K obvyklým prostředkům, jichž s oblibou
používají všechny vlády v Československu,
stejně jako v ostatních měšťáckých
státech, v boji proti revolučnímu dělnickému
hnutí patří policejní špiclové,
konfidenti a agenti provokatéři, padělané
dopisy a listiny, podvržené úřední
spisy a plány, předstírané atentáty
a jiné. Tyto prostředky, jež v boji proti dělnické
třídě zaujímaly význačné
místo v arsenálu politických zbraní
Bismarcka, stejně jako carských vlád, jsou
se stejnou, ba ještě zvýšenou oblibou
používány v celém poválečném
kapitalistickém světě, jehož vlády
se i na tomto poli v pravém slova smyslu předstihují
ve ťzbrojeníŤ, opatřujíce si celé
armády ke všemu ochotných nízkých
individuí a pořizují si hotové kanceláře
na výrobu ťusvědčujících
dokumentůŤ. Každý nový ťvynálezŤ
v tomto ťoboruŤ v jednom státě je vítán
a horlivě napodoben vládami druhých států,
které daněmi na pracujících vrstvách
krvavě vydřené peníze rozhazují
na tyto ušlechtilé účely a sypou do
hrdel hrabivých individuí.
Ani československé vlády nechtějí
zůstati pozadu za všeobecným ťpokrokemŤ
v tomto oboru státní činnosti druhých
kapitalistických vlád, a zatím, co nemají
peněz na podpory nezaměstnaných pro státní
zaměstnance a pro postižené živelními
pohromami, mají jich dosti na všelijaké policejně-špiclovské
podvody. Podařilo se nám již hezkou řadu
všelijakých Engelbertů Kučerů,
Františků Benešů, Johnů a Grossmannů
odhaliti. Ale československým ministrům zřejmě
nedávají spáti pádné vzory
pana Chamberlaina, Sarrouta, Mussoliniho, Cankovova, Pilsudského,
Averescu, Horthyho a jiných velikánů a ve
své ctižádosti se nepřestávají
snažiti aby dosáhli v oboru policejního špiclovství,
konfidentství a provokatérství vůči
dělnické třídě v Československu
světového formátu.
Čím více rostou v Československu třídní
rozpory v důsledku hospodářské a sociální
politiky reakční vlády, čím
větší je bída vykořisťovaných,
širokých pracujících mass, tím
větším a uvědomělejším
stává se odpor pracujících mass za
vedení komunistické strany proti politickému,
hospodářskému a národnostnímu
útisku, tím usilovněji používá
československá vláda všech možných
policejně-špiclovských prostředků,
kojíc se bláhovou myšlenkou, že se jí
může podařiti těmito prostředky
a methodami rozvrátiti a zničiti revolučněuvědomělou
komunistickou stranu a zlomiti tak odpor všech utiskovaných
vrstev.
Podáváme dnes vládě nový doklad
o jejich policejně-špiclovských a provokačních
methodách vůči komunistické straně,
jehož odhalení svědčí zároveň
o naivnosti a marnosti všech takovýchto snah.
Již delší dobu snažil se vetříti
do různých ústředních orgánů
komunistické strany Československa a jejích
složek, jakož i do blízkosti jejích vedoucích
funkcionářů Rudolf Bernhard, který
bydlí ve Strašnicích, vydává
se za architekta a stal se mimo jiné nápadným
také tím, že bylo záhadno z čeho
vlastně žije. Jeho počínání
bylo proto s naší strany bedlivě, ale velmi
nenápadně sledováno. Toto individuum nabídlo,
aby si opatřilo snadný pramen příjmů,
policejním orgánům, že za peníze
bude dodávati zprávy od ústředního
tajemníka komunistické strany Československa,
poslance Jílka policii. O tom, jak jsou policejní
orgány neustále pohotově, používati
špiclovsko-provokativních method a prostředků
vůči komunistické straně Československa,
svědčí ta okolnost, že služby Bernhardovy
bez okolků použily, ač jejich uskutečnění
na první pohled bylo docela nepravděpodobné.
Když nemohla přirozeně tato ťčinnostŤ
Bernhardova vésti k žádným výsledkům,
nabídl se, aby neztratil pramen svých nekalých
příjmů a znaje již ze zkušenosti
pohotovost policie k takovým machinacím, že
bude touž cestou opatřovati informace o komunistické
propagandě v Anglii a Francii. O spoluúčasti
státních orgánů na tomto komplotu
svědčí opět ta okolnost, že samy
o této věci jednaly se zastupitelskými úřady
francouzskými a anglickými v Československu.
Při tom Bernhard, aby povzbudil naděje policejních
orgánů, vymýšlel všelijaké
povídačky o kurýrech, které, byť
pro každého jiného byly průhledným
podvodem, stačily policii k řadě policejních
opatření v okolí Jílkova bytu.
Konečně nastrojil Bernhard proti straně provokaci.
Přišel do bytu tajemníka Mezinárodního
všeodborového svazu Mesteka a přinesl mu plány
létadel, bombardovacích létadel a stihačů
systém ťŠmolík 16Ť a ťŠmolík
20Ť, o nichž nejprve tvrdil, že je ukradl státní
továrně na létadla, a pak, že je dostal
od svého švakra, který je prý jako major
v továrně zaměstnán. Když tajemník
Mestek rázně Bernharda odmítl, provokoval
jej Bernhard po starém způsobu všech odmítnutých
a odhalených provokatérů, výtkou,
že je Mestek špatný revolucionář
a nabízel mu, aby si plány aspoň přes
noc prohlédl, že si pro ně druhého dne
přijde. Mestek bydlí totiž v témž
domě, jako poslanec Jílek a Bernhard a strůjci
celého plánu a policie takto s Mestekem a Jílkem
hodlali zatáhnouti celou komunistickou stranu Československa
do nové ťvelezrádné aféryŤ.
Poněvadž měl Bernhard pochybnosti, lze-li u
poslance provésti domovní prohlídku, zjišťoval,
dokud ještě počítal, že se mu jeho
provokatérský plán zdaří, je-li
skutečně možno policejní prohlídku
v poslancově bytě provésti.
O spojení Bernhardově s policií svědčí
v tomto případě nejlépe ten fakt,
že Bernhardovi byly k provedení provokačního
záměru opatřeny plány vojenských
létadel.
Komunistické straně Československa a jejím
funkcionářům podařilo se znovu odhaliti
jeden z provokatérských plánů československé
vlády proti komunistickému hnutí. Máme
za to, že by vláda měla už jednou tohoto
trainingu ve špiclovsko-provokatérském sportu
zanechati. Odhalení opět dokazuje, jak je vláda
v úzkých se svojí reakční politikou,
ale zároveň je také dokladem o bláhovosti
takového počínání. Ubezpečujeme
vládu a její policejní orgány, že
se i v budoucnosti roztříští její
špiclovské a provokativní plány o bdělost
revolučních dělníků celé
komunistické strany.
Tážeme se vlády:
1.) Je ochotna sděliti sněmovně, který
státní orgán zprostředkoval jednání
špicla a provokatéra Bernharda s anglickým
a francouzským zastupitelským úřadem?
2.) Je ochotna sděliti, kdo dal Bernhardovi k disposici
k účelům policejní provokace plány
vojenských létadel?
3.) Kdo nařídil policejní hlídky hlídající celé dny a noci okolí obydlí poslance Jílka
a kdo je odvolal, když byla tato provokace v komunistickém
tisku odhalena?
4.) Chce vláda už konečně jednou přestati
s plýtváním peněz, vydřených
daněmi na pracujících vrstvách na
účely policejní provokace a špionáže?