drahých kovů nebude vládním nařízení zakázáno.

(2) Strana jest povinna vyznačiti upotřebené přísady drahých kovů kvalitativně i kvantitativně na boletě, když předkládá zboží k puncování; při dovozu zboží cizozemského musí býti toto vyznačení uvedeno kromě toho na celním prohlášení nebo na původním účtu.

(1) Zlaté předměty smí se ozdobiti součástkami ze stříbra nebo platiny, stříbrné předměty pak součástkami ze zlata nebo platiny, lze-li takové ozdoby jako stříbro, platinu nebo zlato snadno poznati.

(2) O přípustnosti a rozsahu použití druhého kovu k ozdobě rozhodují puncovní úřady.

Platinové, zlaté a stříbrné zboží vyhovující zákonitým předpisům označuje se úředními značkami stanovenými vyhláškou ministra veřejných prací.

Platinové, zlaté a stříbrné zboží, které jest příliš malé nebo jest vůbec takového rázu, že by úřední značka nebo číslice vyznačující ryzost nemohla býti na jeho hlavní části umístěna, jest výrobce povinen opatřiti plíškem z téhož kovu, který jest se zbožím pevně spojen, jinak se na předmět zavěsí úřední pečeť.

Rozhodnutí a tom, zda platinové, zlaté nebo stříbrné zboží, které odpovídá puncovním předpisům, má býti označeno způsobem uvedeným buď v § 18 nebo v § 19, přísluší puncovnímu úřadu.

(1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné dovezené z ciziny podléhá téže puncovní kontrole jako zboží domácí.

(2) Vyňaty jsou:

a) předměty v § 12 vyjmenované,

b) předměty osvobozené od dovozního cla.

(3) Mají-li býti předměty v odstavci 2., lit. b) uvedené zcizeny, musí býti předloženy k úřednímu označení.

(4) Ve sporných případech rozhodují puncovní úřady o tom, zda zboží podléhá puncovní kontrole.

Zboží z ciziny dovážené a puncovní kontrole podléhající zašlou celní úřady, když skončily celní řízení, i s celními doklady nejbližšímu puncovnímu úřadu nebo tomu puncovnímu úřadu, který strana označí.

(1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné dovezené z ciziny musí míti aspoň nejnižší zákonitou ryzost (§ 4).

(2) Vyhovuje-li toto zboží i jinak puncovním předpisům a nezjistí-li se, že nevyhovuje jiným než puncovním předpisům, označí se na něm úřední značkou jeho cizozemský původ a jest pak dovoleno v tuzemsku s ním obchodovati.

(3) Nemá-li toto zboží aspoň nejnižší zákonitou ryzost (§ 4) anebo nelze-li jinou jeho závadu odporující puncovním anebo jiným předpisům odstraniti, odešle se na útraty adresáta do celní ciziny odesílateli, a to prostřednictvím onoho celního úřadu, který je projednal. Nelze-li cizozemského odesílatele zjistiti neb odepře-li zjištěný odesílatel příjem, zboží taliové se rozbije a vydá se adresátu.

(1) Zboží z obecných kovů, byť i bylo drahými kovy potaženo, nepovažuje se za zboží platinové, zlaté nebo stříbrné.

(2) Na takovém zboží musí býti vždy označena slitina, z níž jest zhotoveno (pakfong, alpaka a podobně).

(3) Není dovoleno označovati nebo pojmenovati toto zboží tak, aby se v označení nebo pojmenování vyskytovalo slovo platina, zlato nebo stříbro.

(4) Předměty z kovů obecných a zboží s obsahem 250/1000 zlata (§ 26) musí býti ve skladech i ve výkladech od ostatního zboží z kovů drahých odděleny a zřetelným nápisem označeny. Taktéž musí býti odděleno zvlášť od sebe zboží platinové, stříbrné a zboží z bílého zlata.

(1) Mechanicky spojovati součástky z obecných kovů s předměty platinovými, zlatými a stříbrnými, jakož i použití z technické nutnosti cizích těles (per vzpruh, vložek, které lze vyjmouti a podobně) v předmětech platinových, zlatých a stříbrných jest jen tehdy dovoleno, jsou-li takové nepravé součástky viditelné a jako nepravé označeny.

(2) Odchylky od tohoto pravidla může povoliti puncovní úřad výjimečně z důvodů technických.

(1) Zboží s obsahem 250/1000 zlata podléhá fakultativnímu úřednímu označování úřední značkou stanovenou vyhláškou ministra veřejných prací. Podrobné předpisy vydá vláda nařízením.

