II. volební období. | 5. zasedání |
Provedení platového zákona uloženo všem
členům vlády, která měla připraviti
a vyhlásiti příslušná prováděcí
nařízení, k nimž zákonem byla
zmocněna a povinna. Vládní nařízení
ze dne 15. července 1927 č. 103 Sb. z. a n. upravuje
a zařazuje úřednické kategorie, stanoví
úřední tituly, ale provedení schválené
systemisace ponechává důvěrnému,
internímu nařízení úřednímu,
takže široká veřejnost, zákonodárné
sbory, odborové organisace i samotní veřejní
zaměstnanci nemají naprosto žádného
celkového přehledu o provádění
této nejdůležitější části
platového zákona.
Vládou schválená a tajně prováděná
systemisace služebních míst je v přímém
rozporu s §§ 5 a 24 platového zákona,
jakož i důvodovou zprávou k tomuto zákonu,
poněvadž nestanoví normální potřebu
sil, ale systemisuje vesměs počet menší,
hluboko pod minimem normální potřeby. Připravovaná
systemisace, jak se provádí, je vlastně novou
restrikcí, která se opatrně vyhýbá
ústředním úřadům a vysokým
úředníkům, aby tím pronikavěji
zasáhla ostatní úřady a všechny
skupiny od druhé služební třídy
dolů až po zřízence.
Dnešní osobní stavy zaměstnanectva -
po provedené restrikci zákonem 286/24 - odpovídají
většinou normální potřebě
sil (mnohde je ovšem zaměstnanectva citelný
nedostatek), naprosto tedy není důvodů, aby
systemisací byl počet zaměstnanců
pod dnešní stav snižován. Snížení
počtu zaměstnanectva odůvodňuje se
pouze menším počtem systemisovaných
míst, který je ovšem pod minimální
potřebou sil, proto je tento důvod neudržitelný.
Zvýšení počtu zaměstnanectva
má své opodstatnění v nesporném
nadbytku úřední práce, která
nynějším počtem personálu nemůže
býti zdolána. Provedenou systemisací byla
pouze snaha prokázati nadbytek personálu. Tento
manévr znamená násilí na veřejném
zaměstnanectvu, poněvadž pracovní doba
byla prodloužena ze 6 na 7 hodin a dokonce se uvažuje
na zavedení 8hodinné doby pracovní ve státních
úřadech, což by ovšem musilo vyvolati
krajní odpor veškerého zaměstnanectva.
Máme-li tedy nadbytek personálu (ve skupinách
zřízeneckých, oficiantských a v III.
a IV. služební třídě zůstává
20 až 40% zaměstnanců mimo systemisovaná
místa, což je podle názorů autorů
systemisace přebytečný personál),
proč se uvažuje o prodloužení pracovní
doby denní a proč se nařizuje práce
přes čas. Je-li personálu nadbytek, nutno
vyvoditi důsledky, zkrácením pracovní
doby denně na původních 6 hodin všeho
kancelářského personálu. Nemůže-li
však nynější personál zdolati úřední
práci a je-li nutná práce přes čas
(musí samozřejmě být i zvlášť
honorována), pak nesmí býti propuštěn
ani jeden zaměstnanec, poněvadž prodlužování
pracovní doby je dokladem, že je personálu
nedostatek. Pak nemá naprosto žádného
smyslu systemisovatí méně míst, než
je personálem skutečně obsazeno, poněvadž
úřední práce vyžaduje rozšíření
personálu. Jelikož každý zaměstnanec
váže jedno systemisované místo, je nutno
systemisaci rozšířiti podle normální
potřeby sil.
Platový zákon neobsahuje žádné
ustanovení o restrikci personálu, nemá také
žádného ustanovení o organisaci veřejné
správy. Platový zákon má jen jediný
účel, upraviti požitky veřejných
zaměstnanců v rámci povolené úhrady
Kč 700,000.000, kterýžto peníz je nespornou
zárukou, že platy veřejných zaměstnanců
mají býti zlepšeny až do úplného
vyčerpání povolené úhrady,
zvláště v tom případě,
že je to po prvé od státního převratu,
kdy potřebná úhrada pro veřejné
zaměstnance je pohotově. Dostatečná
úhrada umožňuje rozšířiti
systemisovaná místa nejen co do počtu, ale
umožňuje systemisovati i větší
počet míst ve vyšších platových
stupnicích, aby tak byla dosažena zásada o
dvojím povýšení všech zaměstnanců,
kteří služebně vyhovují.
Připravená systemisace ponechává v
II., III. a IV. služební třídě
v nejnižší platové stupnici 60 - 80% míst
a jen zbytek systemisuje ve vyšších platových
stupnicích, kterých dosáhnou ovšem toliko
protežovaní jedinci. Vyšší platové
stupnice nemají však býti dosažitelny
pouze jedincům, ale musí býti přístupny
všem snaživým a schopným zaměstnancům.
Nelze-li upraviti systemisaci míst uspokojivě v
uvedeném směru, bylo by to dokladem, že upotřebený
platový systém je nevhodný a musí
býti nahrazen systémem jiným, přiměřeným
našim poměrům. Z těchto důvodů
je nutno, aby systemisace služebních míst byla
skutečně rozšířena na normální
potřebu sil, aby všechna trvale obsazená místa
byla systemisována podle platového zákona
v příslušných platových stupnicích.
V důsledku uvedeného táží se
podepsaní:
1. Je vláda ochotna rozšířiti systemisaci
na všechna pragmatikálními zaměstnanci
obsazená místa a bráti příslušný
ohled na oficianty, aby po splnění podmínek
mohli se státi pragmatikálními úředníky
s vyhlídkou na dvojí povýšení,
pokud konají úřednickou práci?
2. Je vláda ochotna rozšířiti počet
systemisovaných míst ve vyšších
platových stupnicích všech služebních
tříd tak, aby nejméně polovina systemisovaných
míst připadala na vyšší platové
stupnice v jednotlivých služebních třídách?
3. Je vláda ochotna zahájiti okamžitě
jednání o zlepšení systemisace za součinnosti
zástupců parlamentu a odborových organisací
veřejných zaměstnanců?
4. Je vláda ochotna vyčerpati na úpravu platů
veřejných zaměstnanců celých
700,000.000 Kč a předložiti parlamentu přesné
súčtování tohoto peníze s udáním,
mnoho-li pro kterou služební třídu (oficianty,
podúředníky a zřízence) bylo
použito, s přesným udáním počtu
míst zaměstnanců v letech 1913, 1925 (po
restrikci) a 1927 (po systemisaci)?
5. Je vláda ochotna vysvětliti, odkud se uhrazují
základní platy učitelské (nikoli úprava),
a bylo-li použito obnosu potřebného k uhrazení
těchto osobních nákladů, z části
nebo plně ze 700,000.000 Kč, povolených na
úpravu platů veřejných zaměstnanců?