Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Nastane-li v některém odvětví výdělečné činnosti mimořádná nezaměstnanost, o čemž vydá vláda vyhlášku ve Sbírce zákonů a nařízení, nastupují pro toto odvětví následující výjimky (§§ 1 - 7) z jinak platných obecných předpisů o podpoře nezaměstnaných. Kdy se má nezaměstnanost považovati za mimořádnou, stanoví vláda nařízením, při čemž rozhodují poměry v jednotlivých odvětvích výdělečné činnosti a poměr mezi platícími a podporovanými členy té které odborové organisace.

(2) Stejně vyhlásí vláda při zlepšení zaměstnanosti, kterým dnem končí použití oněch výjimek pro to které odvětví výdělečné činnosti.

(1) Ze zásady § 7, odst. 1. zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, že státní příspěvek se rovná co do výše podpoře, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz, platí v případech § 1 výjimka v tom smyslu, že státní příspěvek činí dvojnásobek organisační podpory.

(2) Použití této výjimky jest vázáno podmínkou, že odborová organisace upraví podpůrná pravidla pro tento případ podlé zásady, že jinak platná organisační podpora se sníží o třetinu, bude se však vypláceti po dobu dvakráte tak dlouhou, než jinak platno, ale nejdéle po dobu šesti měsíců. Snížená organisační podpora nesmí činiti méně než 0,66 Kč denně.

(3) K takové úpravě podpůrných pravidel stačí usnesení představenstva odborové organisace proti dodatečnému schválení orgánů jinak ke změně podpůrného řádu příslušných.

(1) Člen odborové organisace, který před použitím úpravy podle § 2 svůj nárok na podporu v nezaměstnanosti podle jinak platných obecných předpisů zákona č. 267/21 Sb. z. a n. a obecných podpůrných pravidel již vyčerpal, získává ode dne použití úpravy podle tohoto zákona nárok na podporu v nezaměstnanosti v rozsahu § 2 po dobu trvání výjimečné úpravy dle § 1, nejdéle po dobu tří měsíců.

(2) Člen odborové organisace, který před použitím úpravy nebo v době použití úpravy podle § 2 svého nároku na podporu v nezaměstnanosti podle jinak platných obecných předpisů zákona č. 267/21 Sb. z. a n. a obecných podpůrných pravidel ještě nevyčerpal, má nárok na podporu až do vyčerpání podle a obecných předpisů zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. a na to získává po dobu dalšího trvání výjimečné úpravy dle § 1, nejdéle po dobu tří měsíců nárok v rozsahu.§ 2.

(3) Účinnost ustanovení odst. 1. a 2. vázána jest podmínkou, že odborová organisace upraví podpůrná pravidla pro tyto případy stanovením organisační podpory nejméně 0,66 Kč denně. O úpravě podpůrných pravidel platí obdobně § 2, odst. 3. Státní příspěvek činí tu, pokud jde o tříměsíční nárok v rozsahu § 2, dvojnásobek organisační podpory.

Státní příspěvek k podpoře, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz, nesmí převyšovati při úpravě podle § 1 částku 18 Kč denně, při čemž součet podpory a státního příspěvku nesmí převyšovati dvě třetiny poslední mzdy nezaměstnaného; oč tento součet převyšuje dvě třetiny poslední mzdy nezaměstnaného, o to se sníží státní příspěvek.

Ode dne, jímž skončilo použití výjimek pro to které odvětví výdělečné činnosti (§ 1, odst. 2.), přísluší členům dotyčného odvětví, pokud jsou nebo se stanou nezaměstnanými, případný nárok na podporu v nezaměstnanosti podle obecných předpisů o podporách v nezaměstnanosti, při čemž z doby, po kterou byli podporováni dle § 2 tohoto zákona, počítají se jim vždy 3 dny za 2 dny.

Mimo případy uvedené v § 6, č. 1. až 3. a č. 5. zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., pozbývá nároku na státní příspěvek v nezaměstnanosti podle tohoto zákona, kdo požíval státního příspěvku v nezaměstnanosti po dobu šesti měsíců v jednom roce, počítaje ode dne, za který mu byl příspěvek vyplacen jako za první den nezaměstnanosti.

Ustanovení tohoto zákona vztahují se na příslušníky cizího státu, má-li tento cizí stát obdobná opatření a nakládá-li s příslušníky Československé republiky jako se svými příslušníky.

Odborová organisace jest povinna vystouplému svému členu vydati členskou knížku se všemi příslušnými doklady anebo osvědčením o době členství v této organisaci. Nesplní-li odborová organisace této povinnosti, může ministr sociální péče jí odníti právo dalšího vyplácení státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti.

