II. volební období. | 5. zasedání. |
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Ziskem roku 1926 (1925/1926) podle článku VII,
odst. 1., uváděcích ustanovení zákona
č. 76/1927 Sb. z. a n. rozumí se rozvahové
přebytky, t. j. přírůstek na ryzím
jmění podniku v obchodním období 1926
(1925/1926) proti stavu ryzího jmění, jaký
byl na počátku tohoto období. V obchodním
období 1926 (1925/1926) vyúčtované
reservy a fondy, které byly nahromaděny před
platností zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. a
jsou obsaženy na straně pasiv bilance za obchodní
období 1925 (1924/1925), nejsou ziskem podle článku
VII., odst. 1., uváděcích ustanovení
svrchu uvedeného zákona.
(2) Výdaje a ztráty, hrazené v obchodním
období 1926 (1925/1926) ze zvláštních
reserv nahromaděných podle § 95. lit. f) zákona
ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z.
(na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle § 17, odst.
7. zák. čl. VIII/1909 ve znění zák.
čl. XXXIV/1916), nebudou podle článku VII,
odst. 2., uváděcích ustanovení zákona
č. 76/1927 Sb. z. a n. při vyměřování
zvláštní daně výdělkové
na kalendářní (berní) rok 1927 dodatečně
zdaněny, budou-li z nich hrazeny úbytky a ztráty
onoho určitě označeného druhu, k jejichž
úhradě byly reservy ty původně věnovány.
(3) Úložky do fondů a reserv ze zisků
vzniklých v obchodních obdobích, která
se končila v kalendářním roce 1926,
novým oceněním předmětů
v podniku trvale užívaných, pokládají
se za nezdaněny. Pro řešení otázky,
které předměty jsou v podniku trvale užívány,
platí obdobně předpisy zákona ze dne
15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních
bilancích.
(4) Odpisy na předmětech v podniku trvale užívaných
a v obchodních obdobích, která se končila
v kalendářním roce 1926, nově oceněných
lze daněprostě prováděti jen z bilanční
hodnoty, kterou vykazovaly před novým oceněním,
vyjímajíc případy, kde nové
ocenění se sulo, aby byla vyrovnána rozvahová
ztráta obchodního období 1926 {1925/1926).
V těch"co případech bude v budoucnosti
přípustným daněprostý odpis
také z částky, o níž bylo třeba
předměty nehodnotiti, aby rozvahová ztráta
byla vyrovnána. Ustanovení § 79, lit. f) zákona
č. 76/1927 Sb. z. a n., o přiměřenosti
odpisů zůstávají nedotčena.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1927 a jeho provedením se pověřuje
ministr financí.
Článek VII. uváděcích ustanovení
zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb.
z. a n., o přímých daních jest veřejností
vykládán způsobem, který zákonodárcem
nebyl intendován. Různé výklady, jichž
se článku VII. ve veřejnosti dostává,
daly vzniknouti pochybám, zda doslov zákona kryje
přesně úmysl zákonodárcův.
Poněvadž jde o to, aby byly náležitě
chráněny zájmy finančního eráru,
jakož i o to, aby se podnikům dostalo správného
vysvětlení o úmyslech, které zákonodárce
článkem VII. uváděcích ustanovení
sledoval, považuje finanční správa za
nutné uvedený článek vyložiti
a doplniti.
Co do podrobností se podotýká:
K odst. 1., 3. a 4.
Pojem "zisku" v článku VII, odst. 1.,
jest identickým s pojmem zisku, jak jej znají ustanovení
III. hl. zákona o přímých daních.
Jest tudy ziskem roku 1926 (1925/1926) podle článku
VII, odst. 1., rozuměti rozvahové přebytky,
t. j. přírůstek na ryzím jmění
podniku v obchodním období 1926 (1925/1926) opřou
stavu ryzího jmění, který vykazuje
bilance podniku na počátku tohoto obchodního
období. Vyúčtuje-li podnik v tomto obchodním
období reservy a fondy nahromaděné před
platností zákona o přímých
daních (č. 76/1927 Sb. z. a n.) a obsažené
v pasivech bilance za obchodní období 1925 (1924/1925)
buď tak že tím zvýší výtěžek
obchodního období 1926 (1925/1926), nebo sníží
výdaje a ztráty tohoto obchodního období,
nemůže takové vyúčtování
míti vlivu na výši zisku podle článku
VII., odst. 1., poněvadž vyúčtované
reservy a fondy jsou již zahrnuty v počátečním
ryzím jmění obchodního období
1926 (1925/1926) a nejsou tudíž přírůstkem
na ryzím jmění v tomto obchodním období.
