II. volební období. | 5. zasedání. |
Základní úprava hospodářských
styků mezi Československou republikou a Rakouskem
jest provedena rámcovou obchodní dohodou ze dne
4. května 1921. V oboru celně-tarifním
nemá zvláštních ustanovení zaručujíc
oběma stranám v tomto ohledu jen nakládání
podle zásady nejvyšších výhod.
V zájmu usnadnění vzájemných
obchodních styků byly později uzavřeny
ceně-tarifní úmluvy - t. zv. první,
druhá a třetí dodatková úmluva
ze 27. listopadu 1924, ze 27. července 1925 a ze 23. června
1926, - jimiž si obě strany navzájem poskytly
určité celně-tarifní slevy ze svých
autonomních či smluvních cel, pokud se týká
koncedovaly si navzájem vázání těchto
cel u různých druhů zboží.
Rakousko vypovědělo dne 1. prosinče 1926
ke dni 1. března 1927 uvedené dodatkové úmluvy
tarifní. Nastoupení beztarifálního
stavu bylo však po vzájemné dohodě odsunuto
na 22. duben 1927. O nové úpravě vzájemných
styků bylo mezi oběma státy zahájeno
jednání, jehož výsledkem jest předkládaná
nová dodatková úmluva z 21. července
1927, jež byla uvedena dne 10. srpna 1927 v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 2.
srpna 1927, č. 121 Sb. z. a n.
Dříve než bude posouzena stručně
úmluva sama, jest účelno uvésti několik
dat o rozsahu vzájemného obchodu.
Československá republika vyvezla do Rakouska v letech
1923 - 1926 za 2.639, 3.524, 3.252 a 2.902 miliony Kč a
dovezla odtud zboží za 667, 1.244, 1.294 a 1.125 milionů
Kč, takže její aktivum činilo
v těchto letech 1.972, 2.280, 1.956 a 1.777 milionů
Kč. Československá republika jest aktivní
hlavně v oboru výroby prvotní, včetně
zemědělské, obnosem asi 900 milionů
Kč, dále jest aktivní vývozem zboží
textilního obnosem asi 810 milionů Kč, zboží
ze skla obnosem asi 55 milionů Kč a zboží
hliněného obnosem asi 36 milionů Kč.
Naproti tomu jest Rakousko aktivní hlavně v oboru
kovodělného a automobilového průmyslu
obnosem asi 51 milionů Kč.
Tato poměrně značná pasiva Rakouska
vůči Československé republice vedle
značných pasiv celkové obchodní bilance
Rakouska vyvolala v Rakousku od počátku r. 1926
silné směry ochranářské, jež
naléhavě žádaly celkovou revisi rakouské
celní a obchodní politiky ve smyslu zvýšené
celní ochrany.
Tyto snahy podporované vládnoucími politickými
stranami měly za následek, že rakouská
vláda se odhodlala předložiti parlamentu návrhy
na zvýšení celních sazeb u řady
zboží z oboru prvotní i průmyslové
výroby, jež byly parlamentem v celku přijaty
a uzákoněny na jaře 1926 jako t. zv. první
a druhá celní novela.
Vyzbrojeno celním tarifem, jenž obsahoval u velké
řady položek ne nepatrné zvýšené
sazby, přikročilo Rakousko k realisování
svého plánu ohledně dosažení
vyšší celní ochrany určitých
výrobních odvětví tím, že
zahájilo obchodně-politické jednání
s Československou republikou, později pak s Maďarskem
a nedávno s Francií.
Pro nejbližší dobu chystá jednání
s královstvím SHS a patrně také s
Německem.
Pokud jde o obchodně-politické jednání
s Československou republikou, jest možno konstatovati
toto:
Československá republika snažila se ve všech
svých obchodně-politických jednáních,
aby prohloubila své hospodářské styky
s cizinou. Bylo ovšem jasno, že za zmíněných
ochranářských tendencí Rakouska, uplatňovaných,
jak vidno, i vůči jiným státům,
bude stěží lze dosáhnouti v plném
rozsahu vytčeného cíle.
