II. volební období. | 5. zasedání. |
Der Regierung wurde durch § 3 des Gesetzes
vom 22. Dezember 1924, Zahl 286, die Pflicht auferlegt, eine zweckmäßige
Reform der öffentlichen Verwaltung innerhalb eines Jahres,
d. i. bis 31. Dezember 1925 durchzuführen.
Nach § 3 Punkt 3 des gleichen Gesetzes
hat die Regierung "im Zusammenhange mit der Durchführung
der Reform der öffentlichen Verwaltung den Entwurf eines,
die Bezüge der Staatsbediensteten regelnden Gesetzes den
gesetzgebenden Körperschaften vorzulegen. Das Gesetz spricht
an dieser Stelle ausdrücklich von den Bezügen der Staatsangestellten.
Die Bezüge der Staatsangestellten setzen sich aus den Aktiv-
und Ruhebezügen zusammen infolge des ursächlichen, unlösbaren,
durch die Person des Staatsbeamten naturgemäß bedingten
Zusammenhanges des Aktiv- und Ruhestandes. Demnach hat die Regierung
nach § 3 des zitierten Gesetzes Absatz 3 die gesetzliche
Pflicht, die Aktiv- und Ruhebezüge der Staatsbediensteten
zu regeln.
Die Regierung hat zwar innerhalb der ihr gewährten
Frist den Gehalts- Gesetzentwurf zur endgültigen Regelung
der Existenzgrundlagen der Staatsbediensteten vorgelegt, aber
es bisher unterlassen, innerhalb dieses Gesetzes die gesetzlich
verlangte Regelung der Pensionsbezüge durchzuführen.
Sonach wurde durch das neue Besoldungsgesetz bisher nur der erste
Teil der Arbeit getan und es muß als Ergänzung derselben
das allgemeine definitive Pensionsgesetz folgen. Mit der Erfüllung
dieser gesetzlichen Verpflichtung ist die Regierung seit dem 1.
Jänner 1926 im Rückstande. Dieselbe hat lediglich im
Motivenbericht der Regierung zum Besoldungsgesetz erklärt,
daß die neue allgemeine Regelung der Pensionsvorschriften
in Vorbereitung ist und in absehbarer Zeit Gegenstand der parlamentarischen
Verhandlung sein wird. Auch dieser vonseiten der Regierung gegebenen
Zusicherung wurde bisher nicht entsprochen, obschon aus diesem
Grunde der sozialpolitische Ausschuß des Abgeordnetenhauses
von der Forderung der Ausdehnung der Vorschriften auf die anderen
Pensionsvorschriften Abstand genommen hat.
Seither lauteten die wiederholten Versicherungen
der Regierung dahin, daß die endgiltige Regelung der staatlichen
Pensionen in der Weise erfolgen soll, daß jenen Staatspensionisten
des Zivil- und Militärstandes, sowie den Lehrern des Ruhestandes,
welche vor dem 1. September 1919 in den Ruhestand traten und daher
der Durchrechnung ihrer Dienstzeit nicht teilhaftig wurden, für
diese seinerzeitige Verkürzung ein ausreichender Ersatz,
bestehend aus mindestens 20%iger Erhöhung der Pensionsgrundlage
zugebilligt werden soll. da mit der Verweigerung der Durchrechnung
ihrer Dienstzeit die Kette des Unrechtes an diesen und den anderen
Pensionistenkategorien begonnen hat. Weiters wurde zugesichert,
daß sodann durch ein allgemeines Pensionistengesetz die
definitive Regelung der Pensionsfrage erfolgen soll.
Auch diese gegebenen Zusicherungen der Regierung
wurden bisher nicht erfüllt, wiewohl nach ausdrücklichen
Erklärungen der Regierungsstellen an die Pensionistenorganisationen
aller Nationalitäten dieses Staates, der Regierungsentwurf
für das sogenannte Altpensionistengesetz, betreffend die
20%ige Erhöhung der Pensionsgrundlage der vor dem 1. September
1919 in den Ruhestand getretenen Staatsdiener bereits seit Dezember
1926 fertiggestellt ist und nur des Auftrages der Regierung harrt,
den gesetzgebenden Körperschaften vorgelegt zu werden. Auch
die Bedeckung für den durch dieses Altpensionistengesetz
erforderlichen Aufwand ist bereits im Budget durch die gesetzlich
bewilligten Steuern für das Jahr 1927 vollauf vorhanden.
Der Regierung ist die Aufgabe übertragen.
die Befolgung der bestehenden Gesetze zu überwachen. Sie
selbst muß daher in erster Reihe den Gesetzen Rechnung tragen.
Sie muß daher den im Gesetze begründeten Verlangen
der notleidenden Staatspensionisten, ihrer Witwen und Waisen entsprechen
und in der Herbsttagung des Abgeordnetenhauses und des Senats
1927 das ihr durch das Gesetz aufgetragene Pensionsgesetz und
als notwendigen ersten Schritt desselben das "Altpensionistengesetz"
zur Vorlage und ungesäumten Verabschiedung bringen:
Wir richten daher an den Herrn Finanzminister
Dr. Engliš und durch ihn an die Staatsregierung die dringliche
Frage:
1. Ist die Regierung bereit, ihrer gesetzlichen
Verpflichtung zu entsprechen und den Gesetzentwurf, betreffend
die Neuregelung der Bezüge der Pensionisten dem Abgeordnetenhause
ehestens zu unterbreiten?
