Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 106 zák. čl. XI/1918 o poplatku z převodu majetku se mění a bude zníti:

1. Základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu je zpravidla obecná (prodejní) hodnota, kterou měl majetek, podrobený poplatkovému ekvivalentu, v době vzniku platebního závazku. Od tohoto základu nelze při nemovitostech odečítati dluhy ani břemena; při nemovitostech je dovoleno odečítati dluhy a břemena zatěžující osob u povinnou ku placení poplatkového ekvivalentu, prokáže-li je věrohodně.

2. Při nemovitostech podrobených daní pozemkové nebo dani domovní jest základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu, pokud strana neprokáže, že obecná hodnota (odst. 1) je nižší:

a) při nemovitostech podrobených dani pozemkové 50násobek ryzího katastrálního výtěžku; při pozemcích, které leží v inundačním obvodu obce, která je ve svazku vodního regulačního družstva, odečte se od výtěžku příspěvek na odvodnění, stanovený předepsaným způsobem, nebyl-li naň vzat zřetel při stanovení katastrálního výtěžku,

b) při nemovitostech podrobených domovní dani třídní 200násobek domovní daně třídní,

c) při nemovitostech podrobených dani činžovní v místech, uvedených v § 143, odst. 1., písm. a) zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, 15násobek nájemného (nájemní hodnoty) vyšetřeného podle § 14.8, odst. 1. a 2. cit. zákona,

d) při nemovitostech podrobených dani činžovní v místech, uvedených v § 143, o dst. 1., písm. b) cit. zákona,

aa) které jsou zcela pronajaty, 12násobek nájemného (nájemní hodnoty) vyšetřeného podle § 148, odst. 1. cit. zákona,

bb) které jsou částečně pronajaty, součet 12násobku nájemného (nájemní hodnoty) vyšetřené ho po dle § 148, odst. 1. cit. zákona a 200násobku domovní daně třídní, připadající podle § 148, odst. 4, cit. zákona.

3. Pro výpočet násobků, uvedených v odst. 2., je u pozemků rozhodný ryzí katastrální výtěžek, se kterým je pozemek zapsán v pozemkovém katastr u v den vzniku platebního závazku, u budov nájemné (nájemní hodnota), které slouží za základ daně činžovní na rok, jenž předchází vzniku platebního závazku, a domovní daň třídní připadající na rok, jenž. předchází vzniku platebního závazku.

4. U novostaveb a přístaveb, nebylo-li tu v předcházejícím roce ještě daňového objektu a byla-li daň vyměřena poprvé v roce, v němž vznikl platební závazek, třeba při vypočtení násobku přihlížeti k nájemnému (nájemní hodnotě), jež slouží za základ pro daň tohoto roku, případně k domovní dani třídní, připadající na tento rok. U budov od daně domovní dočasně osvobozených je základem násobku nájemné (nájemní hodnota), z něhož by činžovní daň byla vyměřena, případně domovní daň třídní, která by se předepsala, kdyby tu dočasného osvobození od daně nebylo.

5. Nebylo-li v roce rozhodném pro výpočet násobků uvedených v odst. 2. až 4. pro výpočet daně činžovní vzato za základ nájemné (nájemní hodnota) za celý rok nebo za celou sezonu, je základem násobku nájemné (nájemní hodnota), které by bylo základem daně činžovní, kdyby tato byla měřena z nájemného (nájemní hodnoty) za celý rok nebo celou sezonu.

6. Výtěžek budov nebo jejich částí nezdaněných nebo zdaněných jen a část roku (sezony) určí v případě odstavců 4. a 5. příslušný úřad vyměřující přímé daně na podkladě poplatníkova přiznání, podaného do přiměřené nejméně 15denní lhůty stanovené tímto úřadem. O podávání tohoto přiznání a o řízení za účelem určení výtěžku platí obdobně ustanovení zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.