(2) Za úřední zkoušení a označování tohoto zboží vybírají se kontrolní a manipulační poplatky.

(3) Vláda určí nařízením výši kontrolních poplatků až do 150 Kč za 1 kg hrubé váhy tohoto zboží a výši manipulačního poplatku až do 10 hal. za každý samostatný kus zboží označený úřední značkou.

(4) Živnostníci, kteří si nepřejí úředního označení zboží s obsahem 250/1000 zlata, jsou povinni na takové zboží sami vyraziti číslici 250 vedle svojí čitelné výrobní značky, a ručí za správnou ryzost. Tytéž předpisy platí pro cizozemské zboží s obsahem 250/1000 zlata.

Pro určité druhy zboží s obsahem 250/1000 zlata může býti vládním nařízením zakázána jak výroba v tuzemsku, tak i dovoz z ciziny.

(1) Živnostníci, kteří vyrábějí nebo prodávají platinové, zlaté a stříbrné zboží nebo zboží s obsahem 250/1000 zlata, podléhají dozoru puncovních úřadů, které jsou oprávněny, uznají-li toho potřebu, vykonávati u nich prohlídky; k těmto živnostníkům náležejí i zastavárny a dražebny, jichž činnost se vztahuj e na toto zboží.

(2) Rovněž jsou puncovní úřady oprávněny konati prohlídky všude tam, kde se zboží takové bez oprávnění vyrábí nebo prodává.

(3) Nebydlí-li živnostník podléhající puncovnímu dozoru v sídle puncovního úřadu a uzná-li puncovní úřad, že je nutno, aby prohlídku provedl puncovní orgán, anebo nemůže-li tento úřad vyslati k prohlídce svého úředníka, provede prohlídku příslušný živnostenský úřad prvé stolice na žádost úřadu puncovního a výsledek mu oznámí.

(4) Vyskytne-li se při prohlídce závada proti puncovním předpisům, sepíše se o ní úřední nález a závadné zboží se zabaví. Provádí-li takovou prohlídku živnostenský úřad (odst. 3.), odevzdá zabavené zboží i s nálezem puncovnímu úřadu k dalšímu řízení.

(1) Živnostníci v § 28 uvedení jsou povinni, dříve než započnou živnost provozovati, ohlásiti to příslušnému puncovnímu úřadu a oznámiti mu místo, kde živnost bude provozována, i provozovací místnosti. Každé přesídlení živnosti musí býti do 8 dnů ohlášeno puncovnímu úřadu.

(2) Výrobci musí zároveň požádati puncovní úřad o přidělení výrobní nebo tovární značky. Označovati zboží touto značkou je oprávněn pouze výrobce, jemuž byla přidělena.

(1) Vzdá-li se živnostník v § 28 uvedený živnosti, jest povinen ohlásiti to nejpozději do 8 dnů příslušnému puncovnímu úřadu.

(2) Výrobce jest zároveň povinen odevzdati témuž úřadu svoji výrobní nebo tovární značku.

(3) Zanikla-li živnost úmrtím živnostníka, oznámí to puncovnímu úřadu představenstvo společenstva nebo, kde společenstvo není, obecní starosta, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obecní (obvodní) notář (městský notářský úřad), kteří zároveň odvedou úřadu výrobní nebo tovární značku zemřelého živnostníka.

Každý živnostník, který se zabývá výrobou nebo prodejem platinového, zlatého a stříbrného zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata, jest povinen vyvěsiti vyobrazení puncovních značek na místě zákazníkům snadno přístupném a viditelném a předložiti jim na požádání k nahlédnutí puncovní zákon.

(1) Při prodeji platinového, zlatého a stříbrného zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata jest prodávající povinen vydati kupujícímu na požádání účet nebo stvrzenku, v níž musí býti vyznačeno:

a) jméno prodávajícího a přesné označení jeho provozovny;

b) popis prodaného předmětu a jeho označení jako platina, zlato nebo stříbro nebo zboží s obsahem 250/1000 zlata;

c) hrubá váha prodaného předmětu;

d) ryzost platiny, zlata nebo stříbra;

e) kde a kdy byla napsána stvrzenka;

f) podpis toho, kdo prodej obstaral.

(2) Takový doklad je prodávající povinen vydati na požádání kupujícího i tehdy, prodává-li některý z předmětů uvedených v § 12.

(1) Kdo nepuncované zboží platinové, zlaté a stříbrné nebo s obsahem 250/1000 zlata, vyjímajíc zboží uvedené v § 12, na prodej má, prodává, na skladě chová nebo po živnostensku zasílá, podléhá pro přestupek pokutě ve výši vnitřní ceny závadného zboží, nejméně však pokutě 20 Kč.