Dala-li Československá republika přednost
uzavření smlouvy na částečně
vyšší úrovni smluvních cel, byla
při tom vedena svou tradiční politikou postupujícího
hospodářského sblížení
s cizinou, zejména se svými sousedy.
Ujednání v oboru celně-tarifním, jež
jsou nejpodstatnější součástí
předkládané úmluvy, jsou obsažena
v přílohách A a B.
Pokud jde o nejvýznačnější druhy
československého zboží, vyváženého
do Rakouska, o němž jedná příloha
A a závěrečný protokol k ní,
možno říci toto:
Zemědělské a zemědělsko-průmyslové
výrobky:
Pro cukr surový a rafinovaný zůstávají
dosavadní smluvní sazby; pro ječmen koncedováno
bylo zvýšení z 150 na 2,- zl. k. za 1 q; pro
slad zachováno dosavadní rozpětí k
jmenovanému clu na ječmen; nezměněny
zůstávají smluvní sazby pro čekankový
kořen, chmel, dubové kůry, různá
semena a květiny, ovocné víno a mošt,
československé sýry, ovoce a zeleninu, pokud
má na nich Československá republika zájem,
kromě zelí a naložených okurek, kde
jsou sazby částečné vyšší.
Slevy pod úroveň dosavadních smluvních
cel byly získány pro okurky naložené
v neprodyšně uzavřených nádobách.
Pro palivové dříví byla koncedována
- proti dosavadní bezcelnosti sazba 0,50 zl. k. za 1 q.
Naproti tomu pro dřevěné uhlí a jiné
polotovary ze dříví byly zachovány
v celku dosavadní smluvní sazby.
Průmyslové výrobky:
Snížení proti dosavadní smluvní,
resp. autonomní úrovni bylo docíleno pro:
masité droby obyčejné a střední
jakosti, pokud nebudou změněny smluvní sazby
na určité druhy dobytka, sjednané Rakouskem
s jinými státy, pro trenčiansko-teplické
bahno léčivé a kompresy jím plněné,
bavlněné koberce, polohedvábné stolní
prádlo, lepenku na podlahu, některé druhy
zboží ze skla (u jiných druhů jednak
byly dosavadní sazby zachovány, jednak bylo koncedováno
jisté zvýšení), pro pásová
pera vozová, klikové hřídele ošropované,
odporové spirály a j.
Dosavadní smluvní sazby zůstávají
pro: pivo, minerální vody, ovocné šťávy,
smůlu, bavlněné příze, bavlněné
a vlněné stávkové a pletené
zboží v celých kusech, bavlněné
punčochy, plsť, polohedvábné látky
nábytkové, polohedvábné zboží
stávkové a pletené, klobouky, určité
druhy konfekce, různé druhy papírového
zboží (u některých druhů byly
docíleny slevy, kdežto u jiných bylo koncedováno
jisté zvýšení), pro jednoduché
dámské polobotky, různé druhy zboží
ze dřeva, zejména pro ohýbaný nábytek,
dále pro různé druhy zboží hliněného,
jako cihly, vyjma ohnivzdorné, zvonivky a dlaždice,
obkládačky, porculán, pro různé
druhy zboží ze železa jako pro opracované
válce, železniční nápravy, plechové
zboží, hřebíky, řetězy,
lopaty, pro některé druhy nožířského
zboží, pro uměleckou litinu, pro většinu
váhových kategorií zboží výslovně
nejmenovaného z kujného železa, pro různé
druhy zboží z obecných kovů, z části
pro přístroje destilační a varní,
hospodářské stroje, textilní stroje,
pro některé speciální stroje pro různá
odvětví průmyslu, pro dopisní váhy,
varhany, pro některé chemické látky
pomocné a výrobky, hračky ze dřeva,
hlíny a porculánu a j.
Zvýšení proti dosavadním smluvním
sazbám bylo koncedováno Československou republikou
u: šunky, jemných druhů masitých drobů,
bavlněných tkanin, bavlněných a vlněných
látek nábytkových, bavlněných
rukavic, lněné příze, lněných
damašků, domácích střevíců,
kožených rukavic, zboží z nekujné
litiny výslovně nejmenovaného, u rour z nekujné
litiny, u isolačních hmot z porculánu a j.
Co se týče rakouských vývozních
výrobků, o nichž jedná příloha
B a závěrečný protokol k ní,
možno uvésti stručně toto:
Dosavadní smluvní sazby zůstávají
zejména pro: určité rasy plemenného
hovězího dobytka a koní, pro víno
určitých vinorodých krajů Rakouska,
pro bavlněné příze, vlněné
zboží stávkové a pletené výslovně
nejmenované, některé druhy konfekcionovaného
zboží, pro hole, různé druhy zboží
ze železa jako plechy a plotny, drát, nápravy,
kosy, vidle, hřebíky, šrouby, kování,
zámky, klíče, pokladny, nože, některé
druhy zboží z obecných kovů jako plechy,
desky, tyče, drát, trouby a roury, pojízdné
lokomobily k zemědělským účelům,
motory spalovací a výbušné, vodní
turbiny, mlátičky, různé elektrotechnické
přístroje a zařízení, různé
chemické výrobky a j.
Slevy byly poskytnuty zejména pro výslovně
nejmenované zboží stávkové a
pletené z přírodního a umělého
hedvábí, pro stuhové zboží z
přírodního a umělého hedvábí,
pro čepice, klobouky, deštníky, slunečníky,
některé druhy zboží z papíru,
pro hovězí a koňské kůže
vydané na způsob podešvic, pro některé
druhy zboží brašnářského
ze dřeva, ze železa jako pro plechové zboží
výslovně nejmenované, kovadliny, kladiva,
palice, některé druhy drátěného
zboží, pásová pera vozová, dynama
a elektromotory, mastní váhy, piana, varhany a j.
Všeobecná smluvní ustanovení zůstávají
touto dodatkovou úmluvou nedotčena. Přizpůsobuje
se jen t. zv. valutní klausule, obvyklá v československých
smlouvách, nynějšímu zákonnému
stavu v Československé republice.
V příloze C byla blíže vymezena některá
ustanovení dohady o nákazách zvířecích
(příloha c) k článku XII obchodní
dohody ze dne 4. května 1921), pokud jde o výpočet
nakažlivých nemocí a obsah veterinárních
osvědčení, a doplněna příslušná
ustanovení citované dohody o veterinárních
opatřeních při dovozu dobytka.
Platnost úmluvy není časově omezena;
obě smluvní strany mají možnost kdykoli
ji vypověděti se lhůtou tříměsíční.
Výbor živnostenský pojednal o této smlouvě
na schůzi dne 26. října t. r. a uznávaje
její důležitost pro další rozvoj
vzájemného zahraničního obchodu mezi
naším státem a republikou Rakouskou usnesl
se doporučiti tuto dodatkovou úmluvu poslanecké
sněmovně ke schválení.
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění Československé
republiky souhlasí s dodatkovou úmluvou mezi Československou
republikou a republikou Rakouskou ze dne 21. července 1927
k obchodní dohodě mezi Československou republikou
a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, uvedenou
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 2. srpna 1927, č. 121 Sb. z. a n.
V důsledku ochranářské politiky, ku
které se Rakousko obrátilo v poslední době,
došlo dne 1. prosince 1926 se strany Rakouska k výpovědi
první, druhé a třetí dodatkové
úmluvy ze dne 27. listopadu 1924, 27. července 1925
a 23. června 1926, které upravovaly celně-tarifní
styky obou států. Výpověď měla
vstoupiti v platnost dne 31. března 1927. Ježto beztarifální
stav by byl těžce poškodil hospodářské
styky obou států, byla ihned zahájena jednání
jednak za tím účelem, aby beztarifální
stav byl oddálen, jednak aby se docílilo nové
celně-tarifní úmluvy. Výsledkem jednání
je nová celně-tarifní úmluva ze dne
21. července 1927, kterou vláda nyní předkládá
sněmovnám k ústavnímu projednání,
uvedši ji dříve v prozatímní
účinnost podle zmocňovacího zákona.
Rakousko je jedním z nejdůležitějších
států pro náš export, který dosahuje
průměrně více než 3 miliard ročně.
Stejně význačné postavení má
Rakousko pro nás jako stát importní. Srovnáváme-li
číslice exportu a importu ve styku s Rakouskem,
můžeme zjistiti, že obchodní bilance styku
obou států je pro nás silně aktivní.
Je tedy nutnost a prospěšnost úpravy obchodních
styků nasnadě. Při tom nutno uvážiti,
že úkol, který naši vyjednavači
vykonali, nebyl snadný. Jak již výše bylo
uvedeno, došla k výpovědi dřívějších
celně-tarifních úmluv pod tlakem ochranářských
směrů v Rakousku a bylo tudíž našim
vyjednavačům sjednati za takto ztížené
situace podmínky, které by uspokojily naše
kruhy výrobní, zemědělské i
průmyslové a zajistily našemu exportu rakouské
odbytiště. Můžeme říci,
že se tento úkol našim vyjednavačům
zdařil. Ačkoliv musíme doznati, že bylo
nevyhnutelno učiniti Rakousku dosti značné
koncese, přece na druhé straně zase pro naše
vývozní artikly bylo dosaženo smluvních
celně-tarifních podmínek, které pravidelný
obchodní styk plně zabezpečují. Pokud
jde o nejvýznačnější československé
vývozní artikly, o nichž jedná příloha
A a závěrečný protokol k ní,
možno říci toto:
Zemědělské a zemědělsko-průmyslové
artikly:
Pro cukr surový a rafinovaný zůstávají
dosavadní smluvní sazby, pro ječmen koncedováno
bylo zvýšení z 1,50 na 2 zl. K u 1 q, pro slad
zachováno dosavadní rozpětí ke clu
na ječmen; nezměněny zůstávají
smluvní sazby pro čekankový kořen,
chmel, ovocné víno a mošt, sýry, ovoce
a zeleninu, které zvláště pro kraje
jižní Moravy a západního Slovenska mají
velikou důležitost. Bylo dokonce dosaženo celní
odbavování slovenských plodin v noci, aby
zemědělcům bylo umožněno býti
v časných hodinách ranních na vídeňských
trzích.
Průmyslové artikly: U celé řady průmyslových
výrobků bylo dokonce dosaženo snížení
dosavadní smluvní resp. autonomní celní
sazby, u jiných zůstávají dosavadní
sazby nezměněny. Z posledních možno
uvésti pivo, minerální vody, ovocné
šťávy, bavlněné a vlněné
stávkové a pletené zboží, klobouky,
určité druhy konfekce, různé druhy
papírového zboží, různé
druhy zboží ze dřeva, dále různé
druhy zboží hliněného, zboží
železného, hospodářské stroje,
textilní stroje a mnoho jiných.
Z těchto jen namátkou uvedených příkladů
je zjevno, že smlouva v celé řadě našich
vývozních výrobků zachovala dosavadní
stav.
Pokud z dosavadních statistických záznamů
o vývozu a dovozu ve styku s Rakouskem za měsíce,
v nichž je smlouva v prozatímní účinnosti,
lze souditi, možno míti za to, že tato smlouva
přispěla k zlepšení obchodních
styků mezi oběma státy, neboť jak číslice
vývozu tak i dovozu v těchto měsících
značně stouply. Určitá reserva při
posuzování těchto číslic je
ovšem nezbytna, neboť neuplynula dostatečně
dlouhá doba, která by umožňovala přesný
posudek. Nicméně i toto faktum dlužno považovati
za zjev uspokojující.
Za těchto okolností možno míti za to,
že smlouva tato získala pro naše národní
hospodářství vše, co se za daných
okolností získati dalo.
Zahraniční výbor ve své schůzi
dne 16. listopadu 1927 projednal tuto dodatkovou úmluvu
a usnesl se doporučiti ji posl. sněmovně
ke schválení.