7. Jde-li o dělené vlastnictví (vlastníkem budovy je jiná o soba než vlastník pozemku), považuje se hodnota budovy, vyšetřená podle tohoto paragrafu, za společnou hodnotu pozemku i budovy a rozdělí se podle dohody neb odhadu.

V § 107 zák. čl. XI/1918 nahrazuje se § 44 uvedený pod č. 9, §em 106 ve znění článku I. tohoto zákona.

1. V § 111 zák. čl. XI/1918 nahrazuje se odst. 1. a 2. tímto ustanovením:

Poplatkový ekvivalent se vyměřuje vždy na 10 roků. Nové období pro uložení poplatkového ekvivalentu počíná se dnem 1. ledna 1928.

2. Poslední odstavec tohoto paragrafu se mění a bude zníti:

O příslušnosti úřadů k vyměření poplatkového ekvivalentu, jakož i o přiznáních a ukládacím řízení budou vydána ustanovení vládním nařízením.

1. Tento zákon jenž platí pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1928. V těch případech, kde podle § 111 zák. čl. XI/1918 vznikl platební závazek v roce 1927, platí předpisy tohoto zákona obdobně.

2. Zákon tento provede ministr financí.

Podle § 106 zák. čl. XI/1918 byla na Slovensku a v Podkarpatské Rusi základem pro vyměřování poplatkového ekvivalentu z nemovitostí nejmenší hodnota, stanovená v §u 44 téhož zákona pro vyměřování poplatků z převodu nemovitostí.

Touto nejmenší hodnotu byl

a) při pozemcích podrobených dani pozemkové, 50násobek ryzího katastrálního výtěžku,

b) při domech, podrobených domovní dani třídní, 200násobek této daně,

c) při domech podrobených domovní dani činžovní, v místech spadajících pod všeobecnou daň činžovní 15násobek, v jiných místech 12násobek hrubého nájemního výtěžku tvořícího základ daně.

Nemovitosti, které nepodléhaly dani pozemkové nebo dani domovní, byly od poplatkového ekvivalentu osvobozeny (§ 107, č. 3 zák. čl. XI/1918).

Vzhledem k tomu, že v poplatkovém zákoně rozhoduje při zpoplatňování převodů realit cena obecná, bylo patrně úmyslem zákonodárce favorisovati subjekty podrobené ekvivalentu tím, že se brala za základ při vyměření ekvivalentu nejnižší hodnota daňová, pod kterou při vyměřování poplatků z převodu nemovitosti úřad jíti nesměl.

Tento stav byl pozměněn

1. §em 31 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 337 Sb. z. a n., jenž s platností pro ekvivalentní období, nastupující nejblíže p o roce 1920, tedy pro období počínající 1. lednem 1928, nahradil § 107, č. 3 zák. čl. XI/1918 tímto ustanovením:

"(Od poplatkového ekvivalentu jsou osvobozeny). Nemovitosti osvobozené od daně pozemkové, pokud jich není použito k účelům výdělečným, a budovy, jimž přiznáno bylo trvalé osvobození ad daně třídní nebo domovní z důvodu věnování. Na nemovitosti, věnované dolování nebo dobývání minerálních olejů, hlíny a nerostů, dále na stavební plachy, se osvobození toto nevztahuje".

Důsledek tohoto zákonného opatření jest, že na příští desítiletí (t. j. od 1. ledna 1928) nejsou osvobozeny od poplatkového ekvivalentu nemovitosti osvobozené od pozemkové daně, pokud jsou věnovány účelům výdělečným a že pro tyto nemovitosti není v zákoně stanoven základ pro vyměření poplatkového ekvivalentu, poněvadž cit. § 106 vychází z násobku daně pozemkové a pozemky tyto dani pozemkové nepodléhají.

Čl. I. navržené osnovy stanoví pod č. 1. v souhlasu se všeobecnou zásadou poplatkového práva základem poplatkového ekvivalentu obecnou hod notu věci.