(2) U zboží s obsahem 250/1000 zlata považuje se za nepuncované ono zboží, které není označeno ani úřední značkou (§ 26, odst. I.), ani číslicí 250 (§ 26, odst. 4.) nebo které jest označeno pouze číslicí 250 bez čitelné značky výrobce.

Nemá-li nepuncované zboží uvedené v § 33 nad to aspoň nejnižší stupeň zákonité ryzosti (§ 4), u zboží s 250/1000 zlata tento obsah zlata (§ 26), vydá se straně po provedené zkoušce pouze rozbité, a vinník (§ 33) je povinen zaplatiti ve prospěch státu kromě poplatků puncovních (§ 3) a pokuty v § 33 uvedené ještě pětinásobný rozdíl ceny mezi skutečnou a nejnižší zákonitou ryzostí u zboží platinového, zlatého nebo stříbrného a pětinásobný rozdíl ceny mezi skutečným a předepsaným obsahem zlata u zboží s obsahem 250/1000 zlata.

(1) Kdo vyrábí na prodej má, prodává, na skladě chová nebo po živnostensku zasílá zboží platinové, zlaté a stříbrné nebo zboží s obsahem 250/1000 zlata,

a) které jest opatřeno padělanou nebo po změněnou úřední značkou,

b) na něž byla pravá úřední značka z jiných předmětů přenesena a pájkou připevněna,

c) které obsahuje v celku nebo jen v části skrytě nebo nesnadno oddělitelné tělesa jinorodá, jako železo, měď, olovo, méněcennou pájku, tmel a podobně, vyjímajíc podložku (contre email) k zachování tvaru potřebnou,

bude potrestán pro přestupek, podle okolností vedle pokut uvedených v §§ 33 a 34, pokutou od 50 do 1000 Kč, a byl-li přestupek spáchán úmyslně, vězením (uzamčením) od 3 dnů do 3 měsíců. Výrobce, bez jehož vědomí později někdo jiný zboží jím vyrobené padělanou nebo pozměněnou úřední značkou opatřil nebo na ně pravou úřední značku z jiných předmětů přenesl a pájkou připevnil, trestu nepodléhá.

(2) Zboží uvedené v odstavci 1. se zabaví a propadá celé ve prospěch státu, a to i tehdy, je-li v držení třetí osoby na trestním činu nezúčastněné.

(3) Pachatelé i jejich spoluvinníci jsou povinni nahraditi rukou společnou a nerozdílnou nabyvateli propadlého zboží škodu, kterou utrpěl.

Přestupky podle § 24 a § 32 podléhají pokutě od 20 do 500 Kč, přestupky podle § 31 pokutě od 10 do 200 Kč.

(1) Jiné přestupky tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných budou potrestány pokutou od 10 do 500 Kč.

(2) Těmto pokutám podléhají zvláště majitelé a zaměstnanci živností, zastaváren a dražeben, u nichž byly zjištěny puncovní přestupky (odst. 1.), jichž se sice úmyslně nedopustili, jimž však při náležité opatrnosti mohli zabrániti.

(1) Předměty podle předpisů tohoto zákona zabavené převezme puncovní úřad do uschování až do skončení trestního řízení.

(2) Odstraní-li se závady, pro které bylo zboží zabaveno, opatří. se zboží úřední značkou; není-li odstranění závad a tudíž i úřední označení možné, zboží se rozbije a po zaplacení puncovních poplatků vrátí se osobě, u níž bylo zabaveno, nepropadá-li ve prospěch státu (§ 35, odst. 2.).

(3) Byl-li vlastník zabaveného zboží uznán vinným přestupkem tohoto zákona, má stát právo tyto předměty zadržeti až do zaplacení uložených pokut (vedlejšího trestu podle § 34) a útrat řízení anebo pohledávky ty bez jakéhokoli řízení uspokojiti buď převzetím na místě placení s vrácením přebytku nebo prodejem úředníkem k veřejným dražbám oprávněným podle předpisů o takových dražbách.

(1) Trestními ustanoveními tohoto zákona zůstávají nedotčeny předpisy všeobecných trestních zákonů, trestní předpisy důchodové, pokud jde o jiný přestupek než puncovní, a předpisy živnostenského řádu (zákona), takže není vyloučeno stíhání podle těchto zákonů (předpisů).

(2) Spoluvinníci přestupků tohoto zákona podléhají témuž trestu jako přímý pachatel.

(3) Pokus přestupku je trestný.

(1) Trestní řízení podle tohoto zákona přísluší politickým úřadům (policejním administrativním vrchnostem) prvé stolice s výjimkou úmyslně spáchaného přestupku podle § 35, odst. 1., který trestají okresní soudy.

(2) Při opětovném potrestání pro přestupek podle §§ 34 a 35 může býti kromě toho živnostenským úřadem prvé stolice odňato na určitý čas nebo navždy živnostenské oprávnění.

(3) Od trestního oznámení pro činy podle tohoto zákona trestné s výjimkou soudně trestného přestupku § 35, odst. 1. může býti upuštěno, zaplatí-li pachatel (spoluvinník) upouštěcí částku, kterou stanoví ředitelství puncovní služby až do 1.000 Kč přihlížejíc k výši zkráceného puncovního poplatku a k výši pokut a vedlejšího trestu podle § 34; které by byly jinak pravděpodobně uloženy. Zaplacení upouštěcí částky vylučuje opravné prostředky proti jejímu uložení. Měla-li by upouštěcí částka převyšovati 1.000 Kč, nelze od trestního oznámení upustiti.

(4) Ministerstvo veřejných prací může zmocniti puncovní úřady ke stanovení upouštěcích částek až do 100 Kč.

(5) Pokuty a vedlejší tresty podle § 34, jakož i upouštěcí částky připadají státu.

(1) Za nedobytnou pokutu a za vedlejší trest podle § 34 budiž vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle stupně zavinění až do jednoho měsíce.

(2) Předměty zabavené pro přestupek podle § 35 propadají i tehdy, byla-li trestnost přestupku promlčena.

(3) Trestní ustanovení tohoto zákona vztahují se též na přestupky spáchané před účinností tohoto zákona, o nichž nebylo až do účinnosti tohoto zákona pravoplatně rozhodnuto, není-li vinníku příznivější zákon, který platil v době, kdy přestupek byl spáchán.

(1) Puncovní kontrolu platinového, zlatého a stříbrného zboží provádějí v prvé stolici puncovní úřady podřízené ředitelství puncovní služby v Praze, které jako technicko-administrativní úřad druhé stolice bdí nad přesným prováděním puncovního zákona puncovními úřady.

(2) Ředitelství puncovní služby zkouší též váhu (stříž) a ryzost (zrno) zlatých a stříbrných československých mincí způsobem, který určí ministr financí v dohodě s ministrem veřejných prací.

(3) Ředitelství puncovní služby jest podřízeno ministerstvu veřejných prací.

(4) Za puncovní úřady se v tomto zákoně pokládají též expositury puncovních úřadů v tom rozsahu, v jakém jim vláda přikázala pravomoc těchto úřadů.

(5) Vládním nařízením budou stanovena sídla puncovních úřadů a jejich obvody a bude určeno, jakou působnost puncovních úřadů převezmou po případě jejich expositury.

(6) Hlavní puncovní úřad v Praze a všechny puncovny se zrušují a jejich agenda se přikazuje ředitelství puncovní služby v Praze a nově zřízeným puncovním úřadům a jejich expositurám.

(7) Podrobnou organisaci puncovní služby stanoví vláda nařízením.

(1) Při ministerstvu veřejných prací budiž zřízena státní puncovní rada jako poradní sbor pro podávání posudků a návrhů ve věcech puncovních.

(2) Funkce členů státní puncovní rady jest čestná.

(3) Organisaci státní puncovní rady upraví vláda nařízením.

Puncování vykonané podle dosud platných ustanovení podrží platnost i po nabytí účinnosti tohoto zákona.

Proti rozhodnutím a opatřením puncovních úřadů lze se odvolati do 15 dnů k ředitelství puncovní služby, které rozhoduje s konečnou platností.

Zaměstnanci puncovní služby ručí za ztrátu zboží, které jim při výkonu jejich úřední funkce bylo svěřeno, lze-li jim přičítati jakékoliv zavinění.

(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem, který stanoví vláda nařízením. Tímto dnem pozbudou platnosti všechny předpisy, které jsou s tímto zákonem v odporu nebo které obsahují stejná ustanovení s ním.

(2) Provésti tento zákon ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministry financí, průmyslu, obchodu a živností, spravedlnosti a vnitra.

Vláda se vyzývá, aby zřídila puncovní úřady v Praze, Brně, Bratislavě a v Mor. Třebové a podle potřeby i další puncovní úřad a expositury v jiných místech republiky, jakož i aby při výkonu puncovní služby bylo přihlíženo k potřebám výrobců a obchodníků se zbožím puncovní kontrole podléhajícím.