Ministr financí se zmocňuje, aby částku potřebnou k provedení toho zákona opatřil úvěrními operacemi, pokud by se nenalezla úhrada ve státním rozpočtu na rok 1928.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1928; provedením jeho se pověřuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Měnící se poměry na trhu práce a přechodně se vyskytující zvýšená nezaměstnanost v některých odvětvích výdělečné činnosti daly v minulém roce podnět k podání iniciativních návrhů poslanců Hampa, Tayerleho, Kleina a soudruhů, č. tisku 359/II posl. sněm. z roku 1926, poslanců Aloise Tučného, Boh. Procházky a druhů, č. t. 480/II posl. sněm. z roku 1926, poslance J. Greifa a druhů, č. t. 846/II posl. sněm. z r. 1926, a návrhů poslanců O. Horpynky a druhů, č. t. 861/II posl. sněm. z roku 1927, a poslance H. Krebse a druhů, č. t. 991/II posl. sněm. z r. 1927 na změnu zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

O návrhu č. t. 359 jednalo se v sociálně-politickém výboru poslanecké sněmovny dne 24. a 25. června 1926, při čemž hlavní obtíže jevily se v tom, že návrh prolamoval zásadu gentského systému, neboť hodlal poskytovati státní příspěvek i těm nezaměstnaným, kteří nepožívají od své odborové organisace žádné podpory. Gentský systém však jest vybudován na zásadním předpokladu, že stát přispěje k podpoře, poskytované organisací nezaměstnaným členům. Kde tudíž není primérní podpory organisační, tam také nemůže býti státního příspěvku. Návrh č. 359 nedosáhl v sociálně-politickém výboru většiny.

Vláda věnovala otázce vybudování gentského systému dále svoji pozornost a předkládá nyní předmětnou osnovu zákona, kterým se činí preventivní opatření pro případ, že v některém odvětví výdělečné činnosti nastane mimořádná nezaměstnanost.

Osnova spočívá na principu gentského systému a platí pouze pro ty obory výdělečné činnosti, ve kterých nastane mimořádná nezaměstnanost, a to jen po dobu této mimořádné nezaměstnanosti. Tím se sleduje obdobná myšlenka, jaká došla výrazu v německém a rakouském zákonodárství o pojištění v nezaměstnanosti zařízením t. zv. nouzové podpory (nouzové výpomoci). Viz § 101 německého zákona ze dne 16. července 1927, ř. z., I. díl, str. 187 nsl., a čl. IV. rakouského zákona ze dne 28. července 1926, spolkový zákoník č. 216, XVIII. novela rakouského zákona ze dne 24. března 1920, spolk. zákoník č. 153.

O tom, ve kterém odvětví výdělečné činnosti a od kterého dne nastane nebo skončí účinnost navrhovaných mimořádných opatření, rozhodne vláda, přihlížejíc ke stavu nezaměstnanosti. Tento stav nezaměstnanosti vede se v ministerstvu sociální péče ve stálé patrnosti, a to netoliko po stránce všeobecné nezaměstnanosti (poměry na trhu práce), nýbrž též pokud se týče nezaměstnanosti v jednotlivých odvětvích výdělečné činnosti a v jednotlivých odborových organisacích (§ 1).

Osnovou především se prodlužuje po dobu platnosti výjimečné úpravy podpůrná doba až na šest měsíců, při čemž odborové organisace platí pouze dvě třetiny své dřívější organisační podpory, kdežto stát přispívá dvojnásobkem této snížené podpory (§ 2, odst. 1.). Mimo to mají po dobu účinnosti výjimečné úpravy nezaměstnaní členové odborové organisace, kteří před použitím výjimečné úpravy vyčerpali svůj nárok na podpor u v nezaměstnanosti podle obecných předpisů zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., nárok na sníženou organisační podporu a zvýšený státní příspěvek na další dobu až tří měsíců. Ti pak členové odborové organisace, kteří před použitím výjimečné úpravy nebo v době použití výjimečné úpravy svého nároku na podporu podle obecných předpisů ještě nevyčerpali, mají po dobu účinnosti výjimečné úpravy zprvu nárok na podporu až do vyčerpání podle obecných předpisů zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., a na to získávají na další dobu až tří měsíců nárok na podporu dle této výjimečné úpravy (§ 3, odst. 1. a 2.).

Organisační podpora po dobu šesti měsíců stanovených § 3, odst. 1.a 2., musí činiti nejméně 0,66 Kč za den, kdežto státní příspěvek jest dvojnásobkem výjimečné organisační podpory (§ 2, odst.1., a § 3, odst. 3.) a smí dosáhnouti nejvýše 18 Kč za den (§ 4).

Použití této výjimečné úpravy jest vázána podmínkou, že odborové organisace přiměřeně upraví podpůrná pravidla (§ 2, odst. 2. a 3., a § 3, odst. 3.), neboť při principu gentského systému nutno přihlížeti především k základní složce podpory, t. j. k podpoře se strany organisace. Navržená výjimečná opatření zákona nebudou se tudíž vztahovati na odborové organisace, jež svoje podpůrné řády v naznačeném směru nezmění.

Poněvadž výjimečná ustanovení této osnovy platí jen po dobu mimořádné nezaměstnanosti, přísluší těm, kdož svého nároku na podporu podle tohoto výjimečného opatření nevyčerpali, v případě, že mimořádná nezaměstnanost pominula, pouze nárok na podporu v nezaměstnanosti podle obecných předpisů zákona č. 267/1921 Sb. z. a n., při čemž doba, po kterou byli podporováni dle § 2 této osnovy, počítá se jim dvěma třetinami (§ 5).