2. Další změna nastala v tom směru, že čl. IV, uváděných ustanovení k zák. ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o daních přímých, který počínajíc kalendářním rokem 1927 rušil v § 44 zák. čl. XI/1918 ustanovení odst. 2., č. 1, větu první, ustanovení č. 2 a 4 a dále ustanovení odst. 3. až 5., pokud se posléze jmenované odstavce týkají domovní daně činžovní, aniž by stanovil nejmenší hodnotu domů podrobených činžovní dani. Při pozemcích podrobených dani pozemkové byla v čl. XIV. uváděcích ustanovení k zákonu o daních přímých stanovena v souhlasu s ustanoveními platnými až dosud na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nejmenší hodnota pozemků, pod kterou se nesmí při vyměřování poplatků z převodu jíti, 50násobkem ryzího katastrálního výnosu. Dále bylo ponecháno v platnosti ustanovení § 44, odst. 2., č. 3. zák, čl. XI/1918 o 200násobku domovní daně třídní jako nejmenší hodnotě budov podrobených domovní dani třídní.

Důsledkem těchto zákonných opatření jest, že počínajíc kalendářním rokem 1927 není zákonného ustanovení o základu poplatkového ekvivalentu pro budovy, podrobené domovní dani činžovní, poněvadž cit. čl. IV. uváděcích ustanovení k zákonu o daních přímých zrušil ustanovení o nejmenší hodnotě domů podrobených dani činžovní při vyměřování poplatků z převodu nemovitostí, která současně tvořila zákonnou základnu pro vyměřování ekvivalentu.

K nápravě je možna cesta dvojí:

1. buď nezaváděti specielní normy pro stanovení ceny domů podrobených dani činžovní, což by mělo za následek, že by se ekvivalent vyměřoval z obecné hodnoty domů podrobených dani činžovní (viz čl. I, č. 1 osnovy); kterážto cen a se principielně zdaňuje také při vyměřování ekvivalentu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, anebo 2. vzhledem k tomu, že právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi favorisuje subjekty podrobené ekvivalentu tím, že vybírá ekvivalent z nejmenší hodnoty stanovené pro vyměřování poplatků z převodu nemovitostí, ponechati dosavadní násobek činžovního výtěžku (15 resp. 12násobek) a vyhraditi straně důkaz. že obecná hodnota je menší, kdyby snad výjimečně v některém případě násobek překročil obecnou hodnotu nemovitosti.

Jestliže se navrhuje stanovit hodnotu domů podrobených dani činžovní při vyměřování ekvivalentu podle násobku nájemného přes to že v čl. XIV. uváděcích ustanovení k zákonu o daních přímých není stanovena nejmenší hodnota těchto nemovitostí pro vyměřování převodních poplatků podle násobku nájemného, protože při zákazu zvyšování činží není svobodného trhu činží, odůvodňuje se to tím, že hledisko to není při ekvivalentu rozhodujícím, poněvadž domy jsou v rukou korporací, navrhovaný násobek nevystihuje cenu reality a straně je dána možnost nižší obecnou cenu prokázat. Ostatně čl. IV. uváděcích ustanovení k zákonu o daních přímých ponechal výslovně v platnosti ustanovení § 107, č. 9 zák. čl. XI/1918 o násobku nájemného jako poplatkovou výhodu pro určité subjekty.

Jinak zůstává dle osnovy dosavadní zákonný stav nezměněný, t. j. při pozemcích se béře za základ pro vyměření ekvivalentu 50násobek ryzího katastrálního výtěžku, což odpovídá také ustanovení čl. XIV. uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n. a při budovách podrobených dani domovní třídní 200násobek této daně.

Vliv zákona o daních přímých na násobky daňové jest tento: Při nemovitostech podrobených dani pozemkové zůstává násobek týž. poněvadž jak základna, totiž katastrální výtěžek, tak násobek (50 X) zůstávají nezměněny.