2. Wird die Regierung die Vorlage, betreffend
die 20%ige Erhöhung der Pensionsgrundlage der sogenannten
Altpensionisten, wie es nach den geltenden Gesetzen ihre gesetzliche
und nach den gegebenen Zusagen und der Not der Altpensionisten
ihre moralische Pflicht ist, in den ersten Sitzungen der Herbsttagung
1927 dem Abgeordnetenhause und dem Senat einbringen?
II. volební období. | 5. zasedání. |
Paragrafem 3 zákona ze dne 22. prosince 1924, č.
286 bylo uloženo vládě za povinnost, aby do
jednoho roku, t. j. do 31. prosince 1925 provedla účelnou
reformu veřejné správy.
Podle §u 3, bod 3 téhož zákona má
vláda "v souvislosti s provedením reformy veřejné
správy předložiti zákonodárným
sborům návrh zákona upravující
požitky státních zaměstnanců"
Zákon mluví na tomto místě výslovně
o požitcích státních zaměstnanců.
Požitky státních zaměstnanců
skládají se z požitků činných
a odpočivných a to pro příčinnou,
nerozlučitelnou, osobou státního úředníka
přirozeně podmíněnou souvislost stavu
v činné službě a na odpočinku.
Podle toho má vláda podle §u 3 uvedeného
zákona, odst. 3, zákonitou povinnost upraviti požitky
státních zaměstnanců v činné
službě i na odpočinku.
Vláda sice v dané lhůtě předložila
návrh platového zákona na konečnou
úpravu existenčních základů
státních zaměstnanců, ale dosud opominula
provésti úpravu pensijních požitků,
zákonitě žádanou v tomto zákoně.
Novým platovým zákonem byla tedy vykonána
dosud jen první část práce a jako
její doplněk musí následovati všeobecný
definitivní pensijní zákon. Se splněním
tohoto zákonitého závazku jest vláda
od 1. ledna 1926 v prodlení. Ve své důvodové
zprávě k platovému zákonu vláda
pouze prohlásila, že nová všeobecná
úprava pensijních předpisů se připravuje
a že v dohledné době bude předmětem
parlamentního projednávání. Ani toto
ujištění dané vládou nebylo dosud
splněno, ačkoliv právě z tohoto důvodu
sociálně-politický výbor poslanecké
sněmovny vzdal se požadavku, aby předpisy byly
rozšířeny na jiné pensijní předpisy.
Od té doby vláda několikráte ujišťovala,
že se konečná úprava státních
pensí provede tím způsobem, že oněm
státním pensistům civilním a vojenským
jakož i učitelům ve výslužbě,
kteří odešli na odpočinek před
1. zářím 1919 a proto jim nebyla propočtena
služební doba, za tuto někdejší
újmu bude přiznána vydatná náhrada
záležející aspoň z 20%ního
zvýšeni pensijní základny, neboť
tím, že jim bylo odepřeno propočteni
jejich služební doby, započalo se bezpráví
na těchto a na jiných druzích pensistů.
Dále bylo slíbeno, že se pak definitivně
upraví otázka pensí všeobecným
zákonem o pensistech.
Také tyto sliby vlády nebyly dosud splněny,
ačkoliv podle výslovného prohlášení
vládních míst organisacím pensistů
všech národností tohoto státu vládní
návrh tak zvaného zákona o staropensistech
na 20%ní zvýšení pensijní základny
státních zaměstnanců, kteří
před 1. zářím 1919 odešli na
odpočinek, jest hotov již od prosince 1926 a čeká
jen na nařízení vlády, aby byl předložen
zákonodárným sborům. Také o
úhradu výdajů způsobených tímto
zákonem o staropensistech jest již v rozpočtu
úplně postaráno zákonitě povolenými
daněmi pro rok 1927.
Vláda má za úkol dohlížeti, aby
se platné zákony prováděly. Musí
tedy především sama zákony plniti. Musí
tedy vyhověti zákonem odůvodněné
žádosti strádajících státních
pensistů, jejich vdov a sirotků a v podzimním
zasedání poslanecké sněmovny a senátu
roku 1927 předložiti pensijní zákon
uložený jí zákonem a jako nutný
první krok k němu "zákon o staropensistech",
a postarati se, aby byl neprodleně projednán.
Tážeme se tedy naléhavě pana ministra
financí dr. Engliše a jeho prostřednictvím
celé vlády:
1. Jest vláda ochotna vyhověti svému zákonitému
závazku a co nejdříve podati poslanecké
sněmovně návrh zákona o nové
úpravě požitků státních
pensistů?
2. Podá vláda návrh na 20%ní zvýšení
pensijní základny tak zvaných staropensistů,
jak to jest podle platných zákonů její
zákonitou povinností a podle daných slibů
a nouze staropensistů také mravní povinností,
v prvních schůzích podzimního zasedání
1927 poslanecké sněmovně a senátu?