Senát Národného shromáždení
prijal 1. června 1927 osnovu zákona (tisk 326 a
465) o úprave zememeričského štúdia
na vysokých školách technických. Osnova
táto pridelená bola predsedníctvem snemovni
kultúrnemu výboru ku podání zprávy
do útorka t. j. 12. červenca 1927.
Zákonná osnova obsahuje len 7 paragrafov, ktoré
v skutočnosti nevyžadujú obširnejšieho
odôvodnenia, poneváč štúdium zememeričské
na našich technikách skutočným oprávneným
požiadavkom odbornej služby geometrickej nevyhovuje.
Odborníci a patričné spolky geometrov a inžinierov
bojovali už v starom Rakúsku za prehĺbenie štúdia
zememeričského; a síce za také prehĺbenie,
ktoré by sa rovnalo aspoň štúdiu a organizácii
v nemeckej ríši, vo Francii, alebo priamo v bývalom
Uhorsku platné.
Krátky obsah nového zákona spočíva
v zmene dosavádnych 2ročných geodetických
kurzov na 3ročné zememeričské kurzy
s dvoma štátnymi zkúškami. Týmto,
vedecky i prakticky prehĺbeným štúdiumem
získajú geometri inžinierskeho, eventuálne
i doktorského titulu a stanú sa tak rovnocenní
absolventom iných odborov techniky.
Kultúrny výbor prijal po dlhšej debate nezmenenú
osnovu zákonnú, odhlasovanú v senáte
hlavne preto, aby sa najnutnejším potrebám
hneď vyhovelo. Ale kultúrny výbor vyslovuje
v rezolúcii žiadosť, aby ministerstvo držalo
v patrnosti eventuálne zlepšenie štúdia
na 8 semestrov, a patričnú zmenu zákona po
nadobudnutých zkušenostiach v budúcnosti.
Podobne prijal kultúrny výbor návrh rezolúcie,
ktorou sa vláda vyzýva, že by podala návrh
na založenie vysokej školy zememeričskej v Bratislave
a umožnila tak event. premenu univerzity Komenského
na polytechnikum. Kultúrny výbor nadobudol presvedčenia,
že najlepším strediskom pre vysokoškolské
a vedecké štúdium na Slovensku j e nateraz
Bratislava, kde funguje už univerzita, kde je veľká
a na pomery slovenské veľavýznamná univerzitná
knihovna, kde jest mnoho vedeckých institutov atď.
a tým je daná možnosť praktického
vybudovania slovenskej techniky, alebo spolu s univerzitou polytechniky.
Kultúrny výbor navrhuje snemovni prijatie zákona
a rezolucií v pripojenom znení.
Stát má význačný zájem
na tom, aby studium zeměměřičské
bylo postaveno na takovou výši, aby odpovídala
důležitosti orgánu, kde osoby studium toto
absolvující ze značné části
najdou svého zaměstnání.
Část příjmů státu našeho
závisí při pozemkové dani na správném
vedení evidence katastrů, jež je svěřena
právě orgánům, toto studium absolvujícím.
Také právní podklad majetkové formy
pozemkové jest velmi závislým na správné
činnosti orgánů pozemkové katastrové
evidence.
Proto rozpočtový výbor uvítal návrh
zákona na úpravu studia zeměměřičského.
Náklady tím státní správě
vzniklé nejsou tak vysoké, aby nebyly vyváženy
výhodami, které vzniknou schválením
zákona.
Výbor rozpočtový připojil se
též svým usnesením ku zprávě
a návrhu výboru kulturního.
Vládě se ukládá, aby se postarala
o zřízení oddělení pro zeměměřičské
studium také na německé vysoké škole
technické v Praze, jakmile se toho objeví potřeba
dostatečným stoupnutím poctu posluchačů
zeměměřičského inženýrství
na německé vysoké škole technické
v Brně.
2. Vláda sa vyzýva, aby zahájila potrebné
prípravy k čím rýchlejšiemu otvoreniu
vysokej zememer. školy na Slovensku v Bratislave, ktorá
nech je buď v spojení s univerzitou Komenského,
alebo ako začiatok samostatnej slovenskej techniky.
3. Vláda se vyzývá, aby učinila přípravy
po nabytí patřičných zkušeností
k vybudování 4letého zeměměřičského
studia v každém případu v době
nejbližší.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Na českém vysokém učení
technickém v Praze v rámci vysoké školy
speciálních nauk, na české vysoké
škole technické v Brně a na německé
vysoké škole technické v Brně zřizují
se od počátku studijního roku 1927/28 oddělení
zeměměřičského inženýrství.
(2) Posavadní dvouleté kursy pro vzdělání
zeměměřičů (geodetické
kursy) se koncem studijního roku 1927/28 vesměs
zrušují.
(1) Studijní doba zeměměřičského
inženýrství stanoví se třemi
roky a rozvrhuje se na dva oddíly, z nichž prvý
zakončuje se státní zkouškou obecnou
a druhý státní zkouškou odbornou.
(2) Rozvrh studijní doby na oddíly určí
ministr školství a národní osvěty.
Pro posluchače zeměměřičského
inženýrství vydá ministr školství
a národní osvěty studijní osnovy a
zkušební řády; pokud tyto neobsahují
odchylné předpisy, platí pro toto studium
všeobecná ustanovení studijních řádů
vysokých škol technických.
Absolventi studia zeměměřičského
inženýrství, kteří vykonali státní
zkoušku odbornou, mohou nabýti doktorátu technických
věd za podmínek platných pro dosažení
tohoto doktorátu, ne však dříve, než
jeden rok po složení druhé státní
zkoušky.
Posluchači a absolventi kursů pro vzdělání
zeměměřičů (geodetických
kursů) mohou do 31. prosince 1930 vykonati státní
zkoušku podle nařízení ministerstva
kultu a vyučování, vydaného ve shodě
s ministerstvem vnitra, financí a orby ze dne 4. září
1897, č. 224 ř. z.
Ministr školství a národní osvěty
stanoví podmínky, za nichž mohou posluchači
a absolventi kursů pro vzdělání zeměměřičů
(geodetických kursů) prokázati způsobilost
podle zkušebních předpisů pro zeměměřičské
inženýrství a tak nabýti též
oprávnění k užívání
stavovského označení "inženýr
(Ing.)".
Zákon tento, jímž zrušují se všechna
mu odporující ustanovení, nabývá
účinnosti dnem 1. září 1927
a provede jej ministr školství a národní
osvěty.