Při nemovitostech podrobených dani činžovní zůstává násobek rovněž týž. poněvadž jak základna (nájemné resp. nájemní hodnota po srážce obecních dávek) tak násobek je týž.

U domů podrobených domovní dani třídní činí

Pokud vůbec nastává zvýšení ceny, nevystihuje ani nyní skutečnou hodnotu domu, nehledě k tomu, že kdyby tomu výjimečně tak bylo, béře se za základ obecná hodnota domu stranou prokázaná.

K čl. II. osnovy.

Ustanovení tohoto článku jsou jen pouhým důsledkem změny provedené v čl. I. Ježto § 44 zák. čl. XI/1918 byl zrušen článkem IV. uváděcích ustanovení k zákonu o daních přímých, pokud jde o ustanovení nejmenší hodnoty při domech podrobených činžovní dani, a § 107 cit. zák. článku se ho pod č. 9 dovolává, třeba toto ustanovení přizpůsobiti změněnému stavu věci.

K čl. III.

§ 111 zák. čl. XI/1918 ustanovil, že se ekvivalent vyměřuje s platností na 10 roků. Prvý rok vyměřovacího období stanoví ministr financí. Po uplynutí vyměřovacího období může ministr financí naříditi nové přiznání, má však právo všecka vyměření ponechati na dalších 10 roků v platnosti.

Ustanovení toto vyhovovalo dřívějším materielně právním poměrům, dokud ekvivalentu podléhaly nemovitosti podrobené dani pozemkové nebo domovní (činžovní neb třídní) a ne také podle § 31 zák. č. 337/1921 Sb. z. a n. nemovitosti těmto daním nepodléhající, dále dokud proti násobku daňovému nebyl připuštěn protidůkaz o nižší obecné hodnotě. Proto není možno podržeti ustanovení, že ministr financí (nyní vláda) může ponechati vyměření za jedno desítiletí v platnosti pro příští desítiletí, ježto základnu pro vyměření ekvivalentu tvoří cena těchto realit a tato je podrobena změnám.

Nynější období vyměřovací končí rokem 1927. Nové období se stanoví zákonem, protože pozdějšími a nynějšími legislativními změnami čl. XI/1918 nastaly závažné změny v ekvivalentu.

Při této příležitosti se mění i odst. 5. cit. § 111 v tom směru, že na místo ministra financí vydá vláda prováděcí nařízení a to nejen k zákonnému čl. XI/1918, nýbrž i k ustanovením zákon ten pozměňujícím.

K čl. IV.

Počátek účinnosti tohoto zákona se stanoví dnem 1. ledna 1928, protože ekvivalentní období počíná rokem 1928.

Poněvadž čl. IV uváděcích ustanovení k zákonu o daních přímých zrušil ustanovení o vyměřovací základně stran nemovitostí podrobených dani pozemkové a činžovní, stanově současně v čl. XIV nejmenší hodnotu pro účely poplatkové jen pro nemovitosti podrobené dani pozemkové a sice s účinností od 1. ledna 1927, nebylo by normy pro způsob, jak se zjistí vyměřovací základna v případech, kde nastane platební povinnost určitého ekvivalentního subjektu po 1. lednu 1927 anebo tam, kde nastane změna v majetku ekvivalentu podrobeném v r. 1927 a kdy následkem toho v obou případech podle ustanovení § 109 a 110 zák. čl. XI/1918 třeba vyměřiti ekvivalent. Poněvadž případy ty jsou v celku výjimečné, stanoví se na místo zpětné působnosti zákona, podle kterého počíná vyměřovací období dnem 1. ledna 1928, pouze obdobné užití jeho předpisů.

Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách přikázána výboru rozpočtovému s tím, aby podal zprávu ve lhůtě co možná nejkratší, ježto se jedná o stanovení ekvivalentního období počínajícího dnem 1. ledna 1928.