Pokud osnova neobsahuje ustanovení odlišných, zůstávají všeobecně v platnosti předpisy zákona č. 267/1921 Sb. z. a n. i pro dobu výjimečné úpravy se všemi k cit. zákonu se vztahujícími předpisy. Tento stav doplňuje se nyní ještě ustanovením, že odborová organisace jest povinna svému vystouplému členu vydati členskou knížku se všemi příslušnými doklady nebo osvědčeními o době členství v této organisaci; nesplní-li odborová organisace této povinnosti, může ministr sociální péče jí odníti právo dalšího vyplácení státního příspěvku k podpoře nezaměstnaných (článek II.).

Co se týče odhadu nákladů na výplatu státního příspěvku podle této osnovy, spočívá odhad na těchto předpokladech:

V oborech, kde se vyskytuje mimořádná nezaměstnanost, prodlužuje se doba nároku na státní příspěvek (§ 6, odst. 4. zák. č. 267/1921 Sb. z. a n.) na šest měsíců. Dotyčná odborová organisace sníží organisační podporu o třetinu, státní příspěvek pak bude činiti její dvojnásobek.

U člena, který podle § 3, odst. 1. a 2. získává nárok na podporu po další dobu tří měsíců, pokud trvá mimořádná nezaměstnanost, činí podpora organisační nejméně 0,66 Kč, státní příspěvek pak jest opět dvojnásobkem.

V roce 1926 byl vyplacen státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti ve 136.364 skončených případech v celkovém obnosu 20,032.423 Kč. Připadá-li na odvětví výdělečné činnosti s mimořádnou nezaměstnaností, jak tomu bylo asi roku 1926, přibližně polovina všech případů, lze odhadnouti obnos nákladů na státní příspěvek pro jeden rok při stejné přibližně nezaměstnanosti jako v roce 1926 v oborech, kde se nejevila mimořádná nezaměstnanost a na něž se tedy výjimečná ustanovení navrženého zákona nebudou vztahovati, polovičkou shora uvedeného obnosu, t. j. na 10,016.211,50 Kč. V oborech s mimořádnou nezaměstnaností, na něž by se vztahovala výjimečná ustanovení návrh zákona, počítáme-li s průměrnou dosavadní výší organisační podpory 1,30 Kč, byl by státní příspěvek vzhledem k § 2, odst. 1. návrhu 1,74 Kč. Dle toho činil by náklad na zvýšený státní příspěvek k podpoře nezaměstnaných dle této osnovy při 68.182 případech podporovaných po 180 dní obnos 21,354.602,40 Kč.

Zbývá ještě odhadnouti obnos státního příspěvku v případech, kde získává se tímto opatřením nárok na podporu po další tři měsíce dle § 3 osnovy. K stanovení počtu těchto případů nemáme v československé statistice vodítka. V Německu bylo povoleno nařízením o péči o nezaměstnané ze dne 10. února 1924 v § 18, odst. 1, během jednoho roku vypláceti podporu nejvýše po dobu 26 týdnů, která může býti podle téhož paragrafu prodloužena až na dobu celého roku. Byla tam provedena podrobná statistika péče o nezaměstnané také za tím účelem, aby byla zjištěna fluktuace mezi prací a nezaměstnaností, která dospěla k témuž obrazu jako již před tím provedené šetření v anglickém pojištění pro případ nezaměstnanosti, že totiž nezaměstnaní, kteří jsou nuceni vyčerpati podporu v nezaměstnanosti po celou dobu zákonného nároku, tvoří také v dobách krise jen zlomek celkového počtu nezaměstnaných podporovaných. Výsledek tohoto šetření byl ten, že přibližně 40% ze souhrnu osob podporovaných nejdéle 26 týdnů pobíralo podporu déle než 13 týdnů. Tento výsledek nelze přenésti úplně na naše poměry a na náš případ již také z toho důvodu, že se vztahuje na všechny osoby průmyslu, kdežto naše opatření se bude týkati zpravidla jen některých výdělečných odvětví, a to jen v případě mimořádné nezaměstnanosti. Přes to však můžeme přibližný odhad tímto číslem podepříti, takže pak dostáváme pro náklad na státní příspěvek v těchto případech peníz 4,270.920,48 Kč.

Činil by tudíž celkový náklad na státní příspěvek k podpoře nezaměstnaných podle dosavadních obecných předpisů a výjimečných předpisů tohoto návrhu v jednom roce 35,641.734,38 Kč. Pokud by se nenašla úhrada ve státním rozpočtu pro rok 1928, opatřil by ministr financí podle zmocnění, jež obsahuje článek III. osnovy, částky potřebné ku provedení tohoto zákona úvěrními operacemi.

Vláda projevuje přání, aby tento návrh byl v obou sněmovnách - a to napřed ve sněmovně poslanecké - přikázán výboru sociálně politickému a výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.