Úložky do fondů a reserv ze zisku roku 1926
(1925/1926) budou tedy považovány za zdaněny
jen potud, pokud budou pocházeti z rozvahových přebytků
tohoto období.
Pokud jde o vyúčtování reserv vzniklých
nižším oceněním aktiv, pokládají
se částky vzniklé jejich vyšším
oceněním za zisk onoho obchodního období,
v němž nahodnocení bylo v knihách podniku
účetně provedeno. (Srovnej Budw. č.
4302/1906). Nahodnocení aktiv, provedené účetně
v obchodním období 1926 (1925/1926) jest tedy ziskem
tohoto období. Jelikož však zákon ze dne
15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých
daních, dle zákon z téhož dne, č.
77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního
hospodářství svazku územní
samosprávy a konečně zákon z téhož
dne, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních
bilancích tvoří jediný celek, zvaný
daňovou reformou, nesmí ustanovení článku
VII. uváděcích ustanovení samozřejmě
zasahovali rušivě do zákona o stabilisačních
bilancích. Nelze tudíž bilanční
hodnoty, které jsou předmětem stabilisačních
bilancí, daněprostě nahodnotiti v obchodním
období 1926 (1925/1926) a nelze v důsledku toho
uznati úložky do fondů a reserv z tohoto nahodnocení
vzniklé za úložky zdaněné podle
článku VII, odst. 1., uváděcích
ustanovení. Rovněž i odpisy prováděné
v budoucnosti ze zvýšené hodnoty těchto
předmětů nebudou uznány při
vyměřování zvláštní
daně výdělkové za položku odčitatelnou.
Výjimka, odůvodněná platným
právem, jest v tomto směru stanovena jen pro případy,
kdy podnik byl nucen k vyrovnání rozvahové
ztráty obchodního období 1926 (1925/1926)
předměty takové nahodnotiti.
Ustanovení §§ 96 a 97 zákona ze dne 25.
října 1896, č. 220 ř. z., o osobních
daních byla převzata do §§ 80 a 81 zákona
ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých
daních. Tím jest zachována kontinuita co
do budoucího nakládání s reservami
a fondy nahromaděnými před platností
zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. Není pochyby,
že tato kontinuita platí nejen co do otázky,
zda jde o reservy a fondy zdaněné či nezdaněné,
nýbrž i co do otázky jejich použití.
Dlužno tudíž ustanovení článku
VII., odst. 2., uváděčích ustanovení
vykládati tak, že v případech, kde by
zvláštních reservních fondů,
nahromaděných podle [§ 95, lit. f)] zák.
z roku 1896 o os. d., bylo použito v obchodním období
1926 (1925/1926) k účelům, které jsou
v rozporu s jejich původním určením,
budou částky takto použité zdaněny
pro berní rok 1927.
Zpětná platnost zákona od 1. ledna 1927 navrhuje
se proto, poněvadž článek VII. uváděcích
ustanovení zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.
platí rovněž od 1. ledna 1927.
Předloha jest velmi naléhavá, poněvadž
podniky sečkávají se schválením
bilancí za obchodní období 1926 (1925/1926)
až do doby, kdy tento návrh se stane zákonem,
a schválení bilancí za uvedené obchodní
období se musí státi v době nejbližší,
poněvadž tyto bilance jsou jednak podkladem pro sestavení
bilancí za obchodní období 1927 (1926/1927),
které se rovněž blíží svému
konci, jednak i podkladem pro případné sestavení
východiskových bilancí k 1. lednu 1927 podle
zákona o stabilisačních bilancích.
Vláda doporučuje, aby tento návrh zákona
byl v obou sněmovnách přikázán
rozpočtovému výboru k podání
zprávy ve lhůtě co nejkratší.
Ministr financí: